Padej na učňák, smrade!

foto: Petr Jedinák

Autor: Tomáš Feřtek

Uznávám, ten titulek je až příliš expresivní. Ale inspiroval mě k němu výrok radního v Karlovarském kraji Vratislava Emlera, který pro Český rozhlas pravil, že by rád snížil počet míst na gymnáziích a zvýšil počet míst na učilištích, protože v kraji chybějí dělnické profese, například malíři pokojů. Představa, jak potenciální gymnazista uzná, že všeobecného vzdělání je až příliš a půjde se vyučit malířem, mi přijde natolik bizarní, že se za to sprosté slovo v titulku ani nestydím.

Pro jistotu jsem ale panu radnímu Emlerovi zavolal, abych nekritizoval bez znalosti věci. Byl nadprůměrně vstřícný a vysvětlil mi, že jak je stále méně absolventů základních škol a počet míst na středních školách se nemění, na průmyslovky a gymnázia jdou i ti, kteří na ně nemají. Buď vypadnou během studia, nebo jejich vzdělání nakonec stejně nestojí za nic. A učňáky přitom zejí prázdnotou.

V tom má pan Emler jistě pravdu a podobná situace je v celé republice. Například v Praze je letos o 1600 potenciálních středoškoláků méně, což jsou víc než tři opravdu velké střední školy. Jenže si nemyslím, že by stačilo poškrtat nějaká místa na gymplech a hned budeme mít víc řemeslníků.

Moderoval jsem na konci června debatu odborníků, která se věnovala učňovskému školství (její zvukový záznam najdete ZDE a tiskovou zprávu ZDE). Kromě nedostatku studentů se tam mluvilo o mizerných platech pro učitele odborné výchovy (ty jsou výrazně nižší než platy jiných středoškolských učitelů), o přílišné specializaci učňovských oborů, která vede k vysoké nezaměstnanosti absolventů učilišť, a hlavně o tom, že rodiče odmítají dávat své děti na učňák prostě proto, že si myslí – a často oprávněně, že tam skončí ve špatné společnosti.

Nahánět děti, které chtějí jít jinam, do stávajících učňáků, nemá valný smysl. Jejich rodiče udělají všechno pro to, aby tam jít nemusely. Navíc problém není v malém počtu učňů. Na učiliště dnes chodí 32 procent populačního ročníku, to je i v evropském srovnání až až. Poučen debatou, měl bych pro pana Emlera a karlovarské krajské zastupitele jiné řešení. Cesta k dělnické nebo řemeslnické profesi prostě nesmí vést jen přes učiliště. Není to složitý model. Všeobecné vzdělání se zaměřením na elektrotechniku, stavební nebo strojní obory získáte buď na průmyslovce (tedy máte maturitu), nebo na střední odborné škole (bez maturity). A když skončíte, tak se v osmnácti devatenácti začnete rozhlížet po práci. A podle toho, jaké profese se právě nabízejí, absolvujete několikaměsíční specializační kurz. Ty mohou dělat klidně současná učiliště a mnohem snadněji je přizpůsobí aktuálním požadavkům pracovního trhu.

Jistě se najdou profese, kde to takhle jednoduše nepůjde, ale nejspíš jich bude menšina. U vzpomínaného malíře pokojů by měsíční kurz stačil určitě. Kdežto když se vyučíte jen tím malířem pokojů a trefíte se do doby, kdy je jich zrovna moc, máte smůlu. Pokud vám totiž chybí ono všeobecné vzdělání, je to přizpůsobení se požadavkům pracovního trhu mnohem těžší. To potvrzují personální ředitelé firem, kterým u absolventů učilišť chybí právě schopnost adaptability.

Prostě nejdřív obecné vzdělání, širší než dnes, a pak rychlá specializace. Vypadá to tak jednoduše, že vlastně nevím, proč to dodnes nefunguje a jen si pořád stěžujeme, že na učnáky nechce nikdo chodit. A přidám jeden osobní argument. Fakt by mi nevadilo, kdyby se kterékoli z mých dětí „živilo rukama“, ale na učňák bych ho zcela jistě neposlal. Kromě jiného proto, že jsem jeden takový kdysi absolvoval.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

8 komentářů k "Padej na učňák, smrade!"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Martin
Vážený pane Feřtku, se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek. Připadá mi, že zapomínáte, stejně tak jako zúčastnění debaty o SOŠ, na baby boom. Od roku 2001 se rodí opět víc dětí, ještě v roce 2008 byl zaznamenán nárůst porodnosti. Znamená to, že od školního roku 2015/2016 bude středoškoláků přibývat. Jelikož data NÚOV mluví jasně – na gymnáziích se příliš počty žáků nemění – lze předpokládat, že v souladu se současnými zjištěními přibude žáků na SOŠ s maturitou. K Vašemu článku bych měl ještě jednu poznámku. Poměrně nepřesně operujete s kategorizací SOŠ. Podle nových RVP SOV neexistují učňáky, průmyslovky apod.… Více »
Učitel
Učitel

Vážený pane Rusku, RVP nemá s označením škol nic společného, toto řeší vyhláška. Pan Feřtek se nicméně mýlí v tom, že na SOŠ nekončí vzdělání maturitou. Zakončení studia je věcí oboru, ne školy, proto na střední škole mohou být zároveň obory maturitní i nematuritní.

http://portal.gov.cz/zakon/13/2005/1

Martin Mikulas
Martin Mikulas

Pane Feřtku,

zapomínáte, že dnes na gymnáziích studují díky populačnímu poklesu žáci, kteří dle svých intelektových/rozumových schopností patří na učiliště, kde dříve studovali (připomeňte si Gaussovo rozdělení). Školští politici tak pouze reagují na fakt, že na gymnáziích se snižují nároky jen proto, že tam začali studovat rozumově méně schopní žáci. Tím ovšem trpí intelektuální elita. Z tohoto důvodu je nutné snížit počet gymnazistů. A, nakonec, toto se již v mnoha krajích děje. Není to nic nového…

Martin

Vážený učiteli,
jistě máte pravdu, že se jedná o vyhlášku. Odkaz na RVP jsem použil, jelikož je, myslím, učitelské veřejnosti blíže než tato vyhláška. Nicméně RVP SOV pochopitelně reagují na vyhlášku. Tvrzení, že nemají nic společného není na místě.

fertek
fertek

Věcně máte, pánové, pravdu. Jen jsem řešil, jak to říct krátce a jednoduše. Tedy, že všeobecné vzdělání je dobré získat na střední škole ještě před „učňovskou“ specializací. A to buď na škole s maturitou nebo bez ní.
S tím babyboomem bych byl opatrný. Jednak není tak intenzivní a trvalý, jednak kraje musí převis středoškolské nabídky řešit teď a ne za deset let. Tomu rozumím. Ale prosté poškrtání míst na gymnáziích podle mě nevyřeší problém učilišť. To je to hlavní, co jsem chtěl sdělit.

Mirka
Mirka

Nemyslím si, že na gymnáziích končí žáci patřící intelektem na učiliště (dle Gaussovy křivky) na osmiletých gymnáziích je v současné době 11% žáků. Žáci s jednou či dvěmi trojkami na vysvědčení v deváté třídě se na gymnázium většinou nedostanou. Možná máte zkreslené představy o tom, kdo patří na učiliště.

fertek
fertek

Pardon, nerozumím, na koho a na co reagujete. Taky si nemyslím, že na učňácích končí žáci patřící na gympl. Naopak jsem přece napsal, že poškrtáním míst na gymnáziích se mnoho nevyřeší, protože gymnazisté na učňák stejně nepůjdou. Ale není řeč ani tak o osmiletých gymnáziích, ale o čtyřletých.

Gustav Sázel
Gustav Sázel
Odpůrci gymnázií by měli začít k myšlení používat hlavu, nikolivěk zadek, jak je jejich nehezkým zvykem. Jestliže platí, že cca 60% ročníku studuje VŠ, pak nutně VŠ ztrácejí svůj elitní charakter který měly v době, kdy je absolvovalo kolem 15-17% ročníku. Jenže ty doby jsou již dávno pryč, takže nemůžeme ani po gymnáziích chtít, aby si zachovala elitnost a výběrovost. Těmto „gymnasiomusům“ nedochází, že v intencích jejich logiky by dnes naopak na gymnáziích mělo studovat právě těch 60% ročníku, mířících na VŠ, vždyť gymnázia dle nich byla a jsou přece přípravkou pro terciární vzdělávání. Jenže jak jsem byl pravil hned… Více »
wpDiscuz