Výsledky výzkumu: na většině gymnázií učitelé probíhající reformu nepřijali a mnohdy ji realizují spíše formálně.

Neviňme ze špatných výsledků žáků reformu, protože reálně na mnoha školách neproběhla.

Praha 16. prosince 2010 – Výzkum, který provedli odborníci z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Výzkumný ústav pedagogický v Praze, přinesl zajímavé údaje o postojích učitelů a ředitelů na gymnáziích k reformě vzdělávání. Ukazuje se, že většina vyučujících reformu zcela nepřijala a realizuje reformní myšlenky zatím spíše formálně. V kontextu šetření PISA 2009 nám to může naznačit odpověď na otázku, zda za neúspěch žáků může reforma.

Výzkum byl proveden v letošním roce jako součást rozsáhlejšího šetření na gymnáziích a jeho výsledky prezentoval výzkumný tým na kulatém stole 10. 12. 2010 v hotelu Olšanka v Praze. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1098 respondentů z gymnázií (celkem 58 škol, tedy cca 41 % všech gymnázií v ČR).

Z výsledků výzkumu je patrné, že reforma není na gymnáziích většinově přijímána (pouze 14 % respondentů ji akceptuje, přibližně 30 % ji neakceptuje a většina, 55 % zaujímá ambivalentní vztah). Ukazuje se, že o reformě dobře informovaní učitelé a ředitelé přijímají reformu pozitivněji a také cítí větší potřebu metodické podpory. Reforma je ovšem často vnímána zredukovaně na pouhé „sepsání“ ŠVP, což je podpořeno přílišným důrazem na byrokratické procedury spojené s reformou a naopak malým tlakem na reálné změny v práci učitelů. Tento trend podporuje i přístup České školní inspekce, která se zaměřuje především na formální soulad školních a rámcových vzdělávacích programů. Na druhou stranu ovšem většina respondentů pokládá konkrétní činnosti spojené s tvorbou školních vzdělávacích programů za smysluplné, i když zároveň vysoce pracné a problematické.

Výsledky výzkumu přichází v době, kdy Česká republika uvažuje o příčinách propadu českých žáků v testování PISA. Ačkoliv se jedná o šetření provedené na gymnáziích, která tvořila pouze část vzorku testovaných škol, mohou nám jeho výsledky minimálně naznačit, že vinit automaticky reformu z upadajících výsledků žáků může být i v případě PISA předčasné.

Doc. PhDr. Tomáš Janík, PhD., M.Ed., vedoucí Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, řekl: „Reformu můžeme z problémů českého školství vinit až ve chvíli, kdy prokážeme, že ideje obsažené v kurikulárních koncepcích jsou reálně přítomny v praxi. Ve výzkumu jsme si kladli základní otázku: dorazila reforma na gymnázia, konkrétně do školních tříd?Vzhledem k tomu, že pouze malá část učitelů a ředitelů na gymnáziích reformu akceptovala, dá se o tom s úspěchem pochybovat. Důvody nízké akceptace reformy vidím v několika oblastech: v nedostatečné komunikaci reformních záměrů směrem k učitelům, ve formálnosti procesu zavádění reformních záměrů, v nedostatečné metodické a materiální podpoře reformy a také například v podcenění klíčové role řadových učitelů, kteří fakticky reformu realizují. Zdá se, že čeští učitelé plně nepřijali požadavek státu, aby se zapojili mnohem více do plánování vzdělávacích programů. Tento fakt je myslím na odbornou diskusi. „

RNDr. Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií, řekl: „Výsledky výzkumu nejsou překvapením. V dané chvíli se zdá, že stát na realizaci kurikulární refomy rezignoval. Školy to cítí. Chybí materiální i morální podpora státu, na tvorbu RVP a následnou přípravu ŠVP nenavazují další logické kroky: tvorba standardů, příprava kvlaitních nástrojů pro hodnocení pokroku žáků, další cílený rozvoj metodické podpory učitelů… Proreformně nepůsobí ani další kroky MŠMT – nesprávným nasměrováním karierního systému učitelů počínaje a způsobem financování škol konče.

Bohužel se nedá v dohledné budoucnosti očekávat výrazné zlepšení. Na ředitele, a tím ani na učitele, není vyvíjen dostatečný tlak, aby cíle kurikulární refomy na svých školách účinně realizovali. V množství jiných úkolů tak řízení procesu změny a rozvíjení kvality práce se žáky ustupuje v práci ředitelů do pozadí. Přičteme-li k tomu klesající nároky učitelů, kteří si mnohdy cíle refomy mylně vykládají, není osud reformy zrovna růžový.“

Kontakty:

Doc. PhDr. Tomáš Janík, PhD., M.Ed., vedoucí Institutu výzkumu školního vzdělávání, PdF MU
e-mail: janik@vuppraha.cz, tel.: +420 777 722 945

RNDr. Jiří Kuhn, předseda AŘG
e-mail: kuhn@gym-nymburk.cz tel.: +420 608 240 494

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: tomas.fertek@eduin.cz, tel.: +420 602 687 016

Poznámka pro editory:

  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje otázce vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem, co se ve vzdělávání děje a je důležité.

  • Prezentace Doc. Janíka i RNDr. Kuhna je možné stáhnout zde.

  • Publikaci VÚP shrnující závěry výzkumu je možné stáhnout zde.

  • Tisková zpráva VÚP k zveřejnění výsledků výzkumu je k dispozici zde.

  • Článek o výsledcích výzkumů na České škole si můžete přečíst zde.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook