40 procent pedagogů do 34 let vnímá covid jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné …

8. 4. 2021
Josef Valenta
IMG_6598 (1) (1)

„Téměř polovina vyučujících základních a středních škol (49 %) nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru … Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze 29 %. Nejsilnější odpor vůči dominantnímu (vládnímu) postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 %) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně opět zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 %) … [tato skupina deklarovala] i další alternativní postoje: (a) Covid-19 je běžné vírové onemocnění podobné chřipce (36 % souhlasí). (b) Pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky (36 % souhlasí). (c) Nenechám se očkovat proti onemocnění covid-19, protože to je nebezpečné (37 % souhlasí). (d) Epidemie koronaviru je jen nafouknutá mediální bublina (37 % souhlasí).“[1]

Znejistěl jsem při čtení těchto čísel. Byť jiná data průzkumu mne zase trochu „zjistila“: „Vysokou míru důvěry naopak učitelé deklarují v případě veřejnoprávních médií – České televize (72 %) a Českého rozhlasu (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).“ Důvěra ve veřejnoprávní média mne vždycky potěší ‒ učitelská zvláště. Doufám, že ukazuje současně důvěru kantorů v „redakční systém práce“ i schopnost rozpoznat, jak různá média zacházejí se zdroji a s informacemi. Právě schopnost „rozpoznat to“ mi u učitelů připadá více než důležitá. Jiná dobrá zpráva je, že nakonec, podle šéfa ÚZIS, „Naprostá většina [pedagogických pracovníků] projevila zájem o očkování.“[2]

Na druhou stranu, body a ‒ d výše přecejen zavánějí sklonností k víře v dezinformace a mýty. Mimochodem, podíváme-li se na ta čísla, pak celkem odpovídají celostátnímu průměru „ujíždění“ na i dalších zkazkách.[3]

Vraťme se ale ke „znejistění“. Nevykládejte si to špatně, leč zatímco od kantorek na 1. stupni neočekávám, že budou expertkami třeba v biologii, leč spíše skvělými psycholožkami, od učitelů 2. + 3. stupně očekávám i něco jiného. Studují v čase poměrně rozsáhle obory společenskovědní a přírodovědné. Ty už svou povahou či podstatou vyžadují umět pracovat s informacemi. Od kohokoliv. Od „hotového“ badatele, od (třeba pro diplomku) bádajícího studenta, ale také od studenta jako od začínajícího odborníka, byť ne určeného pro vědu, ale pro šíření toho, co věda zná a umí pro život. Vyhledávání informací, jejich třídění, posuzování jejich parametrů, zkoumání a ověřování zdrojů informací, jejich řazení z hlediska věcné, oborové logiky, jejich prezentování jazykem umožňujícím podávat informace z co nejvíce objektivních zdrojů. Atd. To všechno by mělo být samozřejmým učivem studia všech oborů (ale i předmětů tzv. společného základu) na všech učitelských vejškách.

Čísla z průzkumu mi nicméně navrhla, že tu u poměrně čerstvých absolventů něco falíruje.  Jak se ujímají dezinformace, to víme z psychologických šetření. Namátkou a stručně: vycházejí vstříc emocím jedince ‒ ve hře bývají úzkosti či vztek; jejich šiřitel má sebeuspokojující pocit vlastní výlučnosti; odpovídají subjektivním (tedy i vesměs jednostranným) způsobům uvažování o lidech; funguje konfirmační zkreslení; odmítání alternativních pohledů (obava z „nejednotnosti světa“); přimknutím k dezinformaci se jedinec stává i příslušníkem nějaké „bubliny“, „tribu“ („kmene“), což mu dodává pocit jistoty.[4] Ale taky za tím může být prostě ztížená možnost zorientovat se v informacích. Buď jsou protichůdné, takže mohou působit zmatečně (níže ale píšu, že zkoumání lidí nepřináší vždy jednoznačné výsledky) nebo se jedinec zorientovat neumí (nebo obojí). Atd. Proti tomu jistě nejsou imunní ani studenti učitelství či mladí kantoři.

No ale, jak je to tedy u nich s dovednostmi kritické práce s informacemi? Když jich 30-40% „ujíždí“ na dezinfo ke kovidu, přesto, že věří dobrému zdroji ČT? Jak jsou na tom s „kritickou prací s informacemi“ ve svých oborech? Co když tahle procenta kantorů neumí s informacemi také ve svých oborech, co když učí děti myslet bludně? Že by někdo třeba jako historik zvládal veškerou heuristiku a kritiku zdrojů skvěle, ale při pohledu na scénu, kde korzuje kovid, spousta lidí se trápí a Babišova vláda říká hned to a hned ono, by tuhle dovednost ztratil? Nemám k tomu data ‒ takže nevím.

Cosi mne na tom ale (coby osobu, která je částečně též „učitelem učitelů“ nebo profesí blízkých) vede k sebezpytování. Jistě je možné si onoho úkazu „věření dezinformacím“ všimnout již během studia. Trávíme se studenty poměrně dost času. Pokud nejsme ryzí přednašeči, ale se studenty mluvíme a děláme s nimi věci praktické, pak bychom na víru ve  fejky atd. měli narazit, měli bychom ji slyšet nebo dokonce vidět v některých praktických úkonech. Narážím na omyly, neznalosti nebo laické výklady ve věcech odborných. Tím spíš, že v mých oborech jde o věci „lidské“. A tyhle laické výklady se do podoby „dezinformace“ už dají překlopit docela snadno. Z hlediska odborného pak už i proto, že „výzkumy lidí“ přirozeně přinášejí skutečně i „nejednotné“ výsledky, na což laik rád poukáže. Kupodivu i mezi studenty pedagogiky jsem potkal ty, kteří bez ohledu na to, co tenhle obor ví a umí, ujíždějí např. ve věci inkluze na vlně zemanovského diletantství. Tyhle věci máme ale možnost alespoň zkusit napravovat (u studentů …). I když úspěch může být vrtkavý. Ale co různé další „víry“? Třeba ta, že kovid je chřipečka? Pokud se nepustíme to debaty na tohle téma, nevíme vlastně o názorech studentů nic.

Jedno naše vlastní šetření nám ukázalo toto: Část učitelů přicházejících na pedagogické vysoké školy pracovat po nějakých letech „v praxi“ si myslí, že se věnuje málo pozornosti studentům samým (a méně, než čekali, i jejich výuce). Věnovat vetší pozornost studentům … abychom si rozuměli, považuji studenty VŠ za dospělé lidi ‒ ostatně mají „zkoušku dospělosti“, že? Očekávám od nich samostatnost, schopnost řídit své učení, uvažovat v oborové logice, rozhodovat se odborně na úrovni očekávatelné od stupně jejich již  dosaženého vzdělání atd. Ale … měli bychom se více (bez ohledu na obor) věnovat právě tomu, jak vlastně myslí a jak pracují s informacemi a v jakých  názorových hladinách se pohybují pokud jde o věci, které hýbou společností? Měli bychom se zajímat více o „transfer“ dovedností kritické práce s informacemi z oboru i do úvah o veřejném životě? Nu, podle těch čísel … a taky podle toho, jak rádi skloňujeme „úlohu vysokoškoláků ve společnosti“, bychom na tomto poli zřejmě mohli přidat …

 

[1] V lednu 2021 proběhl Průzkum agentury Focus pro Evropskou lidovou stranu (záštita: L. Neidermayer), leden 2021, 700 vyučujících z přibližně 200 základních a středních škol v ČR. Učitelé do 34 let činili 13% vzorku. Citace: https://perpetuum.cz/2021/03/je-to-chripka-nafouknuta-medialni-bublina-a-ministerstvo-na-nas-kasle/ Spolupracoval i program Jeden svět na školách. Výzkum k dispozici zde: https://www.jsns.cz/nove/projekty/pruzkumy-setreni/vyucujici_v_epidemii_covid_19_zz_jsns.pdf Další zdroj: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/podle-40-procent-mladych-ucitelu-je-covid-bublina-a-ockovani-nebezpecne-40353409

[2] https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/dusek-k-ockovani-se-zapsalo-skoro-175-tisic-ucitelu-pres-62-tisic-ma-prvni-davku-40354257

[3] „Dvě pětiny lidí v Česku, kteří používají internet, považují řadu nepravdivých informací a konspirací o novém typu koronaviru za důvěryhodné. Nejvíce z nich, polovina, věří tomu, že virus byl uměle vyroben v laboratoři. Kolem 40 procent si myslí, že epidemie je pro vládu zástěrkou ke kontrole občanů. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jej provedla na přelomu ledna a února mezi 1400 lidí.“ Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesko-dezinformace-covid-koronavirus-internet-pruzkum-stem_2103021557_tzr

[4] Viz blog: https://www.eduin.cz/clanky/emoce-a-volby-a-psycho-vzdelani/

josef_valenta-1
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články