Proč zveřejnit žebříčky škol

Zpráva z tisku: Asociace krajů „zvažuje“, že se bude právní cestou domáhat kompletního žebříčku státních maturit. Tak to se nemusí namáhat, už se stalo.

Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsem podal 28. června. I když otázka, zda zveřejnit výsledky, vůbec není triviální.

Námitka č. 1: Jednotné testy měří školáky, nikoli školy.

Ukazují, na které škole se soustřeďují chytré děti chytrých rodičů a na které hloupé děti hloupých rodičů. Stát zatím neměří přidanou hodnotu školy, tedy jaká byla třída na počátku vzdělávací dráhy a jaká na konci. – Nicméně: i zveřejněný fragment žebříčku zařadil na 11. místo (z 1262 škol) maturanty z Open Gate v Babicích u Prahy. Tedy školy, která část dětí vytrhne z chudých rodin a po celý týden je vystaví podnětné atmosféře elitního internátu. Škola má vliv a maturita ho může ukázat.

Námitka č. 2: Státní maturity mají vážné chyby, je to pokřivené zrcadlo.

Je dobře, že Cermat volky nevolky zveřejnil kompletní zadání. Takový průšvih to totiž nebyl. Viz třeba rozbor letošních dvaceti úloh z fyziky, jejž na www.eduin.cz publikoval didaktik fyziky z MFF UK Pavel Böhm: jedno řešení shledal chybným, k pěti má dílčí výhrady (úloha není „ze života“, zadání neuvedlo, že se má zanedbat odpor vzduchu apod.), ale ostatní se mu líbí. Navíc: školy, jejichž výsledek známe, uspěly i v jiných srovnáních.

Námitka č. 3: Testy měří jen testovatelné.

Ano, zjišťují, co maturanti vědí a jak uvažují. Jistěže to není vše podstatné; nedozvíme se, jak která škola vychovává k čestnosti, vede k spolupráci nebo povzbuzuje zvláštní nadání. To ale maturity neověřují nikdy (a měly by vůbec?). Tohle si musí zjistit rodiče sami.

Námitka č. 4: Zveřejňování zesiluje třídění.

Lepší školy se stanou elitními, horší odpadními. Učitelé se mohou zaměřit na studenty, kteří jsou „těsně pod čarou“, a beznadějné budou vytlačovat ze školy, aby nekazili výsledek. Může to také umrtvit dnešní spontánní spolupráci, kdy vynikající učitelé z úspěšných škol radí kolegům z horších škol. Proč by příště měli ti z 48. místa ukazovat své metody těm z 87., a pomáhat tak konkurentovi? Proto výsledky svých testů nezveřejňují Singapur nebo Finsko a přestal s tím i Hongkong. – Otázka zní, jestli by dnes českému školství víc konkurenční atmosféry neprospělo. Měkké prostředí bez tlaku na výsledky zkoušíme dvacet let a zatím vedlo k propadu v mezinárodních srovnáních PISA.

Všechny minusy vyvažuje jedno plus: žebříček by vzbudil zájem rodičů a zřizovatelů. Existují sebeuspokojená gymnázia s vysokým školným, které se urputně brání změně a nepropustí špatnou matematikářku jen proto, že je to sestra paní ředitelky. Existují učiliště, která jsou lepší, než si lidé myslí, a potřebujeme vědět, která to jsou a jak to dělají.

Žebříček je hrubý, primitivní nástroj, ale je srozumitelný úplně všem. Tolik se toho namluví o potřebě celonárodní debaty nad vzděláváním; a když máme ideální spouštěč, budeme ho tajit?

 

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

2 komentářů k "Proč zveřejnit žebříčky škol"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
5 years 2 months ago
Ano, ukáže se, že v čele žebříčku jsou školy, které si mohou pečlivě vybírat studenty, mají v zádech bohaté sponzory nebo vybírají vysoké školné (platy učitelů, moderní vybavení, malé skupiny žáků). Na konci budou školy, které si žáky příliš nevybírají, které nefinancuje ČEZ a jiní a které žijí jen ze státního normativu (a tu a tam získají i nějaký ten grant). Nahoře budou gymnázia, dole učňáky a odborné školy, plus mínus to tak bude, a přesnější pořadí ( tj. jednotlivé školy) bude v toleranci statistické chyby – vsadíte se? Oni totiž maturanti z potravinářské školy budou živi z vaření piva,… Více »
Josef Krátký
Josef Krátký
5 years 2 months ago
Pan Němeček – statně jako většina českých novinářů – neví o školství skoro nic. Neví o jeho problémech, specifikách, pouze kdysi do školy chodil, a tak nabyl dojmu, že mu rozumí. Jen totální hlupec bez znalostí dané problematiky může napsat: „Otázka zní, jestli by dnes českému školství víc konkurenční atmosféry neprospělo.“ Ve školství, alespoň středním (donedávna vyjma velkých měst) je konkurence až příliš. Jenže to by musel soudruh redaktor zvednout pozadí ze svého fotelu a rozjet se po vlastech českých – což by mu určitě redakce neproplatila. Pasáž o propuštění špatné matematikářky už je jen delirantní blouznění – tento modrý… Více »
wpDiscuz