Lidové noviny: Eugenické snění na Karlovarsku

ilustrační foto (c) KL

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 4. 5. v Lidových novinách a reaguje na nedávno zveřejněné informace o podobě strategické vzdělávací koncepce v Karlovarském kraji. Autor se v textu odkazuje na studii o roli víceletých gymnázií ve vzdělávacím systému ČR vycházející z výzkumu CLoSe, kterou si můžete stáhnou ZDE.

Eugenika je myšlenkový směr, jehož název je připisován britskému vědci Francisi Galtonovi. Tento směr má nicméně kořeny hluboko v historii evropského myšlení. S jistou formou kultivace lidského rodu, o což v podstatě tzv. pozitivní eugenice jde, koketoval Platón, jehož představa vyzdvižení skutečných lidských elit do mocenských pozic je vyjádřena v utopickém spojení vladaře filozofa. Potud ušlechtilý záměr, který (optikou dnešní politické situace v ČR) nevyšel. Dobře připomenout, že obdivovatelem eugeniky nebyl nikdo jiný než svého času málo známý veterán z první světové války a neúspěšný umělec s perspektivní politickou budoucností. Jmenoval se Adolf Hitler.

Pojďme se přesunout o kousek dál v prostoru a čase do současných Sudet. V Karlovarském kraji byla před pár dny předložena koncepce „rozvoje vzdělávání“. Je postavena na tom, že kraj určí kapacitu různých typů středních škol podle „rozložení inteligenčního kvocientu na Gaussově křivce“. Dle návrhu, jenž je veřejně dostupný, by tak do kategorie „víceleté gymnázium“ mělo připadat pět procent dětí z populačního ročníku, zatímco střední odborné školy a učiliště by suma sumárum pohltily takřka 85 procent patnáctiletých. Co s tím má společného eugenika? Eugenika jako teorie řízení kultivace lidského rodu (rasy) pracuje s různými nástroji. Patří mezi ně například vzdělávání.

Zde se krátce vraťme zpět ke Galtonovi, jenž mimo jiné navrhoval, aby byla posilována reprodukce privilegovaných vrstev společnosti, čímž by se – dle eugenického záměru přirozeně – podařilo eliminovat četnost výskytu těch, kdo nenesou „znaky vysoké kvality“. Právě k tomu by vedla „koncepce rozvoje vzdělávání“, pokud se ji v Karlovarském kraji podaří prosadit.

Zastropování vzdělání 

Víme z relativně čerstvého zjištění výzkumu CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education), že ke studiu na víceletých gymnáziích, jejichž kapacitu by záměr v kraji omezil o cca 35 procent, se výrazně rekrutují děti nikoliv primárně na základě studijního nadání (což mimochodem není jen IQ), nýbrž na základě příslušnosti k rodině s vyšším kulturním kapitálem. Jinak řečeno, řada dětí má svého druhu štěstí, protože jejich rodiče je dokážou cílenou, soustavnou a důslednou přípravou posunout tam, kam by se v jiných podmínkách těžko dostaly. Avice versa, děti z rodin, které tímto kulturním kapitálem nedisponují, mají mnohem menší reálnou šanci dosáhnout na vyšší vzdělání, zvláště v zemi, jako je Česko, kde platí prokazatelně relativně vysoká závislost socioekonomického zázemí a dosaženého vzdělání (zjištění z dlouhodobých výzkumů OECD).

I když tedy odhlédneme od historických souvislostí ideologie nadřazenosti, narážíme na praktickou nerealizovatelnost takových záměrů, jaké jsou nyní v jednání rady Karlovarského kraje. Přijímání na střední školy jednoduše nelze podřídit představě „evolučního“ výběru postaveného na znalostech z 19. století. Sociální faktor, jehož existenci navrhovatelé záměru vzhledem ke svému omezenému vzdělání ignorují, je determinující.

Tragiku celé věci podtrhuje fakt, že se jedná právě o Karlovarský kraj. Jde o lokalitu, která podle nejrůznějších šetření, ať už domácích (přijímací zkoušky, šetření České školní inspekce), nebo zahraničních (OECD), vykazuje jednu z nejnižších úrovní výsledků vzdělávání na základních a středních školách v ČR. A zároveň, Karlovarský kraj vykazuje ve srovnání s ostatními relativně vysokou četnost učňů oproti těm, kdo jdou studovat všeobecné vzdělávací programy na středních školách, tedy zejména na gymnáziích. Jedno s druhým úzce souvisí. Jak už bylo řečeno, míra reprodukce vzdělání je v Česku významně dána kulturním kapitálem rodiny, a to zejména vzděláním rodičů. Pokud ani jeden z rodičů nedosáhl na vysokoškolské vzdělání, je u dítěte významně nižší pravděpodobnost, že překročí jejich úroveň. A s úrovní vzdělání se pojí sociální a ekonomický standard, sociální mobilita, adaptabilita vůči změnám ekonomickým i společenským, politická orientace.

Není lepšího příkladu v ČR, kde by bylo nutné mnohem více posílit všeobecnou gramotnost s cílem perspektivy sociální a ekonomické v příštích dekádách, než je Karlovarský kraj. Místo toho ovšem v tomto koutu země chtějí zastropovat všeobecné vzdělání rušením lyceí a omezováním přístupu ke studiu na gymnáziích na nějakých 15 procent populačního ročníku. Eugenistická pointa na závěr: dirigentem školství v tomto kraji (a předkladatelem návrhu) je jakýsi Jaroslav Bradáč, radní zvolený za SPD – Tomio Okamura a SPO Zemanovci. Chytrému napověz…

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na