Mizerné výsledky v šetření PISA. Může za to reforma či nereforma?

Fakt, že patnáctiletí žáci z České republiky dopadli v mezinárodním testování funkční gramotnosti (PISA) tak neslavně, jak si to můžete dnes přečíst ve všech novinách, to není žádné překvapení. Jejich výsledky se zhoršují už přinejmenším deset let. Zajímavější je otázka, proč to tak je. V české veřejnosti existují dva vyhraněné názory. Ten většinový soudí, že za to může reforma školství, která je příliš liberální. Ten menšinový naopak tvrdí, že hlavní důvod je, že reforma dodnes do škol nedorazila a ve školách se učí jak za krále klacka. Co si myslíte vy?

Nejdřív stručně k tomu, co je to ta funkční gramotnost. Rozumí se tím, že mezinárodní srovnání v zemích OECD nezkoumá, jestli umíte určit přívlastek neshodný a doplněk, ale jestli chápete, co se píše v návodu k vašemu rekordéru nebo v novinách. Nemusíte odříkat definici derivace, ale třeba spočítat, kolik zaplatíte ročně bance na úrocích ze stavebního úvěru. O českých a moravských (ano i o slezských) žácích dlouho platilo, že v přírodních vědách a matematice jsme byli mírně nadprůměrní, ve čtenářských schopnostech pod průměrem. Dnes už jsme průměrní i v přírodních vědách a čtenářská gramotnost se propadla téměř ke dnu. Nejhorší ale je, že setrvale sestupujeme, zatímco jiné země – nejvíc a nejkonkrétněji se mluví o Německu – se byly schopné ze špatných výsledků před deseti lety poučit a vydaly se díky tomu v žebříčku zemí v protisměru. Jak to udělaly?

V jednom se oba názorové tábory shodnou. Výsledek to opravdu je mizerný (podrobněji ZDE) a je třeba hledat, co s tím. Ze včerejší tiskové konference ministra Dobeše jasně vyplynulo, že patří k prvnímu názorovému táboru. Podle něj je naše vzdělávání příliš liberální, každá škola učí něco jiného, na děti a rodiče je malá přísnost. Léčit to chce tím, že sepíše katalog požadavků (takže školní vzdělávací programy, na nichž některé školy pět let pracovaly, si mohou strčit za klobouk), bude testovat děti po páté a deváté třídě a při státní maturitě a školy, kde se učí špatně, nechá zavřít. Proč tahle medicína nebude fungovat, to už jsem v tomhle blogu popsal několikrát (třeba ZDE a ZDE).

Podstatnější je odpovědět na to, jaká je jiná cesta. Ano, jsem jednoznačný zastánce názoru, že naše výsledky v PISA jsou tak špatné proto, že reálná reforma do naprosté většiny škol nedorazila. Školy sice sepsaly svoje vlastní osnovy, ale většinou jsou to ty staré, jen mají jiný nadpis. A v metodice vyučování se nezměnilo nic. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Když moje tři děti absolvovaly základní školu, učily se prakticky beze změny to, co kdysi já. A stejným způsobem. Jenže od roku 1977, kdy jsem opustil devítiletku, se svět přece jen docela změnil, ne? A asi málokdo bude tvrdit, že by na to školy neměly reagovat.

A ještě je tu jeden argument. V zemích, které se byly ze špatných výsledků schopné poučit, nešli cestou represe, ale snažili se naučit učitele efektivněji učit. Výsledky jsou měřitelné. Německo začalo měnit kurs před deseti lety právě proto, že se zděsilo nad špatnými výsledky v PISA, a dnes patří mezi země, které zaznamenaly od posledního testování největší pokrok. My těch deset let dřímali, i když tehdy jsme na tom byli třeba ve čtenářské gramotnosti hůř něž Němci. Reforma usnula na cestě do škol, protože veřejnost její potřebnost necítí a na politiky netlačí. A dnes nás napadne akorát utáhnout šrouby.

Pan ministr je v navrhovaných řešeních zcela zjevně technokrat. Tak se mu pokusím tu věc nějak názorně vyložit. Testování, které navrhuje jako lék na žákovskou nedostatečnost, to je něco jako výstupní kontrola v automobilce. Pomiňme, že žáci nejsou stroje a testovat se dá opravdu jen něco, ale i toho výstupního kontrolora by možná napadlo, že když mu chodí pořád stejné blbě vyvrtané zmetky, bude lepší zajít za konkrétním dělníkem, nechat ho nabrousit vrták a naučit ho tu díru vyvrtat pořádně. My to ale řešíme tím, že přidáme ještě dvě další výstupní kontroly a všem pohrozíme, že když nebudou dělat hezké díry, tak je vyhodíme.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že mezi opatřeními, která ministr školství na tiskové konferenci navrhoval, metodická podpora učitelů nebyla. Když jsme to s kolegy kritizovali ve zprávě médiím (ZDE), volal ministerský mluvčí a ptal se, co tím myslíme. V tiskové zprávě ministerstva vydané krátce poté už je metodická podpora zmíněna ( nahlédněte ). Tak třeba se pletu a občas pan ministr své oponenty i slyší. Nebo to jen napoprvé zapomněl zmínit. Sláva!

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

13 komentářů k "Mizerné výsledky v šetření PISA. Může za to reforma či nereforma?"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zuzana Ouhrabková
Zuzana Ouhrabková
5 years 9 months ago

Ale vždyť 15 letí žáci absolvovali klasický vzdělávací program, nikoliv ten více – či méně zreformovaný. Školní reformy jde hodnotit pokud budou zjišťovány znalosti těch žáků, kteří jedou podle ŠVP.

A pan ministr by si měl nejdřívě otestovat svoje hypotézy, než začne svolávat tiskovky. Nejlépe pokaždé, když dostane nápad, jak spasit školství.

učitel
učitel
5 years 9 months ago

ŠVP je nutné zcela opustit. Minimální požadavky podle osnov programu ZŠ budou všude povinné, základní učivo v ročnících také. To co škola dělá navíc, aktivity, zaměření – nechť je nadále v textu ŠVP – ale vyučovat a kontrolovat by se měly ZÁKLADY všeobecného vzdělání !!!!!! Katalog požadavků + náročnost na děti a rodiče – souhlasím. A hlavně: bez peněz to nepůjde.

Lucie Slejšková, EDUin
Lucie Slejšková, EDUin
5 years 9 months ago
Dobrý den, díky za komentář. 15letí žáci přeci jen „kouskem“ reformy prošli, protože RVP ZV, resp. ŠVP začaly platit v roce 2006 a rozjely se paralelně v 1. a 6. třídách, takže tyto děti skutečně „zreformovaným“ program prošly. JENŽE! Opravdu zreformovaným? Vždyť je veřejným tajemstvím, že většina škol má ve svém ŠVP vlastně své minulé osnovy, nic moc nezměnila, o to méně své přístupy k výuce, k práci s dovednostmi žáků apod. Takže je chyba v RVP a ŠVP anebo v tom, že učitelé neumí vytvořit kvalitní ŠVP a učit podle něj? A ani nemohou, nedostali k tomu totiž dostatek… Více »
Lucie Slejšková, EDUin
Lucie Slejšková, EDUin
5 years 9 months ago

Dovolím si ještě reagovat na „učitele“ – škoda, že bez podpisu.
Opravdu si myslíte, že když děti budou umět více učiva, že to bude příště lepší? Testuje PISA znalosti, nebo dovednost, tzn. co umí děti se znalostmi dál provádět? Nikdo u nás neprokázal, že by problém byl v nedostatečných znalostech. Neexistuje k tomu žádný seriozní podklad. Naopak důkaz, že děti neovládají příslušné dovednosti, je v PISA jako hrom. Mýlím se?

Zdeněk Slejška
5 years 9 months ago

S dolením trochu oleje do ohně. V nedávno uveřejněné studii McKinsey (http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf) bylo konstatováno, že finančních prostředků je v českém vzdělávacím systému dostatek. Problém je jinde. V jejich nedobré distribuci a efektivním využívání. Tam je možná hledat důvody. Je asi vždycky možné přidávat, ale kdyby se peníze v systému ztrácely jako v černé díře, jak tomu zdá se je, asi by to stejně nepomohlo.

Jitka Drábková
Jitka Drábková
5 years 9 months ago

Výsledky se mě jako učitelky dotkly i z hlediska data, kdy byly zveřejněny (stávka). Moc by mě ale zajímalo, jestli byly testované i děti na víceletých gymnáziích, protože je jich u nás velký počet a právě absence těchto dětí ve výzkumu by mohla výsledky značně zkreslit.

Zdeněk Slejška
5 years 9 months ago

Dobrý večer,
víceletá gymnázia byla ve vzorku a dokonce v Národní zprávě se uvádějí některá zjištění srovnávající ZŠ a víceletá gymnázia.

alex
alex
5 years 9 months ago

Proč by se žáci učili, když je všude brali i bez přijímaček?

Zdeněk Slejška
5 years 9 months ago

A je nutné mít nad sebou jen hrozbu přijímaček, abych se učil?

karel
karel
5 years 9 months ago
Cituji : Reforma usnula na cestě do škol, protože veřejnost její potřebnost necítí a na politiky netlačí. A dnes nás napadne akorát utáhnout šrouby. Protože ti, co ji zadali ji vlastně ani nevymysleli a nerozumí ji. Ono se to vždy projeví, když se něco nedaří, nezralý čklověk prostě zesílí kontrolu nebo přitlačí. Když chcete opravit dům, také musíte vědět proč a mít na to peníze, jinak je lepší bydlet zatím skroměji, což není špatně. Jenže „v tomhle domě bydlí mnoho dětí“, a asi budou později arbitrem nad svými reformátory, kteří budou provolávat, my za nic nemůžeme, my jsme tomu jen… Více »
Kotal Jaroslav
5 years 9 months ago
Já se domnívám, že výsledky PISU jsou i pro nás výborné. Vina není v RVP – ale opravdu hodně škol překlopilo Novou koncepci – do svých ŠVP. A to pak stihnou jen a jen odučit. A kde jsou dovednosti, To většinou různí sýčkov tvrdí, že u nás je málo „učiva“ – není – stačí se podívat do Finska. Co to tam vůbec dělají? Pracují více než 25 let s učiteli. Myslím s jejich vzděláváním, celoživotním. A výsledky jsou vidět. Každý rok musí několik deítek hodin se vzdělávat v různých oborech a pak každé 2 roky psát ze své praxe písemnou… Více »
učitel
učitel
5 years 9 months ago
reakce na p. Slejškovou: mám k Vašemu kritickému stanovisku následující vzkazy: – v ČR se nerozvíjí didaktiky předmětů (profesoři a docenti nejsou téměř jmenováni vůbec, didaktici netvoří ANI JEDNO PROMILE ze jmenovaných docentů a profesorů – pdg fakulty rozvíjejí neučitelská studia – Bc. formy studia neučitelů – klesla náročnost všech stupňů škol – není řešen problém společenského zadání pro oblast školství – obrovský problém je tvorba nekvalitních učebních úloh (platí pro učitele, didaktiky, autory učebnic !!!) – nevolám po jednotné škole – ale v záplavě ŠVP (70% jich podle ČŠI nevyhovuje) se ztrácí podstata: základní učivo + základní dovednosti (a… Více »
Stanislav Štech
Stanislav Štech
5 years 9 months ago
1. určit přívlastek,mdoplněk nebo znát definici derivace je něco úplně jiného než pochopit návod k rekordéru (psaný dnes často zcela negramotně těmi, kteří na škole spíše tvořivě lelkovali než se biflovali ty definice) – obojí má svůj smysl: to první se ale člověk naučí jen ve škole a je základem hlubšího vědění , to druhé i jinde; 2. v psychologii učení nebyla nikdy přesvědčivě doložena kauzální souvislost nebo významná korelace mezi kvalitním porozuměním každodenní problémové situaci a nutností osvojovat si tyto myšlenkové struktury a dovednosti „přímo, nikoli přes konrkténí poznatky a algoritmy“; 3. náš sestup ve výsledích žáků se dal… Více »
wpDiscuz