Technologie vs. lidská činnost – škola by měla podporovat ty schopnosti, které stroje nemají

15. 3. 2014
EDUin
robot_z

Přinášíme článek, který otiskl týdeník Respekt pod názvem Roboti před branami. Tomáš Lindner v něm předestírá vývoj pracovního trhu, ve kterém čím dál větší podíl práce zastanou technologie. I tak přetrvávají oblasti, kde stroje lidem nestačí: tvořivost, originalita a schopnost spolupráce. Právě tyto dovednosti by v dětech měla podporovat škola. Ta však žáky na překotný vývoj trhu práce příliš nepřipravuje. Otázce použitelnosti tradičně pojatého vzdělání v proměnlivém světě se věnuje také starší článek na webu eduin.cz – k přečtení ZDE.

Šéf Facebooku byl nadšením bez sebe. „V týmu padesáti lidí se jim během pouhých pěti let podařilo vytvořit produkt, který dnes využívá půl miliardy lidí. To je v lidských dějinách naprosto jedinečné,“ chválil Mark Zuckerberg na tiskové konferenci aplikaci, kterou právě za dech beroucích 19 miliard dolarů koupil. WhatsApp je nepochybně šikovným vynálezem: umožňuje skoro zadarmo posílat textové a hlasové zprávy dalším uživatelům.

Podstatné sdělení obrovského obchodu ale netkví v technických parametrech WhatsApp ani v dalších plánech Facebooku. Klíčová jsou dvě už zmíněná čísla: hodnotu 19 miliard dolarů má firma, kde pracuje přesně padesát pět zaměstnanců.

Štěstí pro pár chytrých
Samozřejmě, v mnoha směrech je Zuckerbergovo nadšení oprávněné a úspěch WhatsApp velmi pozitivní. Velké peníze v takových technologických firmách vydělávají lidé, kteří skutečně něco nového vymysleli a kteří své zákazníky nehledají jen v jedné zemi, ale na celé planetě. Pak stačí, aby například každý z půl miliardy uživatelů WhatsApp platil roční poplatek ve výši jednoho dolaru a z hrstky zaměstnanců jsou zabezpečení milionáři. S dostatečným vhledem, talentem, štěstím a technickým vzděláním takto může prorazit skoro každý.

Výhodou těchto firem je, že jakmile se jim podaří vyvinout novou aplikaci nebo software, tak už nepotřebují složité sítě distributorů či dělníků u pásu. Každý si jejich produkt může stáhnout a výsledné nízké ceny dělají radost i spotřebitelům, tedy nám všem. Tato „technoidyla“ má však svůj háček: Najde se ve světě založeném stále více na softwaru dost pracovních míst pro všechny? Pár čísel vede k oprávněným pochybám. Ve slavných firmách doby předinternetové pracovaly stovky tisíc lidí, například americká firma General Motors před třiceti lety zaměstnávala skoro milion slušně placených zaměstnanců. Nejslavnější koncerny internetové doby zdaleka tolik lidí nepotřebují: Google jich zaměstnává padesát tisíc, Facebook pět tisíc, WhatsApp zmíněných padesát pět.

Historické zkušenosti dávají argumenty optimistům. Takový vynález traktoru také zničil spoustu pracovních míst na evropských polích, vznikla však nová práce, třeba v montovnách traktorů. Technologické změny vždycky byly základem růstu a měly – navzdory neustále se opakujícím obavám z budoucnosti – nakonec pozitivní výsledky. Společnost jako celek bohatla (alespoň tedy měřeno penězi a blahobytem) a lidé nacházeli pohodlnější a méně náročnou práci v oborech, které díky inovacím vznikly. Takové bylo alespoň poučení z průmyslové revoluce, kdy technika nahradila lidskou dřinu stroji.

Můžeme však s odkazem na tuto minulost odvodit, že jsou zbytečné i dnešní obavy o budoucnost pracovních míst? Možná totiž stojíme na počátku druhé průmyslové revoluce, kterou místo strojů povede software. Jejím projevem nejsou jen novinky jako WhatsApp, ale také programy, které robotům umožní nahradit člověka. Například auta už brzy nebudou potřebovat řidiče, 3D tiskárny promění stavebnictví, stroje schopné zpracovávat gigabity dat nahradí účetní a ve výčtu by šlo dlouho pokračovat. Eric Brynjolfsson a Andrew McAfee, dva vědci z MIT v Bostonu, kteří v lednu vydali velmi diskutovanou knihu The Second Machine Age (Druhý věk strojů), tvrdí, že prudký rozvoj digitálních technologií ohrožuje skoro polovinu pracovních míst. Nejbezpečnější jsou přitom činnosti, na které počítače ještě dlouho stačit nebudou: kreativita a originalita, schopnost týmové práce, manažerské a koordinační schopnosti.

Realistická utopie
Pokud jsou tyto úvahy správné, tak je potřeba si přiznat, že většina států – včetně Česka – na takový vývoj není vůbec připravená. Prioritou by se měla stát reforma školství, které by podporovalo dovednosti, jež software nenahradí, tedy kreativitu a vzájemnou spolupráci žáků. Vedle toho nastal čas k tomu, aby se do veřejných debat po letech absence vrátilo promýšlení alternativních, dlouhodobých, dnes utopických vizí naší budoucnosti v časech digitální revoluce. Protože pokud opravdu zmizí tolik pracovních míst, pak je potřeba vymýšlet způsoby, jak dát lidem hodnoty, které dnes většinou odvozují od svého zaměstnání: tedy příjem a smysl.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články