Čechy škola nebaví

Diskuse o současných problémech vzdělávacího rezortu se nese na bulvarizující vlně, koho si současný ministr přivede do poradního týmu, jaké má ta osoba politické názory, zda je jeho lidem v těhotenství špatně a za co ministerští vyplácejí odměny. Když už se podaří a v mediích se objeví zajímavější sonda, zákonitě je brzy překryta další „kauzou“… Proč tomu tak je a co se vlastně ve školství odehrává?

Ne že by mě těšilo, že si ministr nechává radit lidmi z okolí paní Dundáčkové a pana Jocha, ale má na to právo a alespoň ukazuje voličům, kým opravdu je. Problémy vzdělávání jsou však dle mého soudu jinde; a jsou opravdu vážné.

Shrňme si, kdo prosazuje maximální péči a pozornost vůči vzdělávání: Vláda ČR, NERV, Evropská komise, auditorské a konzultační firmy, personalisté, politologové, vědci… Bohužel česká společnost se nechce problémy ve vzdělávání trápit. Je to pochopitelné, většina z nás prošla špatnými školami plnými šikany, nezájmu vůči dětem a jejich budoucnosti (sem tam zajímavý a dobrý učitel, spíš výjimka). Zato ale plné „předávání znalostí“. Učení předmětu neučení dětí.

Dnešní děti jsou daleko svobodnější a samostatnější než jsme bývali my. Škola na to začala reagovat až v novém miléniu. O stavu reflexe tohoto faktu svědčí výsek diskuse o možnostech, jak zlepšit výsledky dětí v mezinárodních sondách, která běží na Metodickém portálu www.rvp.cz. Četní učitelé a ministerští se zde nebaví o tom, jak pro školní vzdělávání děti získat. Tématem je jak vynutit vzdělávání, jak je odtrhnout je od „přihlouplých her a stahování kradené hudby z internetu“. Jak málo porozumění, o to víc nadutosti a agrese.

Ministr modernizační trendy v práci úřadu nyní vlivem naslouchání částečně nekompetentním poradcům a konzervativní větvi na MŠMT (ředitelé odborů 20, 22 a další) likviduje; „nepřizpůsobivé“, inovativní úředníky vyhazuje jako na běžícím pásu, včetně klíčových koncepčních pracovníků (jako bývalého vrchního ředitele sekce vzdělávání aj., o totálním kocourkově v Sekci EU a řízení operačních programů media také referovala). Ministr školy a dokonce i školky děsí srovnávacími zkouškami, diskuse o nich je téměř tajná. Ve vyspělém světě vznikal vzdělávací a evaluační standard po léta při zapojení nejen akademické elity národa, u nás jsou na to plánovány měsíce maximálně. Téma testů je na samostatný rozbor, jen dodám, že si z jejich dopadu na žáky a školy dělají ve vyspělých zemích legraci už i autoři kreslených filmů.

Fakt, na nějž upozorňují hustě media, že ministr se vždy něčím nadchne a pak už si nedá kompetentními lidmi poradit, u personalisty překvapí. Ač se Dobeš zpočátku zdál velmi otevřený vůči osvědčeným zahraničním modelům a trendům, nyní se obklopil svými a jakákoliv diskuse či dokonce zdravý rozum nemají na MŠMT místo.

Na závěr se vrátím k úvodu. Ministrovi se na počátku jeho úřadování dostala do rukou skvělá studie auditorské firmy McKinnsey & Co. Klesající výsledky českého základního a středního školství. Veřejnosti řekl, že analýza uzavírá, že je třeba zavést testy v uzlových bodech základního vzdělávání. Zjištěné výsledky samy donutí systém k zlepšení.

V této souvislosti je roztomilé, že standard pro plánované testování ministr poručil utvořit týmům složeným téměř výhradně z učitelů základních škol, kteří neutěšený stav českého vzdělávání de facto způsobili. Je výzkumy potvrzeno, že učitelé dovednostem, zjišťovaným výzkumy PISA a TIMMS vůbec nevyučují. Nevědí jak. Přesto to budou oni, kdo dále systém zdeformují ke svému obrazu. Ve veřejné debatě však existence zprávy McKinnsey bohužel zanikla a ministr message studie za přihlížení medií a jen chabého odporu kompetentní veřejnosti zcela překroutil.

Problémem školství totiž není absence testů, ale chaos: neexistuje dlouhodobá koncepce, cíl vzdělávací politiky s měřitelnými indikátory. Chybí dokonce diskuse o ní. Chaos vládne řízení, organizaci i metodické podpoře vzdělávání. To vše se odráží v asi největším rozdílu mezi výkonnými vzdělávacími systémy a českým školstvím – kvalitě pedagogů a jejich celospolečenské prestiži. Kdo z kvalitních uchazečů o vysokou kvalifikaci by vstupoval do tak nejistého a turbulentního prostředí, kde rozhoduje o všech podstatných věcech málo kompetentní regionální politik, zástupce zřizovatele, a jeho kamarádi?

Posuďme stav věcí spolu se zmíněnými auditory: přípravě a dalšímu vzdělávání učitelů vládne neviditelná, v tomto případě slepá, ruka trhu – příprava a nabídka postgraduálních kursů nesměřuje učitelskou práci po promyšlených cestách k stanoveným prioritám moderního vzdělávání, zato se v něm utápí veřejné prostředky a živí celá řada školitelů a lektorů, kteří buď nikdy neučili, nebo vzpomínky na školní realitu rádi zapomněli. O alokaci prostředků rozhodují lobby a známosti na ministerstvu a ve sněmovně, nikoliv definované „robustní“ potřeby systému. Budoucí učitelé se nemohou orientovat v podobě své budoucí kariéry: chybí kariérní řád a standard práce učitele. Za ministra Lišky na těchto orientujících pilířích, které měly přilákat do školství zajímavé lidi, začalo pracovat, za J. Dobeše byla práce skupiny kolem Jany Strakové a Karla Rýdla okamžitě a definitivně zastavena. Co ale nejvíce chybí, je podle McKinnsey & Co. stanovení odpovědnosti za výkon systému, tedy za výsledky vzdělávání, neřešena zůstává fakticky odpovědnost na úrovni ředitele, zřizovatele i ministerstva a nutné příslušné pravomoci i požadované odborné kompetence.

S tím úzce souvisí zajímavá korelace, již analýza zdůrazňuje – možná je to ale souvislost příčinná! V zemích, kde školství není téma, rodiče a veřejnost jsou s ním spokojeni (tedy je ignorují) – jsou výsledky žáků v mezinárodních srovnáváních podprůměrné a zhoršují se (ČR, Španělsko, Bulharsko, Portugalsko). Tam, kde rodiče a veřejnost školství sledují a tvrdě kritizují, jsou výsledky skvělé a/nebo se zlepšují (Finsko, Austrálie, Singapur, Jižní Korea, ale i Anlie a Německo).

Budu se opakovat, podobný závěr jsem v Respektu publikoval již před 5 lety, ale stále platí, že česká veřejná diskuse o vzdělávání ukazuje, že máme opravdu problém!

 

Autor je didaktik, člen Strany zelených

Přidat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na