Zveřejňujeme reakci na pravidelnou rubriku Fokus, v níž pravidelně přinášíme výběr z anglicky psaných zdrojů, které se věnují vzdělávání. Anthony Tun se ohrazuje proti „neobjektivnímu a selektivnímu převzetí článku“ (ZDE) a dokládá to citacemi z původního textu. Připojujeme odpověď redaktora webu eduin.cz Tomáše Feřtka.
Reakce na článek převzatý zde společností Scio, uveřejněný na webu EDUin pod názvem Internetová škola i pro základky a střední?
V původním znění článku je i tento text, který byl zcela vynechán ve Scio verzi:
“This remarkably rapid development carries huge potential for universalizing and customizing higher education and for enormous cost savings. But it collides with age-old traditions and deeply entrenched practices regarding how one earns a college degree—and it also carries enormous risks. Who determines which students “pass” these on-line courses and what’s the evidence that they met a suitable standard of accomplishment? By what process will “credit” be assessed and assigned and how will degrees be awarded, by whom and for an accumulation of what?
A host of lesser questions arises, too, such as what’s the meaning of an online course in science that affords students no access to or experience in laboratory settings, or in art, music, and myriad “applied” subjects that cannot be fully mastered on a computer screen?”
V překladu asi toto:
„Tento neobyčejně rychlý vývoj (online kurzů) sebou nese obrovský potenciál pro zuniverzálnění a přizpůsobování vyššího vydělávání a rovněž pro obrovské úspory v nákladech. Také však naráží na prastarou tradici a hluboce zakořeněnou praxi ohledem způsobu, jakým člověk dosáhne univerzitního diplomu, což zároveň přináší obrovská rizika. Kdo rozhodne, kteří studenti uspějí v těchto online kurzech, na základě jakých důkazů, že splnili laťku požadavků? Jakými procesy bude kredit-zápočet ohodnocen a přiznán a jak, kým a za co budou přiznány tituly?
Vyvstává také hromada dalších otázek, například jaký je význam online kurzů ve vědeckých oborech, který neumožní studentům přístup k nabytí zkušeností v laboratořích. Co třeba umění, hudba či množství jiných, umělecko-průmyslových předmětů, které nemohou být plně osvojeny s použitím počítačové obrazovky?“ Konec překladu.
Táži se Vás tedy uctivě, proč se soukromé společnosti, která má evidentně finanční zájem na šíření ideje online vzdělávání a která účelově selektuje zahraniční zdroje k tomuto cíli, dostává platformy na webu EDUin? Když připustíme, že společnost Scio má snahu o objektivní informování o novinkách ve vzdělávání, proč jejich překlad selektivně vynechá z původního článku zcela zásadní rizika a otázky spojené s tématem?
Pokud jste komerční web, a dostáváte od Scia poplatek za zveřejňování jejich kampaně na online vzdělávání, uveďte to prosím na svých stránkách. Pokud jste však manipulaci Scio nezaregistrovali, omlouvám se a tímto Vás na ni upozorňuji.
Anthony Tun
Odpověď redakce eduin.cz:
Text, který zmiňujete, není překladem článku. Jde o pravidelný každotýdenní souhrn, který publikujeme po domluvě se společností Scio pod názvem Fokus. Ty české texty jsou shrnutím, zdůrazněním toho, co považoval autor výběru z původního textu za podstatné. Jde tedy spíš o upoutávku než překlad. To je patrné už z toho, že původní text má 1000 slov, upoutávka ve Fokusu 225. I tak je to rozhodně delší text, než je obvyklé, máte tedy pravdu, že vámi zmíněné pochybnosti bylo možné stručně uvést. Ale na druhé straně – výhrady, které zmiňujete, se v tomtéž výběru objevily už vícekrát. Například ZDE či ZDE. A konečně – vždy je na konci každého textu odkaz na původní zdroj. Smysl těch upoutávek je především přitáhnout pozornost k těm originálním článkům.
Společnost Scio jistě má zájem na propagaci online vzdělávání, ale když se podívám na jednotlivá vydání Fokusu, musím konstatovat, že více než dvě třetiny textů, na něž odkazuje, se věnují metodické podpoře učitelů, tomu, jak lépe učit, a obecným novinkám ve světě vzdělávání. A pokud jde o online vzdělávání, tam jsou zmiňovány hlasy pro i proti, opět to lze snadno zjistit, pokud si jednotlivá vydání projdete (ZDE).
Spolupráce Scia a EDUin při publikování Fokusu je založena na tom, že neplatí nic oni nám, ani my jim. My jasně uvádíme zdroj, odkud tu informaci přebíráme, tak jako u všech textů. Využíváme toho, že někdo investuje energii a vyhledá zajímavé informace v zahraničních médiích. Osobně to velmi vítám, protože kvalifikovaný pohled za hranice v českém kontextu velmi chybí. Bylo by samozřejmě dobré, kdyby nám takové informace poskytovala nějaká veřejnoprávní či akademická instituce, případně některá z mnoha pedagogických fakult. Těm by taková služba jistě slušela, zvýšila jejich kredit, mohly by se věnovat třeba i jiným jazykovým oblastem a nikdo by je jistě nepodezíral ze zaujatosti. Každou takovou spolupráci uvítáme. Ale zatím jediný, kdo si dal tu práci a nabídl nám její výsledky, je Scio. Opravdu se mi nezdá, že by výtka o špatném informování měla směřovat právě k němu.
Tomáš Feřtek
Dovolím připojit krátkou poznámku: Z čeho pan Tun soudí, že máme „evidentně finanční zájem na šíření ideje online vzdělávání“? Nabízíme sice pár eLearningových kurzů, ale to děláme už přes deset let a tvoří jen nepatrnou část našeho obratu. Ani naše chystané projekty se nijak o online vzdělávání neopírají. Mnohem spíše se mi zdá, že pan Tun odmítá vidět realitu a snaží se popravit posly špatných zpráv. Tedy pro něj špatných zpráv. Jak sám napsal: „Vnímám dnes proto internet jako nejvážnější hrozbu v procesu vzdělávání“ (viz http://www.blisty.cz/art/66419.html), což mně z úst učitele zní až neuvěřitelně. Myslím, že učitelé, kteří internet vnímají… Více »