Ve volbách uspěly strany s rozporuplnými vizemi o vývoji vzdělávání, formují se nová učitelská sdružení

Co přinesl týden 16.10. – 22.10. 2017

Témata týdne: Znalosti, nebo dovednosti, jak v životě obstát? Systém orientovaný na průměr, nebo na maximalizaci potenciálu dětí? Jeden vzdělávací systém, nebo variabilita? Jaký je náš současný systém vzdělávání v porovnání s těmi ve světě? Daniel Münich, Jan Straka, Ondřej Šteffl a Jan Libich v pořadu Souvislosti ČTTrestání dětí je projevem selhání rodičů. Nad tématem trestání a pochval ve výchově a nad výchovnými dopady na Flowee.cz. Absurdity a nacionalismus v politických programech před volbami do sněmovny. Datový žurnalista Jan Boček ze skupiny Samizdat zpracoval pro ČRo článek upozorňující například na vyšší míru nacionalismu v návrzích vzdělávací politikyHodnocení prvního roku vyšší podpory inkluze ve školách. ČŠI vydala tematickou zprávu, v niž se zaměřuje na hodnocení přístupu dle nové legislativy. ČŠI oceňuje vysoké nasazení škol, zvýšení míry individuálního přístupu k žákům, spolupráci s asistenty pedagoga. Konstatuje také podcenění informovanosti učitelů a problémy s efektivitou vynakládané pomoci, personální potíže a zvýšenou míru administrativy.

Výrok týdne:

„Díky přímému spojení teorie s praxí a vzdělávání s trhem práce je kvalitní a účinná učňovská příprava konkrétním příkladem pomoci mladým lidem při vstupu do světa práce, aby si našli své pevné místo v životě, a zároveň posiluje lidský kapitál Evropy. To má klíčový význam pro podporu konkurenceschopnosti našich společností a ekonomik.” Místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainenk podpoře učňovského vzdělávání v EU (Novinky.cz).

Novinky: 

  • VOLBY DO SNĚMOVNY: USPĚLY STRANY S ROZPORUPLNÝMI VIZEMI O VÝVOJI VZDĚLÁVÁNÍ

Výsledek voleb do sněmovny přinesl očekávaný úspěch hnutí ANO,  politické strany Andreje Babiše. Vedle toho ale přinesl nečekaně vysoký zisk Pirátům, více očekávaný, nicméně od volebních modelů se lišící zisk krajně populistické strany SPD Tomia Okamury, očekávaný přesun těžiště pravicových voličů k ODS, výraznou ztrátu konzervativně levicových stran ČSSD a KSČM, historický, ale minimální zisk STAN a velmi malé zisky KDU-ČSL a TOP09 (ČT). Výsledek neumožňuje ani nejsilnější straně vytvořit jednobarevnou vládu a budou probíhat jednání o vzniku koalice, v nichž je ve hře řada variant. Pohledem z pozice vzdělávací politiky je postoj budoucí vlády k rozvoji vzdělávání v ČR minimálně stejně nejistý. Jak ukazuje hodnocení politických programů, strany s největším ziskem nepatří mezi ty, které představily ucelené koncepce a návrhy konkrétních řešení nejvážnějších problémů a výzev, před nimiž české vzdělávání stojí. Shoda nejsilnějších stran panuje na tom, že je třeba přidat učitelům, ale významně se mění cílová částka. V mnoha ohledech je chápání role vzdělávání mezi stranami rozdílné, převládá heslovitost a marketingové pojetí programů. Ze stran, které se dostaly do sněmovny, EDUin hodnotil nejlépe program STAN. Po volbách budou pokračovat jednání se zástupci sněmovních politických stran nad strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším a jím vytýčenými prioritami vzdělávací politiky pro další 4 roky. Cílem je prosadit tyto priority do nového vládního prohlášení. Nad tím, kdo by mohl být vhodným ministrem školství, se ve svém blogu zamýšlí Tomáš Feřtek (Respekt.cz).

  • TRIK ZVANÝ „KVALITNÍ ŠKOLA“ SPOČÍVÁ VE SLOŽENÍ STUDENTŮ, STUDIE NEPROKAZUJÍ VÝRAZNOU PŘIDANOU HODNOTU ŠKOL

Americký deník The Atlantic otevírá s odkazem na několik studií zabývajících se efektivitou školní výuky a jejím pozadím téma výběru školy na základě informací o její domnělé kvalitě. Studie, které deník cituje, poukazují na to, že zatímco je těžké prokázat efektivitu školy (např. srovnáním akademických výsledků dětí, které se dostaly na prestižní školy oproti těm, které dále studovaly na školách s nižší reputací), lze naopak velmi dobře dokázat, že ke studiu na prestižních školách se dostávají zejména děti z dobře situovaných rodin, z podnětného prostředí motivovaných rodičů. Právě tento faktor vysvětluje rozdíl v kvalitě vzdělávání. Na podobné téma publikoval Bob Kartous v časopise Perpetuum článek, který poukazuje na to, že to zásadní ve vzdělávání se neodehrává ve škole, nýbrž v rodině. Zejména příklad, vedení a motivace ze strany rodičů mohou dětem významně posunout jejich vyhlídky na skutečné, funkční vzdělání. O motivaci umístit děti na „dobré školy“ svědčí i snaha českých rodičů získat pro své potomky místo na víceletých gymnáziích. Ve skutečnosti, jak ukazuje výzkum CLOSE, jenž vede Jana Straková, jde z větší části případů o motivaci postavenou na jiném než akademickém nadání dítěte. O jeho úspěchu v přijímacím řízení rozhoduje zejména vzdělání rodičů.

  • VYPLATÍ SE SPOLEČENSKY INVESTICE DO VZDĚLÁVÁNÍ?

Každý rok vzdělávání navíc přináší v průměru necelých 10 % finančního příjmu. Individuální ekonomický benefit ze vzdělávání však není to jediné, co se dá změřit. Rozvoj v oblasti poznání, vyšší míra jistoty, důvěry ve společenských vztazích a sebenaplnění přinášejí významný sociální benefit, jenž lze dokonce – za použití metod měřících „dobré bydlo“ (well-being) – ekonomicky vyčíslit. K těmto závěrům dochází nedávno vydaná studie Kvantifikace dopadu investic do vzdělávání (Social Value UK). Otázka investic do vzdělávání je v ČR vysoce problematická. ČR stále patří mezi země s nejnižší mírou investic do vzdělávacího systému v rámci OECD (Education at the Glance 2017, OECD) a také k zemím s nejnižšími platy učitelů vůči platům dalších VŠ vzdělaných (obojí zjevně vysoce koreluje). Česká politická reprezentace se přitom většinově brání zavázat se k adekvátnímu navýšení investic (EDUin). Z připravované analýzy, zpracovávané pro mezinárodní konferenci Aspen Institute Central Europe, která proběhne v Praze na konci listopadu, vyplývá, že mezi zeměmi Visegradu v tomto směru výrazněji udržuje krok s rozvinutými zeměmi pouze Polsko (analýzu budeme publikovat na webu EDUin po konferenci).

  • RENESANCE UČITELSKÝCH PROFESNÍCH SDRUŽENÍ?

Učitelská platforma chce sdružovat nerezignované učitele. Petra Mazancová, předsedkyně nově vzniklého spolku Učitelská platforma, objasňuje v rozhovoru pro časopis Perpetuum smysl jeho vzniku a cíle, které si klade. Stovky učitelů si podaly přihlášku do spolku Pedagogická komora. Spolek má téměř 1 000 členů, informuje zakladatel Radek Sarközi. Jde o dvě relativně nové organizace snažící se vytvořit společnou profesní platformu českých učitelů v regionálním školství. Učitelská platforma se odštěpila z Pedagogické komory před několika měsíci kvůli rozporům o směřování, cílech a řízení organizace, což ilustruje nesnadnost představy o jedné zastřešující organizaci.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře:

  • 24. 10., 17.30, EDUpoint Praha – Učitelský večer
  • 1.– 30. 11., Příběh bezpráví – Měsíc filmu na školách
  • 6.– 7. 11., Broumovské diskuse: Vize vzdělanosti
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments