Tisková zpráva: Jak si mohou rozumět Červení a Modří. Nová kniha Dany Moree nás učí, jak vycházet s jinakostí

Publikace Základy interkulturního soužití se zabývá problémy, které kvůli uprchlické vlně bude řešit celá Evropa.

Praha 14. října – V pondělí 19. října ve 14 hodin představí herci divadelní skupiny ARA ART a FHS UK v pražském Rock Cafe spolu s autorkou knihu Základy interkulturního soužití, která se zabývá problémem konfliktů, střetů a možností dorozumění mezi různými kulturami. Křest knihy, kterou vydává nakladatelství Portál, bude spojen s tiskovou konferencí a představením knihy.

Kniha vznikla během let 2014 a 2015, podnět k jejímu vydání dali kromě nakladatelství Portál i studenti FHS UK. Zabývá se tím, jak vzniká etnická a kulturní identita každého z nás, jak vznikají kulturní vzorce, podle nichž se chováme, a především tím, jak dochází k neporozumění mezi jednotlivci z různých prostředí. Nedílnou součástí knihy je téma práce se strachem, který vzniká při setkání s odlišnosti a jinakostí. Dále ukazuje úlohu neverbální komunikace i úlohu jazyka a přibližuje, s jakými problémy se setkávají lidé ve vícejazyčném prostředí.

Křest knihy Základy interkulturního soužití se koná  v pondělí 19. října ve 14.00 v pražském Rock Cafe (Národní 20, Praha 1). Moderuje Tomáš Feřtek.

Dana Moree, autorka knihy, řekla: „Důvodem, proč jsem začala pracovat na této knize, byla snaha shrnout, co jsem se za posledních patnáct let dozvěděla o tom, jak kultura ovlivňuje situace, ve kterých jsme konfrontováni s něčím nečekaným nebo neobvyklým. Kultura v tomto pojetí neznamená jen etnicitu, ale zkrátka fakt, že dva lidé pocházejí z různých prostředí, ve kterých se naučili reagovat určitým způsobem. To, co je pro jednoho běžné, je však pro druhého zvláštní a nečekané.“

Ukázka z knihy:

Na interkulturní soužití se lze dívat dvojím způsobem. Když si otevřeme noviny, pustíme rádio nebo televizi, sledujeme zprávy na internetu, jsme automaticky nuceni přemýšlet o jakési makro-perspektivě. Jednotlivé státy nebo skupiny stojí proti sobě, zápasí, ovlivňování kultur je vnímáno často jako ohrožení, které může vést až ke konfliktu, boji, násilí.

O soužití velkých skupin a celků je samozřejmě nutno přemýšlet. Co mě na této perspektivě však roky zneklidňuje je fakt, že právě tyto velké skupiny jsou upředeny z malých interakcí, které z neukotveného puberťáka vytvoří islámského radikála, z otevřeného a hledajícího mladého muže člověka, který začne nenávidět většinovou společnost a nedokáže se s ní už ztotožnit.

Bylo by hezké, kdybychom uměli ovlivnit celé skupiny, jenže ono to nejde. Lépe řečeno jde to pomocí vytváření struktur, změnám podmínek, v kterých tyto skupiny žijí. Na makro-úrovni však neumíme ovlivnit to, jak se jednotlivci k těmto podmínkám vztahují, jak je využívají. V našem každodenním životě však můžeme stejně jako v divadle utlačovaných něco změnit. Můžeme ovlivnit ten kousek světa, s kterým jsme propojeni díky tomu, že změníme svůj náhled, své interakce, zkrátka sebe sama. V této oblasti je náš vliv zcela klíčový. Když dobře zvládneme pomoci konkrétním imigrantům najít jejich identitu, nestanou se z nich radikálové, ale budou důležitou součástí společnosti. Když se podaří dětem ve škole ukázat, že ve skupině lze fungovat, aniž by byl někdo vylučován, získají důležitou citlivost pro procesy vyloučení a dokáží jim jednou zabránit.

Právě proto jsem při psaní a členění textu vycházela z jedné důležité premisy. Interkulturní soužití se v mém pojetí odehrává téměř vždy v nějakém typu interakce. Je to tedy setkání dvou nebo více lidí, jejichž kontexty nebo výchozí situace jsou natolik odlišné, že mohou způsobit nedorozumění. Otázkou pak je, jak těmto nedorozuměním předcházet. Společnost, ideologie, politický systém, zkrátka ukazatele, které popisují společnosti a skupiny v určité makro perspektivě, pak tvoří v knize kulisy, v kterých se tyto interakce odehrávají. Tyto kulisy jsou velmi důležité. Právě ony totiž ukazují možnosti, které jednotliví aktéři interkulturních situací mají, právě kulisy nám vytyčují hřiště, kde se vše ostatní odehrává. V knize se však primárně soustředím na onu mikro perspektivu každodenních situací a interakcí.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz