Tomáš Feřtek: Koukala na test jako tele na nová kopyta

Měli bychom si konečně udělat jasno, co přijímací testy Cermatu ověřují a v čem deformují výuku na základních školách.

Máme za sebou týden jednotných přijímaček a bouřlivá debata se vede o tom, jestli byly testy těžké a jestli Cermat zohlednil, že některé děti rok nechodily do školy. Dovolil bych si přidat jednu podstatnější otázku. Víme vůbec, co ty testy ověřují?

Dva konkrétní příklady. Podobně jako v minulých letech i letos Cermat do všech testů zařadil zhruba desetiřádkový text, v němž má žák najít čtyři slova s pravopisnou chybou. To není snadný úkol, když jste ve stresu, takže napoprvé všechna ta slova nejspíš nenajdete, často si nejste jistí a musíte ten text číst pořád dokola. Přeskočit takovou úlohu se nevyplatí, protože celkem je to za čtyři body, což je v přijímačkách podstatný úlovek. Jenže co se tím ověřuje? Znalost pravopisu? Opravdu?

V rámcovém vzdělávacím programu se říká, že žák má zvládnout mluvit a psát bez chyb.  To je v pořádku, ale v rámci testu žák ani nemluví, ani nepíše, ale čte text, který napsal někdo jiný a hledá v něm chyby. A to je zcela jiná a mnohem náročnější dovednost.  Když se při psaní setkáme se slovem, u něhož si nejsme jistí pravopisem, prostě větu přeformulujeme. To je běžná strategie těch, kteří nejsou v psaní profesionály. Dělat korektora, tedy opravovat chyby v textech jiných autorů, je specializovaná profese. Proč něco takového chceme po jedenáctiletém dítěti směřujícím na gymnázium, nebo po někom, kdo se chce v patnácti stát stavařem či autotronikem? Když je to navíc v rozporu se vzdělávacím programem. Jak to, že to opakovaně odsouhlasily všechny ministerské kontrolní a validační komise? Jak je možné, že to ministerstvo Cermatu nezatrhlo?

Podobně ve všech letošních testech byla úloha založená na tom, že žákyně či žák mají doplnit do věty část ustáleného slovního spojení. Například „voda na jeho mlýn“ či „po bitvě každý generál“. Co doplní třeba třináctiletá uchazečka o šestileté gymnázium do věty: Otevřela test Cermatu a koukala na něj jako tele na nová ****?  Když tam napíše na nová kopyta, je to chyba? Možná to považuje za vtipnou nadsázku. Možná se s teletem a novými vraty nikdy nesetkala. Ani reálně, ani v knížce. Máme to považovat za nepřijatelnou chybu, kterou je třeba potrestat, nebo je to projev kreativity? Co tou úlohou ověřujeme?  Opravdu jen to, jestli si dítě ta slovní spojení zapamatovalo? A co tím sdělujeme učitelkám a učitelům? Že si mají udělat soupis všech ustálených slovních spojení a nacpat to do dětí, protože Cermat má od letoška nového koníčka?

A to je ta hlavní výtka testům Cermatu a do jisté míry testům u přijímaček obecně. Pokud si totiž učitel češtiny přečte všechny varianty testů pro střední školy (zkuste si to ZDE), je ta zpráva jednoznačná. Přístavek, antonyma, dokonavost, přísudek jmenný a slovesný… Ta lingvistická smršť vás zaskočí.  Co to má společného se schopností žáka s porozuměním číst a srozumitelně psát, což má být ten podstatný výstup výuky na základní škole? K tomu prvnímu vedou alespoň některé čtenářské úlohy v testu. Ale na psaní učitelka v osmé deváté třídě chtě nechtě rezignuje, protože se u přijímaček nezkouší. Místo toho driluje náctileté lingvisty, ať už s tím sama souhlasí, nebo ne.

A ještě jednou připomínám, že naprostá většina žáků u nás jde na odborné školy – chtějí být strojaři, ekonomy, zdravotními sestrami. Jen necelá čtvrtina jde na gymnázia. Budou znát přístavek, anaforu, nová vrata a generála po bitvě, jen se budou ostýchat napsat dopis a žádost na úřad, protože jediné, co o tom vědí, je, že jim hrozí spousta chyb. Proč dopouštíme po léta takovou devastaci vzdělávání? A neházejme to na Cermat. Ten dělá, co mu my jako společnost prostřednictvím politiků dovolíme. My jsme ti, kdo dobrovolně przní vzdělání vlastních dětí.

P. S. Opravdu pozoruhodnou sondu do toho, co ví a neví sympatický a aktivní učitel o smyslu přijímacích zkoušek a pravomocích Cermatu, nabízí tento rozhovor z DVTv. Učitel matematiky a úspěšný „doučující youtuber“ pan Valášek má například za to, že Cermat má měřit výsledky vzdělávání a na ostatní se neohlížet. To je samozřejmě nesmysl. Přijímačky nic moc nezměří. To je nástroj na rozřazení žáků ve školách, kam se jich hlásí víc, než mohou přijmout. To lze udělat testem lehčím i těžším. A samozřejmě, že Cermat naopak musí – s ohledem na duševní a citové zdraví dětí – vzít v úvahu, že měly rok velmi omezený přístup ke škole. Podobně mylné je tvrzení, že pokud by měl Cermat udělat testy lehčí, muselo by ministerstvo nejdřív změnit rámcový vzdělávací program. Není to tak. Za prvé úloha na Pythagorovou větu může být lehčí i těžší, pořád ověřuje Pythagorovu větu. Za druhé Cermat samozřejmě ani nemůže do testu zahrnout všechno, co je v RVP. V testech nesmí být nic, co RVP nepředepisuje, což Cermat občas dělá, ale jinak je výběr a způsob ověřování na něm. Počíná si v tom často svévolně a prochází mu to. Není divu, pokud mají i aktivní učitelé tak přibližné představy o pravomocích Cermatu a smyslu jeho práce.

Text byl psán pro Týdeník Respekt.