Po studentech si na kvalitu státní maturity stěžují ministrovi i ředitelé gymnázií

Zveřejňujeme dva otevřené dopisu ministru Dobešovi.

 

Pane ministře,

od loňského podzimu, poté, co veškeré mé snahy upozornit na slabá místa „státních maturit“ (např. veřejné slyšení v senátu, dopis adresovaný přímo Vám, bezprostředně po Vašem nástupu do funkce) zůstaly bez odezvy, jsem se zařekl, že již nebudu v souvislosti s projektem aktivní. Vaše arogantní až útočná reakce na dobře míněný a kultivovaně formulovaný dopis brněnských gymnazistů mne však nemohla nechat pasivním.

Na rozdíl od Vás nebudu používat obecně formulované fráze, kterými společně s ředitelem CERMATu bagatelizujete problémy spojené se státními maturitami. Zareaguji na nemnoho konkrétností, které se ve Vaši odpovědi objevily.

Vaše opakované zdůrazňování počtu nepřipuštěných žáků k maturitě ve srovnávání s loňským rokem (vzhledem k obavám škol z neúspěchu) není a nemůže být založeno na přesných údajích, neboť takové údaje nelze zjistit. Sám jsem byl překvapen, když jsem se na CERMATu dotazoval, jak evidovat nepřipuštěné studenty. Bylo mi písemně odpovězeno, že je mám do systému zanést jako omluvené. Protože zdůvodnění omluvy je pouze nepovinný údaj, nemůžete si být nikdo jist, kolik ředitelů tuto skutečnost v systému uvedlo. Navíc lze žáky omluvit až následující den po příslušné zkoušce. Mé tvrzení podporuje i fakt, že v médiích od počátku května, kdy maturity odstartovaly, zmíněné údaje neustále měníte. Navíc ani v předchozích letech se tyto údaje centrálně neshromažďovaly.

Vaše obhajoba správnosti konkrétní otázky z testu z českého jazyka (viz: Bylo nás pět) je zcela irelevantní. Skutečnost, že 87 % maturantů zaškrtlo jednu odpověď, neznamená, že jiná odpověď musí být zákonitě špatná. Porozumění uměleckému textu není exaktní proces. Pedagogická praxe potvrzuje, že zejména hloubavější studenti mohou přijít s neobvyklou, ale o to cennější interpretací. Dalším argumentačním klamem je vyvozování prestiže školy a studenta z četnosti výběru vyšší verze obtížnosti maturity. Odmyslíme-li fakt, že státní maturita je novinkou a její vyšší úroveň si prestiž musí teprve vydobýt, zakrýváte svým tvrzením selhání kompetentních institucí i Vaše osobní. Nikdo totiž nebyl schopen vysvětlit ani studentům, ani pedagogům, proč by měli vyšší úroveň preferovat. Vaše nešťastné žonglování s desítkami procent neúspěšných absolventů po maturitní generálce a tisíce chybně vyhodnocených testů mělo na studentskou volbu nepochybně také vliv.

To, jak se Vaše osobní invektiva vůči spoluautorce dopisu změnila ve veřejnou blamáž, není třeba již zmiňovat. Velmi mne však znepokojuje poslední odstavec Vašeho dopisu.

Vaší sebechválou jste mne nepřekvapil, jsem ale konsternován použitím vulgarismu v oficiální odpovědi studentům. Dopis je vyvěšen na oficiálních stránkách MŠMT, na portálu Nová maturita a současně byl dne 9. 6. rozeslán odborem vnějších vztahů a komunikace MŠMT pravděpodobně všem ředitelům (pochybuji, že by odbor oslovil pouze mne). Kam až chcete posunout hranici, za kterou by se ministr školství neměl pohybovat? Bohužel se to asi nedozvím, protože v závěru dopisu jasně formulujete svůj postoj k dialogu. Pokud ve svém přesvědčení „nechcete ustoupit ani o píď“, je zbytečné, abyste „pozorně naslouchal“. To jste, podle mé osobní zkušenosti, dosud ani nedělal.

Pane ministře, v dopise studentů jsem nenarazil na požadavek na „umetání cestičky“. Narazil jsem na snahu vést kultivovaný dialog a na zdůraznění potřebnosti zpětné vazby. Vaší odpovědí byl pokus o kriminalizaci maturanta z Jihlavy, dehonestaci studentky z Brna a manipulace s fakty.

Váš „velký dík“ učitelům a ředitelům z úvodu dopisu osobně odmítám a současně Vám slibuji, že se budu snažit alespoň na úrovni naší školy minimalizovat negativní dopady Vaší „odvahy“ realizovat projekt státních maturit.

 

V Hradci Králové dne 13. 6. 2011

Robert Novák,

ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové

 


 

Vážený pane ministře,

když jsem v minulých týdnech trávil spoustu času odpečeťováním a zapečeťováním bedny, ze které jsme vyskladňovali a zase do ní uskladňovali testy, o jejichž obsahu jsem já ani naši učitelé neměli potuchy, to vše potvrzováno stovkami podpisů na mnoha lejstrech, rozhodl jsem se, že Vám svůj názor na tuto maturitní obludnost napíšu formou otevřeného dopisu. Než jsem se však vyhrabal z té hory zbytečných papírů, předběhli mě (k mému příjemnému překvapení) v tomto úmyslu maturanti jedné školy. Inu, mládí je rychlejší…

Studenti už svůj názor vyjádřili v otevřené výzvě. Plně se s ní ztotožňuji. Ve chvíli, kdy píšu tento dopis, je pod ní již přes deset tisíc podpisů. A než jej budete číst Vy, bude jich už mnohem víc. Každý den přibývají další. Označil jste tuto vlnu kritiky za umělou. Není umělá, pane ministře. Umělý může být svět, ve kterém žijete. Umělá je i celá státní maturita. Nevznikla z přirozené potřeby středních škol, studentů, daňových poplatníků, ani univerzit. Státní maturita, tak, jak je definována ve školském zákoně, jak je realizována Cermatem a kterou jste Vy – jak hrdě prohlašujete – spustil, je cestou k průměrnosti (v lepším případě) a k devastaci našeho školství. Je to systém ubíjející kreativitu, kritické myšlení a entusiasmus žáků i učitelů. Je to cesta do Orwellova světa, kde se pod vedením hrstky (ne)mocných formuje tupé stádo.

V médiích se necháváte Vy i pan Zelený slyšet, jak krásně maturity běží. Ale z čeho že se máme tak radovat? Že jsme dokázali, že lze přepravit po naší malé republice balíky s papírem za cenu, za kterou by v normální tržní ekonomice solidní přepravní firma mohla vozit zboží kolem zeměkoule celé měsíce? Že dokážeme naskenovat a odeslat zaškrtané testy a ono to funguje? Ale co jsme se tím dozvěděli? Že studenti na gymnáziích dosáhli lepších výsledků než studenti na učebních oborech s maturitou? Na to jsme ale nemuseli vyhodit stovky milionů. Lidé vždy byli, jsou a budou různí. Různé jsou i školy. Některé díky tradici, poloze nebo zaměření mohou být elitní, jiné méně. Ale žádný jednotný test neudělá elitu ze všech. Udělá ale snadno z elity průměr.

Za zcela nepřijatelné považuji utajení testů. Jak mají školy teď zvyšovat onu stále skloňovanou kvalitu, když ani neví, co bylo vlastně testováno a v čem udělali jejich žáci chyby? Především by to ale měli vědět maturanti, kteří testy vyplňovali a o jejichž osudu budou tyto výsledky rozhodovat. I ten, kdo měl 60% správných odpovědí, bude chtít vědět, které učivo tvoří těch 40% špatných. Škola bude chtít vědět, co jej nenaučila. Možná jen málo chodil na fotbal nebo do zoo. To máme vážně věřit, že otázky typu – jaké bylo skóre fotbalového zápasu Sparta – FC Kotěhůlky nebo kolik mladých má veverka – jsou takové perly, že je třeba je utajit a chránit autorskými právy? Dnes se sice dozvídáme, že ministerstvo zveřejní všechny testy v červenci, ale to je už trochu pozdě. Maturant, který bude chtít požádat o přezkoumání výsledku zkoušky, musí tak učinit do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek. Maturanti by tedy měli znát svoje konkrétní výsledky (tj. jak byly hodnoceny jejich jednotlivé otázky) do 28. června.

Státní maturita v této podobě dává tušit, že se v ní ztratí – kromě spousty peněz a elánu účastníků – i samotný účel. Jsem toho názoru, že smyslem střední školy není dělat maturitu, ale vzdělávat žáky. Dokonce si myslím, že maturita by ani nemusela být státní. Škola, která dokáže plnit svoje poslání, dokáže i zorganizovat smysluplnou maturitní zkoušku. Stát by jí k tomu měl dát podmínky, ne direktivu. Jednotná zkouška může změřit, co žák umí, ale nezměří, co jej škola naučila. Pak tedy zařazení takovéto zkoušky na konci studia příliš smyslu nedává. Zvláště tehdy, mají-li se použít stejné testy pro žáky na gymnáziu i na středním odborném učilišti. Jediný smysl, který mi z toho plyne, je uniformita. Rozloženo na dvě slova – všechny jednotně zformovat. To mi docela nahání hrůzu.

Domnívám se, že o vzdělanosti národa by měli rozhodovat lidé vzdělaní, lidé s pedagogickým, filozofickým, duchovním a lidským rozhledem. Ne diletanti, manažeři montoven nebo lovci pracovních sil. Uniformita sice může znamenat určitou funkceschopnost nějakého systému, ale bere mu lidský rozměr. Že má být škola dílnou lidskosti, o tom bychom neměli pochybovat. Měli bychom to naplňovat. Ale současná podoba státní maturity jde směrem přesně opačným.

Použít státní maturitu ke zredukování počtu středních škol je sice možné, ale velmi neetické. Že je tady problém s přebujelou sítí středních škol a s kvalitou mnohých z nich, to je jistě téma k diskuzi. Ale měli bychom opustit alibistický termín „optimalizace sítě škol“ a nazvat věc pravým jménem. Měli bychom hledat řešení, jak překonat překonaný model financování škol normativem na žáka. Měli bychom zrušit demotivující a nic nepřinášející systém tří přihlášek na střední školu a následné šachy se zápisovými lístky. A především – měli bychom hledat řešení, které není pouhou reakcí na současný stav rozkradené státní kasy, ale které bude odpovídat smysluplné vizi vzdělávání pro budoucnost našich dětí (bude-li při dosavadním směřování lidstva nějaká).

Za 14 let práce „odborníků“, za tisíce hodin, které strávili naši učitelé na školeních, která je neposunula ani o milimetr v jejich pedagogickém růstu, protože se na nich jen učili, jak rozdávat, zaškrtávat a odesílat testy, za 680 milionů korun z peněz daňových poplatníků jsme obdrželi neuvěřitelný paskvil, který nechce snad vůbec nikdo. Co nám to přineslo? Kam jsme povýšili naše školství? Kde je ten slibovaný růst kvality! Dosud jsme maturovali zcela zdarma. Nebo když to přeženu – nějaké cesťáky pro předsedy maturitních komisí – tak bratru za milion. Státní maturita stojí cca 250 milionů za jeden rok. A tak Vám chci, pane ministře, položit jednu otázku: v čem je tato maturita 250 krát lepší než ta původní?

Vážený pane ministře, omlouvám se, jestli jsem Vás čtením tohoto dopisu připravil o příliš mnoho času. Určitě ho ale bylo nesrovnatelně méně, než kolik ho museli promrhat naši učitelé přípravou a realizací nesmyslu zvaného státní maturita. Prohlásil jste se prvním ministrem, který zavedl státní maturitu. Snažně Vás tedy prosím, buďte též prvním ministrem, který ji zruší.

S úctou a vírou ve zdravý rozum

Mgr. Petr Pícha, ředitel Gymnázia Písek

V Písku 12. 6. 2011

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

16 komentářů k "Po studentech si na kvalitu státní maturity stěžují ministrovi i ředitelé gymnázií"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz