Taťána le Moigne: Z internetu se prostě nesmíte zbláznit

Publikujeme rozhovor s Taťánou le Moigne, ředitelkou firmy Google Česká republika, který vyšel v sobotní MF Dnes. Řeč je především o moderním vzdělávání a o tom, zda technologie zlepšují nebo naopak zhoršují intelektuální výkony dětí.

 

Úroveň znalostí českých žáků v mezinárodním srovnání upadá. Kvalita škol klesá. Zastavit sestup a vymyslet cestu ven chce odborná debata nazvaná Česko mluví o vzdělávání. Zapojilo se do ní i několik ředitelů významných firem, kteří poukazují na kvalitu absolventů.

 

Proč jste se zapojila do kampaně nazvané „Česko mluví o vzdělávání“, jež hledá cesty, jak zlepšit vzdělávání a zastavit úpadek školství?

Trápí mě to dlouho. Teď se mi líbilo, jak kníže v debatě na otázku, na co by měli být Češi pyšní, zmínil učitele. To se mi jako odpověď strašně líbilo. Ono je pravda, že jsme národ Komenského a hřešíme na to. Tady vyrůstal člověk, který podpořil skutečně základy moderní vzdělanosti – ať už je to Schola ludus, tedy škola hrou, Orbis pictus nebo Brána jazyků otevřená. To jsou klasická díla, která ovlivnila způsob vzdělávání, a my jsme na to u nás trochu zapomněli.

 

Jak ale dnes zvýšit zájem dětí a studentů počítačové generace o učení, aby je škola bavila?

Paradoxně doufám, že v kombinaci s novými technologiemi se tyto zásady do škol zase vrátí. Když se podíváte, co dokážou interaktivní tabule… Co dokáže dobrý kantor, který si s technologiemi hraje a obohatí tím výuku, tak je to nádhera. Kde můžeme nahradit kantora technologiemi, tam by se to mělo udělat. Role učitele se dnes posouvá od někoho, kdo předává informace, k někomu, kdo předává kontext, vysvětluje souvislosti, učí přemýšlet, dodává tomu nějaký etický a hodnotový rámec. Role učitele by s novými technologiemi zase mohla obrovsky narůst v očích dětí. A vrátit se ke škole hrou. Tedy, že děti se budou do školy zase těšit.

 

Může vůbec škola a učitelé konkurovat internetu ve zdroji získávání informací, když si děti všechno najdou? Jak radikálně měnit školu?

To je stejné jako otázka, zda auto může konkurovat benzinu. Učitel bez obsahu nejede. Internet a technologie jsou tady od toho, aby vám zpřístupnily řadu obsahů atraktivnějším, rychlejším a možná pro děti zajímavějším způsobem. Dokonce i v kontextu, protože učitel si může pospojovat zajímavé obrázky se zajímavými informacemi z encyklopedie Wikipedia, se zajímavým videovstupem nebo třeba s mapou. Ukázat jim třeba věci na Street View. Takže jim předá informace způsobem, jakým jsou děti v dnešním světě zvyklé je získávat.

 

Hezké, ale kde na to vzít peníze, když školy nemají pořádně ani na pomůcky a učebnice? Má stát dávat dvakrát tolik peněz na školství třeba jako Finsko?

Ne, nic z toho není tak důležité jako dvě věci. Zaprvé: učitel musí mít děti rád, ať už jsou to prckové nebo studenti vysoké školy. Zadruhé: musí ho bavit učit, zkompilovat nějaké informace a nějaké své znalosti a dětem to předat. To je proces, který ne úplně každého baví. Tyhle dvě věci jsou podle mě nejdůležitější. Všechno ostatní, řekla bych, už je druhořadé. Podívejte se do třetích zemí, jakým způsobem se tam učí, tam není žádná diskuse o HDP. Přesto se tam dějí fantastické věci, protože také mají možnost přístupu k internetu. Ten je stejný z hlediska obsahu v Evropě, Asii i v Africe. To vám pak v globálním pohledu bourá staré modely, jestli je nějaká společnost vzdělaná, nebo není.

 

Vy říkáte: „Mladí lidé vědí o světě daleko víc, než jsme v jejich věku věděli my, ale nic z toho není zásluha systémového školství.“ Ale je přehršle informací dobrá?

Když jsem já začala chodit do školy, tak gramotnost znamenala číst, psát a počítat – a časem pracovat na počítači. Dnes existuje pojem internetová gramotnost. Je o tom, jak dnešní děti rychle dokážou najít kvalitní informace a zorientovat se v nich. To je stejně důležitá danost jako umět číst, psát a počítat. To je důsledek toho, že tu vznikla nová infrastruktura, jež to umožňuje. Schopnost s ní pracovat je stejně důležitá jako vzít do ruky tužku a bezchybně napsat nějaký text.

 

Zkusím oponovat: Nezhloupne ta internetová generace, když bude zvyklá všechno si okamžitě najít v mobilu? Mozek zleniví, nic si nemusí pamatovat…

Nepleťme si pojmy s dojmy, které s tím nemají co do činění. To je, jako byste mi řekl, že Gutenberg nebo existence knihoven zásadním způsobem způsobily zhloupnutí populace či její rozmazlení. Kvůli internetu určitě neztrácíme moudrost či pokoru. To není něco, s čím se rodíme, to se v životě učíme. Je to velmi zásadně ovlivněno prostředím a primárně rodiči, posléze samozřejmě školou. Musím k internetu přistupovat se stejnou pokorou, jako když třeba sedám do auta.

 

Rozdíl je v tom, že do auta sedám po autoškole v osmnácti letech s řidičákem, zatímco na internetu dnes brouzdají malé děti.

To je na rodičích. Můj jedenáctiletý syn dodneška nemá k internetu neomezený přístup. Teprve nedávno dostal počítač a stále nemá svůj vlastní mobilní telefon.

 

Kolik hodin denně smí být syn ředitelky českého Googlu na internetu?

Já bych řekla, kolik hodin týdně. Maximálně tak do pěti hodin týdně. Většina toho je YouTube (největší internetový server pro sdílení videosouborů – pozn. red.). Naučil se tam nějaká kouzla, naučil se tančit Jacksonův moonwalk a teď to kombinuje s korejským Gangnam Style. YouTube a také Wikipedie jsou obrovská inspirace pro mé dítě. Obávám se, že ve třídě je poslední, kdo nemá vlastní mobil. Má ho půjčený jeden den v týdnu, když ho potřebuje. Ale určitě není zaostalý. Pravda, existuje názor, a já se s ním do určité míry ztotožňuji: Lidé si myslí, že jsou vzdělanější, ale oni nám spíš blbnou. Protože netrénují paměť. S tou je přitom dobré pracovat. Nikoliv se pokaždé spoléhat na navigaci, nebo že si vždy všechno najdu.

 

Prezident Václav Klaus kritizuje, že současná společnost není „informační společnost“, ale spíš „neinformovaná“, protože je zaplavena neutříděnými informacemi. Souhlasíte?

To je, jako kdybyste řekl, proč jezdit do práce autem, když lze chodit pěšky. To je prostě přirozený vývoj, který s sebou vždy nese pozitivní i negativní stránky. Ty pozitivní je třeba si užít a na ty negativní je potřeba myslet. Negativní stránkou třeba je, že lidé někdy zůstávají na povrchu a nejdou do hloubky. Je třeba udržet věci v nějaké rovnováze, nezbláznit se z toho a nejít z jednoho extrému do druhého.

 

Promiňte, myslel jsem, že budete ten typ, který v jakékoliv volné chvilce ťuká do mobilu a kouká, co je nového.

Vůbec ne. To je katastrofa! Snažím se taková nebýt. Situace, kdy můj manžel vstává s mobilním telefonem, který se stal jeho součástí, mě dráždí. Ta permanentní přítomnost v multidimenzionálním světě, kde se neustále něco hýbe a neustále se děje víc věcí najednou, je samozřejmě zátěž pro psychiku a mozek. I to je důvod, že jsem tak opatrná a nemyslím si, že by moje dítě o něco přicházelo. Určitý klid hlava potřebuje. Dítě si potřebuje odpočinout, než aby si hrálo třeba počítačové hry. Vytváří to závislost, děti pak nejsou schopné se soustředit. Nikdy nebylo tolik hyperaktivních dětí v populaci. Já to přičítám absenci klidu a přísadám typu éčka v jídlech. Vždyť ta děcka jsou permanentně ve střehu. Dnes máte mobil, tablet, desktop a televizi, jež bude brzy také internetové zařízení. Za chvilku bude v autě i v ledničce.

 

To snad ne.

Ano. A já skutečně považuji za součást hygieny zdržovat se mimo. Já rozhodně na dovolené nechodím na web, na chalupě nemáme televizi, natož internet. Na druhou stranu také teď najednou nezavrhneme auta a letadla a nezačneme jezdit na koních.

 

Ještě ke školství. Cítí i vaše společnost odliv zájmu studentů o technické obory? Čím si to vysvětlujete? Hrozí průšvih?

Jako stát, který má historicky velmi silnou technickou inteligenci a gramotnost, by se měl snažit udržet tuto svou konkurenční výhodu proti jiným zemím. Je to naše velké know-how. Vždyť Češi jsou národ průmyslových inženýrů. Situace se zase pomalu zlepšuje – v Brně vznikají fantastické projekty a pražská ČVUT je nejlepší česká univerzita. Jenže pořád máme malou schopnost prodat světu, co umíme. Jsme příliš skromní a někdy nejistí. S tím může internet hodně udělat, pro malou zemi je to fantastická příležitost, jak nabídnout své zboží nebo myšlenky v globálním prostředí třeba na druhém konci světa.

 

Podporujete podnikatele Karla Janečka a jeho akci Pozitivní evoluce, kterou se snaží změnit dnešní politický systém. Jste tolik zklamaná polistopadovým vývojem?

Já si nemohu stěžovat, protože patřím ke generaci, která v roce 1989 končila studium, a otevřely se jí unikátní příležitosti. Považuji za nesmírné životní štěstí, že jsem to zastihla v tomto věku. Horší to má generace našich rodičů, která se narodila po válce, zažila sovětskou okupaci a pádu komunismu se dočkala až po padesátce. A to už nemluvím o seniorech, pro něž není jednoduché se se všemi změnami a rychlostí poprat. Jsem pozitivní člověk, který věří v evoluci. Myslím, že český národ teď prochází důležitou evolucí – prezidentské volby jsou teď pro národ velkou lekcí. Co se zcela nepovedlo a z čeho jsem zklamaná, je nastavení právního prostředí. Nastavení morálních kompasů a barometrů, které dají lidem víru ve spravedlnost.

 

Během prezidentské kampaně to na českém internetu hodně vřelo. Byl provoz rekordní?

Ano, dlouho nebylo takové téma, když se podíváte na míru zapojení lidí. Sociální sítě jsou dnes opravdu důležitý trend. Lidé mají potřebu se vyjádřit, mají potřebu komunikovat. Je potřeba s tím počítat a připravit se na to. Sílu ukázalo už první zvolení amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009.

 


 

Taťána le Moigne

Narodila se v dubnu 1967. Je vdaná za Francouze, mají syna Arsena. Dnes je ředitelkou české pobočky firmy Google na vyhledávání informací na internetu, pracuje v ní od října 2006. Vystudovala výpočetní techniku a ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Patnáct let pracovala pro Microsoft v Německu a Británii. Opakovaně se umisťuje v čele anket a soutěží o nejúspěšnější a nejvlivnější Češku roku.

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Taťána le Moigne: Z internetu se prostě nesmíte zbláznit"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Jan Sokol
Jan Sokol
3 years 6 months ago

Výborné, díky!

Anthony Tun
Anthony Tun
3 years 6 months ago

Vyšší management Googlu, Applu, HP, Yahoo v Silicon Valley, CA a otázka počítačů ve vzdělávání jejich dětí, bohužel pouze v angličtině, zde:

http://www.nytimes.com/2011/10/23/technology/at-waldorf-school-in-silicon-valley-technology-can-wait.html?pagewanted=all&_r=0

wpDiscuz