Lidovky.cz: Revoluční změna středoškolských přijímaček na obzoru? Ve hře je i pohovor

(c) Jeswin Thomas, unsplash.com

Publikujeme text Markéty Rizikyové, která se věnuje tomu, jak by alternativně mohly vypadat přijímací zkoušky na střední školy. Článek vyšel 2. června na zpravodajském webu Lidovky.cz.

Přijímačky budoucích středoškoláků by mohly vypadat jinak než dnes. V diskusi o tom, jak by mělo ideálně vypadat přijímací řízení, se objevuje i návrh, že by k jednotným přijímacím zkouškám mohl přibýt pohovor o zájmech a veřejně prospěšných činnostech žáka.

Změnit by se ale mohly i písemky samotné. „Debatě o podobě testů se nebráníme, ostatně jsme to avizovali již v rámci Strategie 2030+,“ sdělila pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Podle zmíněné vzdělávací strategie se má snížit nerovnost v přístupu ke vzdělání, rozvíjet potenciál dětí, dát větší důraz na získávání kompetencí pro aktivní občanský, profesní a osobní život.

Podle experta na inovativní vzdělávání Bohumila Kartouse by mohlo být součástí přijímacího řízení to, že by si každý uchazeč sestavil portfolio zájmů, charitativních a veřejně prospěšných činností, dosažených úspěchů, včetně sebereflexe a motivace ke studiu. Stejně probíhá přijímací řízení na anglosaských univerzitách. „Jde o významně rozšiřující kritérium, které zároveň poskytuje komplexnější pohled na uchazeče, jeho představy o sobě samém a o tom, jakým způsobem a kam by se chtěl rozvíjet,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Kartous.

Podobná portfolia jako doplněk k jednotným přijímacím zkouškám fungují třeba na pražském gymnáziu Na Zatlance, a to u alternativního studijního programu ALT, v němž se studenti neučí klasicky, ale v tematických blocích. „Studenti odevzdají portfolio, které mapuje jejich zájem o studium i o svět, kde můžou představit své silné stránky. Doplní ho i krátkým seznamem četby, protože i z toho se pozná zájem,“ popsala pro Lidovky.cz ředitelka školy Jitka Kmentová s tím, že poté následuje pohovor nad odevzdanými materiály. Do programu ALT se hlásí ročně zhruba sto dětí, škola jich vezme třicet. V ročníku se otevřou ještě další tři třídy klasické.

Gymnázium dělá vedle jednotných přijímacích zkoušek i školní. Každý uchazeč dostane na lavici tři testy: z přírodních věd, zeměpisu a z literatury a umění. Na místě si vybere jen jeden a ten vyplní. „Snažíme se stavět na silných stránkách studentů, ne na tom, co neumí. Tohle se nám osvědčilo,“ říká Kmentová.

Obraz vývoje dítěte

Podle Kartouse by zmíněná portfolia měla mít ideálně elektronickou podobu. „Portfolia by existovala v podobě databází, které sbírají informace o uchazečích třeba už od nástupu do základní školy. Vytváří se tak průkazný, informačně bohatý obraz o člověku, jak se vyvíjí za devět let,“ popsal svou myšlenku Kartous. Výhodu by dle něj získali i samotní žáci: oni i jejich rodiče by měli dostatek indicií k tomu, jakou kariéru v budoucnu zvolit, odpadly by tak i nepříjemné situace, kdy rodiče žáka nutí jít na školu, pro kterou nemá vlohy.

Podle Petra Gazdíka (STAN) by přijímací, ale i maturitní zkoušky mohly mít podobu tak zvaného základoškolského a středoškolského minima. „Maturitní zkouška by se podle nás skládala ze státní části a profilové, školní části. Státní část by byla jakési středoškolské minimum z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, které můžete dělat kdykoli během studia v určených termínech, a to i opakovaně. Až po splnění všech tří částí bude student připuštěn ke školní maturitě,“ nastínil Gazdík pro Lidovky.cz představy Starostů a nezávislých, jež reflektují i ve volebním programu. Stejně by to fungovalo v případě přijímacích zkoušek na SŠ.

Skončeme už s papíry!

Většina oslovených ředitelů se shoduje na tom, že by zadání přijímacích zkoušek mělo zůstat centrální. Jednak je spravedlivé pro všechny a umožňuje opravdové srovnání, jednak jsou výsledky přenositelné: žák nemusí dělat zkoušky na každou školu zvlášť. S obsahem testů od společnosti Cermat nemají v zásadě problém, dobře podle nich reflektují základní učivo pro základní školy.

„Testy od Cermatu nejsou jenom o znalostech, jsou opravdu o čtenářské gramotnosti, vyhledávání informací. Testují studijní předpoklady, tedy přesně to, co je zapotřebí pro studium na gymnáziu,“ sdělila pro Lidovky.cz Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. Nejvíce ji ale trápí to, že rodiče do školy nosí přihlášky papírově, přičemž už osm let prosazují elektronickou verzi.

O podobě maturit nechce Schejbalová mluvit za celou asociaci, ale sama za sebe říká, že by se upravit měla. „Žáci na odborných školách by se měli zaměřovat na odborné předměty, státní část maturity by mohla být dobrovolná. Ale přitom povinná pro ty, kdo chtějí jít na vysokou školu,“ vysvětluje svou vizi Schejbalová.

„V tuhle chvíli máme jednotné přijímací zkoušky zavedené, hezky nám fungují,“ souhlasí Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací CZESHA. „Jediné, co bych na nich změnil, je to nešťastné opakování, že žáci mají dva pokusy a započítává se lepší výsledek,“ připouští Zajíček s tím, že je to podle něj spíš populistická záležitost. Reálně totiž podle něj nejsou rozdíly mezi prvním a druhým pokusem výrazné, jedná se většinou o pár jednotek procent.

Nula jen pro opravdu nejhorší

Předsedovi Asociace ředitelů základních škol na jednotných přijímačkách vadí tři věci. U matematiky by podle něj měly být zastoupeny všechny typy příkladů – od nejlehčích po nejtěžší úlohy. Nulu by přitom podle něj mělo mít pouze takové dítě, které na střední škole nemá co dělat. „Chápu, že některé úlohy musí být komplexnější, na horní úrovni spektra. Na spodní úrovni spektra by to ale taky mohlo být rozškálované po jednotlivých bodech a malých kouskách tak, aby každé dítě alespoň něco z přijímaček mohlo zvládnout. Aby rozlišovací schopnost byla i v nejnižší částí spektra. Ne, aby tam bylo 15 procent dětí s nulou,“ vysvětlil Černý pro Lidovky.cz.

Dále Černému vadí, že z přijímacích zkoušek vzniká samostatná disciplína, v níž mají výhodu ti, kdo se na placených kurzech naučili principy typizovaných příkladů, jež se každoročně opakují. „Děti se v kurzech neučí celé spektrum učiva tak, jak se ho měly učit ve škole, ale konkrétní typizované příklady,“ vytýká Černý. Absolventi kurzů pak mnohdy zvládnou snadněji a lépe zadání (stačí se jim podívat na příklad a automaticky jim naskočí způsob řešení) než ti, kdo jinak umí matematiku velmi dobře, ale třeba jim déle trvá, než na řešení přijdou kreativně sami. Přesto jsou ale podle něj testy od Cermatu vyhovující a do značné míry zkoumají kompetence žáka.

Třetí a poslední výhradou Černého je to, že se zkoušky dělají jen z češtiny a matematiky, přestože by měl absolvent základní školy ovládat základy předepsaného učiva. Ideální by podle něj bylo zařadit otázky průřezově ze všech předmětů.

Podle poslance KDU-ČSL Jiřího Miholy by se testy ze všeobecného přehledu hodily nejvíce pro střední školy s všeobecným zaměřením, tedy pro gymnázia. Přijímací zkoušky by podle něj měly odrážet hlavně zájem o obor, který chce žák studovat. „Když bych se hlásit na knihovnickou školu, tak by podle mě nemusela být rozhodujícím kritériem matematika,“ uvedl pro Lidovky.cz.

Nyní zadání jednotných přijímacích zkoušek na střední školy a státní část maturit sestavuje Cermat. Od loňska má tuto pravomoc i MŠMT. „Cílem této úpravy bylo rozšířit kompetence MŠMT tak, aby mohlo přípravu testů případně samo zajišťovat. Jde o nástroj pro lepší řízení v souladu se Strategií 2030+,“ uvedl resort pro Lidovky.cz.

 

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments