Zdeněk Slejška byl pondělním hostem vysílání Studia 6. Mluvilo se o záškoláctví.

Klikněte na obrázek a podívejte se na videozáznam,
Studio 6 (2. prosince 2013)


Zdeněk Slejška
(EDUin) společně s Ondřejem Andrysem (ČŠI) komentovali v pondělním vysílání Studia 6  na ČT 1 problém záškoláctví. Česká školní inspekce provedla kontroly 439 základních škol a zjistila, že na každou základní školu v Česku vychází průměrně 180 neomluvených hodin a 4 záškoláci. 

 

 

 Jak řešit záškoláctví vám může pomoci příručka SYSTÉMOVÁ SPOJENÍ (Spolupráce jako nástroj překonávání důsledků sociálního znevýhodnění ve vzdělávání), kterou vydal Člověk v tísni, o. p. s. Zjistíte v ní, jaký je současný stav řešení záškoláctví a jak může škola sama pracovat na tom, aby těmto tendencím u svých žáků předcházela. V publikaci najdete tipy na jednotlivé kroky, které zavádět do školního prostředí. Zásadní roli v prevenci záškoláctví hraje vnitřní klima školy. Publikaci ke stažení najdete ZDE.
 

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Dobrý den, viděla jsem jen kousek této reportáže,musím včas do práce. Co mě ovšem vyrazilo dech – argumentace, že děti chodí za školu,protože je škola nebaví. Pokud vím, i škola má připravovat lidi pro praktický život. Je moc hezké, když si člověk najde zaměstnání ,které ho baví. Jenže, kolik takových lidí kolem sebe znáte? Většina lidí pracuje, protože potřebuje peníze na obživu. A neřeší, zda je práce baví či nebaví. Neříkám, že škola má být dril, ale jen hrát si a stále dělat něco ukrutně zábavného, to není právě příprava na život. představte si ideální situaci, kdy škola je zábavná,… Více »

Zdeněk Slejška
Admin
6 years ago

Škoda, že si ten vstup neposlechnete celý. Zdůrazňuji tam, že se nejedná o to, aby škola byla „zábavná“, ale aby žákům dávala SMYSL. A to je docela podstatný rozdíl.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Máme zjištěno, proč žáci říkají, že je škola nebaví? Myslíte, že se shodnete se žáky na tom, co dává škole SMYSL?

Zdeněk Slejška
Admin
6 years ago

Máme to zjištěno. Naposledy jsme si to ověřili na konferenci Propojme se, kde jsme přizvali žáky škol, kteří realizovali různé projekty v místě, kde žijí. A tam jednoznačně potvrdili, že tohle jim smysl dává a naučí se na tom spousty věcí. Klidně se můžete přesvědčit zde: https://www.youtube.com/watch?v=KxvNaqMQar0 případně spousty skvělých projektů, které žáci realizovali v rámci programu Extra třída: http://www.extratrida.cz/projekt/www/galerie-projektu/?vyzva=1&zobrazit=projekty Je mi jasné, že lze namítnout, že to nezaujme každého. Nicméně od učitelů, kteří např. v rámci Extra třídy žáky doprovázeli, jsme dostali zpětnou vazbu, že je hodně překvapilo, jak se žáci do projektů zapojili, jak ti, kteří normálně se… Více »

Feřtek
Feřtek
6 years ago

Já bych řekl, že ano, že je mnoho škol, které přesně tohle dovedou. Rozumím té vaší námitce tak, že ve škole je spousta věcí, které jsou důležité, učitel to ví, ale žák ne. mnozí učitelé právě u těch věcí, kde ten smysl není zřejmý, věnují energii na to, aby byl ten smysl jasně zřejmý, protože to výrazně zvyšuje motivaci k učení. Praktický příklad. Pokud učíte větný rozbor děti, které se vyjadřují písemně v holých větách, moc smyslu v tom nenajdou. Pokud jim to začnete říkat ve chvíli, kdy myslí a vyjadřují se komplikovaněji, mnozí takovou pomůcku ocení. A opravdu stále… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Jenže v praxi je to všechno úplně jinak. Střední školy očekávají, že žáci budou mít ze základky zvládnutý větný rozbor, ať už komu dává smysl, nebo nedává. A nejenom větný rozbor. Jaký smysl škole přináší zjevný opětovný tlak ke sjednocování učiva prostřednictvím vzorových osnov, plošných testů nebo standardů? Jak se do toho všeho vůbec vejdou sebesmysluplnější projekty? Jak často dělají takové projekty také žáci středních škol? Pocit smyslu je důležitý nejenom pro motivaci žáků, ale také pro motivaci nás učitelů.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Dotaz: Kolika procenty se na neomluvené absenci podílí Romové?

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Poslechl jsem si celé. Ale nic jsem se nedozvěděl. Mluvíte o jakési mozaice, která musí do sebe zapadat, ale zároveň jste pojmenoval pouze jeden kamínek – smysl výuky. Ale jeden kamínek je na mozaiku málo. Co všechno má do sebe ještě zapadat? Kromě toho zcela nesouhlasím s tak jedoznačným odmítnutím represe. Ta do mozaiky rozhodně patří.

Feřtek
Feřtek
6 years ago

Ano, střední školy očekávají leccos. Za prvé je otázka, zda je to rozumné a zda se to nemá změnit. Za druhé jsem to nemyslel tak, že by měli žáci opouštět devítiletku bez této znalosti. Spíš že je nutné se na základní škole soustředit především na psaní a přemýšlení a teprve pak přidat věci jako je analýza věty. teprve ve chvíli, kdy žáci rozumí, k čemu ta znalost je. Protože zatím to často vypadá tak, že vychováváme pologramotné jazykovědce.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago
Reply to  Feřtek

Není to rozumné a mělo by se to změnit. Jenomže to tak je. Rodiče očekávají, že žáci budou na přijímačky a především následné požadavky střední školy připraveni. Ono se vám řekne, přidejte anlýzu věty, až žáci rozumí, k čem ta znalost je. Ale kdy? Komu? Obecné tvrzení někdy tvrdě naráží na všednost praxe. Já vám vlastně závidím, protože můžete tyto věci říkat bez rizika takové srážky. Dejte mi jistotu, že mi nikdo nikdy z rodičů a žáků (nebo plošnotestovatelů) nevyčte, že žáci neslyšeli o doplňku a volném přívlatku, a já se budu v hodinách rád věnovat jiným věcem. Aby vycházeli… Více »

Marie S.
Marie S.
6 years ago
Reply to  Feřtek

Feřtek napsal: „je nutné se na základní škole soustředit především na psaní a přemýšlení a teprve pak přidat věci jako je analýza věty. teprve ve chvíli, kdy žáci rozumí, k čemu ta znalost je.“ Ale to je právě ta špatně pochopená odtrženost teorie od praxe. Jak může žák napsat – tedy vytvořit – správně větu, když nevidí podmět a přísudek? Když nechápe, které slovo (větný člen) závisí na tom podmětu, které na přísudku, které jsou další rozvíjející členy? Pak samozřejmě je věta plná chyb, špatných slovesných vazeb, neshody s řídícím jménem, atd. Papouškovat bez samostatného myšlení o tom, co píšu,… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Tak se vrátíme zpět k záškoláctví.Prostudovala jsem si onu publikaci k záškoláctví.Velmi přesně jsou tu popsány příklady z praxe a ukazuje se tu skoro nemožnost s tímto problémem cokoli dělat. každá zainteresovaná instituce je totiž „okleštěna“ tolika předpisy, že v podstatě znemožňují řešní záškoláctví. Pediatr napíše omluvenku,protože metody „simulantů“jsou propracované a žádný lékař si nevezme na triko, aby se jednou jedinkrát spletl a poslal opravdu nemocného do školy.Učitelé mají sice metodický pokyn z ministerstva( možnost vyžadovat na všechny absence omluvenku od lékaře), ale tento metodický pokyn odporuje Školskému zákonu, tudíž ho rodiče v podstatě nemusí respektovat. Škola jako sankce může… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Pane Sotoláři,Romové nebo děti ze smíšených rodin se na statistice neomluvených hodin podílejí převážným procentem.Jen to proboha nikde neříkejte, byl by to rasismus.

Zdeněk Slejška
Admin
6 years ago

V tom pořadu máte vždy tak půlminuty na to, abyste něco řekl. Našim hlavním sdělením bylo, aby se začalo přemýšlet o tom, co bude žákům dávat ve škole smysl. Rozebíráním všech důvodů a všech opatření by 1/ se udělal naprostý zmatek ve sdělení, 2/ by na to stejně nebyl čas. Takže pořady tohoto typu mají smysl ten, že zasadí určité semínko, informaci, které se postupně skládají v onu mozaiku.

A represivní opatření nemají nikdy v žádné oblasti dlouhodobý dopad. Pouze věc vyřeší krátkodobě a dost často daný problém ještě prohloubí.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

OK. Samozřejmě, že tam bylo málo času a málo prostoru. Ale to je smyslem těchto pořadů. Hned na začátku slyším drobný nesoulad: náměstek tvrdí, že trend je stejný, vy říkáte, že je stoupající. Náměstek jasně říká, že se příčina záškoláctví nezjišťovala, vy kladete tvrdíte, že příčina je v tom, že jim škola nedává smysl. Nevěřím tomu, že běžný záškolák jde za školu proto, že si sofistikovaně řekne, ach ta škola mi nedává smysl. Deleko důležitější je vámi vyslovená druhá možná příčina – rodina. A styl výchovy a systém hodnot, dodávám já. A směrem do rodiny je možné směřovat i tu… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Zůstalo mi tam viset slůvko kladete. Původně jsem tam měl, že na tuto příčinu kladete důraz. Škoda, že tady nejde komentáře po sobě opravit jako na rvp.