Mladá fronta Dnes: Česká škola, to je skanzen

ilustrační foto by AnneCN (flickr.com)

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 31. 8. pod názvem Česká škola, to je skanzen v deníku Mladá fronta Dnes. Komentář naráží na konzervativní pohled na způsob vzdělávání, který v našich školách podle autora stále převládá.

Začíná školní rok. Většina veřejných škol jako by však stále nerespektovala fakt, že jsme se během posledních dvaceti let přehoupli do nové epochy. A stále se ohlíží do minulosti

V Česku začíná nový školní rok. Přídavné jméno nový však není tak úplně na místě. Určitě jste si všimli, že ve společnosti se v posledních letech leccos změnilo. Změny už se dokonce neptají na to, jaké je datum. Nejprve jdou většinou ty technologické a za nimi společenské. Takové je pořadí v současném civilizačním vývoji.

Ve školách jako by se však tyto změny neprojevily, každý nový školní rok je velmi podobný tomu předchozímu. Paní učitelky, dle svých ustálených pedagogických zvyklostí, pobídnou děti k přípravě na vzdělávání, jako jejich rodiče před dvaceti či třiceti lety. Jak příjemně sentimentální. Dokonce ani ve vlaku už člověk nezažije takový pocit návratu o desítky let zpět, pokud zrovna nejede souprava maďarského národního dopravce.

Ve školách je tato atmosféra ještě velmi patrná. Zdaleka ne ve všech, nicméně většinové pojetí vzdělávání v těch veřejných jako by stále nerespektovalo fakt, že jsme se během posledních dvaceti let přehoupli do nové epochy. A že děti, jež dnes navštěvují vzdělávací „skanzen“, budou muset žít tak trochu ve sci-fi. Bez přehánění. Za posledních dvacet let technologie zcela změnily způsob sdílení a šíření poznání, stejně jako způsob komunikace, práce s informacemi, ale i náplň a strukturu našeho pracovního života či trávení volného času.

Tento trend bude pokračovat. I takový mediální „popík“, jaký dnes představuje časopis ABC, dokáže dětem předestřít vývoj současného světa a jeho hybné síly lépe než škola. O umělé inteligenci, jejíž velmi rychlý nástup bude ve srovnání s nástupem internetu překvapení na druhou, se tam leccos dozvědí, stejně jako o probíhajícím nástupu virtuální reality.

Ve školách, jejichž současnou roli umělá inteligence a virtuální realita nahradí pravděpodobně během dalších dvaceti let, se o tom tak nějak mlčí. Píšeme, milé děti, perem na papír s okraji, případně křídou na tabuli. Zkoušíme příkladné memorování. Hodnotíme děti na škále od 1 do 5 ve stejných předmětech jako jejich rodiče, prarodiče i praprarodiče. Nějak bylo, nějak bude, třeba to přejde. Člověk maně vzpomene slova slovenské hymny „zastavme ich, bratia, veď sa ony stratia“…

Vážně, měli bychom se nad tím co nejrychleji zamyslet, oproti Finsku, Singapuru a dalším máme dvacet let zpoždění.
S každým staronovým školním rokem ujíždí českému vzdělávání vlak. A zajímavě se to projevuje na počtu neveřejných škol, které vznikají v reakci na tento fenomén. Jsou jich desítky ročně, což ještě při počtu zhruba 4 500 základních škol nemusí znamenat okamžité zemětřesení, nicméně podobné tempo za dalších deset let vytvoří paralelní vzdělávací systém.

Jenže hádejte, čí děti se v něm budou moci vzdělávat. Těch, kdo si budou moci dovolit vynaložit náklady na měsíční školné. To mohou být tisíce, ale i desetitisíce. Slovy klasika, kdo to dneska má?

Abychom jen nesýčkovali. Učitelé dostanou na podzim přidáno šest plus dvě procenta k platu, tedy v průměru. O. K., správný krok. Je poněkud ostudné, pokud má vysokoškolsky vzdělaný člověk podobný plat jako pokladní v supermarketu. Nechci srovnávat náročnost obou zaměstnání, co se však kvalifikace týká, rozdíl je propastný.
Tohle není vizitka, kterou by mělo Česko mít, i OECD tvrdí, že to je jedna z věcí, kterou je třeba v českém vzdělávání změnit.

Jenže toto doporučení počítá s tím, že trend bude pokračovat. Mezi námi, nějakých 8 % nic neřeší, jde o částečné dorovnání dluhu. Na to, abychom do škol dostali talentované mladé učitele, bychom museli pokračovat v následujících letech stejným tempem. Současná ministryně školství Kateřina Valachová tvrdí, že vyboxovala podobné zvýšení v dalších třech letech. Byl by to dobrý start, ale kdoví co se během nich bude dít.

Učitelé představují alfu a omegu vzdělávání. Nejde jen o jejich odměňování, ale i o to, co budou v dalších letech a desetiletích ve školách dělat, jakou roli budou zastávat. S ohledem na výše uvedené můžeme s velkou pravděpodobností tvrdit, že už současní absolventi pedagogických fakult zažijí radikální přerod vzdělávání ve školách.

To je ta lepší varianta, ta horší je rozpad veřejného vzdělávacího systému a exkluzivita v dostupnosti vzdělání. Jenže současné kantory na to nikdo nepřipravuje. Pedagogické fakulty se bohužel stále dívají upřeně do minulosti a odmítají vzít na vědomí změnu letopočtu. Reálná šance na to, že by udělaly nějaký dlouhý krok do současnosti, není.
Vysoké školy jsou v Česku svými vlastními pány. Skoro úplně. A propos, novela zákona o pedagogických pracovnících je na spadnutí. Co umožnit lidem, kteří mají vysokoškolské vzdělání a chtějí učit, aby vstoupili do dvouletého adaptačního období a následnou atestací prokázali, že učit umějí? Nebo budeme čekat, až přirozeně odejde silná generace kantorů z druhé poloviny 20. století a nebude mít kdo je nahradit?

To totiž podle demografických statistik hrozí. Bude pak stát lákat pokladní ze supermarketu, aby šli učit matematiku?

Zkusme se na začátku školního roku trochu zamyslet nad tím, co je ve vzdělávání důležité, a co ne. Skvělou příležitost nám k tomu dá rozřešení strašení o tom, kterak kvůli inkluzi různé „nepřizpůsobivé“ děti zničí život všem ostatním. Když se to nestane, dokážou tito lidé uznat, že vyvolávali hysterii zbytečně a odváděli pozornost od podstatných témat? Obávám se, že ne.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
21 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Bob Kartous je ufon. Jinak se nedá jeho zmatečné a manipulativní psaní vysvětlit. Jeho představy o budoucnosti si nezadají s představami budovatelů komunismu. Jeho schopnost demagogicky zkreslit polemiky o inkluzi si nezadá s kojzarovským Rudým právem. Svět B. Kartouse je názorným příkladem vítězství předpojatosti nad myšlením. Už dnes se proměnil ve skanzen, ačkoli se ohání praporem neodvratného pokroku.

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
4 years ago

Milý pane Kartousi, prosím, už o školství nepište. Vůbec mu nerozumíte. Vy, kdybyste alespoˇn jednou za dva měsíce nekopnul do školství, tak z toho asi dostanete mrtvici. Jste trapný. nejdřív jsem se chtěla rozepsat víc, ale fakt mi za to nestojíte. Nejhorší je, že vám to média tisknou. Tribuna se to tenkrát jmenovalo? To si asi nepamatujete, byl to hnůj všech médií.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

„A zajímavě se to projevuje na počtu neveřejných škol, které vznikají v reakci na tento fenomén.“ To nemůžete jednoznačně doložit. Poslední soukromá škola, o které jsme četli vzešla z toho, že chlapeček se nebyl ochoten podříti pořádku. Tak mu mamka založila školu.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

„Změny už se dokonce neptají na to, jaké je datum. Nejprve jdou většinou ty technologické a za nimi společenské.“ Můžete nám přiblížit ty bouřlivé společenské změny ve Finsku a především v Singapuru?

Dalibor Martisek
Dalibor Martisek
4 years ago

Nikdy jsem neoperoval srdce. Proto bych si nikdy netroufl poučovat kardiology o tom, jak mají operovat. Pak Kartous nikdy neučil a já jen žasnu, s jakou vehemencí nejenže mentoruje kantory, ale usilovně do nich kope. A nevycházím z údivu, kolik prostoru těm jeho blábolům poskytuje náš údajně seriózní a nejčtenější deník.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

Zajímavé, ale paradoxne už typikcé je, že vedoucí komunikace zásadně nekomunikuje. Chápu. Kdo z nás je hoden, aby se k němu takový pedagogický obr sklonil?

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago

Pane Sotoláři, tak se podívejte na ten souhrn příspěvků tady. Copak se na to dá nějak rozumně odpovídat? Kartous něco napíše a vy a další členové hateclubu pod to připojíte několik osobních ironických plivnutí. Přímé debatě, na kterou jsme Vás i pana Soukala opakovaně a osobně zvali, jakož i další oponenty, se vyhýbáte. No tak dobře, pište, co uznáte za vhodné, ale těžko čekat, že tenhle typ příspěvků přinese nějakou věcnou diskusi.

Jakub Malinovský
Jakub Malinovský
4 years ago

Četl jste někdy texty pana Kartouse na Britských listech? Vždyť právě hejty vůči určitým politikům či jiným veřejně činným osobám, stejně jako osobně laděná uplivnutí, jsou jich plné. Pokud se tak sám projevuje vůči jiným, předpokládám, že by jemu samotnému něco podobného vůči němu samotnému rozhodně vadit nemělo.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Jakub

No jenže tady nejsme na Britských listech. Vidíte tady něco takového?

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Odpověď jsem omylem umístil na jiné místo vlákna.

Jakub Malinovský
Jakub Malinovský
4 years ago

Je to pořád ten stejný přisprostlý, „hejty“ píšící a v osobní rovině ironizující Kartous, kterého by ani v době před vznikem těch internetů nešlo brát vystupujícího na dvou různých místech jako dvě odlišné osoby.

A ano, jeho styl „bez sarkasmu to prostě nejde.“, tj. to, co jiným vytýkáte jako „osobní ironická uplivnutí“, je i v textech, které uveřejňuje EDUin, zde např. v takovém osobně ironizujícím hejttextu vůči Václavu Klausovi mladšímu http://www.eduin.cz/clanky/britske-listy-jake-predstavy-konzervuji-nas-vzdelavaci-system/

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Pane Feřteku, nechtějte po mně, abych Vám vypočítával, kolik odpovědí v nejrůznějších diskusích mi dlužíte. O B. Kartousovi už vůbec nemluvě, ten dovedl k dokonalosti postup beztrestně nablafat něco v masmédiích s vědomím, že oponenti tam nemají přístup, a na věcné námitky na profesních fórech neodpovídat. Pokud má jedna moje omluva z debaty pořádané EDUinem sloužit jako záminka k obracení skutečnosti naruby, poslužte si, ale nějak nemám chuť to vůbec více komentovat.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Josef

Fakt mám pocit, že to je trochu jinak. Pokud jsme o něčem polemizovali v médiích, například svého času v Literárních novinách, přišlo mi to v pořádku. Vaše argumenty mě zajímají a cením si vás jako jednoho z nemnoha učitelů, kteří jsou schopní a ochotní veřejně hájit své názory. Za problém vašich textů považuji, že nejste schopen se vyhnout osobním invektivám, že velká část té argumentace je k osobě ne k věci. A v diskusích tento tón už převažuje jednoznačně. To je důvod, proč se jich neúčastním. Myslím, že mi můžete vytýkat ledacos, ale osobní urážky myslím nepoužívám nikdy. A tím,… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Omlouvám se, v rychlosti věším komentáře jinam – viz výše.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

K tomuto článku jsem 1) zpochybnil Kartousovo nedoložené tvrzení o vzniku neveřejných škol a 2) položil jasnou otázku na jakési společenské bouření v Singapuru a Finsku. V čem z toho vidíte ironické plivnutí? Proč se na tyto moje poznámky nedá rozumně odpovědět? Poučte mě. Teprve 3) nakonec jsem zcela pragmaticky použil ironii ve snaze Kartouse vyprovokovat k reakci. O vaši reakci jsem skutečně nestál. Na tu marně čekám v Respektu. Aby laskavý čtenář věděl. Ano, paní Lánská mě zvala do eduinské debaty a já se jí (myslím slušně) omluvil. Pro lidi z neziskovek to asi není problém, ale já kvůli… Více »

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Zdeněk

Popravdě to tvrzení o neveřejných školách jsem nebral jako otázku, spíš špílec. Tady je odpověď jednoduchá. Jestliže za tři roky přibyla stovka neveřejných základních škol, opravdu to těžko bude proto, že je zakládají matky neukázněných dětí. Zkuste těch škol pár objet a probrat to s těmi, co je zakládali. Mají většinou velmi věcné argumenty. I okolo Velkých Němčic jich je dost. Singapur je společnost už léta pod velkým ekonomickým a inovačním tlakem, s nímž se veze i ten tlak na proměnu vzdělávání. A totéž platí o Finsku, jakkoli je to odlišná společnost. Stačí si poslechnout paralelně třeba zástupce finského a… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
4 years ago

Ještě jednou a naposledy. – Osobní invektivy? Třeba to, že Kartous neučí a vy jste nikdy neučil? To je dobré o liessmannovských expertech vědět. A občas připomenout. – Eduin už dávno není tím otevřeným fórem jako dříve, ba zdá se, že zvolil cestu zapouzdření do svých pravd a idylu vlastní neomylnosti. – Je snad mou chybou, že v eduinských textech tak často nacházím napadnutelné věci? – Mimochodem vaše poznámka (nebo snad ironické plivnutí?) o přístupu hodně učitelském je jen dalším důkazem dlouhodobého eduinského směřování. A vlastně i vašich osobních kvalit.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Zdeněk

No jak to tak čtu, moc jsme se v té věcnosti neposunuli.

A když už jsme u těch napadnutelných věcí. Pokud jde o ty dvě námitky k textu. To, co jsem napsal, považujete za odpověď, nebo ne? Ať mám alespoň představu, jak byste si tu diskusi přesně představoal

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Budu reagovat jen krátce: Z osobních urážek jsem vás určitě nevinil. Co se týče mých rozhořčených vyjádření, jsou vždy reakcí na nějakou sprostotu, rozhodně nikoli na jiný věcný názor. I v dalším bych s vámi polemizoval, ale považuji to za zbytečné.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Josef

Aha, takže my diskusi odmítáme, vy jste k ní otevřený, polemizoval byste, ale považujete to za zbytečné. Není to oxymorón? Opravdu si otevřenost k diskusi představuji jinak. Nijak vám tu diskusi nenutím, máte nejspíš pravdu, že v tomhle složení valný smysl nemá, ale říkat, že diskutovat nechceme a pak reagovat takhle, to je opravdu zvláštní.

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Viz můj druhý komentář k článku.