Jakou podporu potřebují talentované děti

Co přinesl týden 5. 9. – 11. 9. 2016

Témata týdne: Smutná zpráva. 31. 8. 2016 zemřela po dlouhé nemoci doc. PhDr. Věra Pokorná, propagátorka Feuersteinovy instrumentální metody (FIE) v ČR. Na podzim roku 2009 založila COGITO – Centrum kognitivní edukace, o.s. Zároveň přeložila do češtiny instrumenty FIE a doprovodné texty, které se v ČR používají a vyškolila všechny lektory FIE, kteří u nás působí. Rakousko koketuje se zavedením povinného vzdělávání do 25 let. Jde o jeden z kroků, který by měl omezit možnou budoucí nezaměstnanost. Návrh přinesl rakouský kancléř Christian Kern (Britské listy). Jak dlouho se těší prvňáček do školy? A kam mizí jeho motivace k učení? První Kulatý stůl SKAV a EDUin v novém školním roce proběhne právě na toto téma 15. 9. 2016 v 10:00 v ZŠ Vodičkova. České školství má nového školského ombudsmana. Stal se jím Ladislav Hrzal, zakladatel ankety Zlatý Ámos. Zajímavá inspirace pro české tvůrce. Prvá, tak se jmenuje série dokumentů o slovenských ženách, které se dokázaly prosadit ve veřejném a společenském životě.

Výrok týdnů: 

„Když se vaše země umístí na desátém místě žebříčku PISA, o čem to vypovídá? Znamená to, že máte špatné školy? Nikoli, neznamená to nic. Vypovídá to jen o tom, jak si stojíte v několika málo parametrech, které jsme schopni měřit.” Godi Keller, norský pedagog a vědec působící na Univerzitě Rudolfa Steinera v Oslu, v rozhovoru pro iDNES.cz.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • Podpora talentovaných dětí: nechat přeskočit a nenadřazovat?

Johns Hopkins University už 45 let vede program na podporu matematicky nadaných dětí (Nature, aj). Zároveň sleduje jejich vývoj a budoucnost. Vzniklá studie dokazuje, že podpora těchto dětí je klíčovou investicí do invence a vědy. Je důležité je umět správně identifikovat a hlavně jim poskytnout to, co potřebují. Úchvatné na tom je, že taková investice stojí velmi málo: talentované děti potřebují pouze možnost jít svým rychlejším tempem (např. přeskočit ročníky) a získávat impulsy. V ČR lze zárodek podobného programu najít např. v Dětské univerzitě Technické univerzity v Liberci a dalších obdobných projektech na Masarykově univerzitě, ČVUT a dalších. Možnosti propojení univerzit a škol nižšího stupně využívá koncept laboratorních škol. První v ČR, Labyrinth, nedávno otevřela v Brně.

  • Vystupování z komfortní zóny jako pevná součást výchovy a vzdělávání

Blaho dítěte jako nejvyšší hodnota, paternalistický přístup ve vzdělávání a výchově, relativně vysoká životní úroveň současné společnosti, konzumní životní styl a prodlužující se období vzdělávání (dospívání) vytváří koktejl podmínek, kvůli nimž okolo dětí vzniká často neprostupná zóna komfortu (ČRo). Zvyšuje se podíl mladých dospělých, kteří zůstávají více či méně závislí na rodičích. To představuje značné riziko omezené životní soběstačnosti. O vystupování z komfortní zóny je mimo jiné blog Edunomád. Nejen cesty do exotiky ale mohou pomáhat překonávat tento příjemný „handicap“. Skaut nebo Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, to jsou dobré způsoby, jak děti vést k samostatnosti a odpovědnosti za sebe i okolí.

  • Informační systém Bakaláři přidává vzdělávací obsah

Školní informační systém Bakaláři, který v ČR využívá okolo 60 % škol s více než 80 % z celkového počtu žáků v českých ZŠ doposud sloužil jako rozhraní, jehož prostřednictvím komunikují rodiče se školou. Nejčastějším způsobem využití je evidence školního hodnocení. Od nového školního roku nabízí systém také vzdělávací obsah. Ve spolupráci s Khanovou školou bude umožňovat rodičům a dětem přístup k obsahu videolekcí matematiky a dalších předmětů. Ve spolupráci s EDUin nabídne rodičovskou poradnu a přehled vzdělávacích tipů. I Bakalářům ale vzniká zajímavá konkurence, kterou představuje např. mezinárodně dostupný systém Edookit.

  • Kritická mediální pedagogika

Kritická mediální pedagogika (aj) je v ČR neznámý přístup. Ačkoliv formálně má v českých školách probíhat mediální výchova, její pojetí bývá povrchní a z pedagogického hlediska neefektivní, někdy dokonce kontraproduktivní. Metodika a materiály, které mohou čeští učitelé využívat, navíc nepocházejí z pedagogického výzkumu, nýbrž jsou produkované mediálními teoretiky. Jejich přístup je spíše funkcionalistický a nenabízí kritický odstup, který se během 20. století vyvinul  ve společenskovědné oblasti. Ve velmi zajímavé disertační práci přináší Petr Valenta (Katedra pedagogiky FF UK) jak popis problému, tak návrh odlišného přístupu ke kritickému vzdělávání v oblasti médií. Závěr z práce přineseme na webu EDUin.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 13. 9., 17.00, Akvárium – EDUpoint Praha, Staroměstké náměstí 4
  • 15. 9., 8.00, XXIV. konference České asociace pedagogického výzkumu
  • 15. 9., 10.00 – Kulatý stůl Skav a EDUin: Jak dlouho se těší prvňáček do školy? Kam mizí motivace k učení?
  • 16. 9., 10.00 – Zažij střední jinak: Výzvy středního odborného školství
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments