Jiří Lukáš: O chybách v maturitním didaktickém testu z češtiny

21. 6. 2021
EDUin
compare-fibre-e5sTz361Jzg-unsplash

Publikujeme text Jiřího Lukáše, středoškolského pedagoga, který upozorňuje na problematický postup ministerstva školství ve věci předání podnětu k přezkoumání tří úloh obsažených v didaktickém testu z češtiny z letošních státních maturit. Podrobný rozbor jednotlivých úloh najdete v příloze, kterou Jiří Lukáš připravil jako doplňující materiál k textu.

7. června byly zveřejněny výsledky maturitního didaktického testu z češtiny. Validační komise Cermatu a Nezávislá odborná komise MŠMT (NOK) svorně konstatovaly, že všechny testové úlohy jsou v pořádku. Není to pravda. Tři úlohy jsou defektní, nejsou v souladu s Katalogem požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z ČJL.

Oběma komisím jsem zaslal oficiální podnět k přezkoumání uvedených úloh. Validační komise podnět zamítla. NOK jej s největší pravděpodobností vůbec neprojednávala, protože MŠMT (konkrétně oddělení všeobecného vzdělávání) tento podnět nepředalo jako podklad k jednání, na němž NOK rozhodovala o nezávadnosti didaktického testu. (Na opakovanou žádost o jednoznačné potvrzení předání podnětu reagovala vedoucí oddělení všeobecného vzdělávání Mgr. Thérová velmi vyhýbavě, předání podnětu Nezávislé odborné komisi nepotvrdila.)

Ze strany MŠMT tak došlo k závažnému zásahu do působení NOK, který znemožnil řádný výkon její činnosti, a tím i řádný průběh maturitní zkoušky z ČJL. Nezastupitelným úkolem NOK je totiž nezávislé posouzení souladu obsahu didaktických testů s obsahem Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky ČJL.

Do 28. 6. 2021 mohou maturanti podávat žádost o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky. Pro podání a vyřizování takovýchto žádostí je „Posudek Nezávislé odborné komise k didaktickému testu český jazyka literatura v jarním zkušebním období 2021“ důležitým dokumentem. Požádal jsem proto ministra školství Roberta Plagu, aby zvážil možnost iniciování jednání NOK, kde by byla celá věc oficiálně posouzena. Věřím, že ministerstvo školství nějakým způsobem zareaguje.

Shrnuji, proč lze tři testové úlohy DT ČJL (17, 19 a 30) považovat za defektní. Podrobné zdůvodnění uvádím v příloze.

Úloha 17 ověřuje nepřípustnou formou znalost interpunkce.
Žák má posoudit interpunkční jev, který je závislý na kontextu, aniž by směl ke kontextu přihlížet. Navíc větu B lze psát s čárkou nebo bez čárky i bez ohledu na kontext. Úloha není v souladu s Katalogem požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z ČJL, neboť nenabízí pouze jednu správnou odpověď.

Úloha 19 ověřuje nepřípustnou formou schopnost posoudit, jestli je v textu obsažen popis vzhledu a popis charakteru/povahy.
Operuje se zde s termíny vnější a vnitřní charakteristika, jejichž znalost nesmí být v testu od žáků vyžadována. Úloha není v souladu s Katalogem požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z ČJL, neboť ten znalost pojmů vnější a vnitřní charakteristika nepředpokládá a nevyžaduje.

Úloha 30 ověřuje nepřípustnou formou znalost pravidel pravopisu.
Žák má být schopen psát pravopisně správně vlastní texty, ne opravovat pravopisné nedostatky cizích textů. Úloha není v souladu s RVP G, neboť ten vyžaduje pouze korekturu vlastních textů. Pokud není úloha v souladu s RVP G, nemůže být ani v souladu s Katalogem požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z ČJL. Katalog požadavků totiž nesmí být v rozporu s RVP, nemůže obsahovat cokoli, co je nad rámec RVP.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články