Na osmi pedagogických fakultách se budou diskutovat témata revize RVP pro základní školy

Co přinesl týden  8. 11. – 14. 11. 2021 

Krátce: 

• Hlavní hygienička oznámila konec plošného antigenního testování na školách. Po týdnu je vše jinak – testovat se bude. V pondělí se testovaly děti ve 31 okresech, podle tehdy den starého rozhodnutí mělo jít o předposlední testování (novinky.cz). První vlna testování neočkovaných žáků a učitelů ve 23 okresech 1. listopadu odhalila 699 nemocných (ceskenoviny.cz). Hygienici nejméně na dva týdny uzavřeli školu v Karlových Varech, učit bude distančně (CNN Prima News). Ve středu představila návrh svých opatření skupina MeSES, patří mezi ně i pravidelné testování na školách (SeznamZpravy.cz). „Nemůžeme se opírat jen o očkování. Musíme testovat, trasovat a dělat opatření. Často slýcháme, že opatření jsou drahá, ale jsou pořád mnohem levnější než lockdown a zavírání institucí,“ řekl šéf MeSES Petr Smejkal, vládu zkritizoval za to, že nemá připravený postup pro zhoršení epidemie (lidovky.cz). Ve čtvrtek premiér Babiš oznámil, že vláda bude o dalších kolech plošného testování jednat (irozhlas.cz). SeznamZpravy.cz upozornily, že ministerstvo zdravotnictví změnilo názor na testování ve školách již počtvrté. V pátek vláda schválila plošné testování na školách 22. a 29. listopadu (irozhlas.cz). Podle Mariana Jurečky z KDU-ČSL by se mělo ve školách i ve firmách testovat pravidelně, nevyloučil ani další nouzový stav (CNN Prima News). Průběh současné a předchozích vln pandemie porovnal irozhlas.cz.
• Ministr Plaga se ohradil proti tomu, že by se do trasování měly ve větší míře než dosud zapojit školy. Už v pondělí Plaga kritizoval resort zdravotnictví za to, že nedostal odpověď na otázku, jak mají školy po rozhodnutí dále plošně netestovat dál postupovat. „Jediný návrh ze strany ministerstva zdravotnictví, který se snaží v nějakých konturách zlepšit trasování větším zapojením škol, je pro mě neakceptovatelný,“ řekl Plaga (lidovky.cz). „Školy v podstatě dělají práci za hygienu. Vyplňujeme tabulky, posíláme kontakty a hygiena se mnohde rodičům ozve až za tři čtyři dny,“ řekla v DVTV ředitelka gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. Na únavu ze zvládání věcí, které školám nepřísluší, si postěžoval předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Záleží i na regionu, některé hygienické stanice podle něj fungují dobře, jinde si školy musejí trasování dělat samy (ČT24). „Jako ministr školství bych zavedl PCR testy ve školách a hledal cesty, jak zrychlit práci hygieniků,“ říká v rozhovoru pro Deník N poslanec Petr Gazdík (STAN). Střední článek MŠMT připravil přehled toho, za co v souvislosti s testováním a karanténami odpovídá škola a za co rodič (facebook).
• Za tři roky ukončí v Praze základní školu o třetinu více žáků než dnes, kapacity pražských gymnázií jsou přitom již nyní využity na maximum. Pražský magistrát chce pro silnější populační ročníky otevírat gymnaziální třídy na odborných školách, které s kapacitou tolik nebojují. „Tímto konceptem chceme také ukázat, že se tyto dva světy prolínají. Pro dnešní svět, podnikání i kreativní průmysl je klíčové jak to, co se učím na učilišti, tak to, co se učím na gymnáziu,“ řekl pro lidovky.cz pražský radní pro školství Vít Šimral. Asociace ředitelů gymnázií z plánu navyšovat gymnaziální kapacity nadšená není, problém se podle ní týká především Prahy a Brna, maximálně Plzně.
• Učitelé by podle epidemiologa Smejkala měli patřit mezi profese, pro které by bylo očkování povinné. Situace podle něj spěje k povinnému očkování u zdravotníků, sociálních pracovníků a učitelů. „V případě výše zmiňovaných profesí se ta povinnost dá pochopit, protože jde přece ještě i o ochranu někoho jiného. Opravdu si musí uvědomit, že jde o ochranu žáka, pacienta či klienta v sociálním zařízení,“ řekl pro lidovky.cz Petr Smejkal. Média věnovala velkou pozornost smrti 47leté učitelky z Bíliny, která jako neočkovaná onemocněla covidem-19. Ohnisko ve škole hygienici objevili na konci října, do karantény musely stovky žáků i dospělých (novinky.cz).
• V Praze začaly školy pracovat s modelem karantény test&stay, epidemiologové z MeSES tento postup podpořili. Je-li některý ze žáků pozitivní na covid-19, posílají tyto školy domů jen ty, kdo ve třídě sedí v jeho blízkosti, ostatní testují (CNN Prima News). Plaga připomněl, že ministerstvo školství v říjnu navrhovalo na základě doporučení odborníků takzvaný model test&stay, ministerstvo zdravotnictví jej ale odmítlo (novinky.cz). Skupina MeSES tento přístup, o který se na svých školách začala snažit Praha, podpořila (novinky.cz). 
• „Ve světě všudypřítomného mediálního spektáklu je těžké v klidu probírat důležité věci. Přesněji řečeno: možné to je, ale nikdo si toho nevšimne,“ uvádí Petr Fischer svou rozsáhlou recenzi seriálu Ochránce (lidovky.cz). Kvůli emocionálnímu náboji, který udrží lidi u obrazovky, podle něj „tvůrci obětovali tradiční maso českých seriálů o školském prostředí, tedy právě peripetie běžné každodenní školy“ a vsadili „na střety v jistém smyslu extrémní, odehrávající se na okrajích školského světa“.

Výrok týdne:

„Myslím, že co děti potřebují a někdy v klasické škole chybí, je čas. Dostatek času. Když ho mají, naučí se počítat dobře, a to i násobilku. Otázka je, kdy po nich co chceme. Když je to moc brzy, naučí se to mechanicky. Ano, možná pak budou rychle počítat, ale budou to poznatky trvalé a s porozuměním? Když se budou v deváté třídě připravovat na přijímačky, nezačne se jim to motat?“ říká učitelka matematiky Petra Antlová v odpovědi na otázku, zda jsou oprávněné obavy, že si dítě při výuce podle Hejného matematiky nevytvoří pohotové počtářské návyky (eduzin.cz).

V souvislostech:

• Expertní panel zve na workshopy k revizi RVP. Na osmi vysokých školách chce diskutovat o sedmi principech, z nichž by měla revize vycházet

Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět. „Panel je velmi pestrý a tomu odpovídá i pestrost názorů. Našli jsme ale princip, jak hledat konsensus v rámci pracovních skupin věnujících se sedmi základním tématům a teď jej chceme předložit veřejnosti a ověřit si, jestli je způsob, jak o revizi přemýšlíme, smysluplný,“ říká ředitel expertního panelu Jan Jiterský.

Ověřit si to chtějí na osmi workshopech, které budou mít hybridní podobu – část diskutujících se bude účastnit naživo (pokud to epidemiologická situace dovolí), část online. „Na workshopu představíme téma, jak jej zpracoval expertní panel, včetně různých alternativ odpovědí na položené otázky, které podle nás připadají v úvahu. Součástí diskuse budou i případná rizika,“ vysvětluje Jan Jiterský. Čím více lidí se zúčastní, tím podle něj lépe – cílem je získat zpětnou vazbu z co největšího počtu „bublin“ vzdělávacího systému. I to je například důvod, proč se workshopy konají na pedagogických fakultách. „Chceme do procesu vtáhnout i ty, kdo se podílejí na přípravě učitelů,“ dodává Jan Jiterský.

Způsob, jakým expertní panel pracuje, se v mnohém podobá přípravě Strategie 2030+. Během dvou týdnů se panel pokusil najít odpověď na dilemata, která si označil za principiální. Nyní chce od odborné veřejnosti, aby předložené závěry korigovala. V další fázi procesu budou experti na základě podnětů z workshopů i připomínek zaslaných jinými cestami pracovat na „hlavních směrech“ pro vlastní revizi kurikula. Tento dokument by měl být hotový v dubnu 2022 a poté by měl projít dalším kolem veřejné diskuse. Ambiciózní harmonogram pro tvorbu nového kurikula byl představen v říjnu na konferenci, která oficiálně zahájila veřejnou diskusi k revizi.

Dokument shrnující „hlavní směry“ by měl sloužit jako zadání pro práci odborných skupin, které budou vytvářet novou podobu kurikula. Pokud to bude s ohledem na zadání smysluplné, měly by v této fázi skupiny využít i materiály, které vznikly při předchozích neúspěšných pokusech. „Víme, že revize startovala několikrát a že nestavíme úplně na zelené louce. Až budeme mít v ruce „hlavní směry“, vezmeme si, co už bylo odpracováno, a co bude možné, využijeme. Spolupracujeme také s lidmi, kteří se na předešlých pokusech podíleli,“ říká Jan Jiterský. Pokud vše půjde podle plánů MŠMT, od září 2023 bude moci odborná veřejnost nové kurikulum připomínkovat. Od září 2024 se pak počítá s tím, že by podle nového kurikula mohly začít učit první školy, od roku 2015 je plánován povinný „náběh“ podle možností školy, minimálně ale v 1. a 6. třídě. 

Ministerstvo školství se podle Jiterského poučilo z potíží z poslední velké revize RVP a plánuje proto masivní podporu pro školu. Ta by měla mít minimálně podobu konzultací k tvorbě nového školního vzdělávacího plánu (ŠVP), na které bude mít nárok každá škola. Zvažuje také další možnosti, jak školám s přechodem na výuku podle nového RVP pomoci. Patřit by k nim mohly vzdělávací projekty, které by pomáhaly s tvorbou ŠVP a jeho implementací, nebo ukázkové učební úlohy v rámci samotného dokumentu RVP. Expertní panel počítá také s přípravou autoevaluačních kritérií, která umožní školám posoudit, jak na tom se zaváděním nového kurikula jsou.

Výběr z Edukalendáře:  

• 18. 11. → online → Kulatý stůl SKAV a EDUin: Co se potřebují žáci naučit v době globální klimatické krize?
• 24. 11. → Praha → Mediální výchova II: Fake news a bezpečné chování v online prostoru