MATURITA Z ČEŠTINY: DISKUSE K ÚLOHÁM

 

Jako autoři kritických výhrad k devíti testovým úlohám letošního maturitního testu Český jazyk a literatura – základní úroveň obtížnosti jsme se pod svůj text uveřejněný 15. 6. 2011 na stránkách www.eduin.cz podepsali. Lidové noviny uvedly dne 28. 6. 2011 v příloze Akademie naše výhrady ke třem vybraným úlohám pod anonymním a nepřesným autorským označením Eduin, přestože EDUin nás pouze vyzval k posouzení tohoto testu. Stejně anonymně byla v LN uvedena také reakce Cermatu. Ta navíc v části vztahující se k úloze 15 nesprávně a nepochopitelně míchá dohromady náš text s dalším textem umístěným na stránkách www.eduin.cz dne 3. 6. 2011, který se sice věnuje stejnému testu, ale my s ním nemáme nic společného. Doufáme, že Lidové noviny i Cermat budou příště v po­dobných výměnách názorů věnovat větší pozornost tomu, kdo s kým vlastně polemizuje.

Nyní k vlastní diskusi o zmíněných třech úlohách testu. Identitu autorů reakce Cermatu na naši kritiku neznáme, a tak je budeme zmiňovat jako „Cermat“, případně „pracovníky Cermatu“.

Úprava, 1. července: Za Cermat se k autorství textu přihlásila Jana Münzbergerová, metodička českého jazyka a literatury.

 


 

V maturitním testu z českého jazyka v základní úrovni je devět chyb, tvrdí společnost EDUin, která se zabývá vzdělávací politikou. Cermat, pořadatel maturit, ovšem test hájí. Přinášíme tři diskutované úlohy s komentáři a udělejte si vlastní názor.

 

Úloha 10

VÝCHOZÍ TEXT

První povídku souboru Směšné lásky jsem napsal v roce 1958 a jmenovala se Já truchlivý Bůh. (…) Teprve z určitého odstupu jsem si uvědomil, že ta lehkost a požitek svědčily nikoli o tom, že potem neposvěcená povídka byla čímsi nedůležitým, okrajovým, ale právě naopak, že jsem v ní, jak se říká, poprvé našel sám sebe; tehdy jsem našel svůj tón, ironický odstup od světa i od vlastního života a stal se romanopiscem (potenciálním romanopiscem); teprve od té chvíle začíná můj souvislý literární vývoj, který byl sice nadále plný překvapení, ale v němž už nedošlo k žádné změně orientace. (M. Kundera, Směšné lásky, upraveno)

Kterým z následujících slov lze nejlépe nahradit výraz potenciálním tak, aby smysl výchozího textu zůstal zachován?

A) možným

B) jedinečným

C) významným

D) smysluplným

 

Eduin: Představme si, že by ve výchozím textu byly namísto slova „potenciálním“ jen tři tečky k doplnění. Koho by vůbec napadlo doplnit tam „možným“? Možným romanopiscem? Zdánlivá jednoznačnost úlohy je jen důsledkem zneužití toho, že jeden z významů slova „potenciální“ hodně lidí zná a bez většího přemýšlení o kontextu ho tam dosadí. Z uvedeného kontextu, kterým se žáci měli podle zadání řídit, však tento jeho význam nevyplývá.
Přemýšlivější žáci, pracující s kontextem, by na místo oněch tří teček dosadili spíše položky B (jedinečným) nebo C (významným), svědčící o Kunderově zralém sebevědomí, jež projevuje i ve výchozím textu. Výraz „potenciálním“, který na místo tří teček zvolil buď sám M. K., nebo upravovatel z Cermatu, zde spíše než ve významu „možným“ vystupuje ve významu blízkém slovu „budoucím“. V Kunderově literárním vývoji už po napsání povídky Já truchlivý Bůh nedošlo podle výchozího textu „k žádné změně orientace“ – styl úspěšně vyzkoušený v povídce tak představoval zárodek budoucích Kunderových románů, předzvěst jeho dalšího směřování.
Je nasnadě, co by udělal případný editor výchozího textu, kdyby se mu v něm slovo „potenciální“ nelíbilo – nehledal by jednoslovnou náhradu. Proto bylo zadání takového úkolu žákům chybou. Úloha nemá v nabídce správnou odpověď.

 

Cermat: Hlavně si nepředstavujme, že by ve výchozím textu byly tři tečky. Nebyly tam. Text je založen na autorově reflexi sebe sama, svého vývoje. V době, o které se mluví, je opravdu teprve potenciálním, možným romanopiscem. Po jedné napsané povídce mohl být i jedinečný nebo významný, ale rozhodně ne romanopisec (proto také závorka s upřesněním). Z toho plyne – držme se výchozího textu a nepodsouvejme si, že M. K. řešil nějaké tři tečky. Nemohl, protože není autorem úlohy. Aby se nám pak nestalo, že náš zdravý duch bude páchnout blbostí.
Úloha testuje, zda student odhadne význam pojmenování v daném kontextu i mimo něj.

 

Především není pravda to, co píše Cermat v posledním odstavci. Kdyby šlo o odhadování významu pojmenování mimo kontext, nemusel by autor úlohy zatěžovat maturanty výchozím Kunderovým textem a v zadání uvádět, že jeho smysl má zůstat zachován i po náhradě. Stačilo by, aby dostali za úkol vybrat – a to bez jakéhokoli kontextu – nejvhodnější náhradu slova potenciální z nabídky A) možný, B) jedinečný, C) významný, D) smysluplný. Položka A by pak byla jednoznačně správ­nou odpovědí. Taková úloha by ovšem byla hloupá a zcela nevhodná.
V úloze 10 však nešlo ani o odhadování významu pojmenování v daném kontextu, protože maturanti byli nuceni pracovat s nevhodnou nabídkou. Konstrukcí se třemi tečkami jsme se snažili vysvětlit, proč zadání nevyhovuje žádná položka: možný romanopisec je nesmyslné spojení. Je podobně nesmyslné jako spojení polohový romanopisec (českým ekvivalentem fyzikálního termínu potenciální energie je termín polohová energie). Kdyby úloha nevnucovala maturantům spojení možný romanopisec, nejspíš by je sami vytvořili jen žáci s otupělým jazykovým citem, kteří se v rozporu se zadáním nezabývali kontextem. Podobně lze hodnotit i toho, kdo v reakci Cermatu stvořil větu „(M. K.) je opravdu teprve potenciálním, možným romanopiscem.“ Ta dvě slova prostě nejsou zaměnitelnými synonymy. Jenom to, že možný je jedním z významů cizího slova potenciální, z něj v Kunderově textu ještě nedělá náhradu, která zachovává smysl výchozího textu. Ten je, jak jsme již uvedli, blízký významu spojení budoucí romanopisec. Ani toto spojení ho však nevystihuje úplně přesně.
A konečně, nepodsouváme sobě ani nikomu dalšímu, „že M. K. řešil nějaké tři tečky“. Něco takového si z našeho původního kritického rozboru mohl odnést jen opravdu velmi nepozorný čtenář.

 

Úloha 11
VÝCHOZÍ TEXT

Hokejová liga ještě ani nezačala, ale domácí neandrtálci podobně jako v minulých ročnících nenechávají nikoho na pochybách, že jsou divokou nemyslící zvěří a že jí nejspíše i nadále zůstanou. (podle sportovního tisku) Kterou z následujících spojek lze nahradit výraz ale ve výchozím textu tak, aby byl vztah mezi větami při zachování jejich smyslu vyjádřen přesněji?

A) a

B) než

C) protože

D) jenomže

 

Eduin: U této úlohy není jasné, co vlastně vyjadřuje výchozí text, neboť nabízí jen velmi úzký kontext. Je význam, který dává spojka „ale“ vztahu mezi větami, blíže jistému odporování si (D), nebo výchozí text jen prostě konstatuje, že jeden děj ještě nezačal a druhý už ano (A)? K pochopení by snad přispělo doplnění příslovce „už“ (domácí neandrtálci už podobně) jak do verze před náhradou, tak do obou nahrazených verzí. Ale ve výchozím textu příslovce „už“ chybí. Za tohoto stavu zadání nedává smysl a náhrady A i D jsou stejně vhodné, neboť obě vyjadřují původní vztah mezi větami při zachování jejich smyslu přesněji. Úloha má dvě správné odpovědi.

 

Cermat: Správná odpověď je A – spojka a, nikoli jenomže, protože mezi oběma větami není jednoznačně odporovací poměr, který jediný spojka jenomže připouští, navíc s významovým odstínem omezení. Spojka a vyjadřuje vztah přesněji, protože význam souvětí je širší, obsah textu lépe vystihuje poměr slučovací (druhá věta připojuje k obsahu první věty novou myšlenku), případně konfrontační (výpovědi jsou paralelní, ale obsahují něco, co jde proti sobě). Je pravda, že významová nuance v souvětí je jemná a úloha patřila v testu mezi ty obtížnější.
Testuje, jak student zvládne syntaktickou analýzu věty a souvětí.

 

Zde si pracovníci Cermatu nepřečetli zadání své vlastní úlohy pečlivě. Nepožaduje totiž NEJLEPŠÍ náhradu: správná je podle něj KAŽDÁ náhrada, která vyjadřuje vztah mezi větami při zachování jejich smyslu PŘESNĚJI než spojka ale ve výchozím textu.
Pracovníci Cermatu také přehlédli, že před spojkou a (položka A nabídky) zůstává čárka z původního znění výchozího textu. Po nějakou dobu jsme si to neuvědomovali ani my — právě odborná diskuse však pomáhá odhalit všechny nedostatky testu i představ diskutujících o správných odpovědích a dobrat se pravdy.
Právě kvůli této čárce nemůžeme souhlasit s jejich názorem, že spojka a vyjadřuje poměr slučovací mezi oběma větami. Čárka před samostatně stojícím a (tj. nikoli ve spojovacích výrazech jako a tedy, a tím, a nakonec apod.) spojujícím věty v poměru slučovacím se píše jen výjimečně, například v případě slučitelnosti splnění výzvy (resp. podmínky) s následkem (typ „Pořádně pracuj, a budeš odměněn.“). Spojka a nevyjadřuje při použití ve výchozím textu (s čárkou) vztah slučovací, nýbrž odporovací. Navíc naznačuje zřetelněji než původní ale, že mezi obsahy spojovaných výpovědí je rozpor. I zmatečná argumentace Cermatu ovšem obsahuje explicitní potvrzení našeho názoru, že rovněž spojka jenomže upřesňuje nepříliš jednoznačně vyjádřený odporovací poměr mezi oběma větami ve výchozím textu. Samozřejmě ho upřesňuje trochu jiným směrem než spojka a, o to však v úloze vůbec nešlo. (Konstatování o jiném směru obsahuje už náš původní text na stránkách www.eduin.cz – v LN je vypuštěno, ovšem bez výpustky.)
Nechápeme tedy, oč vlastně se Cermat s námi pře: úloha má dokonce i podle jeho vlastní argumentace v nabídce dvě správné odpovědi: spojku a a spojku jenomže.

 

Úloha 15

VÝCHOZÍ TEXT

Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf v zajetí na světě ve dvou poddruzích: žirafy síťované a žirafy Rothschildovy. V červenci měli zdejší zaměstnanci hned několik důvodů k pořádné radosti – během osmnácti dní se tu narodila čtyři mláďata. Žirafy Rothschildovy rozšířily své stádo o samečka Noela, jehož matkou je samice Nina a otcem samec Tommy, který se teprve nedávno zapojil do reprodukce. Prvním letošním mládětem u žiraf síťovaných je samička Terezka, která se narodila matce Tootsie a otci Dhaifovi. Další narozená žirafa síťovaná je opět samička a dostala jméno Isha. Matkou je třináctiletá Inka a šťastným tatínkem opět samec Dhaifu. Posledním přírůstkem je do třetice samička – jmenuje se Lili. Pro její maminku Lydii to byl druhý porod, otec Dhaifu se radoval již ze šestadvacátého potomka. Všechna mláďata jsou ve výborném zdravotním stavu. Terezka už chodí s matkou do výběhu, kde ji mohou vidět i návštěvníci, a další mláďata s matkami ji budou brzy následovat. (Vzhledem k povaze úloh není zdroj výchozího textu uveden.) Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s výchozím textem (ANO), či nikoli (NE):

15.1 Otec samečka Noela za svůj život zplodil přes dvacet mláďat. (ANO i NE)

15.2 Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf síťovaných na světě. (ANO i NE)

15.3 Jméno mláděte začíná vždy stejným písmenem jako jméno jeho matky. (ANO)

15.4 Návštěvníci zoo mohou ve výběhu pozorovat nejstarší letošní mládě žirafy síťované. (ANO i NE)

(Možné odpovědi v závorkách podle názoru Eduin)

 

Eduin: Posouzení tvrzení 15.1 a 15.2 závisí na tom, jak žák interpretuje nejasnou podmínku „být v souladu s výchozím textem“. Pokud ji chápe jako „vyplývat z výchozího textu“, měl by u obou tvrzení napsat NE. Pokud ji chápe jako „neodporovat výchozímu textu“, měl by odpovědět dvakrát ANO. Nevíme totiž, kolik potomků už Tommy má, i když se „teprve nedávno zapojil do reprodukce“: mohli například jeho sperma rozeslat zoologickým zahradám po celém světě. Obdobně je docela dobře možné, že stádo žiraf v Zoo Dvůr Králové má 50 žiraf síťovaných a čtyři žirafy Rothschildovy, zatímco druhé největší stádo žiraf síťovaných chovaných v zajetí má 49 kusů.
Jednodušším příkladem je třeba posouzení tvrzení: „Nejobětavějším ošetřovatelem žiraf v Zoo Dvůr Králové je Josef Dobeš.“ Tohle tvrzení výchozímu textu ničím neodporuje, ale také z něj nevyplývá. V tvrzení 15.4 je problém způsoben například tím, že nevíme, zda má jít o nejstarší letošní žirafy na světě, nebo jen ve výběhu Zoo Dvůr Králové. Ani jedna z obou možností výchozímu textu neodporuje, ale první z něj nevyplývá.
Tato úloha odporuje požadavku Katalogu (seznam požadovaných dovedností – pozn. red.) dokonce už svým formátem a neodpovídá jí ani žádný z příkladů úloh uvedených v Katalogu. Její správná odpověď musí být uspořádanou čtveřicí jediných dvou prvků nabídky (ANO a NE) a je zřejmé, že ve správné odpovědi by se nejméně jeden prvek nabídky musel opakovat. Navíc nemají jedinou správnou odpověď ani tři ze čtyř podúloh, které tuto úlohu tvoří.

 

Cermat: Budeme-li vycházet z výchozího textu, jak se po nás žádá, úlohu vyřešíme bez obtíží, jako to zvládly více než tři čtvrtiny řešitelů. Zvládl to v prvním čtení i Eduin, viz jejich posudek: V principu dobrá úloha zaměřená na pozorné čtení. Jen se tu podobné opakují příliš často. Jako by zadavatelé chtěli studenta uvláčet stále stejnými úlohami. (http://eduin.cz/titulka/eduin-komentuje-test-cestiny-zakladniurovne/).
Nynější kritika už o pozorném čtení nemluví, naopak se opírá o vyfabulované mimotextové souvislosti (co se dělo se spermatem samečka Tommyho). Že se Eduin zamotá do svých konstrukcí, se dalo čekat. Závěrem – ptám-li se, zda je něco v souladu s textem, zajímá mne prostě, zda je to v souladu. A to podle Slovníku spisovné češtiny znamená ve shodě, v souhlase. Nekomplikuji to tím, zda to z něj vyplývá, nebo mu to neodporuje, protože to odporuje zdravému rozumu.
Úloha prověřuje dovednost 1.5.1 – nalezne v textu požadované informace.

Závěrem: Z komentáře k úlohám vyplývá, že je třeba se důsledně držet výchozího textu a neopájet se kontextem a mimotextovými souvislostmi.

 

Cermat tvrdí: „Závěrem – ptám-li se, zda je něco v souladu s textem, zajímá mě prostě, zda je to v souladu. A to podle Slovníku spisovné češtiny znamená ve shodě, v souhlase. Nekomplikuji to tím, zda to z něj vyplývá, nebo mu to neodporuje, protože to odporuje zdravému rozumu.“
Jak asi postupuje třeba soudce, který má rozhodnout, zda je určité jednání v souladu se zákonem, tedy s textem? Podle citovaného „výkladu“ ve Slovníku spisovné češtiny? Jak Cermat odůvodní, že například tvrzení „Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf síťovaných na světě.“ není PODLE NĚJ v souladu s výchozím textem? Protože není ve shodě, v souhlase?
Tvrzení je v souladu s výchozím textem, pokud nevznikne spor, když je k textu přidáme. Spor by vznikl například tehdy, kdybychom k výchozímu textu přidali tvrzení „Dvě z mláďat narozených v červenci jsou slepá, hluchá a chromá.“ Odporovalo by totiž předposlední větě výchozího textu „Všechna mláďata jsou ve výborném zdravotním stavu.“
O velikosti a složení žirafích stád chovaných ve Dvoře Králové i ve světě poskytuje ale výchozí text jen velmi málo informací. Přidáním tvrzení „Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf síťova­ných na světě.“ žádný spor nevznikne. Cermat se ovšem domnívá, že vznikne. Ať tedy spor přesně identifikuje – podobně, jako jsme to nyní udělali my s přidaným tvrzením o dvou neduživých mláďatech. Důkazní břemeno je na jeho straně!

V Českých Budějovicích a v Praze
29. června 2011
Ondřej Hausenblas, Karel Lippmann, Jiří Podzimek a Oldřich Botlík

 


 

Veškeré kritizované otázky najdete na http://eduin.cz/titulka/zverejnujeme-odborne-recenze-maturitnich-testu/

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

17 komentářů k "MATURITA Z ČEŠTINY: DISKUSE K ÚLOHÁM"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz