Zkreslené informace o financování inkluze a debata o dvouletých dětech v MŠ

5. 3. 2018
EDUin
beduin_210x210

Co přinesl týden 26.2. – 4.3.

Témata týdne: Dílny s 3D tiskem. Karel Havlíček, předseda Asociace malého a středního podnikání, která lobbuje za návrat dílen do škol, obhajuje záměr s cílem přinést do škol “polytechnické vzdělávání”, v němž se spojí manuální práce s technologiemi (ČRo). Nedůvěru nad tímto plánem vyjadřuje Bob Kartous v komentáři pro server Světchytře.cz. Dvanáct finalistů Eduíny je známo. Hlasujte v soutěži o nej inovativní vzdělávací projektUčitelé k pokladnám neodejdou, nejde jen o peníze. Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí analytik Jobs.cz, k úrovni platů v ČR. Často skloňované srovnání platů učitelů a nekvalifikovaných pozic uvádí do širšího kontextu (DVTV). Rezignace škol na rozvoj klíčových kompetencí. Klíčové kompetence jsou v českých školách opomíjeny nebo jsou rozvíjeny nesystematicky, intuitivně. Česká škola cituje Analýzu zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí.

Výrok týdne:

„Staňkov leží v Plzeňském kraji a má necelých tři a půl tisíce obyvatel. Akce místní základky ukazuje, že skvělé učitele i tu nejlepší pedagogickou inspiraci najdeme i na perifériích republiky..” Tamara Kováčová, Aliance pro otevřené vzdělávání, k pozoruhodné aktivitě Miroslava Khase, učitele ZŠ Staňkov a autora blogu věnujícího se využití technologií ve vzdělávání.

Novinky: 

  • ZKRESLENÉ INFORMACE O FINANCOVÁNÍ INKLUZE: JAK JE TO S ÚDAJNÝM SNIŽOVÁNÍM PLATŮ UČITELŮ

Spolek Pedagogická komora vydal zprávu, ve které se opírá o tvrzení vydané Moravskoslezským krajem. Podle něj musí školy dofinancovávat náklady na společné vzdělávání ze mzdových prostředků pro učitele. Podle spolkového prezidenta Sarköziho jde o obecný jev. Ministerstvo školství se brání tím, že kraje, které stanovují tzv. krajský normativ, nemusejí ukrajovat ze mzdových prostředků, neboť se jim zároveň navyšují rezervy dle vykázaných nákladů na podpůrná opatření, tedy dle nákladů na společné vzdělávání (Novinky.cz). Z vyjádření, které EDUin získal od Jihomoravského kraje, není nutné, aby kraje ubíraly učitelům na mzdových prostředcích, Jihomoravský kraj k takovému řešení nepřistoupí. Zároveň ale upozorňuje, že stát krajům náklady spojené s inkluzí dostatečně nekompenzuje. Rozdíl dle vyjádření kraje spočívá v odlišném odhadu nárůstu nákladů na asistenty pedagogů. Současný ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) vidí problém v tom, že školy údajně dostávají na asistenty více peněz než by měly, protože asistenti spadají do nižší platové třídy. To způsobuje rozdíl mezi odhadem ministerstva na náklady a náklady skutečnými (iDNES.cz). Narativ o volbě mezi platy učitelů a inkluzí začal veřejně prezentovat někdejší ministr financí Ivan Pilný z ANO (HN). V komentáři pro MF Dnes Bob Kartous poukázal na to, že takové dilema je z hlediska podfinancování českého vzdělávacího systému falešné a z hlediska vztahu učitelů ke svým žákům ostudné. Audit vzdělávacího systému v ČR připomíná, že podhodnocení investic do vzdělávacího systému je v ČR alarmující.

  • POKRAČUJÍCÍ SPOR STÁTU A ZŘIZOVATELŮ NEVEŘEJNÝCH ŠKOL: POSTOJ SE NEMĚNÍ

EDUin publikoval v minulém týdny veřejnou výzvu ministru školství v demisi Robertu Plagovi ve věci přístupu MŠMT ke schvalování nových neveřejných škol. Výzva poukazuje na nezákonné jednání MŠMT, které jednak nedodržuje lhůtu pro vyjádření k žádostem o zařazení škol do školského rejstříku a jednak používá stále tentýž argument o nenaplněnosti veřejných škol v dané lokalitě, který ovšem z hlediska posuzování žádostí není dle zákona relevantní. Ministerstvo školství na výzvu doposud oficiálně nereagovalo, jeho postoj lze vyčíst z vyjádření pro Novinky.cz. K tématu se v rozhovoru pro HN vyjadřuje Tomáš Trnka, spolumajitel několika neveřejných mateřských škol a základní školy. Pokud MŠMT neschválí jejich záměr, budou s rodiči jednat o možnostech domácího vzdělávání. Podobným způsobem řeší problém s odmítavým stanoviskem ministerstva neveřejná scio škola ve Frýdku Místku, o jejímž sporu s MŠMT informuje ČT s doprovodným komentářem o celkové situaci a důvodech nárůstu podobných iniciativ. Neveřejným školám se v aktuálním blogu pro Respekt.cz věnuje Tomáš Feřtek. V něm upozorňuje, že nespokojenost narůstající části rodičů s veřejným školstvím nelze řešit omezováním jejich požadavků.

  • PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, SPOR O VÝCHOVU, ZÁJMY DĚTÍ A RODIČŮ I MOŽNOSTI SYSTÉMU

Diskuse o právu na umístění dětí od dvou let věku do mateřských škol pokračuje dál. Eliška Kodyšová upozorňuje na to, že rodičovská péče v útlém věku je sice nenahraditelná, ale že k ní musejí existovat elementární podmínky a možnost rodiče si odpočinout od vysilující a nepřetržité činnosti. Upozorňuje, že rodiče, kteří umístí děti do mateřské školy z pouhé pohodlnosti, jsou a budou, ale není to důvod odepírat samotné právo. Jana Segi Lukavská aplikuje podpůrnou roli takového práva na mladé vědkyně a vědce. Jitka Hřebecká, ředitelka mateřské a základní školy, upozorňuje na věcné problémy, které přinese takové právo školám za současného stavu, kapacit, financování. Poukazuje také na to, že právo otevírá otázky nad tím, zda se vždy shodují zájmy dětí a zájmy rodičů. Úhel pohledu zřizovatele nabízejí Martina Běťáková a Milan Vácha, místostarostka a starosta obce Psáry. Za současné situace považují právo za nerealizovatelné a navrhují přesunout podporu do mikrojeslí a dětských skupin (vše EDUin). Kritiku konzervativního pohledu na fungování rodiny, akcentující odevzdání se žen pečovatelské roli, nese článek Silvie Lauder v Respektu. Vědecká východiska autorů petice s emotivním apelem „dvouleté děti patří do náruče mámy“ zpochybňuje v článku pro ČRo Wave Zuzana Fuksová a upozorňuje, že podobné apely tváří v tvář realitě, kdy řada matek trpí existenčními problémy, více než licoměrné.

  • OLYMPIJSKÝ ÚSPĚCH ESTER LEDECKÉ V DIAMTERÁLNĚ ODLIŠNÝCH REFLEXÍCH NAD VZDĚLÁVÁNÍM, VÝCHOVOU A SOCIÁLNÍ ROLÍ SPORTU

Podle novinářky Jany Ciglerové je sportovkyně Ester Ledecká fenomenální tím, že má nebývale vysokou motivaci a tím, že na svůj úspěch reaguje odlišným způsobem, než je obvyklé. Aktem poznání o originalitě a sebevědomí mladé ženy se pro novinářku stala situace, kdy si sportovkyně odmítla sundat na tiskové konferenci lyžařské brýle, jelikož neměla namalované oči (Revue Prostor). Novinářka se zároveň domnívá, že obojí způsobilo domácí vzdělávání Ledecké a jejího bratra, a upozorňuje na to, že školy ničí dětskou motivaci. Z diametrálně odlišného úhlu pohledu reaguje na hysterii okolo úspěchu lyžařky a snowboardistky Bob Kartous v dříve vydaném textu na serveru Hospodářských novin. Upozorňuje na to, že úspěch byl postaven na finančních investicích, které jsou pro drtivou většinu rodin nemožné, což významně omezuje rozvoj talentů nejen v lyžování. Zároveň upozorňuje, že financování českého sportu je nefunkční, s nutností zaměřit se zejména na podporu těch nejslabších. Podobně se nad financováním českého sportu pozastavuje komentář v iDNES.cz. Na exkluzivitu některých sportovních odvětví, ačkoliv se značně podhodnocenými náklady, upozorňuje i článek na Novinky.cz.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře:

  • 6. 3., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Feuersteinova instrumentální metoda
  • 9. 3., 9.30, Praha – konference. Vzdělání pro život 3/ Xenofobie a odlišnost
  • 13. 3., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Dvouleté děti v MŠ
logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články