Expertní panel začal připravovat revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

Co přinesl týden  6. 9. – 12. 9. 2021 

Krátce:

• Skončilo testování ve školách. Při zhoršení situace hygienici spíše než s plošnou uzávěrou počítají se střídavou výukou nebo dělením tříd na menší skupiny. Česko je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha sice na startu další vlny pandemie, případná opatření proti ní ale mají být jen lokální (irozhlas.cz). Osm z deseti infekcí bylo zaznamenáno u neočkovaných, divoký nápor na nemocnice Vojtěch nepředpokládá (lidovky.cz). Kovidová čísla během prvního týdne školního roku vzrostla, podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to ale nelze přičítat jen školám (novinky.cz). „Záchyty u mladých lidí tvoří od 1. září asi třicet procent toho čísla. Rostou nákazy i ve věkových třídách, které už se školou nemají nic společného,“ upřesnil po druhém kole testování (ct24.cz). Úplná data z prvního týdne testování podle SeznamZpravy.cz ukázala, že se na školách nevyskytuje nákaza více než v běžné populaci a že Karlovarský kraj je na tom hůře než jiné regiony. Třetí kolo testování ve čtvrtek dopadlo podobně jako předcházející (novinky.cz), na rozdíl od prvních dvou kol ale musela spolu s pozitivně testovaným spolužákem do karantény celá třída. „Postupovali jsme tak, že očkovaní žáci a ti, co prodělali covid a jsou v ochranné lhůtě, pokračovali dále ve výuce, ostatní byli odesláni domů,“ vysvětlil pro SeznamZpravy.cz ředitel školy Michal Vachovec. Nejvíce případů bylo opět v Karlovarském kraji, i tam ale třetím kolem testování končí. „Ovšem to neznamená, že se k němu nevrátíme. Jsme domluveni s ministerstvem školství, že se k testování můžeme v konkrétních regionech případně vrátit, pokud se tam situace bude zhoršovat,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (irozhlas.cz). Zásoby testů by si školy ale měly ponechat nejméně do října (SeznamZpravy.cz). Že se o plošné uzávěře neuvažuje, potvrdila opět i hlavní hygienička Pavla Svrčinová: „Spíš budeme uvažovat o organizačních opatřeních, kdyby se udělala střídavá výuka. Mohlo by se učit třeba ráno a odpoledne nebo by se mohly vytvořit menší třídy.“ (novinky.cz) V pátek vláda rozhodla, že se vysokoškoláci nebudou muset na velkých přednáškách prokazovat bezinfekčností, konat se mohou plavecké kurzy (irozhlas.cz).
• „Ukecaní“ žáci, kteří učení moc nedají, mají lepší výsledky než žáci, kteří při hodinách moc nemluví, ale plní, co po nich chce učitel. To je závěr z výzkumu, který vedla profesorka Klára Šeďová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro lidovky.cz hovoří o dialogické pedagogice a shrnuje poznatky, ke kterým dospěli při pozorování výuky v českých školách. „Učitelé by z žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást otevřené a podnětné otázky. Žáci se tak učí přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice. Žáci, kteří v hodinách často mluví, mívají podle ní lepší výsledky, a to včetně dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
• Začalo to před šestnácti lety, kdy v Trmicích hledali cestu, jak vzdělávat problémového žáka s Aspergerovým syndromem. V rozhovoru pro časopis Reportér vypráví trmická ředitelka Marie Gottfriedová o tom, jak začala cesta od školy s nepříliš dobrou pověstí ke škole vyhlášené inkluzivním přístupem k žákům. Kvůli přeřazení agresivního žáka do speciální školy podepisovali rodiče petici, ale v tomto případě to skončilo happy endem, i díky asistentovi pedagoga se podařilo jeho fungování ve třídě upravit. „Když šel na střední průmyslovou školu, tak jsme se ještě vídali hodně, teď už tolik ne. Vím ale, že už je absolventem ČVUT,“ říká v Marie Gottfriedová.
• Jak se děti v různých zemích po celém světě učí o 11. září a co se o útocích na Světové obchodní centrum a na budovu Pentagonu píše v učebnicích? Redaktoři New York Times zkoumali 850 učebnic z 90 zemí a ptali se také studentů. Zatímco v USA sází školy na pamětníky událostí, v jiných zemích dávají tyto události do odlišných kontextů. „Studenti v Jižní Koreji a Indii se učí, že útoky na newyorské Světové obchodní centrum a Pentagon jsou důsledkem globalizace. Pákistánská učebnice útoky, při nichž zahynulo téměř 3000 lidí, označuje za „incident“ a soustředí se na rizika, která vyplývají z americké hegemonie… čínské učebnice obsahují fotografii hořících dvojčat u sekce věnované geopolitice. Žádná země nemůže sama ovládnout svět, stojí v učebnici.“ (aktualne.cz).
• Školní budovy by měly lépe vyhovovat moderní výuce, přestavbu starých škol chce ministr Plaga podpořit dotací. „Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by ideálně měly vypadat jako dobře známé univerzitní kampusy – tedy souvislý areál složený z více navzájem propojených budov, mezi nimiž žáci a učitelé kolují při jídle, výuce i činnosti v kroužcích,“ píše Markéta Rizikyová (lidovky.cz). Za příklad dává ministr Základní školu Amos v Psárech na jižním okraji Prahy, její výstavba stála 480 milionů korun a otevřela se v roce 2019.
• „Seriál ukazuje pravdu z různých stran. Dává prostor, aby každá strana řekla svůj pohled, ale rozhodně to není manuál, jak věci řešit,“ říká Lukáš Vaculík v rozhovoru pro ČRo o své roli v seriálu Ochránce, který před týdnem odstartoval dílem inspirovaným případem šikany na střední škole v pražském Třebešíně. „Důležité je, že Ochránce do rozvířené společenské diskuse o dění v českém školství vtrhl s konkrétními, uvěřitelnými, reálnými případy, problémy a motivy,“ píše reflex.cz. Fakta tohoto konkrétního případu shrnul denik.cz. Učitelská platforma uspořádala po odvysílání dílu diskusi.

Výrok: „Většina učitelů je ve své práci velmi osamocená, byť jsou ve škole obklopeni dětmi a kolegy. Na place ve třídě je to ale jen na nich. Mentor je podporuje a klade jim otázky, které je nutí přemýšlet o jejich práci a vnitřní motivaci. Pomáhá jim zaměřit se na to, v čem se jim daří. A pomáhá jim plánovat si reálné cíle, které je mohou ve výuce posunout dál,“ říká v rozhovoru mentorka učitelů Saša Dobrovolná (denik.cz).

V souvislostech:

• MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ PŘEDSTAVILO ČLENY EXPERTNÍHO PANELU. MAJÍ PŘIPRAVIT ZADÁNÍ PRO PRÁCI NA REVIZI RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ

Úkolem expertního panelu je dát během následujících měsíců dohromady tzv. hlavní směry pro revizi RVP. Jeho členové jsou rozděleni do pracovních skupin, které se podle Jana Jiterského scházejí zhruba jednou za dva týdny. „Nyní pracujeme na definici klíčových otázek, na které se budeme ptát odborné veřejnosti. Na základě odpovědí pak definujeme zadání pro odborníky na kurikulum,“ vysvětluje. V této první fázi ještě nepůjde o Ohmovy zákony nebo výuku syntaxe, ale o obecnější principy – například o to, jak by se v RVP mělo zacházet s uzlovými body, jak pojímat kompetence nebo jak pracovat s průřezovými tématy.
Odborná veřejnost má možnost podávat připomínky prostřednictvím webového formuláře.

Výběr z Edukalendáře:  

• 19. září → Kutná Hora → Edufest – festival hravého učení
• 21. září → online → Online panelová diskuze: „Děti z kola ven!“