Jak je možné, že maturitní katalogy nekorespondují s některými Rámcovými vzdělávacími programy pro SŠ?

Co přinesl týden 20.6. – 26. 6. 2016

Témata týdne: V evropských dějinách došlo k historické události, když těsná většina britských voličů v referendu odhlasovala vystoupení země z EU. Dopady to bude mít mimo jiné i na investice do mnoha oblastí vědy, jak ukazuje Times Higher Education (Britské listy). Diskuse na témata přijímacích zkoušek na střední školy či maturit se vedou už déle než jedno století, jak ukazuje článek Státní maturita jako „mlátička“ a jak se z ní dostat (Pedagogická orientace). Upozornil Štěpán Kment z České středoškolské unieFilip Jelínek, spoluzakladatel České středoškolské unie, a její současný předseda Štěpán Kment v rozhovoru pro Britské listy argumentují, proč by měli žáci středních škol participovat na svém vlastním vzdělávání více než jen plněním požadavkůProběhl den lesních mateřských škol. Záštitu nad ním nepřevzalo MŠMT, nýbrž Ministerstvo životního prostředí.

Výrok týdne: 

„V katalogu se mohou objevit nejen témata, která vzdělávací programy obsahují, ale také ta, která z něj lze „logicky vyvodit.” Právní názor MŠMT na to, jak je možné, že se v maturitách objevují oblasti, které nejsou zahrnuty v Rámcových vzdělávacích programech (Novinky, ČTK).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • SPOR O PRÁVNÍ PLATNOST STÁTNÍCH MATURIT  

Skupina sedmi odborníků z oblasti výuky matematiky a českého jazyka na středních školách se shodla na tom, že minimálně jedna úloha v testu matematiky a celá řada úloh v testu z českého jazyka se v testech letošní státní maturity objevily v rozporu s tím, co pro výuku na středních školách stanovují Rámcové vzdělávací programy (Maturitní data – odtajněno). Ředitel Cermatu Jiří Zíka reagoval tím, že všechny oblasti jsou zahrnuty do maturitních katalogů (Nová maturita). Tento fakt však nevysvětluje, jak je možné, že jsou ve vzájemném rozporu RVP a katalogy. Iniciativa proto vyzvala k vysvětlení ministryni školství. Ministryně se – jako právnička – osobně nevyjádřila, MŠMT pouze vydalo prohlášení (Novinky, ČTK), že RVP neobsahují vše a některé oblasti z nich je třeba „logicky vyvodit“. Tématu se na stránkách Respektu věnuje v novém blogu Tomáš Feřtek.

  • VZTAH ŽÁKŮ K MATEMATICE A VLIV NA VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH

Česká školní inspekce vydala další z řady sekundárních analýz výsledků mezinárodního monitoringu PISA, tentokrát zaměřenou na vztah žáků k matematice. Analýza mimo jiné ukazuje, že zájem či vnitřní motivace se statisticky významně neliší podle toho, jakých výsledků žáci v matematice dosahují. Analýza dále ukazuje, jak místní situace školy a způsob výběru žáků, v souběhu s odchodem na víceletá gymnázia, ovlivňuje úroveň žáků ve školách. V souvislosti s tím připomínáme záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin, na němž se střetly dva antagonistické názory na fungování VG v českém vzdělávacím systému a právě na odchod dětí ze základních škol, zejména v některých lokalitách. Připomeňme, že v mezinárodním srovnání PISA z roku 2012 čeští žáci vyjádřili výrazně záporný vztah k matematice (ČRo). Analýza think-tanku IDEA, která pracuje s daty z  mezinárodních projektů (PISA, TIMSS), potvrzuje silnou vazbu mezi neoblíbeností matematiky a neoblíbeností školy v českých školách (Pedagogická orientace).

  • JAKÝ JE DNEŠNÍ UCHAZEČ A STUDENT VŠ (?)

Těžká odpověď. Každopádně podle mezinárodního průzkumu společnosti Universum, který se opakovaně zaměřuje na studenty VŠ, by 57 % českých studentů volilo jinou VŠ, než kterou studují (LN). Výběr se údajně řídí hlavně tradicí, blíže nespecifikovaným hodnocením a překvapivě – podle průzkumu – také vlivem rodičů. Svůj fragment k popisu současné generace studující na VŠ přidala v týdnu společnost Scio, která vytěžila svůj projekt přijímacích zkoušek na VŠ k dotazování uchazečů. Podle jejích dat však rozhoduje mezi uchazeči především uplatnění v praxi a kvalita výuky. Podle čeho uchazeči tyto kvality ověřují, průzkum neuvádí. Zato ale zkoumá návyky uchazečů ve vztahu ke spánku, konzumaci kávy či alkoholu atp. a porovnává je s výsledky v testu obecných studijních předpokladů. Je mimo jiné zajímavé, že nejvyššího percentilu dosahují ti, kdo nemají jasno, jaké povolání by chtěli vykonávat. Připomeňme v této souvislosti kampaň Diplom nestačí, která se snaží upozornit na fakt, že absolvování VŠ samo o sobě stále méně „pojišťuje“ uplatnění.

  • DIGITÁLNÍ VĚK A VZDĚLÁVÁNÍ: NĚCO JE ŠPATNĚ, JAK Z TOHO VEN?  

Jak rozvinout digitální gramotnost v ČR? U mladších se orientovat na nedigitální dovednosti (kritické uvažování, orientace v informacích), u starších odbourat pocit, že chyba je špatně (Google Feedback Group). Zatímco se účastníci této diskuse shodli na tom, že školy nejsou a nebudou schopny plně pokrývat vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, společnost AV Media vydala pozoruhodnou zprávu o průzkumu, v němž hodnotí digitalizaci českých škol jako nadprůměrnou. Jedním z hlavních kritérií podle všeho byla vybavenost škol interaktivními tabulemi… Zpráva není – překvapivě – dostupná na internetu, cituje ji článek na Novinkách.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  •        1.– 7. 7., Koněprusy u Berouna, Seminář intuitivní pedagogiky s Pärem Ahlbomem
  •       3.7., Sobotka, BarCamp – Kluze! In nebo ex?
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments