Lidové noviny: Na konci školního roku

ilustrační foto by Základní škola Dany a Emila Zátopkových Třinec (flickr.com) (CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 1. 7. v Lidových novinách.

Známý Zenonův paradox zní, že Achilles želvu nikdy nedohoní. Proč? Protože želva je přece vždy o kousek dál od toho bodu, v němž ji Achilles dostihl. Zenonův paradox nepracuje s faktem, že Achilles mezitím překonal mnohem větší vzdálenost a že za ním želva zoufale zaostává. Ona má své vlastní tempo, v němž je nedostižná.

Podobně se dá na konci dalšího školního roku uvažovat o vývoji českého vzdělávacího systému. Ačkoliv Achilles, pod nímž si představme společenský a technologický vývoj, uhání vpřed stále se zvyšující rychlostí, želva českého vzdělávání se pohybuje vlastním tempem, někdy s dost nejasným směrem a úmyslem, aniž by se nechala jakkoliv znepokojovat propastným rozdílem rychlostí. Ať si běží, my přece víme.

Pokrok s inkluzí

Ne že by se v českém školství nic nedělo, děje se. Poslední rok byl přelomový minimálně na legislativní úrovni. Podařilo se uzákonit další podporu společného vzdělávání pro všechny, kteří mohou. Ze stavu, kdy se rovný přístup ke vzdělávání týkal pouze těch, kteří vědí, je to docela slušný pokrok. Řeč je o tzv. inkluzi, tedy snaze vytvářet – i prostřednictvím škol – prostředí, které zbytečně nerozděluje společnost. To je velmi jednoduchá a přitom velmi silná myšlenka, potřeba, která se tváří v tvář brexitu zdá potřebnější než kdy dříve. Míra rozpolcenosti společnosti ve Velké Británii je obrovská. Zajímavou informací pro nás může být, že podle srovnání OECD je míra závislosti stupně dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny vysoká právě ve Velké Británii. A v České republice.

Inkluze v Česku má nepochybně velká úskalí. Že se podařilo prosadit legislativu je jen dílčí krok. Z řady indicií se zdá, že pro ty, kdo systém řídí, je to zcela postačující. Fakt, že česká odborná i laická veřejnost jde řekněme želvím krokem a špatně snáší Achillův úprk, zjevně nikoho netrápí. Důsledkem toho může být hmatatelný rozdíl mezi tím, co se předpokládá a co se ve skutečnosti stane. Zcela konkrétně, pokud MŠMT nezačne daleko více dbát na obavy šířené veřejným prostorem, zažijeme místo inkluze prohloubení exkluze. Přitom se ukazuje, a brexit je toho důkazem, že posilování vnitřní společenské soudržnosti je obrana před nechtěnými důsledky.

Učitelé dostanou přidáno, pravděpodobně osm procent. Řekněme, že i zde český vzdělávací systém přísně dodržuje želví rychlost, kdežto Achilles mizí za horizontem. Podle empirických dat lze konstatovat, že učitelé jsou naprosto klíčovou a zdaleka nejdůležitější proměnnou ve vzdělávacím systému. Jejich vliv na vzdělávání je zcela dominantní a s jejich úrovní lze spojovat optimistické či skeptické scénáře vývoje. Osm procent zní skvěle, ve skutečnosti jde ale pouze o nutný posun směrem, kterým želva, tedy český vzdělávací systém, neúprosně postupuje. Je to pár dní, co ministr zdravotnictví ohlásil, že se významně snižují nároky na vzdělání zdravotních sester, aby bylo možné zvládnout reálný deficit v nemocnicích.

Totéž čeká české školy. Stát bude muset uvolnit nesmyslně striktní zákon o pedagogických pracovnících a přidat na platech, aby udržel pouhý počet učitelů. Pokud by trochu zrychlil, mohl by tak učinit už dnes a začít vytvářet rezervy učitelů do budoucna, mohl by je lépe vybírat a lépe vzdělávat. Želvím tempem ale směřujeme ke stavu, kdy bude třeba pouze udržet stav. Bude také potřeba změnit nároky a zvýšit motivaci, ale pouze s cílem nahradit jednotku jednotkou. To věru ke zlepšení českého vzdělávání nepovede.

Málo k pocitu uspokojení

Proběhly další státní maturity. Spousta Čechů nyní ví, že epizeuxis je opakování slov ve verši, ale k ničemu jim to není. Není to k ničemu ani maturantům, nicméně po nich kdosi chce, aby význam termínu epizeuxis znali nebo aby byli schopni identifikovat ve větě přísudek jmenný se sponou. Nikdo nedokáže srozumitelně vysvětlit, proč by maturant v roce 2016měl být vybaven takovou znalostí, jak taková znalost rozvíjí jeho osobnost, jak ho obohacuje pro další vzdělávání, činnost či kulturní a sociální existenci. Drtivá většina z nás se bez toho obejde, aniž bychom byli jakkoliv méněcenní, znevýhodnění nebo handicapovaní. Aniž bychom byli méně vzdělaní. Úporná obrana názoru, že znalost epizeuxe je důkazem vyššího vzdělání, je i na želví svět poněkud problematická. Tady už jde nikoliv o pomalý pohyb vpřed, ale o tvrdošíjnou snahu předstírat, že pohyb neexistuje.

Příkladů toho, jak české vzdělávání se zpožděním sleduje směr příliš rychlého vývoje, a někdy se dokonce snaží ho popírat, bychom mohli najít mnoho. Buďme určitě rádi za to, že se alespoň dílčím způsobem, jako třeba v legislativní podpoře inkluze nebo v odměňování učitelů, hneme ve vzdělávání vpřed. V celkovém bilancování by to ale nemělo ani zdaleka stačit k pocitu uspokojení. Želví tempo v Achillově době může vyvolávat dojem mnohem vyšší rychlosti, než jaká je reálně potřeba.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
12 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

„míra závislosti stupně dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny vysoká právě ve Velké Británii. A v České republice“ Nevím jak v Británii, ale u nás tato závislost je podporována a trvá s existencí VG a zvyšuje se a bude zvyšovat s rostoucím počtem soukromých a „društevních“ škol. Navzdory opěvované inkluzívní legislativě, která v tomto punktu neřeší lautr nic. Zcela jistě (viz letošní počet žáků přihlášených na VG) „zažijeme místo inkluze prohloubení exkluze“. Jsem rád, že si toho konečně povšiml i autor komentáře.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

„ministr zdravotnictví ohlásil, že se významně snižují nároky na vzdělání zdravotních sester, aby bylo možné zvládnout reálný deficit v nemocnicích.Totéž čeká české školy. Stát bude muset uvolnit nesmyslně striktní zákon o pedagogických pracovnících“ Totéž? Uvolnit? Zde na EDUinu jsme v diskusích slyšeli mnoho těch, kteří by slevili z vysokoškolského vzdělání učitelů. To by ovšem byl ne krok, ale skok dozadu v rozporu s tím, že „učitelé jsou naprosto klíčovou a zdaleka nejdůležitější proměnnou ve vzdělávacím systému“.

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago
Reply to  Zdeněk

Skok dozadu by to nemusel být v případě, že by ministerská vrchnost uznala, že do některým věcí (IMO tedy do VŠECH věcí) jí nic není a že kvalifikace učitelů je věcí zřizovatele školy a/nebo ředitele školy. Formálně by se to klidně mohlo navléknout tak, že za kvalitu vzdělání na dané škole formálně odpovídá kdosi s aspoň deseti vysokoškolskými diplomy a dvěma doktoráty, ale kdo konkrétně je se žáky v učebně, to už je věc (např.) ředitele. //// „Učitelé jsou naprosto klíčovou a zdaleka nejdůležitější proměnnou ve vzdělávacím systému“ sice platí, ale samotný vzdělávací systém je v dnešním Česku cosi zcela… Více »

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Ennio

Tak samozřejmě, že důležitosti pánů Limberského, Pelty, či Ronalda učitelé těžko kdy dosáhnou. Už proto, že většina národa je debilní, jak trefně vyjádřil jeden český velikán.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

„Spousta Čechů nyní ví, že epizeuxis je opakování slov ve verši, ale k ničemu jim to není.“ Stejně tak k ničemu není počet Marsových měsíců nebo manželek Karla IV., sinus nebo hlavní město USA. Jestliže okrouháme vzdělání na to, co k něčemu je a bez čeho se „drtivá většina“ neobejde, co nám zůstane?

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago
Reply to  Zdeněk

Hrome, on někdo u maturity zkoumá počet Marsových měsíců nebo manželek Karla IV? Nechce se mi tomu věřit. Naopak vědět něco o hlavním městě USA (a umět to porovnat s údaji o jiných hlavních městech) mi připadá velice užitečné pro orientaci v dějinách, a sinus (a obecně goniometrické funkce) mi připadá jako naprosto nezbytná znalost – jak bez toho chcete vypočítat např. souřadnice rotujícícho objektu? //// Okrouhání vzdělání na to, co k něčemu je, mi nepřipadá zas až tak špatný nápad. Poté, co u maturity úspěšně předvedl znalost POVINNÉHO minima, si o tom, „co k něčemu je“, může rozhodnout každý… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago
Reply to  Ennio

Tato odpověď je zcela názorným příkladem nesmyslnosti handrkování o tom, co k něčemu je a co k ničemu není. Stejně jako je podle Kartouse epizeuxis pro většinu k ničemu, tak je podle mě pro většinu k ničemu i sinus. Kdyby na mě letělo rotující těleso, nebudu počítat souřadnice, ale raději uhnu. To by bylo naprosto nezbytné.

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Ennio

Dovolím si parafrázovat jeden výrok jisté primářky, kterážto pravila „Každý je něčí známej.“ na výrok neméně kacířský: „Všechno k něčemu je.“

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
4 years ago

Spousta Čechů nyní ví, že epizeuxis je opakování slov ve verši, ale k ničemu jim to není…………………Prosím Eduin o vyjmenování věcí, které lidem na 100% na něco jsou. Tím si ušetříme zbytečné debaty o tom, co kdo potřebuje a co kdo nepotřebuje.

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Štěpán Kment
Štěpán Kment
4 years ago
Reply to  Pavel

Filipika ani ne tak na obsah, jako na Boba Kartouse, kde mu autor, sám dalek studiu pedagogiky, např. vyčítá nízkou odbornost a účelově cituje Liessmanna (kterému ještě komolí jméno). Celý článek, domnívám se, stojí na nějaké osobní šarvátce a neshodě mezi těmito dvěma pány. Pane Doležele, mnohem raději si od Vás přečtu vlastní myšlenky k tématu než urážky na tělo, čtenáři to dá víc.

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Štěpán

Vážený pane kolego, pedagogiku jsem nikdy nestudoval a ani nehodlám. Nikdy jsem netvrdil opak. Ostatně z mého ročníku šli studovat pedagogiku (bohužel), jen ti, kteří chtěli mít titul a nikam jinam je nevzali. Obsah článku se ale netýká pedagogiky (a to ani toho mého, ani toho kolegy Kartouse), anýbrž základů antické filosofie. To vám, zřejmě, ušlo, anebo nejste ještě dostatečně obeznámen s významem pojmu „pedagogika“, případně jste ještě nedosáhl kompetence „číst s porozuměním“, či „myslet v souvislostech“. Tak snad to do té maturity ještě doženete. Jméno Konrada Liessmanna jsem nekomolil záměrně, ani z neschopnosti opisovat, ale v jednom ze dvou… Více »