Být, či nebýt spolu… začíná Týden pro inkluzi!

Co přinesl týden 10. 10. – 16. 10. 2016

Témata týdne: 

Architektura a vzdělávání. Existuje projekt Architekti ve škole, který si bere za cíl ukázat, jak důležitý vliv může architektura na vzdělávání mít, ale také ukázat, jak architektura prostupuje společenský život a co konkrétního se okolo děje. Architekti nabízejí workshopy školám (3. 11. v Plzni) a v prosinci proběhnou závěrečné prezentace studentského workshopu (9. 12.). Většina Čechů problém ve vzdělávání nevidí. Podle průzkumu CVVM ze září 2016 panuje spokojenost se vzděláváním na ZŠ a gymnáziích u 69 % dospělé české populace. Nejhůře dopadla učiliště, i tak ale počet spokojených převyšuje kritické pohledy (Deník, ČTK). Učebnice angličtiny se dá udělat jinak. Rozhovor s autory učebnice Improve Yourself na DVTVBankéři jdou do škol. Společenská odpovědnost v podání České bankovní asociace: 20. 10. Udělají bankéři hromadný nálet na střední školy a budou vést workshopy zaměřené na rozvoj kyberbezpečnosti. Konference Rodiče vítáni se podívá na možnost spolupráce školy a rodičů v oblasti kariérového poradenství. Podívejte se na program a řečníky. Registrace je otevřena do 30. 10.! 

Výrok týdne: 

„Lidi by se asi zbláznili, kdyby libovolný ředitel nemocnice prohlásil, že nebude do svého špitálu přijímat některý typ pacientů, se kterými je příliš práce a málo bodů/peněz za ni. Když ale kandidát TOP 09 a STAN s podporou KDU-ČSL Jiří Růžička v předvolební debatě prohlásí, že ředitelé by měli mít právo rozhodnout, zda brát žáky s postižením do inkluzivního vzdělávání, je to najednou legitimní názor respektovaného pedagoga. … Tomáš Hečko, rodič dítěte s Downovým syndromem, v příspěvku na Facebooku. Jiří Růžička byl zvolen do senátu za Prahu 6. Výrok pronesl v debatě na iDNES.cz.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • DISKUSE O VÝVOJI VEŘEJNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA SLOVENSKU

Pokud politik tvrdí, že vzdělávání má být především v souladu s trhem práce, pravděpodobně věci nerozumí a potřebuje si vypomoci nějakou inteligentně znějící větou. Je pravda, že řadu věcí ve vzdělávání by bylo dobré změnit, ale školství především potřebuje dobré vedení a kompetentní lidi, kteří jsou toho schopni. Reformy nelze udělat přes noc, a když je řeč o platech, bylo by dobré mluvit o jejich diferenciaci na základě odvedené práce, ale například i podle aprobace. Tolik velmi krátce z velmi rozsáhlého koncepčního materiálu bývalého slovenského ministra školství Juraja Draxlera, publikovaného na jeho blogu (Deník N). Oficiální koncepční materiál rozvoje slovenského vzdělávání začíná vytvářet i současný slovenský ministr školství Peter Plavčan. V základních tezích je otevřeně zmíněna podpora hodnotového vzdělávání směrem k demokracii, i ekonomická prosperita, nicméně ne s ohledem na požadavky trhu práce, ale na potřeby společnosti. Záměr shrnuje i časopis Trend. Velmi zajímavý je například návrh, aby se povinná školní docházka transformovala na povinné vzdělávání, v němž rozhodující není instituce (škola), ale vzdělávací program. Povinné vzdělávání by se celkově o dva roky prodloužilo. Koncepce také počítá s garancí předškolního vzdělávání od 3 let. Speciální školy by se měly transformovat na centra odborné podpory pro běžné školy. Na tezích programu se výrazně projevuje účast slovenského experta v oblasti vzdělávání Vladimíra Burjana, hlavního autora výzvy k vytvoření nového paradigmatu vzdělávání. Její teze vycházejí z ověřené zkušenosti progresivních zahraničních systémů.  Pro srovnání míry koncepčnosti jsou k dispozici priority současného českého ministerstva školství. Za tip děkujeme Ivaně Lukeš Rybanské z nakladatelství Nová beseda.

  • DOMÁCÍ ÚKOLY A JEJICH FUNKCE

Petr Václavek sdílel na Facebooku velmi zajímavé video. Spot s názvem No more homework poukazuje na fakt, že řada škol v USA upouští od praxe domácích úkolů. Odborníci, kteří ve spotu vystupují, argumentují, že domácí úkoly často příliš zatěžují, což vede děti spíše k odporu než k pozitivnímu vztahu ke vzdělávání. Podle některých zjištění se ukazuje, že domácí úkoly nepřispívají ke zlepšení úrovně vzdělávání např. v matematice. Upozorňují však také na to, že domácí úkoly mohou pomáhat dětem, které jsou ve vzdělávání pozadu. Učitelka vystupující ve spotu souhlasí s tím, že když přestala zadávat domácí úkoly, děti nebyly tolik vyčerpané a tolik otrávené.  Německá studie z roku 2001 ukazuje, že zatímco frekvence domácích úkolů měla pozitivní vliv na výsledky v matematice (žáci 7. třídy), příliš dlouhé úkoly mají negativní vliv, byť nevýznamně. Domácí úkoly a jejich vliv velmi jednoznačně závisí na individualitě dítěte. Vliv častější frekvence a kratších úkolů potvrzuje i srovnání několika studií publikované v roce 1989 a poukazuje také na významnější pozitivní vliv na starší žáky. Podobné závěry shrnuje článek časopisu Time, odkazující k témuž autorovi, jenž svou meta analýzu provedl znovu v roce 2006. Zároveň upozorňuje na velkou různorodost přístupů škol s trendem spíše od domácích úkolů upouštět, např. ve prospěch rodinného času (všechny odkazy v Aj).

  • TÝDEN PRO INKLUZI

Začíná Týden pro inkluzi, kampaň organizovaná obecně prospěšnou společností Rytmus a podporovaná devíti vysokými školami v ČR. Kampaň trvá od 17. 10. do neděle 23. 10. a v rámci programu nabídne řadu setkání, přednášek a prezentací jak na akademické půdě, tak přímo ve školách nebo v organizacích, které se inkluzivním vzděláváním zabývají. V pondělí 17. 10. proběhne také tisková konference, na které bude představen překlad Prohlášení ze Salamanky. Tento dokument (Aj), který byl přijat zástupci 92 států a 25 mezinárodních organizací v roce 1994, inicioval rozvoj proinkluzivního vzdělávání v řadě zejména vyspělých zemí světa. Mimo jiné se o něj opírají koncepce všech skandinávských zemí, jejichž zkušenosti shrnuje publikace o systémových změnách, která z posledních dvacet let na severu Evropy proběhly. Vyplývají z nich jednoznačná doporučení pro země, jako je ČR. V minulém týdnu byly publikovány výsledky průzkumu veřejného mínění na téma inkluze, který provedlo Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Současné naladění veřejnosti je v této otázce vysoce negativní (Novinky, ČTK). EDUin, Median a Socialbakers připravují podrobný výzkum na podobné téma, který odkryje příčiny.

  • 20 % SOUČASNÉ POPULACE, 100 % BUDOUCNOSTI

V každém se skrývá určitý génius. Ale budete-li posuzovat rybu podle toho, jak dokáže šplhat na strom, budete ji celý život považovat za hloupou. Citátem Alberta Einsteina začíná velmi působivě zpracované video (Aj), pojaté jako soudní proces se současným vzdělávacím systémem.  Poukazuje na řadu stejných faktů a souvislostí, které už řadu let po celém světě vyzdvihují zastánci hlubší progrese ve vzdělávání: na rozdíl od mnoha jiných oblastí lidské činnosti se škola mění jen málo; užívá stejných postupů pro všechny, což je na rozdíl třeba od medicíny nepředstavitelné; stavět vzdělávání na standardizovaných přístupech; učitelé jsou podhodnocení a ve školách nemáme ty nejlepší; proč to v systémech jako je Finsko či Singapur funguje? Jedno z tvrzení je velmi podstatné: 20 % žáků a studentů v populaci je 100% budoucností. Podobné otázky a scénáře řešení v oblasti vzdělávání klade v knize 2036, která byla pokřtěna v minulém týdnu a která představuje vize vývoje světa, Bob Kartous.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 18. 10., 17.00, Peďák+, EDUpoint, Wikipedie jako přítel učitele ve výuce
  • 20. 10., 10.00, Praha, KULATÝ STŮL SKAV A EDUin: S jakými problémy se potýkají školy při zavádění inkluzivních opatření?
  • 21. 10., 8.30, Praha, EDUnomád: Svoboda učení dětí kmene Abui, bývalých lovců lebek

 

Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments