Lidové noviny: Jak dopadla státní maturita

Jedním z velkých nedostatků loňského prvního ročníku státních maturit byla neexistence alespoň trochu podrobnějšího vyhodnocení. Ministerstvo školství pouze oznámilo, že považuje státní maturity za úspěch, ale dodnes není k dispozici žádná souhrnná zpráva, podrobněji zpracované výsledky a hlavně nejsou známa opatření, která chce ministerstvo na základě výsledků prvního ročníku maturity udělat. O tom, že by tak velký a nákladný projekt zhodnotil nějaký nezávislý auditor a vydal o tom zprávu, ani nemluvě. V malém se o zhodnocení s časovým odstupem pokusily Lidové noviny prostřednictvím dvou článků ve vzdělávací příloze Akademie. Najdeme tu vyjádření Cermatu o tom, co dělalo studentům největší potíže, a výsledky jednotlivých skupin škol. Z této tabulky vyplývá, že dosahují úspěchu v podstatě v závislosti na míře nadání a talentu dětí, které přijímají. Očekávatelně jsou tedy na začátku tabulky osmiletá gymnázia a na konci učiliště a nástavbové studium. Podobný starší pokus o zhodnocení státních maturit z dílny EDUin zveřejníme zítra.

 

Studenti selhávají i v pravopise

Co udělat pro to, aby letošní maturanti uspěli u státních maturit lépe než ti loňští? Když jsme tuto otázku položili Pavlovi Zelenému z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), který měl přípravu a organizaci maturit na starosti, odpověděl poněkud překvapivě: Zlepšit výuku na základních školách. Zejména v matematice.

První ročník státních maturit poskytl, zdá se, víc informací, než většina lidí předpokládala. A jednou z nich je skutečnost, že maturanti neselhávají vždycky jen ve středoškolském učivu.

 

Učitelé nemají přehled o tom, co jejich žáci opravdu znají

Čtyřicet procent matematických úloh zařazených do maturitních testů z matematiky testovalo de facto vědomosti, které by si žáci měli odnést ze základní školy. Když potom Cermat udělal analýzu a v jejím rámci oddělil úlohy vztahující se k učivu základních škol, zjistilo se, že je nezvládli beze zbytku ani všichni gymnazisté. Jejich průměrná úspěšnost v tomto případě činila 84 procent, studenti odborných škol zvládli základní učivo z matematiky dokonce jen na 40 procent.

„I to byl důvod, proč jsme se rozhodli udělat vedle plošných maturit ještě výběrové šetření v devátých třídách základních škol,“ popisuje Pavel Zelený. Ukázalo zajímavou věc. Že totiž učitelé těchto škol nemají tak úplně přehled, kolik se toho jejich žáci během povinné školní docházky z matematiky vlastně naučili. Když byli dotázáni, jak odhadují jejich úspěšnost v testech odpovídajících učivu základních škol, tipovali, že by měli v průměru správně vyřešit aspoň 45 procent úloh. Ve skutečnosti to bylo jen 35 procent. Blíž výsledku byl, a to je zajímavé, odhad samotných žáků.

Kde mají žáci a posléze studenti v matematice největší mezery? „Často si neporadí s výrazy a ani s jednoduchými rovnicemi. Selhávají v rutinních operacích,“ říká Pavel Zelený. A na otázku, jestli je reálné, aby byla u maturit zkouška z matematiky v budoucnu povinná, reaguje skepticky: „Kdybychom zavedli povinnou matematiku, ale i povinný cizí jazyk, ohrozilo by to čtyřicet procent odborných škol (v současné době si lze vybrat v jednotné části maturitní zkoušky k českému jazyku buď matematiku, nebo cizí jazyk – pozn. red.). Přitom největší potíže by se vyskytly na školách zdravotnických, kde mají maturanti, tedy spíš maturantky, potíže i s cizím jazykem.“ Jak těmto studentům a studentkám pomoci? Zelený si myslí, že by bylo užitečné, kdyby se studenti zejména odborných škol rozhodli, z čeho chtějí maturovat, tedy jestli chtějí maturovat z matematiky, nebo z cizího jazyka, nikoliv až ve čtvrtém ročníku, ale už v polovině třetího. A školy by jim měly ve vybraném předmětu posílit výuku. Ukazuje se totiž, že úsilí pomáhá.

Dobře to dokládá státní maturita z cizího jazyka. Zatímco při maturitní generálce, která se konala předloni v říjnu, dopadla dost špatně poslechová část testu, za půl roku při maturitě naostro byla tato disciplína o hodně lepší. Školy se poučily a během půl roku trénovaly se studenty, co bylo třeba. Prostě jim víc pouštěly nahrávky s rodilými mluvčími.

A co vypověděla analýza loňské jednotné části maturity o českém jazyce? Kupodivu se nepotvrdily katastrofické předpovědi stran čtenářské gramotnosti. „Porozumění textu bylo lepší, než jsme čekali. Slabší bylo aplikování určitého pravidla do praxe,“ konstatuje ředitelka sekce evaluačních nástrojů Cermatu Jana Münzbergerová a vysvětluje, co má na mysli. „Studenti třeba dostali definici nějakého literárního nebo gramatického jevu a měli jej identifikovat v dalším textu. To jim moc nešlo.“

Nejvíc chyb se však vyskytlo v úlohách cílených na shodu podmětu s přísudkem, ale hlavně na „s“ a „z“. Slovo „zplodina“ mělo 92 procent maturantů špatně, tedy s „es“.

U písemných prací bylo jako nejčastější nedostatek identifikováno odchýlení od tématu. Zdá se tedy, že zlaté pravidlo českého studenta – ať se ptají, nač se ptají, mluv o tom, co znáš nejlíp – bude třeba přehodnotit.

 

Budeme přísnější, omezíme opakování ročníku

Ředitelka Střední zdravotnické školy v Praze 4 Mária Janáková připouští, že jednotná část maturity ze všeobecně vzdělávacích předmětů ukončila dobu velké tolerance. „Jakmile má někdo na závěrečném vysvědčení třeba v prvním ročníku dvě nedostatečné, opakování už mu nepovolíme,“ říká Janáková. Něco takového se přitom může stát dost snadno. Škola nedělá přijímací zkoušky, takže šanci začít studovat nedostávají zdaleka jen jedničkáři a dvojkaři. „Tu možnost dáváme uchazečům dál, ale musí počítat s tím, že už první ročník ukáže, jestli na studium mají,“ říká ředitelka. Podle jejích slov se zvyšuje přísnost, ale taky se teď ve škole důsledněji kontroluje, jestli jsou všechny hodiny všeobecně vzdělávacích předmětů skutečně odučeny. Ostatně není jich mnoho.

Na střední zdravotnické škole se například matematika učí během čtyř let průměrně pouze hodinu týdně. Přesto se v letošním školním roce našli studenti, kteří si ji k maturitě zvolili (namísto cizího jazyka). Pro jistotu je učitelé nejdříve nechali vyplnit loňské testy ze základní úrovně matematiky, aby se zjistilo, jak na tom jsou. A při jejich volbě základní úrovně zůstalo.

Pokud budou potřebovat, mají možnost individuálních konzultací. Ty považuje Mária Janáková za důležitý podpůrný prvek. Na otázku, jestli jich studenti využívají, však říká: „Popravdě řečeno, ne tak, jak bych si představovala.“

 


 

Osmiletá gymnázia mají náskok

Určitým překvapením je podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) poměrně značný odstup čtyřletých a víceletých gymnázií. Plyne nejspíš ze skutečnosti, že zejména ve větších městech odchází do čtyřletých gymnázií děti tak říkajíc „přebrané“, tedy ty, které se předtím nedostaly na gymnázium osmileté nebo šestileté. S překvapivě dobrým výsledkem skončily umělecky zaměřené obory, kde mají všeobecně vzdělávací předměty jen poměrně malou hodinovou dotaci a třeba na konzervatořích se neučí vůbec matematika. Potíže se všeobecně vzdělávacími předměty mají ze středních odborných škol hlavně ty se zdravotnickými obory. Téměř třicet procent z nich vykázalo více než čtvrtinovou neúspěšnost.

U více než šesti procent středních odborných učilišť s maturitou neuspělo ve společné části zkoušky dokonce přes sedmdesát procent studentů. Podobného podílu neúspěšných dosáhla také čtyři procenta nástaveb.

Situace se však liší nejen podle oborů, ale i podle krajů. Ze společné části maturitní zkoušky vyšla loni nejlépe Praha a Zlínský kraj, nejhůře pak Karlovarský a Ústecký kraj.

 

Úspěšnost u státní maturity

Index úspěšnosti základní úrovně společné části maturitní zkoušky pro různé skupiny oborů vzdělávání. Termínem S0Š technické 1 se rozumí průmyslovky zaměřené na elektrotechniku a informační technologie, SOŠ technické 2 jsou především stavební a strojní průmyslovky.

 

ČR celkem 100

Gymnázium 8leté 129

Gymnázium 6leté 129

Gymnázium 4leté 119

Lyceum 108

SOŠ technické 1 110

SOŠ ekonomické 98

SOŠ umělecké 94

SOŠ hotelové 93

SOŠ technické 2 90

SOŠ pedagogické 90

SOŠ zemědělské 88

SOU technické 86

SOŠ zdravotnické 84

nástavby – technické 83

nástavby – netechnické 78

SOU – netechnické 75

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

8 komentářů k "Lidové noviny: Jak dopadla státní maturita"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Lukáš Foldyna
Lukáš Foldyna
4 years 8 months ago

Jak mohou být vůbec vyvozovány podobné soudy z testů, které byly (alespoň v případě češtiny, a pravděpodobně i v případě jiných předmětů) zcela odfláknuté a zmatečné? Čeští novináři bohužel podobnými články legitimizují Zeleného (a implicitně Dobeše), přitom oba měli být okamžitě po zpackaných maturitách odvoláni. Opravdu mě mrzí, že byly výsledky maturit tímto způsobem vlastně přijaty jako výsledky objektivní zkoušky. Neomylný a nezpochybnitelný Cermat holt udělal analýzu, a nikdo se nestará, na základě čeho.
P. S. Ač češtinář, na slovo zplodina jsem se musel taky podívat pro jistotu do Pravidel. :)

Karel Souček
Karel Souček
4 years 8 months ago

Zajímavá a smysluplná analýza. Nikoliv jenom laciná kritika státních maturit za každou cenu (jak zde bývá často zvykem).

Jana Petrů
Jana Petrů
4 years 8 months ago

Jak mohou? Nikdo se nestará? Dle výzkumu STEM prý – cit.: „Sedmašedesát procent občanů je přesvědčeno, že by Česku prospělo, kdyby v něm vládla „pevná ruka“ a někdo jasně určil, co se má dělat.“ S tím všechno testování, včetně toho maturitního, zcela koresponduje.

ver.valikova
ver.valikova
4 years 8 months ago

Kvačková nemá ráda učitele. Zelený umí okouzlit starší dámy. Tedy tak. vv

Ondřej Hausenblas
4 years 8 months ago
Pro Karla Součka – prosím, podívejte se do nějakého slovníku, co je to analýza. Redaktorka Kvačková podala jenom souhrn údajů, nevidím tam nikde nic analytického, tedy nic, co by poukazovalo třeba na vnitřní souvislosti, na příčiny a důsledky. Snad máme považovat za analýzu nebo za „soud“, tedy za úsudek nebo vyvozený třebas závěr tu větu paní redaktorky „Zdá se tedy, že zlaté pravidlo českého studenta – ať se ptají, nač se ptají, mluv o tom, co znáš nejlíp – bude třeba přehodnotit“? Ale vždyť je to docela povrchní vtípek. Moje zkušenost není ta, že studenti píšou schválně cokoliv navzdory tématu… Více »
Karel Souček
Karel Souček
4 years 8 months ago

Pro Ondřeje Hausenblase: Fajn, tak jsme si vysvětlili, co je to analýza. Pro mě je ale podstatné to, co jsem již napsal výše – není to jen laciná kritika státní maturity ve stylu kolik to stálo daňové poplatníky, že tam byla jedna či dvě nejednoznačné otázky, atd. Ono polemizovat se dá o čemkoliv, ale výstupy, uvedené v článku paní Kvačkové mi přijdou jako zajímavé a v řadě věcí poučné.

Stanislav Zajíček
Stanislav Zajíček
4 years 8 months ago
Postoj pana Součka považuji za velice cenný. Ukazuje totiž v několikařádkové zkratce postoj zastánců současné podoby státní maturity a jejich pojetí tzv. laciné kritiky: – nijak nevadí, že je její pořádání nebývale drahé (aniž by zdůvodnili, proč to nevadí), – nijak nevadí, že její testy obsahují vadné úlohy (snad proto, že tu přece nemusí jít o kvalitní odborné prostředí, o fair play nemluvě? že je zcela vedlejší fakt, že o tvůrcích testu, jejich profesní zdatnosti, jejich školení, jejich zkušenosti nevíme zhola nic? že testy zřejmě nemají ani jednoho garanta či obhájce z akademického prostředí? že je pochybné, jak vypadá celý… Více »
Petr Novák
Petr Novák
4 years 8 months ago
Všem kritikům maturitních testů bych doporučil navštívit některou střední školu, pokusit se získat testy, které studenti píší (nebude to jednoduché, málokde studenti dostávají zadání, někdo dokonce nesmí dostat domů ani vlastní písemky) a pak je porovnat s maturitními testy. Pak by zjistil, že ty maturitní naplňují cíle RVP a i moderního vzdělávání daleko lépe než ty normální školní. Studenti přece nejsou hodnoceni jenom maturitou, ale celou dobu školní docházky. A jestli jsou maturitní testy špatné, pak většina normální je tragická. Stejně tak je škoda, že pan Hausenblas nenavštěvoval pravidelně bývalé školní maturity z ČJ. Zažil jsem jich v uplynulých deseti… Více »
wpDiscuz