Výzkum: Běžná základní škola dává chudým romským dětem dvojnásobnou šanci na získání práce

vv_n

Publikujeme zprávu Agentury pro sociální začleňování a průzkumné agentury Median, která přináší výsledky výzkumu zaměřeného na vliv absolvování předškolního vzdělávání na pozdější zaměstnanost. Pokud romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit absolvují běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, než jejich vrstevníci, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili. Vychází to z analýzy dat, která pro mezinárodní studii UNDP Roma Study před čtyřmi lety za Českou republiku sesbírala agentura MEDIAN.

Podrobnou analýzu těchto dat v oblastech zaměstnanosti a vzdělávání si od agentury MEDIAN nyní nechala zpracovat vládní Agentura pro sociální začleňování a představuje jejich první výsledky. Výzkumnou zprávu najdete ZDE.

„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček. 

„Romští respondenti, kteří vystudovali klasickou základní školu, jsou nejen častěji pracovně aktivní. Ale pokud pracují, jde častěji o trvalé a jistější pracovní pozice. Nestálé a sezónní práce, které v případě pracovní aktivity vykonávají často absolventi zvláštních a praktických škol, člověka méně chrání před chudobou, zadlužením a dalšími aspekty sociálního vyloučení, jehož posilování má negativní dopady na životy rodin, obce i celou společnost,“  říká sociolog společnosti MEDIAN a Fakulty sociálních věd UK Daniel Prokop.

Graf 4.2.1 Pracovní aktivita romských respondentů (vykonával/a v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci) – dle typu absolvovaného základního vzdělání
Screenshot_1% z ekonomicky aktivních respondentů romských domácností ve věku 15-64 let

Výzkum ukazuje i na pozitivní vliv předškolního vzdělávání na následné pracovní uplatnění.  Mezníkem se ukazuje být absolvování minimálně dvou let předškolního vzdělávání. Respondenti výzkumu, kteří absolvovali alespoň dva roky předškolní přípravy, byli v dospělosti významně pracovně aktivnější (56 %) než ti, kteří do školky nechodili či do ní chodili jen jeden rok (35-36 %).

Graf 4.3.2 Pracovní aktivita (vykonával/a v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci) v rámci ROMSKÝCH DOMÁCNOSTÍ dle LET STRÁVENÝCH V PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ
Screenshot_2% z ekonomicky aktivních respondentů z romských domácností ve věku 15-64 let

„Studie potvrzuje, že čím více dětí z vyloučených lokalit a čím dříve, se zapojí do předškolního vzdělávání, tím lépe,“ potvrzuje Martin Šimáček.

„Data také ukazují, že například při dokončení středního vzdělání se pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených zásadně výrazně od Neromů žijících v bezprostředním okolí. Rozdíl je v tom, že romští respondenti toto vzdělání výrazně častěji nemají,“ doplňuje Prokop.  

Mezinárodní výzkum UNDP Roma Study organizoval v roce 2011 Rozvojový program OSN a probíhal v 11 zemích střední a východní Evropy. Šetření probíhalo v sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených oblastech ve všech krajích ČR. Účastnilo se ho cca 756 romských domácností z vyloučených oblastí a kontrolní vzorek cca 350 neromských domácností z bezprostředního okolí. Celkem bylo dotazováno 4402 členů těchto domácností. Data tak nevypovídají celkově o Romech v ČR, ale o populaci zhruba 80-100 tisíc Romů (z celkového počtu více než 200 000 Romů v ČR), kteří žili v roce 2011 v sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených oblastech.

 

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

9 komentářů k "Výzkum: Běžná základní škola dává chudým romským dětem dvojnásobnou šanci na získání práce"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 2 months ago

Základní škola, ať už praktická nebo nepraktická, žádnou profesní kvalifikaci neposkytuje. K tomu, aby se člověk uplatnil na trhu práce potřebuje další vzdělání : střední školu, střední odborné učiliště, nebo odborné učiliště. Potřebuje mít svoji profesi.

vittta
vittta
1 year 2 months ago
„Nestálé a sezónní práce, které v případě pracovní aktivity vykonávají často absolventi zvláštních a praktických škol, člověka méně chrání před chudobou, zadlužením a dalšími aspekty sociálního vyloučení, jehož posilování má negativní dopady na životy rodin, obce i celou společnost,“ říká sociolog společnosti MEDIAN a Fakulty sociálních věd UK Daniel Prokop.“ ———— Tomu říkám závěr. Kolik to je „často“? A jestli to nebude tím, že lidé, absolvující zvláštní či praktickou školu mají menší intelekt než ostatní, proto také do té PŠ chodí, pro ně ta škola je, jinak by se nenaučili ani číst a psát. Tady je to prezentováno, jako kdyby… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

A-ha…tak vida.
„„Data také ukazují, že například při dokončení středního vzdělání se pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených zásadně výrazně od Neromů žijících v bezprostředním okolí.“

Když pominu, že věta nedává tak úplně smysl, pak stojí za povšimnutí, že Nerom je s velkým „N“.
Tedy Nerom je nějaká národnost…
To už hraničí s postižením.

Iva Švarcová
Iva Švarcová
1 year 2 months ago

Někdo měl těm výzkumníkům sdělit, že žádné zvláštní školy u nás už mnoho let neexistují,
takže jejich respondenti museli „vystudovat“ buď základní školu praktickou nebo základní školu.

l.snirch
l.snirch
1 year 2 months ago
Že jiní škatulkují (často nesmyslně jak správně poukazujete viz Nerom) a „umějí“ to, neznamená, že to umím a chci dělat já. Ptal jste se mě na mou konkrétní třídu, jestli ji umím rozškatulkovat. Neumím více než jsem popsal.Je to pro Vás pochopitelné? Jak se stát vypořádává s tím, když při sčítání lidu vyjde zhruba desetina Romů než když se vykazuje počet v jiných statistikách a odhadech? Přesné součty nesmyslů a pak se s tím pracuje a dělají vědecké závěry. Kdyby se školství zaměřilo na osobnosti před i za katedrou, bylo by to řešení. Ale my řešíme hlavně množství diplomů a… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago
Co pořád vyprávíte o státu, pane Snirchu? Tyhle počty dělají EDUini a je to na jejich nátlak. Nemyslím jen EDUin, ale tyhle soubory obecně. A proč „MY“? Vy neznáte rozhodnutí soudu pro lidská práva ve Štrasburku? Jsou i soudci ve Štrasburku „MY“? A já jsem nechtěl,abyste rozškatulekoval svou třídu. Já jen chtěl, abyste napsal, kolik tam máte Romů. Poznáte Roma a neroma, ne? (kdyby se jednalo o rozškatulkování, ptal bych se na etnické a národnostní složení celkově) Je to humální, to poznat, jen tak se totiž ani mimoděk nemůžete dopouštět diskriminace. Pedagogické poradny a instituce, které doporučují děti do PŠ… Více »
vittta
vittta
1 year 2 months ago

Podle mě má článek oslovit i nás, starší, paní Švarcová. Tak autoři zvolili i označení Zvláštní škola, protože pod tímto pojmenováním si jí pamatujeme. Kromě toho….Zvláštní škola zní o hodně „segregačněji“, označení Praktická škola je takové moc mírné, nevybudí ve čtenáři dojem útlaku a segregace. Ale Zvláštní škola, to je jiná káva.

l.snirch
l.snirch
1 year 2 months ago

Nemám co dodat, pane vittto. Klidně mě považujte za neslušného člověka, já to rozeznat na 100 % neumím a tedy nerozeznávám. K čemu by mi to navíc bylo? Já pracuji s osobnosti a tím je to dané.

vittta
vittta
1 year 2 months ago

Ježkovi voči, pane Snirchu, vždyť to byla ironie….

wpDiscuz