Co s maturitními propadlíky?

 

Hlavní zprávou z maturit je, že si nevíme rady se slabými žáky.

 

Státní maturitou neprošlo jedenáct tisíc studentů, tedy necelých patnáct procent maturujících. Je to o čtvrtinu méně, než předpokládal ministr Josef Dobeš, nicméně i tak vyjadřuje spokojenost. Je totiž přesvědčen, že více lidí, kteří by dříve usilovali o maturitu, půjde raději na učiliště. To podle něj prospěje jak kvalitě maturitních vysvědčení, tak průmyslu. Je tím ale problém vyřešen? Samozřejmě že ne. Výsledky maturit totiž vcelku očekávatelně ukázaly, že naším hlavním problémem je, že neumíme vzdělávat tu slabší polovinu žákovské populace. Ač je to paradoxní, tak právě ta v budoucnosti rozhodne o pozici našeho vzdělávacího systému v mezinárodních srovnáních. A velmi pravděpodobně i o tom, jestli budeme či nebudeme ekonomicky úspěšná země.

 

Maturita není pro každého

Dá se předpokládat, že reakce veřejnosti se nebude od prohlášení pana ministra příliš lišit. U nás je vzdělání cosi výlučného až sakrálního, čeho by se nemělo dostat kdejakému hejhulovi. Všeobecné vzdělání, tedy u nás především to gymnaziální, jen pro ty nejnadanější! Maturita není pro každého! Na vysokou přece nemůže chodit polovina populačního ročníku! Proto i dvacet let po převratu platí, že u nás odchází na učiliště třicet procent deváťáků. V tom jsme evropští rekordmani. Bohužel, protože tato skupina pak figuruje i na předních místech v žebříčcích nezaměstnanosti.

Na střední školy s všeobecným vzdělávacím programem jde v Česku jen 22 procent patnáctiletých. I to je rekord, byť z opačného konce. Hůř je na tom jen Turecko a Rakousko. Průměr ve „starých“ zemích EU je 44 procent, v zemích OECD 47 procent, ale třeba v Koreji, Japonsku či Irsku na všeobecně vzdělávací programy chodí až tři čtvrtiny středoškoláků.

Na vysokou odchází v současnosti v Česku zhruba tolik lidí, kolik je obvyklé jinde v Evropě, ale jejich schopnosti jsou často nízké a učitelé jsou z nich zděšení. Proč? Zcela zásadně jim chybí kvalitní všeobecné vzdělání. Čímpak to asi může být?

Pokud ale tato čísla a argumenty předložíte nějakému zastánci „tradičního českého kvalitního vzdělání“, dozvíte se, že naši studenti prostě nemohou následovat evropské trendy. Naopak. Počet maturujících je třeba regulovat a na učiliště musí chodit více lidí, protože sehnat dneska řemeslníka… No znáte to.

Na logickou otázku, jestli je tedy česká populace výrazně tupější a nevzdělavatelnější než je evropský průměr – co jiného z těch názorů vyvodit – už obvykle rozumnou odpověď nedostanete.

 

Učiliště není vzdělání?

Střední odborné školy na výsledky maturit reagovaly prohlášením, že tedy budou učit více všeobecných předmětů a méně těch odborných. Není to špatně? Budou to pak ještě pořád odborné školy? Neměly by se držet svého kopyta?

Odpověď je tentokrát velmi jednoduchá. Samozřejmě, že by všechny odborné školy měly učit více všeobecně vzdělávacích předmětů. Pokud by tomu tak bylo, byl by to jeden z mála jasně pozitivních důsledků státních maturit. Protože dlouhodobá a celosvětová zkušenost říká, že právě tyto kompetence činí člověka na současném pracovním trhu pružnějším a lépe schopným rekvalifikace, která skoro každého z nás čeká několikrát za život. Pokud do patnáctiletých nahustíme jen znalost jednoho úzce vymezeného řemesla, v podstatě je za nemalé státní peníze (učňáky jsou výrazně nákladnější než třeba gymnázia) odsuzujeme k velmi nejisté a špatně placené pracovní kariéře.

Na celé věci je nejhorší všeobecný pocit, že jsme odsunutím příštích maturitních propadlíků a „nevzdělavatelných“ absolventů devítiletek do hlubin učilišť něco vyřešili. Fajn, nebudou nám kazit novou lepší maturitu, ale jako by nikoho nezajímalo, co a jak se vlastně na těch učilištích naučí. Copak vyučení nebudou potřebovat ke svému profesnímu i osobnímu životu znát cizí jazyk? Nebudou potřebovat praktickou matematiku a psát maily bez hrubek? To dneska v Evropě užije opravdu i každý pokrývač a instalatér.

 

Kudy vede cesta

Ve skutečnosti je hra na maturitu opravdu jenom hra. Hrajme ji, jestli nás baví. Ale mezinárodní srovnání zkoumají vždy celou populaci. Bez ohledu na to, komu přiznáme právo na maturitní vysvědčení. Podstatný problém tedy je, jak zacházet s tou částí žáků a studentů, kteří jsou hůře vzdělavatelní. Jak to udělat, abychom je dotáhli co nejblíže průměru. Jak motivovat ty, kteří z rodiny píli a usilovnost neznají. Klidně i na učilišti bez maturity. To je to, co řeší už tak deset let ty prozíravější vzdělávací systémy. Proto jsou v mezinárodních šetřeních a především v ekonomické soutěži úspěšné. My se zatím radujeme, že odešleme ještě větší část populace do montoven a černé díry vzdělávacího zapomnění? Svatá prostoto!

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

4 komentářů k "Co s maturitními propadlíky?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Novákovi
Novákovi
4 years 10 months ago
Zkušenosti s přípravou na maturitu z českého jazyka u studenta s dys…..tj. kategorie slabšího studenta, ale jen na český jazyk…. Ve druhém pololetí 3. ročníku (rok 2010) profesorka ČJ přichází s informací, že zřejmě bude státní maturita, ale že zatím na žádném školení nevyšlo jasně najevo, jak má daná maturita skutečně vypadat, probíhat a z čeho se mají studenti připravovat. Konec 3. ročníku – jsou jasnější ústní témata,ale přesto dostáváme informaci, že to může být na podzim jinak. Začátek 4. ročníku, ústní témata se jeví jasněji, ale nedostáváme žádnou informaci jak se připravit na testy, tj. kde si nějaké verze… Více »
Vlasta Galisová
Vlasta Galisová
4 years 10 months ago
Vážený pane Feřteku, většinou si Vašich názorů cením, ale tento Váš poslední ukazuje jenom na zcela propastnou neznalost problematiky a nyní tak populární a laciný úzus odvolávat se na „vyspělejší“ země a jejich vzdělávací systémy. Nutnost pouhého všeobecného vzdělání jako samospasitelného řešitele problému nezaměstnanosti je naprostý nesmysl, který si všechny země, jejichž procenty absolventů všeobecně vzdělaných argumentujete, velmi bolestně uvědomují. Zmiňované Japonsko má všeobecné vzdělání až do úrovně terciálního vzdělávání a ve finále jsou tam houfy všeobecně vzdělaných vysokoškoláků, kteří ale naprosto nic neumějí a nejsou uplatnitelní, pokud si nezaplatí drahé kurzy, aby mohli být např, právníci, lékaři apod. Systém… Více »
Václav
4 years 10 months ago
Je 15 % neodmaturovavších polovina studentů? Slabší polovina studentů? Dnes jsem se dozvěděl, jaký je průměr vstupní písemky z matematiky na střední odborné škole, kde pracuji – 4.03 v nejlepší třídě, 4.56 v nejhorší třídě. Zjišťované jevy: zlomky, jednoduché úpravy výrazů, apod. Mají tito žáci jít na gymnázium? A podle Vás je učiliště něco méně? Manuální práce něco méně? Přidavače, rovnače do regálů a podobné, také potřebné profese, dělají lidé úplně bez vzdělání, ti vyučení už mají šanci na lepší práci, pokud práce vůbec je (severní Čechy, severní Morava, ale už i Praha začíná trpět nedostatkem pracovních míst). „Copak vyučení… Více »
dvorsky
dvorsky
4 years 10 months ago
Mezi sš jsou obrovské rozdíly:1gymnázia (dobrá a špatná) 2.dlouho nic 3.ostatní sš (občas kvalitní oa či průmka a ten zbytek)….osnovy a hodinové dotace jsou nesrovnatelní,takže je idiotství,aby gymnazista a kuchař dělali stejnou maturitní zkoušku (pro jednoho směšně lehká,pro druhého nepochopitelná)..to že někdo ze zemědělky studuje vš je tragedií úrovně vš,před 20 lety se na vš mohlo propracovat kromě gymnazistů pouze pár průmyslováku (na tech. vš),ale kombinace zemědělka a pajdák-nemyslitelná… o úrovni vyučujících so myslím své,byl jsem zděšen,když ing.mgr.phd má ve své prezentaci hrubky typu shoda podmětu s přísudkem….za našich časů bylo nemyslitelné nechodit pravidelně do školy,pracovat při studiu,nepřečíst ani jednu… Více »
wpDiscuz