Novinky.cz: Ve školách začali ověřovat nový způsob výuky dějin 20. století

(c) Kateřina Lánská

Probíhá ověřování nového způsobu výuky dějepisu ve školách. Text shrnující základní informace o projektu Dějepis+ přinesl zpravodajský web Novinky.cz.

Ministerstvo školství začalo ve školách ověřovat nový způsob výuky dějin 20. století. Do projektu Dějepis+ se pro tento školní rok zapojilo zatím 251 učitelů, z toho 41 jich bude koordinovat spolupráci vyučujících v regionech. Skupiny pedagogů se budou vzájemně podporovat a sdílet své zkušenosti s inovacemi ve výuce. Pracovat budou mj. s aplikací HistoryLab.

Pokud se tento model spolupráce učitelů osvědčí, chtělo by ho ministerstvo v budoucnu využít i pro modernizaci výuky v dalších předmětech, jak informovala Vendula Ježková z Národního pedagogického institutu (NPI).
Projekt Dějepis+ má přispět k tomu, aby žáci díky výuce moderních dějin lépe chápali souvislosti nedávné historie se současností.

Na jeho realizaci spolupracuje NPI s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Program vznikl jako pokusné ověřování vyhlášené ministerstvem školství, plánuje se na tento a příští školní rok.

Méně memorování, více kritického myšlení

Učitelé z blízkých škol vytvoří skupinu, která se bude pravidelně scházet, připravovat a vyhodnocovat výukové lekce. K dispozici budou mít vzdělávací materiály a zaškolení do online aplikace HistoryLab.

Oproti důrazu na memorování dat by se měli žáci v hodinách dějepisu v projektu naučit myslet více kriticky.

„Pořád přežívá představa, že v dějepise jsou důležité znalosti. Ale já dodávám, že nejen znalosti, ale i dovednosti,“ prohlásil obsahový manažer projektu Jaroslav Pinkas z ÚSTR. Za klíčovou považuje schopnost přemýšlet o vlivu minulosti na přítomnost.

Různé způsoby výuky

Pedagogové, kteří se do projektu přihlásili, se v srpnu setkali na letní škole. Třídenní program jim nabídl možnost vyzkoušet si různé způsoby výuky jako spolupráci žáků v malých skupinách, vedení diskuze se třídou nebo tzv. metodu koktejlu. Ta dává žákům možnost seznámit se s tím, co všechno může způsobit změnu ve společnosti.

„Žáci tak pochopí, že to nikdy není jedna věc, která změní děj událostí. Je to soubor několika příčin, namíchaný koktejl okolností,“ vysvětlila učitelka Jana Sagitáriová z Jablunkova na Frýdecko-Místecku.

Experti se dlouhodobě shodují, že výuka moderních dějin v českých školách není dost efektivní, i když se oproti minulosti vylepšila. Podle České školní inspekce se většina žáků seznámí s dějinami do 90. let 20. století, jen asi 3,5 procenta nedojde do roku 1989. Současné učebnice ale podle některých kritiků historii příliš popisují, a tak děti od dějepisu spíš odrazují.

Školský resort již dříve uvedl, že se bude snažit výuku moderních dějin více podpořit při úpravách rámcových vzdělávacích programů, které by měly být hotovy zhruba do tří let. Už dříve ministerstvo vydalo metodické doporučení, ve kterém učitele nabádá např. k návštěvám archivů a muzeí či k besedám s pamětníky.

Změna učiva na ZŠ

Nejde ovšem jen o dějepis. Zástupci škol a zaměstnavatelů, pedagogické fakulty nebo školní inspekce se v příštích měsících zapojí do přípravy podkladů k velké revizi učiva pro základní školy. Spolupracovat budou v expertním panelu, který na začátku září ustanovilo MŠMT.

Nový rámcový vzdělávací program (RVP), který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech, školy by podle něj mohly učit od září 2024. Určité změny ve výuce chce i spolek češtinářů.

Odborníci totiž už několik let upozorňují, že současné RVP jsou zastaralé a předimenzované.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments