Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin

IMG_fertek
Tomáš Feřtek, EDUin

Vyučený elektromechanik a tři roky student Pedagogické fakulty UK, obor Český jazyk a Občanská nauka. V 80. letech prodával knížky v antikvariátu, jezdil s maringotkou po Čechách a čerpal vodu a u toho šil spací pytle, stany a batohy. V letech 1991 – 2007 redaktor týdeníku Reflex střídavě jako reportér, krátce editor a zástupce šéfredaktora a opět reportér a šéfreportér. Tematicky se orientoval především na vzdělávání a životní prostředí.  Od roku 2007 ve vývoji nejdříve TV Nova a společnosti Media Pro Pictures, kde se jako dramaturg specializoval na žánr detektivky a docusoapu. Od roku 2012 na volné noze jako dramaturg a scenárista pracující pro Českou televizi a souběžně jako mediální konzultant a tiskový mluvčí EDUin o.p.s. Autor několika pedagogických příruček, turistických průvodců pro rodiny s dětmi, zálibou chodec a cyklista. Žije v Jankově na rozhraní středočeského a jihočeského kraje a má tři dospělé a sympatické děti.

e-mail: tomas.fertek(zavinac)eduin.cz 
GSM: +420 602 687 016

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

21 comments on “Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin

  1. S Vašimi názory sice málokdy souhlasím, ale přesto by mě zajímal Váš názor na „aktualizovanou“ podobu maturitní zkoušky z českého jazyka pro rok 2015, o které současní maturanti dozvídají teprve v těchto dnech.

  2. Které změny myslíte? Alespoň to, co plyne z říjnového maturitního zpravodaje a co vím od kolegů češtinářů, jsou nějaké menší změny v hodnocení, ale nic zásadního. Vy některou z těch změn za zásadní považujete?

  3. Jsou tam kosmetické změny, ze stoprocentních piškvorků se konečně u 9. testu v pořadí objeví otevřené otázky, mají tam být nově otázky na literární historii.
    Tedy aktualizovaná podoba to je, zásadního určitě nic.

  4. Dobrý den, přečetl jsem si Váš článek o maturitě z matematiky v dnešních HN.
    Je tam sice usměvné přirovnání s krupicovou kaší, ale pokud budeme přistupovat k tomu systémem, který jste naznačil, budoutu lidé za 2 až 3 generace zase lézt po stromech, nejde jen o matematiku,které dítě se chce něco učit – „vždyť je na internetu všechno“. Stačí se podívat na americký způsob nevýchovy dětí, který se rozmáhá i u nás – výsledek přibývá mladých vrahů a kriminálníků, děti nemají respekt k ničemu ani k nikomu – to nemůže skončit dobře – nedávno jsem četl esej mladého člověka jak mu vadí důchodci. Mám děti i vnoučata, naštěstí se v jejich rodině nepoužívá nová metoda takže 22, 18, 15 letá neslyším je používat sprostá slova při komunikaci mezi sebou, nekouří ani nepijí – sportují a matematika jim jde.
    Možná by se mělo vrátit k osvědčeným učebnicím počtů pro 1 až 9. ročník tak z roku 1947 a nevymýšlet stále horší a horší za desítky milionů (na ně by se už nevztahovala autorská práva). Pokud jsem si všiml, v základní matematice nedošlo v několika posledních staletích k žádným změnám.
    Naopak co by se mělo v základních školách tvrdě regulovat, je používání telefonů i za cenu jejich odebrání (já alespoň, když jdu třeba do divadla, kina, k lékaři nebo na jednání, mám telefon vypnutý). Do 5. třídy ani kalkulačky, protože se tam s logaritmy ani goniometrickými funkcemi mepracuje. Děti si musí cvičit paměť (nedávno jsem viděl dva 13 leté školáky jak se dohadují, že fodbalový míč bude po slevě příští týden 0 30% lacinější, když dnes stojí 300,-Kč. Vrchol, který jsem viděl jak pan Háma v „televizním taxiku“ vyhodil ze soutěže vyhodil vysokoškolačku – budoucí ekonomku, když neuměla spočítat – cyklista ujel za 2,5 hodiny 50 km, jakou jel průměrnou rychlostí – ona se o výpočet z hlavy ani nepokusila!!!!!!)
    Můj názor na školství je ten – vrátit tam plánování, dle potřeb státu. Nadělala se tu spousta soukromých škol s nízkou úrovní výuky,kde rodiče předpokládají, že jejich ratolest za ty prachy musí ten papír dostat.
    K čemu jsou nám tisíce právníků, novinářů, netalentovaných herců, sociologů, filosofů, politologů, novinářů, ekonomů ekologů, kteří najdou uplatnění jen u okénka pracovního úřadu? Navíc tito lidé ve službách nebo řekněme v nadstavbě společnosti, nevytváří žádné hodnoty. Nakonec se stačí podívat na náš vzor USA, kde služby prosadil jako hlavní pracovní nástroj „Bčkový herec“ Regan. Dnes je z USA nejzadluženější stát na světě,kde funguje pouze tiskárna cenin a zbrojní průmysl, který se snaží uplatnit v celém světě!
    Pro Vaši informaci, je mně 78 let, vysokoškolsky vzdělaný stále ještě intenzivně pracující projekztan, který by se v oboru bez matmatiky neobešel!
    Přeji hezké Vánoce Jan Franc

  5. Jsem znepokojena tím, jak se na někerých základkách matematika vyučuje. Uvádím jeden příklad za všechny, na kterém lze ilustrovat, kde asi vzniká nenávist vůči matice či základy jejího dalšího nepochopení. Dcerka ve 3.třídě ZŠ se ve škole nyní učila sčítat (cituji doslovně):
    53 + 27 = 53 + 20 = 73 + 7 = 80
    Následovalo dalších deset příkladů takto chybně zapsaných.
    Rodiče od dvou žáků se ozvali (já jsem jeden z nich),bylo nám řečeno, že žáci by to jinak nepochopili a stejně to zapomenou. Když jsem trvala na svém, že nechci, aby mé dítě takto získávalo chybné základy matematiky, bylo mi řečeno, že už to takto psát nebudou a budou to počítat přímo bez rozepisování.
    No, žáčci asi byli v dalších dnech opět nechápaví a tak se vesele pokračovalo v počítání:
    75 + 25 = 75 + 20 = 95 + 5 = 100
    A těm, kteří si zápis zkrátili a napsali :
    75 + 25 = 95 + 5 = 100,
    paní učitelka červenou tužkou napsala vzkaz:
    Takto to na tabuli nebylo!!! Ty, ty, ty!!!
    A neváhala „nezbednému“ žáčkovi poctivě červenou propiskou dopsat svůj matematicky chybný zápis. A jinému žáčkovi, kterému vzdělaní rodiče doma vysvětlili, že může použít závorky a matematicky správně zapsat:
    75 + 25 = (75 + 20) + 5 = 95 + 5 = 100,
    paní učitelka poctivě vyškrtala závorky a napsala vzkaz asi pro rodiče:
    Tak jsme se to ve škole neučili!!!
    A následovaly další a další chybně zapsané výpočty.
    Tak i takto může vypadat výuka matematiky v ČR na běžné základní škole.
    Myslím, že tady opravdu povinná maturita z matematiky vůbec nic nezmění.
    Jenom přemýšlím o tom, jak by se podle „nových“ pravidel logiky asi měla chovat zvířátka dědy Lesoně z učebnice pana prof. Hejného.
    Výuka matematiky u nás je zkrátka adrenalinová záležitost, v níž lze rozpoznat dva protichůdné proudy: proud kladoucí důraz na logiku p.prof. Hejného (dle diskusí na fórech naprosto nepochopen rodiči) a proud „klasického“ drilu s příměsí čiré blbosti.
    Doma mám starou početnici z padesátých let, z níž se kdysi učil počítat můj tatínek. Měla jsem ji ráda už jako dítě. Mnohokrát jsem ji jako dítě pročítala. Počty v ní jsou podány naprosto jednoduše a srozumitelně. Proč pořád u nás v ČR musíme znovu a znovu objevovat již dávno objevené? Ach, jo!!!!

  6. Mám ještě lepší historku od kolegyně, docentky na VŠ. Vyjadřovali se DUMu, který se věnoval sčítání zlomků. Čitatel výsledného zlomku vznikl sečtením čitatelů, jmenovatel sečtením jmenovatelů. Na zdvořilé upozornění, že takto se zlomky nesčítají odpověděla autorka DUMu (doslovná citace) „U nás sčítáme zlomky takto“.
    Já vím, je to extrém, ale tato historka (podobně jako zkušenosti Rodiče…) dobře ilustruje jeden z podstatných rysů naší pedagogické současnosti – naprostou svobodu učitelů v tom, co budou děti učit (pokud je vůbec něco učit chtějí), stejně jako naprostý nezájem dětí a rodičů, zda se děti něco naučí. Pokud totiž děti dostávají dobré známky (a k tomu je zmiňovaný posup při sčítání zlomků určitě vhodnější než ten správný), všichni jsou spokojení a po podrobnostech se nepídí (i ve Vašem případě se našli pouze DVA z celé třídy). Není pak divu, že k nám na gymnázium chodí s jedničkou z devítky žáci, kteří neví, co znamená pět polovin, neumí používat přímou úměru nebo nechápu posouvání desetinné čárky při násobením mocninami deseti (samozřejmě ne všichni, ale bohužel to nejsou ani výjimky).
    To všechno poviná maturita ani přijímačky nezmění, ale minimálně kvůli nim přestane být úplně jedno (jak dneska bohužel často jedno je), jestli se děti ve škole něco naučí (a jestli se to učí alespoň trochu správně). I ta novátorská paní učitelka bude muset přejít na normální sčítání zlomků, protože rodiče neúspěšných při příjímačkách asi neuchlácholí tím, že díky jejímu sčítání měli z matiky lepší známky.

  7. Jen se ptám, pane Krynický, kde je spravedlnost pro ty žáky, kteří díky novátorské učitelce neudělají přijímačky – že ona pak pod tlakem změní (možná) metody jim už nepomůže.
    Přijímačky možná odhalí šlendrián, ale navýší nespravedlnost (pokud bude nastaveno nepodkročitelné minimum bez možnosti ho rozhodnutím ředitele zvrátit).
    Proč mají žáci doplatit na některé špatné učitelé? To je pro mě zásadní otázka. Ministr sám zmiňuje svého špatného matikáře, který jeho studium ovlivnil (věřím mu). Jsem zvědav, zda si na svou zkušenost vzpomene – ne vždy následuje happyend jako v jeho případě.

  8. Pro pana France. Napsal jste toho hodně, tak je obtížné na to rozumně reagovat. Možná to základní. Prezentujete novou výuku matematiky jako snížení nároků. To je omyl. Naopak. Hejného matematika dosahuje výsledků, kterých děti normálně na základní škole nedosahují. Platí to obecně. Nevím, z čeho přesně odvozujete svou představu o moderní škole,ale ta moje zkušenost se od té vaší opravdu zásadně liší. Ty školy jsou naopak sympatické tím, že kladou na děti i učitele mnohem větší nároky.

  9. My si nerozumíme, protože já si myslím, že ta nespravedlnost nevzniká tím, že někdo neudělá přijímačky nebo nedostane zadarmo maturitu případně jiný dnes už fakticky bezcenný papír. Ta nespravedlnost vzniká tím, že děti neučíme dobře, že je jedno, jestli se něco naučí, jestli tomu rozumí a jestli si z toho za měsíc ještě něco pamatují. Skutečnost, že se podařilo vybudovat takový vzdělávací systém, ve kterém i děti, pro které matematika spočívá v tom, že první číslo v zadání dosadí na předepsané místo v nějaké formulce, ověsíme potvrzením, že ji umí na maturitní (nebo dokonce VŠ úrovni), tuto nespravedlnost nijak neumírňuje, naopak ji ještě zhoršuje, protože jenom déle udržujeme děti i jejich rodiče v bludu. Čím déle si upevňují své zlozvyky, tím horší je jejich situace v okamžiku, kdy se zjistí, že o zlozvyky šlo. Určitě by bylo lepší, kdyby si všichni špatní učitelé, liné děti a nezainteresovaní rodiče řekli, že od zítřka se úplně změní, ale dobře víme, že se to nestane.
    Varianty jsou dvě: buďto nějaká skutečnost dostatečně jasně paní učitelku upozorní, že takto se zlomky nesčítají (protože ani dopis z VŠ není dost přesvědčivý, mohl by to být neúspěch dětí u přijímaček a oprávněné rozhořčení rodičů) nebo bude svou geniální metodu vyučovat dál. A ubližovat dalším dětem.

  10. Proto je pane Krynický katastrofa, že ministr a další říkají, že kvalitu zvýšíme jednotnými přijímačkami, jednotnými maturitami z matiky atd.
    Přitom my oba víme (a mraky dalších učitelů), že stávající systém vzdělávání a množství učitelů učí matiku natolik špatně, že se to jednou společnosti nemůže vyplatit. Ministr mluví o zlepšení výuky, odvolává se na pana Hejného, který povinnou maturitu z matik odmítá. Říká, že chce změnit výuku budoucích pedagogů. Ale stávající neutěšený stav nechce či neumí řešit.

  11. pro BT: Ona holčička se neptá, kolik cestujících nastoupilo, ale kolik jich na konečné vystoupilo, což je v záznamu poněkud špatně rozumět.

  12. Pro Jana Petrů: Nechci se s Vámi přít, ale poslechněte si to ještě jednou /nebo několikrát/. Je pravda, že záznam není kvalitní, nicméně zaznívá z úst holčičky jednoznačně: NASTOUPILO.
    Prima večer. BT

  13. Za nespokojené rodiče:
    Na mnoha školách existují učitelé, kteří nejenže neumí učit, ale ještě ke všemu učí hlouposti ( a zdaleka se to netýká jenom učitelů matematiky). A dokonce, i když jim logicky dokážete, že to, co učí, je hloupost, stále trvají na svém a suverénně prohlásí, že „u nich se to takto učí“. Myslím, že mnohem větší efekt a přínos pro kvalitu vzdělání než změny v maturitách či přijímačkách by mělo třeba toto: Když se prokáže, že učitel učil hlouposti (děcka to mají v sešitech, je to po nich vyžadováno v písemkách,…), měl by na dané škole skončit s učením a mít třeba roční „ban“, to zn. „za trest“ by nesměl třeba rok učit. V oboru, ve kterém se momentálně pohybuji (počítačová grafika), to tak je. Dnešní systém zpolitizovaného školství nahrává totiž nejrůznějším šlendriánským přístupům pedagogů a lidé, kteří by už dávno v zemích západně od nás ve školství působit nemohli, nám tu páchají obrovské škody na našich dětech. Zajímalo by mne, co asi dnes dělá třeba níže jmenovaná kantorka, která učila studenty sčítat zlomky tak, že se sečetly čitatele a sečetly jmenovatele. Vsadila bych se, že vesele působí na příslušné škole dál, protože jistě je zadobře s ředitelem té které školy.
    Také se opakovaně setkávám s tím, že mnozí šikovní lidé, kteří by rádi učili a mají pro tuto práci kvalifikaci, jsou odmítáni řediteli škol s tím, že pro ně není místo a přitom na těch příslušných školách kolikrát působí již od pohledu životem otrávení zahořklí kantoři bez zájmu o děcka, kteří nedovedou mladou generaci oslovit a jen jí znepříjemňují život. Dokud to ve školství nebude fungovat tak trochu jako v prosperující firmě, ze které lidé neschopní jsou vyhozeni, tak těžko můžeme čekat nějaké změny k lepšímu.
    Věřte, že vím, o čem mluvím. Sama jsem původním povoláním středoškolská učitelka matematiky a vždy, když jsem hledala zaměstnání v našem regionu, bylo všude beznadějně plno, dokonce na některých školách mi bylo sděleno, že nejblíže se místo uvolní, až jim dva matikáři odejdou do penze, a to bude až za osm či deset let. No, neplakala jsem, práci jsem sehnala mimo školství na to šup, a ještě daleko lépe zaplacenou. Ale učit jsem chtěla a hodně. Několik mých spolužáků z přírodovědy mělo podobné zkušenosti. Dnes,po letech, když rozhořčeně sleduji, jací lidé, s jakými přístupy k dětem a s jakým nezájmem a nevědomostí učí moje vlastní děti, tak mi z toho skutečně do pláče je. A vyvozuji z toho jednoznačný závěr:
    Dokud bude výběr ředitelů zpolitizovaný, dokud neschopní ředitelé budou vybírat do škol jenom svoje lidi bez ohledu na schopnosti a školství se stane jen konzervou pro lidi,kteří by jinde nenašli práci a zde úspěšně přežijí klidně až do důchodu, pak může pan ministr inovovat přijímačky a maturity, jak chce, ale vůbec nic se nezmění.
    Změní se možná to, že děcka budou po odpolednech docházet na doučování mimo školu.
    A ještě jeden bonbónek na závěr: Víte, jak odůvodnil jeden ředitel gymnázia své rozhodnutí, proč přijme toho kterého uchazeče o učitelskou práci (když všichni měli téměř stejné vzdělanostní předpoklady)? ON pracuje pro město.
    Takže klíčem, jak rozpoznat kvalitního pedagoga je v Česku to, jestli pracuje pro obec. Hmmm, tak s takovým fundovaným přístupem ředitelů škol není divu, že si naše děti můžeme tak akorát učit sami doma (pokud samozřejmě máme zájem na tom, aby skutečně rozuměly světu, který je obklopuje).

  14. Dotaz vycházel u informace vyučující českého jazyka na gymnáziu, že dochází k výrazným změnám a studenti budou mít velké problémy maturitu zvládnout. Děkuji za zpřesňující informace.

  15. Pro BT: Z úst holčičky opravdu zaznívá „nastoupilo“. Z průběhu celé dramatizace je ale zřejmé, že se jedná o přeřek. Holčička prostě spletla předpony. Děti (nikoliv učitel, tohle je v kompetenci žáků, kteří hru sledují) ji neopravily – nejpravděpodobněji proto, že hru znají, vědí, že otázka, která bude následovat, se týká počtu lidí, kteří na konečné vystupují (vylézají ven z autobusu) — tento počet ještě ověřují opět dramatizací výstupu — a vůbec to přeřeknutí nezaznamenaly. Jásají, protože počet souhlasí s jejich sledováním, úlohu vyřešily správně. Rozuměly si i přes to chybně použité slovo. Zásah učitele nebyl nutný.

  16. Pro: Rodič nespokojených dětí

    Naprosto Vám rozumím a soucítím s Vámi. Najít dnes kvalitní školu a kvalitního učitele je opravdu velmi obtížné.
    S nekvalitní výukou se potýká mnoho rodičů /a i prarodičů/. Bohužel bez touhy samotných učitelů po profesním růstu se toho mnoho nezmění.
    Omluvenkou jim budiž obrovské nároky, které na ně klade současný školský systém – resp. spíše chaos: nekvalitním výukovým materiálem počínaje a konče Vámi zmiňovanými hloupostmi, které se děti ve škole učí. Odborně se tomu říká miskoncepce.
    Na seminářích o metodách výuky ČJ na ZŠ, které pořádám, se setkávám s velkým překvapením učitelů ohledně kvality, resp. nekvality učebnic a pracovních sešitů. Problematikou metod výuky na 1. st. ZŠ a dětem s různými hendikepy v oblasti poruch učení i chování se věnuji už hodně dlouho, a bohužel musím konstatovat, že situace je čím dál horší.
    Pokud budete mít potřebu ještě něco sdílet z Vašich zkušeností rodiče, budu ráda.
    Hodně odvahy a trpělivosti! BT specped.bt@seznam.cz

  17. Mám 15 let praxe v oboru a 15 let učím na střední technické škole IKT. Vymlouvat se na nedostatek „učebnic“ je alibismus. Vývoj v některých oborech jde tak rychle dopředu, že by se ani nevyplatilo vydávat učebnice, které můžete za dva roky hodit do popelnice. Ale Pythagorova věta a Ohmův zákon tady platí už tisíce let a nějakou tu tisícovku let ještě platit bude. S dějepisem a občankou je to trošku horší. Po revolucích se to mění :-). Ale revoluce nebývají každý rok, že? Pančitelka, která si bez učebnice plete i/y nebo která neumí zlomky a procenta – to je prostě katastrofa. Pančitelka fyzikářka, které se válejí v kabinetě nerozbalené krabice s výukovými stavebnicemi a nářadím (mechanika, elektrotechnika, práce s dřevem, kovem…) – to je pedagogický omyl. Ale pančitelka, která učí v přírodopise děti, že „sršeň není jedovatá“ – to už je tragédie. A věřte nebo ne, právě s takovými pančitelkami jako rodiči je nejtěžší spolupráce. Právě ony se cítí těmi nejpovolanějšími pedagožkami. Pokud jejich děti neumí na střední škole násobilku a zlomky, tak hledají „pedagogický problém“.
    No, a kdyby si někdo chtěl brát vzor ze „západních škol“, tak se jděte seznámit se školstvím ve Velké Británii a Německu. Budete překvapeni. V GB budete dlouho hledat střední školu na takové úrovni, jako u nás. Zato „školících center“ pro „začleňování“ sociálně vyloučených tam najdete na každém rohu. V Německu zkuste třeba soukromou školu. Budete se divit poplatkům a kázni. Oni totiž rodiče za každý kázeňský prohřešek svých ratolestí platí, víme? Pozdní příchod 50 centů, vykřikování ve vyučování 20 centů, sprosté vyjadřování 50 centů až euro… Víme?

  18. Vážený pane Petřeku, poslouchala jsem váš rozhovor včera v televizi. Úvahy o jednotné maturitě z matematiky jen dokazují absolutní neznalost reality ve výuce matematiky na středních školách. Copak je možné požadovat při maturitě stejné znalosti od studentů gymnazií, středních odborných škol s různým zaměřením (např. zdravotních) a učebních oborů s maturitou??? Student gymnázia má týdně 5 hodin matematiky , zatímco na střední zdravotnické nebo v učebním poměru s maturitou jsou týdně 3 hodiny. Taky bych doporučovala, aby nějaký dobrý a zkušený matematik porovnal náplň učiva matematiky na gymnáziu a střední odb. škole resp. učebním oboru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *