bEDUin 33/2012

bEDUin

Co přinesl týden 22. – 28. 10. 2012

Témata týdne:

maturitní výsledky 2011 a 2012, revize RVP ZV, ICT ve škole, spravedlivost ve vzdělávání, vyjádření MŠMT k údajnému rušení zvláštních škol, vyhlášení 2. ročníku pilotáže testování v 5. a 9. třídách

Výrok týdne:

„Pořád mi vrtá hlavou, zda přece jenom neexistují nějaké kulturní obsahy, které by v podobě učiva byly pevnou součástí základního vzdělání, a tedy tím, co tvoří základ vzájemného porozumění. Respektive proč by mělo být obtížnější vymezit nějaké to ‚základní učivo‘ na elementární úrovni, když to jde (viz závazné učivo) na úrovni středního vzdělání.“ Dominik Dvořák v blogu na téma revize RVP ZV a učivo vs. klíčové kompetence (více k revizi RVP ZV čtěte níže)

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • K čemu revize RVP ZV? Ještě do 10. 11. probíhá na Metodickém portále RVP.cz veřejná diskuse o úpravách RVP ZV. Ke dni 28. října je také k dispozici souhrn nejčastěji diskutovaných témat a připomínek. Dominik Dvořák upozorňuje v blogu na hlubší problém, který ovšem autoři revize zatím neřeší – vztah kompetencí a učiva je stále vágní, učivo zůstává doporučené a má vést k nabytí nadoborových kompetencí; zjišťování výsledků ve vzdělávání tomu ale zatím neodpovídá, školy jsou právem zmatené. Nepřipomínají tak dílčí úpravy, které autoři revize předkládají, něco jako výběr pohovky do obýváku ve chvíli, kdy není jasné, pro kolik lidí má dům sloužit a zda bude patrový nebo bungalov? K čemu taková dílčí úprava?
  •  

  • ICT ve škole „100 let za opicema“: ukázkou problematické revize RVP ZV je vzdělávací oblast ICT. Navzdory snahám odborníků se tato oblast v návrhu nového RVP ZV vůbec nemění, ICT je izolované od ostatního obsahu vzdělávání. Janek Wagner v diskusi na RVP.cz situaci komentuje slovy: Pokračování ignorování role informačních a komunikačních technologií je zásadním nedostatkem celé revize RVP. Jednota školských informatiků vyzývá ministerstvo ke změně přístupu a nabízí svou odbornou pomoc. V této souvislosti je příhodné připomenout výsledky výzkumu Ericsson ConsumerLab zaměřeného na používání informačních technologií mladistvými – 40 % amerických teenagerů má Smartphone a pro 57 % z nich je velmi důležité mít přístup k internetu odkudkoliv, zatímco toto tvrzení potvrdilo jen 24 % dospělých. Děti předčí dospělé v řadě IT dovedností, a to nejspíš nejen v USA.
  •  

  • Lidovky uveřejnily výsledky maturit za všechny školy: LN na CERMATu vysoudily výsledky maturitních zkoušek jednotlivých škol za proběhlé 2 ročníky a uveřejnily je minulý pátek a sobotu. Samy ale upozorňují na to, že výsledky o kvalitě škol v zásadě nic nevypovídají a že se nejedná o žebříčky. K čemu tedy zveřejněné výsledky jsou – komentuje Tomáš Feřtek v blogu, o relevantnosti dat uvažuje v článku Oldřich Botlík. CERMAT se od článku LN distancoval.
  •  

  • Muzeum Karla Zemana je „dárkem pro děti“: Tak hovoří o otevření nového interaktivního muzea dcera filmaře Ludmila Zemanová (poslechněte si rozhovor s ilustrátorkou a scénáristkou na Radiožurnálu). Podle autorů projektů vzniklo muzeum hlavně z toho důvodu, aby bavilo děti i rodiče společně, a je do značné míry interaktivní. Prohlédněte si reportáž z muzea v Událostech, komentářích (uvnitř stránky) a sledujte Facebook projektu – v rámci projektu budou brzy vydána stěžejní Zemanova díla na DVD, autoři zde o nich budou informovat.
  •  

  • Doporučení odborníků pro české školství dávno máme, nic se neděje: Odborníci letos znovu vydali doporučení, inspirovaná doporučeními OECD z roku 2007, která jsou pro Českou republiku aktuální a jsou stále přezíraná. Jana Straková je přibližuje ve 2. díle článku Co doporučuje OECD pro posílení spravedlivosti ve vzdělávání. Ve výčtu je např. zrušit institut opakování ročníku, neselektovat děti před koncem povinné školní docházky (tedy omezit, nebo zrušit víceletá gymnázia), změnit financování škol tak, aby peníze „šly se znevýhodněným žákem“, a ne jako nyní na školu, která jej vzdělává. Za co je ČR od OECD chválena a za co kritizována, čtěte zde, a 10 doporučení OECD z roku 2007 rekapituluje Straková zde.
  •  

  • Jaké hodnoty mají náctiletí? NIDM vydalo souhrnnou publikaci se závěry výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 až 15 let, ten se zaměřuje na 4 oblasti: rodina, škola, volný čas a hodnoty – prolistujte zde. Jedním ze závěrů je i to, že u dětí s věkem narůstá tolerance k morálně závadnému chování kamarádů i rodičů.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 1. 11. konference Může být učitel tvůrcem vyučování v podmínkách dnešní školy? (Praha)
  • 8. 11. kulatý stůl „Možnosti hodnocení ředitelů škol“ – Centrum školského managementu PedF UK (Praha)
  • 10. 11. Prodejní výstava Montessori pomůcek (Praha)
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
20 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

„40 % amerických teenagerů má Smartphone a pro 57 % z nich je velmi důležité mít přístup k internetu odkudkoliv, zatímco toto tvrzení potvrdilo jen 24 % dospělých.“
Když mají smartphone místo smartbrain, není se co divit, že celosvětově klesá úroveň vzdělanosti.

Will
Will
7 years ago

Pro mě je taky velmi důležité mít přístup k internetu odkudkoliv. Pro mladé lidi je to daleko důležitější, než pro starší, protože nové technologie adaptují daleko rychleji.
Smartphone a smartbrain nemají žádnou souvislost.

A mimochodem, „celosvětově klesá úroveň vzdělanosti“. Source?

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

„Source?“
Piťha, Liessmann, PISA, TIMSS, vysoké školy, veřejná doprava, školní třída… :)

Paulo
Paulo
7 years ago

Tak zrovna v americe jsou smart telefony výrazně levnější než u nás a kupní sílu mají naopak o trochu větší. Problém informatiky je v tom, že počítač je pro náctileté (nebo spíše žáky, bavíme-li se o vzdělávání) výhradně prvkem zábavy (stejné se dá říci o internetu). Výuka informatiky se potom stává problematická, protože berete zábavu a dáváte jim práci – ostatně kdyby v televizi běželi pouze dokumentárni filmy o dokumentárních filmech, tak by zájem o ni taktéž šel dolů… V tom je mnohem větší problém, než v nějakém RVP -byt zrovna u informatiky napsáno naprosto obecně, tedy nepoužitelné. Na druhou… Více »

Oldřich Botlík
7 years ago

Tak nevím, paní Petrů. Dívám se na stranu 38 publikace PISA 2009 Results: Learning Trends, Changes in Student Performance since 2000. Říká se tam mj, že průměr za 26 zemí OECD (které se zúčastnily jak průzkumu v roce 2000, tak průzkumu v roce 2009 — oba měly čtenářské kompetence jako hlavní téma) se během těchto devíti let NEZMĚNIL. Mohla byste prosím upřesnit, kde jste našla v publikacích PISA či TIMSS oporu pro své tvrzení, že „celosvětově klesá úroveň vzdělanosti“? Ani prof. Piťha asi nebude hodnověrným zdrojem dat o světovém vývoji vzdělanosti. Připadá mi spíše jako význačný český dojmolog. Pamatuji se… Více »

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

Co se týče PISA srovnání, vycházela jsem z informací v téže publikaci: http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/pisa2009/pisa2009resultslearningtrendschangesinstudentperformancesince2000volumev.htm,
kapitola 2, srovnávací tabulky. Zhoršení je patrné u mnoha zemí. O průměru nehovořím.
O prof. Piťhovi bych se s Vámi nerada dohadovala. Nevím nic o jeho odhadech, ale četla jsem jeho projevy, a ty mluví jasně. A velice si vážím i jeho knih. Osobně jsem ho, bohužel, neměla možnost poznat.
S ostatními zdroji souhlasíte? (Vyjma TIMSS, to se mi už nechce hledat.)

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

A ještě jeden zdroj mi přibyl – názor p. Botlíka ve vedlejší diskuzi: „Vývoj, který naznačujete v závěru (vysoké školy suplují střední, střední doučují učivo ZŠ), už dlouho probíhá. A nejen u nás. „

Oldřich Botlík
7 years ago

To se ovšem asi nedomluvíme, když nehovoříte ani o mnoha zemích, u nichž je patrné zlepšení, ani o průměru. Mezi výsledky PISA a TIMSS je vysoká korelace. O prof. Piťhovi se dohadovat nemusíme — žádná data nenabízí.

Nevím, co myslíte veřejnou dopravou či třídou, když píšete o tom, že „úroveň vzdělanosti CELOSVĚTOVĚ klesá“. Pokud jde o naše vysoké školy, jsem přesvědčen, že kdybychom srovnali všechny studenty vysokých škol řekněme před 50 se stejným počtem nejlepších vysokoškolských studentů dnes, žádný pokles bychom nezaznamenali. A ti, kteří dnes studují navíc oproti počtu studentů z roku 1960, snad znamenají zvýšení úrovně vzdělání, ne?

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

„kdybychom srovnali všechny studenty vysokých škol řekněme před 50 se stejným počtem nejlepších vysokoškolských studentů dnes, žádný pokles bychom nezaznamenali“
To by bylo hezké, ale čím bychom to poměřovali?

K tomu srovnání – podívejte se např. do tabulky V.2.2, které státy a o kolik se zhoršily a které se naopak (a o kolik zlepšily). Věřím, že pak pochopíte, o čem mluvím.

Ano, máte pravdu, dopravní prostředky ani školní třída nic nevypovídají o celosvětové vzdělanosti. To jsem „ulítla“ do českých proudů.

Ještě by mě zajímal Váš názor na K. P. Liessmanna, pokud budete mít čas a chuť.

Oldřich Botlík
7 years ago

Paní Petrů, o tom, že „celosvětově klesá úroveň vzdělanosti“ a projevuje se to na vysokých školách, jste začala psát Vy – ne já. Předpokládám tedy, že máte alespoň teoretickou představu o tom, jak byste srovnala úroveň všech českých studentů VŠ v roce 1960 s úrovní stejného počtu nejlepších českých studentů VŠ v roce 2012. Pokud žádnou takovou představu nemáte, pak opravdu nechápu, co jste svým sdělením chtěla vyjádřit. Do tabulky V.2.2. jsem se díval a trochu se obávám, zda neinterpretujete její údaje nesprávně. Za prvé, je třeba pracovat jen s tučně vytištěnými hodnotami – ostatní mohou být zatíženy příliš velkou… Více »

Radek Sárközi
7 years ago

On se mění především obsah toho, co je „vzdělanost“. Dřív to bylo umět rusky, teď třeba anglicky, ještě dříve latinsky a řecky… V počítačové gramotnosti by před 60 lety obstál málokdo… ;-)

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

„a trochu se obávám, zda neinterpretujete její údaje nesprávně“
Pane Botlíku, Vy přece víte, že ne. Na „druhé straně“ se objevují velké a velmi rozvinuté státy Evropy a Severní Ameriky…

„jak byste srovnala úroveň všech českých studentů “
Nemám potřebu ji srovnávat. Mě, na rozdíl od jiných, připadá naprosto logické, že vzdělanost klesá a jsem přesvědčena o tom, že měření to nezmění (a to včetně té PISY a dalších podobných).

A tu Teorii nevzdělanosti byste si měl přečíst…

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

oprava: MNĚ připadá…

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

A ještě poznámku k té tabulce: na + straně jsou i země jako Brazílie a Peru, kde ještě v roce 2000 byla negramotnost mezi 10 až 50% (viz včerejší webinář k finanční gramotnosti http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=44167&view=6009).

Radek Sárközi
7 years ago

Ano, vzdělanost upadla! Např. PISA je zkratka a ty se rozhodně neskloňují -„PISY“…

Oldřich Botlík
7 years ago

Paní Petrů, nezlobte se, ale já v téhle diskusi už nemám chuť pokračovat. Severní Amerika je v rámci zemí v tabulce tvořena Kanadou, USA a Mexikem. Pokud si to dobře pamatuju ze školy. Kanadě naměřili statisticky nevýznamný pokles 0,7 % ve sloupci Bellow level 2 a statisticky významný nárůst ve sloupci -4,0 % ve sloupci Level 5 or above. USA naměřili v obou sloupcích statisticky nevýznamný nárůst v řádu desetin procent, Mexiku statisticky významný nárůst -4,0 % ve sloupci Bellow level 2 a statisticky nevýznamný nárůst -0,5 % ve sloupci Level 5 or above. Pokud jde o Brazílii a Peru:… Více »

Jana Petrů
Jana Petrů
7 years ago

Souhlasím, že nemá cenu dále v této dikuzi pokračovat. Budoucnost ukáže… Ráda se pak přiznám k chybným závěrům.
Flexí zkratky PISA jsem chtěla vyjádřit své pochybnosti o jejím smyslu v měření skutečné vzdělanosti.
Howgh! :)

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

Oldřich Botlík: „A ti, kteří dnes studují navíc oproti počtu studentů z roku 1960, snad znamenají zvýšení úrovně vzdělání, ne?“

Ne. Jestli je někdo český dojmolog, jste to především vy sám.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
7 years ago

Botlík: „Severní Amerika je v rámci zemí v tabulce tvořena Kanadou, USA a Mexikem. Pokud si to dobře pamatuju ze školy. Kanadě naměřili statisticky nevýznamný pokles 0,7 % ve sloupci Bellow level 2 a statisticky významný nárůst ve sloupci -4,0 % ve sloupci Level 5 or above. USA naměřili v obou sloupcích statisticky nevýznamný nárůst v řádu desetin procent, Mexiku statisticky významný nárůst -4,0 % ve sloupci Bellow level 2 a statisticky nevýznamný nárůst -0,5 % ve sloupci Level 5 or above.“ Ony jsou tam i výsledky testů hypotéz? A na jaké hladině významnosti to testují? Co je pro vás… Více »

Ondřej Hausenblas
7 years ago

Já myslím, že ke vzdělanosti patří znát Čapkův „apokryf“ O úpadku doby z Knihy apokryfů. A ovšem nejen znát, ale taky ten text vztáhnout na své postoje a svou pozici a dobře si je znovu promyslit. „[…] Dnes už se nikomu nechce opracovat pořádně kus pazourku, to je to! Pohodlní jsou! To se ví, takový koštěný hrot je udělán jedna dvě, ale taky se ti každou chvíli zlomí. A to prý je jedno, říká syn, tak se dá nový a je to. No ja, ale kam to takhle přivedou? Každou chvíli nový oštěp! Řekni sama, kdo tohle jakživ viděl? Holenku,… Více »