Funkcí státní maturity není zlepšovat vztah žáků k matematice, říká Stanislav Štech

Co přinesl týden 27.2. – 5.3. 2017

Témata týdne: MŠMT proti zájmu rodičů, obce i kraje. Dva žadatelé o založení neveřejné školy ve Zlíně získali otevřenou podporu města i kraje. Zástupci města i kraje argumentují pozitivním přínosem pro místní vzdělávací systém (snížení počtu dětí ve třídách, vytvoření inspirace pro veřejné školy). Ministerstvo argumentuje v zamítnutí pasáží o „potřebě zajistit vzdělávací kapacity“ (ČRo Brno). Navzdory svědectví řady žadatelů MŠMT stále popírá, že by šlo o politickou objednávku (HN). Pozměňovací návrhy na sabatikl a uvolnění profese pro všechny VŠ absolventy. Ve druhém čtení novely zákona o pedagogických pracovnících byly navrženy pozměňovací návrhy na zavedení placeného volna učitelů a uvolnění vstupu do dvouletého období pro začínající učitele pro všechny absolventy VŠ. Ve stávající podobě ale nemají podporu MŠMT (ČT). Česká ekonomika nutně potřebuje změnu vzdělávání. Bob Kartous v komentáři o zranitelnosti české ekonomiky v brzké budoucnosti poukazuje mimo jiné na nutnost změny vzdělávacího paradigma s odkazem na komentář Georga Monbiota pro Guardian (Britské listy).

Výrok týdne: „Z veselého, usměvavého aktivního kluka jsem měl doma najednou roztěkaný uzlíček nervů – který v sedm ráno často raději onemocněl, než by si šel pro svou oblíbenou dávku stresu, napětí a úzkosti. (…) Oficiální české školství je stále k smrti vyděšeno z představy, že každý jsme jiný. Že každé dítě je jiné. A hlavně, že svět je jiný, než byl včera.” Z osobní zpovědi o tom, proč řada rodičů hledá cestu mimo veřejné školství. MŠMT místo snahy o reformu školství reaguje snahou zabránit rodičům získat pro své děti vzdělání podle svých představ.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • SPOR O ZÁKLADNÍ DEFINICI VZDĚLÁVÁNÍ NA POZADÍ DISKUSE O STÁTNÍ MATURITĚ

Tři otázky, které Tomáš Feřtek předložil v Respektu zastáncům povinné státní maturity z matematiky, vyvolaly zajímavé reakce. Feřtek se ptá, jak státní maturita zlepší výuku matematiky, jak zlepší vztah žáků k ní a jak si stát poradí s vysokým počtem neúspěšných maturantů. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech na otázky odpovídá, že smyslem maturity není posilovat vztah žáků k danému předmětu. Dále uvádí na příkladech Jižní Koreje a Japonska, že byť žáci v těchto zemích mají podle PISA také negativní vztah k matematice, jejich výsledky jsou výrazně lepší. Výsledky se podle Štecha zlepší tím, že státní maturita donutí žáky nevyhýbat se nárokům. Že bude více neúspěšných, Štech zpochybňuje jako neprokazatelné. Oldřich Botlík, matematik a spoluzakladatel projektu Kalibro, reaguje na Štecha textem, který dekonstruuje obecné principy přístupu ke vzdělávání v pozadí Štechových tezí. Poukazuje zejména na to, že Štech odmítá pluralitu ve vzdělávání a ordinuje jednotný přístup pro všechny, což nebude vyhovovat všem. Také poukazuje na to, že testy státní maturity nejsou schopny v současném stavu postihnout „gramatiku myšlení“, po které Štech volá. Botlíkovu argumentaci podporuje např. Ken Robinson, mezinárodně uznávaný odborník v oblasti vzdělávání, který ve své řeči na nedávném setkání Síla a možnosti individualizovaného učení v Minneapolis upozorňuje, že individualizace vzdělávání je nezbytná, pokud mají školy připravovat děti na budoucnost.

  • DOCHÁZÍ STÁLE K DISKRIMINACI V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ?

Ostravský okresní soud v týdnu nepravomocně rozhodl, že ZŠ Pěší tamtéž jednala v roce 2014 v rozporu se zákonem, když odmítla přijmout dva romské žáky (Novinky.cz). Ředitel školy se brání tím, že počet zájemců převyšoval počet žádostí a on rozhodoval na základě spádovosti a testu školní zralosti. Rozsudek minimálně poukazuje na dlouhodobě trvající problém českého vzdělávání, který se stal tématem v mezinárodním kontextu, když Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 rozhodl, že Česká republika systematicky diskriminuje romské děti tím, že jim neumožňuje rovný přístup ke vzdělávání (Romea). Rozsudek, alespoň podle některých závěrů, vedl k legislativním změnám, jejichž posledním vyústěním je reforma v podobě změny statusu praktických škol na školy běžné a posílení principu poskytování speciálních vzdělávacích potřeb v běžných školách (inkluze). Na problém možného obcházení zákonných norem a hledání cest, jak některé žáky, včetně romských, odsunout do tzv. „odpadových“ škol, upozornila i nedávná diskuse o nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, kterou uspořádala Knihovna Václava Havla (ČT).

  • RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY: TRVAJÍCÍ PROBLÉM

Textu, který publikovaly The Student Times, poukazuje na trvající rozpor mezi ideou a obsahovým pojetím rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé stupně a typy českých škol, a jejich zhmotněním v realitě českých škol a učitelů. Zatímco vzdělávací programy předpokládají pestrou šíři a rozmanitost vzdělávání, školy formují obsah vzdělávání zejména s ohledem na klíčové zkoušky, které představují klíč k prostupnosti vzdělávání. Článek připomíná studii publikovanou v publikaci Česko: Jak jsme na tom (Aspen Institute), která jako jeden z problémů českého vzdělávání vidí disproporci, která je ve vzdělávání věnovaná jednotlivým tématům a oblastem. Ilustraci poskytuje nedávný výzkum agentury Median, který říká, že středoškoláci absolvují během svého studia pouze 10 hodin mediální výchovy (ČRo Wave). EDUin zhruba před rokem upozorňoval na základě předloňského Auditu vzdělávacího systému v ČR, že naplňování rámcových vzdělávacích programů ohrožují protichůdné tendence, např. právě přijímací zkoušky a povinná státní maturita. Ministerstvo školství v posledních letech otevřeně mluví o potřebě více sjednotit obsah vzdělávání ve školách, což ideji rámcových vzdělávacích programů odporuje. Jde zejména o expertní postoj náměstka Stanislava Štecha, který vnímá kurikulární reformu v podobě RVP jako podřízení role učiva obecným cílům vzdělávání (Pedagogika).

  • DLOUHODOBÉ ZÁMĚRY ROZVOJE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY A BLÍZKÁ BUDOUCNOST NA PŘÍKLADU VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ

V Olomouckém kraji rozvířila diskusi zpráva, že kraj nechce pro další školní rok povolit otevření primy osmiletého cyklu Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově. Problematika víceletých gymnázií dlouhodobě rozděluje expertní i laickou veřejnost v diskusi o tom, zda víceletá gymnázia prospívají či naopak škodí vzdělávání v ČR. Tento spor v koncentrované podobě nabízí diskuse v rámci Kulatého stolu SKAV a EDUin, která proběhla v červnu 2016. Otázka budoucnosti víceletých gymnázií, stejně jako možné restrukturalizace vzdělávacího systému, velmi úzce souvisí s dlouhodobými záměry rozvoje na úrovni státu a jednotlivých krajů. Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR s horizontem 2020 mluví o tom, že nebudou navyšovány kapacity VG, ne však o jejich aktivním omezování. Záměr Olomouckého kraje uvádí v podstatě totožné opatření: nenavyšovat kapacity, nicméně nikoliv snižovat. Jedna z mála výzkumných zpráv o působení VG v českém vzdělávacím systému, výzkumný projekt CLOSE, přitom poukazuje na fakt, že záměr VG vzdělávat nadané žáky erodoval a že velká část jejich žáků je přijímána nikoliv na základě nadání, ale sociekonomického statusu rodiny. Dlouhodobé záměry rozvoje jsou klíčovými dokumenty i ve sporu současného MŠMT s žadateli o založení neveřejných škol. Ministerstvo drtivou většinu žádostí zamítá, nicméně dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání v ČR takové opatření nepředpokládá a nepředpokládají ho ani všechny krajské záměry.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • 7. 3., 17.00, EDUpoint Praha, Otevřená třída – Začít spolu
  • 8. 3., 17.30, Brno, Bezpečné riziko v lesní MŠ
  • 14. 3., 17.00, EDUpoint Praha, Akvárium – Školství v chomoutu, či na dlouhé lonži
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
3 years ago

A tak místo toho,aby se konečně někdo zamyslel nad tím, proč někteří rodiče preferují soukromé školy, budeme stále demagogizovat. Co třeba Eduine, začít řešit tu jednoduchou otázku zmenšení počtu dětí ve třídě. Protože to je jeden z bonusů, které nabízejí všechny soukromé školy (až na nějaké výjimky), teď je řeč především o školách mateřských a základních!!!
Místo toho nás tu nejspíš zavalíte články nějakých afrických nebo grónských expertů, kteří tvrdí, že na počtu žáků ve třídě nezáleží. Jak vidíte na příkladu soukromých škol – záleží a hodně.