Video: Povinný předškolní rok přináší příliš mnoho „ale“

Přinášíme záznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin, který se konal 19.2. v ZŠ Vodičkova v Praze a věnoval se návrhu MŠMT na zavedení povinné předškolní docházky do mateřských škol. V panelu panovala překvapivě shoda na tom, že zavedení povinné docházky poslední rok před nástupem do školy neřeší problém dětí z nepodnětného prostředí. Stanovisko SKAV k závěrům kulatého stolu najdete ZDE. Zvukový záznam si můžete poslechnout ZDE. Pozvánku na kulatý stůl najdete ZDE.

V české společnosti jsou nepochybně děti, kterým by významně pomohlo, kdyby se jim dostalo ze strany školského a dalšího podpůrného systému nadstandardní pozornosti a péče. Kolik jich přesně je nevíme. Podle kvalifikovaného odhadu ČŠI je jich 4 – 5 %, přesné statistiky však neexistují. Situaci sociálně deprivovaných dětí totiž nikdo systematicky nemonitoruje a tak záleží, jaké faktory vlastně vezmeme do úvahy při posuzování aktuálního stavu. Můžeme tedy zákonitě dojít k mnohem vyšším číslům. MŠMT navrhuje povinný rok předškolní docházky,  a to právě kvůli dětem, které potřebují pomoc při adaptaci. Stanovit takovou povinnost plošně ale nemá smysl, shoduje se odborná veřejnost. Postihne totiž i ty rodiny, jejichž děti přehnanou péčí státu nepotřebují. Nebo je to jinak? Vždyť drtivá většina dětí stejně do mateřských škol dochází, takže k reálné změně nedojde. Ne nad vším se diskutující na posledním Kulatém stole SKAV shodli.

Proč by měla být zavedena tato nová povinnost? Co tím vyřešíme? V čem může být toto opatření rizikové? A případně pro koho? Za jakých podmínek by mohlo být takové opatření účinné? Jakou podporu nabídneme rodinám k tomu, aby všechny děti od raného věku mohly získat přístup ke vzdělávání? Jaká všechna opatření se v současné situaci nabízejí? O těchto otázkách přišli diskutovat Irena Borkovcová (Jihomoravský inspektorát ČŠI), Peter Dráľ (Chceme vedieť viac, Slovensko), Daniel Hůle (Demografické informační centrum), Markéta Literová (SKAV, Step by Step ČR), Václav Mertin (Filozofická fakulta UK) a Blanka Zámečníková (MŠ Chodov).

Daniel Hůle a Irena Borkovcová během debaty zdůraznili, že opatření, kterým chce ministerstvo školství zlepšit adaptabilitu dětí na požadavky školy, se týká relativně malého procenta dětí. Paní Borkovcová však připustila, že údaj o 4 až 5 % je pouze kvalifikovaným odhadem, nikoliv statisticky doložitelným číslem. ČŠI ani žádná jiná instituce v ČR podobné informace nemá.  Daniel Hůle upozornil, že pokud by taková evidence vznikla, neměla by být sestavována jen podle etnického klíče. Uvedl také, že v ČR nenavštěvuje mateřskou školu zhruba 9 % dětí. Mezi nimi jsou v zásadě dvě skupiny: děti ze socioekonomicky slabého prostředí, jejichž rodiče si často neuvědomují, že tím své děti významně handicapují, a pak děti rodičů z náboženských komunit. Ti mají o výchově a vzdělávání dětí jiné představy. Právě pro ně by pravděpodobně byla zákonná povinnost problematická.

Plošné zavedení odmítl i dětský psycholog Václav Mertin, který se postavil i proti povinné docházce do školy. Jak zdůraznil, neodmítá povinné vzdělávání, pouze představu, že jediným místem, kde lze vzdělání získat, je škola. Dle jeho názoru také poslední rok v mateřské škole nemusí zdaleka naplnit očekávání v tom, že zanedbaným dětem pomůže. Jednak proto, že se jedná o relativně krátkou dobu a jednak proto, že hlavní těžiště rozvoje je v rodině.

Daniel Hůle v souvislosti s posledním rokem předškolního vzdělávání nadnesl, zda se jedná o optimální prodloužení školní docházky. Podle statistik totiž dosahovaly významně vyšší míry úspěšného ukončení SŠ ty generace, jejichž povinná školní docházka zasahovala i středoškolské období.

Předškolní vzdělávání jako vysoce důležitý předpoklad budoucího úspěchu ve vzdělávání i socializaci obhajovala Blanka Zámečníková, učitelka, která má ve třídě 17 děti ze sociálně slabého prostředí. Pro její argument hovoří i řada výzkumů na toto téma. Paní Zámečníková nicméně připouští, že práce s těmito dětmi má svá úskalí, přičemž nejdůležitější je navázání pravidelné komunikace a důvěry s rodiči. Podle jejího vlastního průzkumu je většina učitelů na takovou práci připravena, nicméně zhruba 30 % oslovených se do ní zapojit nechce. Paní Borkovcová v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že učitelé na děti ze sociálně oslabeného prostředí připraveni jsou. Jde ovšem jen o přesvědčení.

Markéta Literová uvedla příklad belgické mateřské školy, která pracuje s dětmi z různorodých komunit, a přesto dokáže problémy z toho vyplývající zvládat. Odmítá plošnou povinnost a jako nejdůležitější vidí stimulaci rodičů k tomu, aby děti do předškolního vzdělávání zapojili, např. prostřednictvím systému sociální podpory. Právě tímto způsobem motivují rodiče k předškolnímu vzdělávání v Belgii, dodala paní Literová.

Peter Dráľ z iniciativy Chceme vedieť viac, která má podobné cíle jako měla kampaň Česko mluví o vzdělávání, seznámil publikum se situací na Slovensku. V roce 2013 byl slovenským parlamentem projednáván podobný návrh. Počítal s 80 povinnými hodinami měsíčně a s možností domácího vzdělávání. Současná vláda jej však shodila ze stolu z finančních důvodů. Pan Dráľ také odmítl plošné řešení a vyjádřil názor, podporovaný i dalšími panelisty, že efektivní je práce s těmi, kteří podporu potřebují. Uvedl příklad úspěšného dlouhodobého projektu přímo ve vyloučené lokalitě, díky němuž se podařilo během 8 let výrazně zvýšit dokončení základního vzdělání místních dětí (z 0 na 60 %), tři děti pokračovaly na střední a jedno dokonce na vysoké škole. Projekt byl však ukončen kvůli nepřízni majority žijící v obci. Po ukončení projektu se situace ve vyloučené lokalitě vrátila velmi rychle do původního stavu.

Současný návrh na zavedení povinného roku předškolního vzdělávání vyvolává mnohá „ale“, shodli se panelisté. Důležitou neznámou zůstává konkrétní návrh na realizaci této povinnosti ze strany MŠMT. Není jasné, jakým způsobem bude tato povinnost konkrétně stanovena (zda počtem hodiny strávených v MŠ jako v případě slovenského návrhu nebo nějakým jiným způsobem). Není jasné, zda bude umožněna alternativa domácího vzdělávání a za jakých podmínek. Není jasné, jak a zda bude nastavena vymahatelnost této povinnosti. Není jasné, jak chce MŠMT podpořit mateřské školy, které budou vzhledem ke své spádové oblasti zatíženy větším počtem dětí se sociálním handicapem. Není jasné, jaký bude postoj majoritní společnosti když víme, že řada rodičů si nepřeje, aby jejich dítě chodilo do školy s dětmi romskými. Jak uvedl Filip Rameš (Open Society Fund) v závěrečné diskusi, pro majoritní společnost by tato povinnost neměla být přítěží, pokud už dnes drtivá většina dětí MŠ navštěvuje. Podle dosavadních zkušeností jsou předsudky žáků a rodičů na školách, které navštěvují Romové, menší než na těch, kde zkušenosti s Romy žáci a rodiče nemají.

Panelisté se shodli na tom, že je třeba hledat cestu, jak podpořit sociálně zanedbané děti v tom, aby uspěly při adaptaci na povinnou školní docházku. Předpokládají ale, že tato podpora bude založena zejména na indikaci potřebných rodin (např. prostřednictvím sítě pediatrů), na podpoře dětí přímo v rodinách a terénní práci, která zajistí vzájemnou důvěru a ochotu rodičů svěřovat děti do předškolní péče, a to už v co možná nejrannějším věku. Je také nutné, aby byla poskytnuta náležitá podpora učitelkám a učitelům v mateřských školách a aby byli připravováni na práci s rozmanitým spektrem dětí už během studia. Jak je ale z výše uvedeného výčtu nároků patrné, nic z toho nebude jednoduché. Neexistuje například žádná snaha provázat agendu ministerstev školství a sociálních věcí a pokusit se najít způsob, jak stimulovat zájem rodičů těch dětí, které by předškolní péči nejvíce potřebovaly. Podobně nefunguje ani spolupráce se zřizovateli škol. Za těchto podmínek se jeví plošné zavedení povinnosti jako sporný, nicméně reálně proveditelný krok.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
75 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
l.snirch
l.snirch
8 years ago

„V panelu panovala překvapivě shoda na tom, že zavedení povinné docházky poslední rok před nástupem do školy neřeší problém dětí z nepodnětného prostředí. “ Nechápu, proč pan Kartous napíše slovo „překvapivě“ – to už rozum považujeme za překvapivý? Nebo jak toto slovo myslí? Dokument SKAV je „překvapivě“ rozumný. Obávám se, že přesto „překvapivě“ rozumné stanovisko může být přehlasováno a kolektivizace 5 letých dětí zvítězí. „Uvedl také, že v ČR nenavštěvuje mateřskou školu zhruba 9 % dětí. Mezi nimi jsou v zásadě dvě skupiny: děti ze socioekonomicky slabého prostředí, jejichž rodiče si často neuvědomují, že tím své děti významně handicapují, a… Více »

katerina lanska
katerina lanska
8 years ago

K té formulaci v perexu bych se asi měla spíš vyjádřit já: „překvapivě“ tam je proto, že ta shoda překvapivá byla. Už jen z toho důvodu, že není nijak samozřejmá. Když se podíváte na video, zazní tam v diskusi i názor obhajující zavedení povinnosti s ohledem na prospěch dětí z méně podnětného prostředí – protože je obtížné je identifikovat a předpokládá to meziresortní spolupráci, se kterou MŠMT jaksi nepočítá. a když budu interpretovat i ten závěr shrnutí – myslím, že se tím chtělo říct jen to, že to je technicky proveditelné (bez ohledu na oponentní názory). Jinak tohle je shrnutí… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Mluvíme o 5 letých dětech, o jejich nedobrovolném a zbytečném vytržení z rodin, a řekneme, že je to technicky proveditelné. Jak krásně odosobněné. Jen mi nejde do hlavy koncepce Eduinu a jsem tím zaskočen, vím, že minimálně pan Kartous myšlenku povinné předškolní docházky vítá. Nevadí mi diskuse ani kulaté stoly, ty vítám, nevím, jestli je bude brát MŠMT vážně, obávám se, že je tam již dávno rozhodnuto, upínám se na Parlament, ale u Eduinu bych předpokládal, že názor bude zcela jednoznačné NE povinné předškolní docházce. Spletl jsem se v odhadu. Ta shoda je pro mě nepřekvapivě samozřejmá a jsem překvapen,… Více »

katerina lanska
katerina lanska
8 years ago

Myslím, že to je nedorozumění. Pro mě byla ta jednoznačná shoda v panelu celkem překvapivá, protože tu diskusi třeba jen mezi kolegy v Tísni sleduju a má určitý vývoj.

Nejsem si jistá, jestli Bob Kartous tak jednoznačně vítá povinnou předškolní docházku. Tu poznámku o reálné proveditelnosti chápu spíš jako kritickou výtku, ale možná jsem to pochopila špatně.

Ta poznámka o shrnutí byla myšlena tak, že je to text, který neodráží naše stanovisko z principu, byť se shodovat může, nebo nemusí. Tiskovou zprávu jsme k tomu zatím nevydali.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

P.S.
Žena 7 let pracovala v organizaci, která pomáhala sociálně slabým se začleňovat do českého školství, opravdu nám na tom moc záleželo a záleží, ale povinnost je ta nejhorší ze všech možností, kterou lze zvolit. Jako vždy. Ale technicky proveditelná. Mluví to jen o neschopnosti či o nevůli skutečně státu pomáhat. Že to logicky zvýší odpor k té pomoci, to snad nikomu nedochází. Pěkný start do života pro 5 leté děti. Aspoň budou vědět, co od státu můžou čekat. Žádné iluze o svobodě. V rámci páchání dobra je dovolena vše. Za svět krásnější.

katerina lanska
katerina lanska
8 years ago

p.s. a za sebe můžu říct, že souhlasím s panelisty a s Vaší poslední poznámkou – jen jsem se snažila vysvětlit, že dělat závěry o postoji EDUin ze shrnutí diskuse na kulatém stole je zavádějící. určitě k tomu ale stanovisko vydáme.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Tak si na to stanovisko Eduinu počkám. Opravdu jsem zvědav. Po všech těch kauzách, kdy jste vystupovali proti jednotnosti (přijímaček, maturit,…) a v zájmu individuální výuky (1. stupeň, 2. stupeň ZŠ) a já Vám fandil, se nějak snadno přehlídne sice malá skupina lidí, kteří chtějí vychovávat své 5 leté děti doma. Argument, že většina do školky děti dává (z jakýkoliv důvodů – ekonomických, kariérních,…) není důvodem pro přehlížení těch pár procent rodin, které ve školce nevidí alternativu, ale zbytečnost pro své děti. S panem Kartousem jsme si na to téma vyměnili dost mailů, takže myslím, že jeho stanovisko znám. Než… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

A paní Lánská, děkuji za Vaše názory, abych nezapomněl. Mějte se

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Oprava
„nevůli skutečně státu pomáhat. “
Mělo býti: nevůli státu skutečně pomáhat.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Kartousi, povinné vzdělávání s možnosti souběžného domácího je řešení, jak z té umělé vymyšlené šlamastyky uniknout. Chválabohu ta to. Útok na svobodu rodiny snad bude takto odvrácen. “ V systému, který neumí poskytnout adresnou pomoc těm, kdo ji nejvíce potřebují, se jeví povinný rok předškolního vzdělávání jako reálné řešení. “ – tuto Vaši větu nikdy a doufám, že žádný člověk, který respektuje svobodu, nepochopí. Sociální inženýrství nikdy lidstvo nespasilo, jen vedlo do hlubších společenských problémů. Co takhle zavést povinné školní družiny ? Vždyť děti 1. stupně se po škole vrací (některé) do nepodnětného domácího prostředí a jak mají dělat… Více »

Iva Švarcová
Iva Švarcová
8 years ago

Povinné předškolní vzdělávání s možností souběžného domácího vzdělávání je byrokratická ptákovina, která by zřejmě vedla k tomu,že by rodiče předškolních dětí museli podávat žádosti o to, aby si své děti předškolního věku mohli nechat doma, případně zdůvodňovat, kým a jak budou doma vzdělávány.
Spíš bych byla pro to, aby všechny předškolní děti měly státem garantované právo ma poslední rok předškolního vzdělávání před nástupem do školy.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
8 years ago

„Jestli má stát nějakou povinnost, je to právě vůči nim.“ Nechť tedy stát upřesní, kdo je „nim“, a neobtěžuje všechny. „protože jejich rodiče to neumějí“ Ale žalobu v Bruselu podat umějí?

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Paní Švarcová,
2 rozdílná slova, garance (vítám) a povinnost (odmítám).

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Kartousi
nabídnout pomoc jednoznačně vítám (7 let jsme to dělali, něco o tom víme, pracovali jsem pro romské děti při jejich začleňování), nařídit všem je sociální inženýrství. To umíte rozlišit a nezaměňujte.
Odebírat 5 leté ze spokojených rodin, které se chtějí a umějí o své děti postarat mnohem lépe než stát, navíc zdarma, je neefektivní, neekonomické, nepedagogické, nesvobodné, protirodinné – přidejte si další jakákoliv ne dle libosti.
Proč to hájíte – jen proto, že stát se svými ministerstvy školství, sociálních věcí, zdravotnictví neumí komunikovat?
To opravdu hájíte? Rozum mi to nebere.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„Takové návrhy zákonů doufám jsou přesně ty, které dělají z občanů rebely vůči vlastnímu státu (nebo by aspoň měly dělat).“

Pane Šnirchu, proč by mělo něco dělat z lidí rebely? Přiznáváte alespoň někomu právo na to, aby se mohl domnívat, že jeho dítě se lépe socializuje a vzdělá mezi svými vrstevníky, než v rodině? Mně tohleto vnucování „dobra“ pořád nějak nejde pod vousy.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„Zase krok blíže k nápravě světa.“

Tak s tím máte zrovna vy, pane Šnirchu, veliké zkušenosti. Neustále se snažíte všem srovnat startovní čáru. Zjevně máte vytříbenější smysl pro spravedlnost, než pánbůh.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„…povinnost je ta nejhorší ze všech možností, kterou lze zvolit. Jako vždy.“

Skutečně? Takže zákony se dodržovat nemusí? Tak jo. Můžeme rozdat řidičáky a zbrojní průkazy všem, kdo projeví zájem. Povinnosti, které je předepsáno splnit, bych nechal čistě na dobrovolnosti žadatelů.

Tohle uvažování je absurdní a jeho původce si zjevně neuvědomuje, jak moc to vypovídá o jeho neschopnosti zobecňovat. V něčem se státu právo na omezování jednotlivců a vyžadování plnění nějakých povinností přiznává, v něčem je to okamžitě jistým typem lidí označeno za kolektivismus, úřednickou zlovůli, apod. Je to vždy podle toho, jak se to komu hodí.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Doležele
přiznat někomu právo, kdo chce – z mé 100 % podpora, rád ze svých daní příspívám, 7 let v začleňování se angažujeme.
Nařídit povinnost VŠEM proti jejich vůli – v tom nevidíte rozdíl?

Nechápu Váš text.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„Jedná se o velmi složitý problém, který za současného stavu nemá jednoduché ani jednoznačné řešení.“

:-)))

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Doležele
srovnávat povinnosti při udělení řidičáku s povinným odebíráním 5 letých dětí z funkčních rodin, které se o své děti postarají a zadarmo (víte, jak Vám na penězích vždy záleží) a lépe než stát ?

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„…tuto Vaši větu nikdy a doufám, že žádný člověk, který respektuje svobodu, nepochopí.“

Jasně. Od šesti let to nevadí, ale od pěti ano. Neměl by každý člověk, který respektuje svobodu, bojovat proti povinné školní docházce? Proti povinnému očkování? Proti povinnosti dodržovat společenská pravidla psaná i nepsaná? Každý svobodný člověk přece má mít právo se rozhodnout, co dodržovat bude a co ne.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
8 years ago

„Proč to hájíte – jen proto, že stát se svými ministerstvy školství, sociálních věcí, zdravotnictví neumí komunikovat?“ A mně se to líbí. Krásně se ta nesmyslnost uvažování některých jedinců projevuje. Když to nebude povinné, tak toho ti, kteří to potřebují, nevyužijí. A když to bude povinné, tak se to dotkne těch, kteří to nepotřebují a poradí si mnohem lépe sami. To je sranda. A teď jak z toho ven? No, nevidím jinou možnost, než definovat ty, kteří to potřebují a těm to dát jako povinnost. Co bude následovat je asi jasné – ombudsmanka, Brusel, Komise, Člověk v tísni a jiní… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Doležele
nabízet stejnou startovací čáru ( o tom jsem vždy psal o SŠ, nikdy jsem nepsal, aby stát nařídil všem studovat SŠ) a nařizovat je rozdíl.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Doležele
od 6 let je možno mít domácí výuku, to snad znáte.
Nebo se snažíte dokumentovat svou neznalost?

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pane Kartousi
„podle zatím neověřené zprávy, se kterou na KS přišel pan Mertin, chystá MŠMT souběžné zavedení možnosti vzdělávat děti v rámci této povinnosti doma. To umožňuje všem, kdo jsou přesvědčeni, že pětiletým dětem mateřská škola uškodí, tuto hrozbu odvrátit.“
Stačí si poslechnout, co říkal pan ministr Chládek dne 21.1.2015 v ČT – viz 8. minuta.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/215411058040121?kvalita=nizka

Předpokládám, že pro Vás je vyjádření pana ministra ověřená zpráva.

vittta
vittta
8 years ago

Co to je vlastně za lidi, co diskutují u toho kulatého stolu? To jsou nějací superodborníci, za základě jejichž názorů bude „něco“ upraveno zákonem? Víte, co je to zákon? Ten postihuje kladně či záporně 100% populace (teoreticky) ne nějakých pár nadšenců u kulatých stolů. Je to neuvěřitelně trapné, jak může nějaká učitelka MŠ dělat vlastní průzkum, kde je 30% učitelů připraveno na zvládnutí úkolů, které ani nejsou přesně specifikovány? Paní Literová pak ohromila příkladem belgické MŠ, kde to všechno funguje (už sedím na zadku s ústy dokořán, jak jsme zaostalí) a korunu tomu nasadil pan Rameš,(kde se tam vzal?) který… Více »

vittta
vittta
8 years ago

Jo, pane Snirchu, nebylo by lepší, kdyby jste slovní spojení „domácí výuka“ nahradil slovem „výchova“? to si myslím, že se na tak malé děti hodí víc.

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
8 years ago

„Za těchto podmínek se jeví plošné zavedení povinnosti jako sporný, nicméně reálně proveditelný krok.“

Pobavilo :)) Jak si může někdo myslet, že povinnost předškolního vzdělávání se dá realizovat? Kdo nebude chtít, aby se jeho dítě tohoto účastnilo, prostě ho omluví, že má teplotu, oslabenou imunitu nebo třeba vši… a je to.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Pan ministr mluví o povinném předškolním vzdělávání (ne výchově) od 1.9.2016, poslechněte si od 8. minuty v mnou uvedeném odkazu na 21. leden 2015. Buď ve školce nebo na ZŠ nebo domácí výuka plnící přesně Rámcový vzdělávací program. Tedy rodič 5letého dítěte, který chce vychovávat dítě doma, dostane RVP a bude s dítětem pravděpodobně chodit čas od času do školy ověřovat, jak jej plní (tak si to představuji) Jen asi do Vánoc, než se bude schvalovat změna zákona, netrpělivosti pořádně neusnu, co takové RVP bude obsahovat? Bohužel, nebylo poodhaleno. Ale jako kompromis akceptuji. Pokud to společnost posune, proč ne. Pořád… Více »

vittta
vittta
8 years ago

Pane Snirchu, copak opravdu ani netušíte, kam směřuje tento „první krok“?
Jak se to bude vynucovat….to je velice snadné a vyzkoušené ve vyspělých a komunismem nepostižených zemí.
Slyšel jste někdy výraz „Barnevernet“?

Iva Švarcová
Iva Švarcová
8 years ago

Ad „Jen asi do Vánoc, než se bude schvalovat změna zákona, netrpělivostí pořádně neusnu, co takové RVP bude obsahovat? Bohužel, nebylo poodhaleno.“
Rámcový program pro předškolní vzdělávání byl vydán jako jeden z prvních RVP. Dá se najít na http://www.msmt.cz.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Dobře, rodina dostane tento 27 stránkový RVP a aspoň ví, co má splnit v přípravě svého dítěte na školu. To je přínos. Zodpovědný rodič to zvládne hravě. Kdo ji bude zkoušet, jak často, kdo hodnotit? Pokud 1-2x ročně (povolení domácího vzdělávání, případně pololetí), OK, je to řešení. Ten dokument přečtu za hodinu – dvě, splněno má dítě 90 % v 5 letech, zbytek hravě doplní během 6. roku dítěte. Moje žena je vystudovaná na SPgŠ, dala oběma synům (byli jen 2) během 15 let domácí přípravy logicky x krát více než může nabídnout školka včetně socializace, protože nežili izolovaně v… Více »

Ondřej Šteffl
8 years ago

Všechny zahraniční studie ukazují, že pro děti ze sociálně slabého prostředí je školka velký přínos, a to ve ve smyslu přínosu pro společnost – nižší nezaměstnanost, nižší kriminalita, vyšší příjmy a tudíž vyšší daně, nižší nemocnost atd. Přínos pro děti vyšší střední třídy, či vzdělaných rodičů je samozřejmě sporný, a je i zásah do svobody. A) Takže jsem si vždy přestavoval, že to bude tak, že školka bud povinná, ale optout jednoduchý – třeba jen vyplnění formuláře, nic víc. Ale takhle jednoduché třeba jen pro ty, kteří neberou dávky, nebo nemají nejvyšší přídavky na děti apod. A takto to i… Více »

vittta
vittta
8 years ago

Pane Šteffle, bylo by dobré myslet i na politické důsledky takového kroku. Lidé sociálně slabé Romy nenávidí ne kvůli tomu, že mají jinou barvu kůže, ale protože mají plno výhod, které většinová populace nemá a především – ty výhody mají právě za to, že jsou nepřizpůsoboví. Tedy je stát prakticky odměňuje za nepřizpůsobivost a oni jsou na nepřizpůsobivosti motivováni.Není tedy moc vhodné, dávat jim cokoliv navíc zadarmo, mají přece své organizace, které vyždímou z jalové krávy tele. Proč romské organizace neorganizují přípravu vlastních dětí na školu? Češi jsou dobráci, ještě by jim pomohli. Ale takoví dobráci zase nejsme, abychom pomáhali… Více »

Iva Švarcová
Iva Švarcová
8 years ago

Rodiče žádný vzdělávací program nepotřebují, v rodině se dítě vychovává a socializuje a na systematické vzdělávání má dost času po 6.roce věku, kdy už je to povinné.
Povinnou předškolní docházku bych nahradila právem na předškolní vzdělávání.
Nakonec celý tento plán po mnoha diskusích a jednáních skončí na tom, že ve školkách nebude dost míst pro všechny děti.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

V tom bych se neradoval, že bude nedostatek míst, protože předškolní povinná má být ve školkách či školách a ty už se třepou, když mají nedostatek žáků, jak zachránit existenci škol a místa učitelů a využití budov. Košile bližší než kabát. Tudy cesta rozumné novely nepovede, musí se bránit rodiče. Ale velké většině bude vyhovovat, protože děti do školek dávají a když to bude navíc zadarmo, tak mají bonus. Takže zbude mizivé procento rodin jako je moje. Je již oznamováno jako hotová věc a diskuse neprobíhá. Česká nekomunikační republika je na žebříčku hodně vysoko. Záchranou je Parlament. Snad to projde… Více »

Sarka K.
Sarka K.
8 years ago

Pane Šteffle, doba, kdy někteří „za nás věděli“ co je pro nás přínos a dobré, ta už tu jednou byla. Vaše teorie A je typické „rychlé řešení“, pro školství snad i typické. Kde není vnitřní motivace, nasadíme vnější tlak. A zásah do svobody je problém pro vyšší střední třídu a výš, ale pro sociálně slabé ne ??? Jestli tímto nesměřujete k rozčlenění občanů na kategorie – podobně jako budovy mají třídy energetické náročnosti, tak co něco takového zavést pro rodiče? Výše konta = kvalita rodičovských kompetencí? Zajímalo by mne, kdo by podle této Vaší teorie byl potom ten „koncový dozor“.… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Řešení je jediné – garantovat možnost předškolní výchovy (dneska není, ne všichni se do školky dostanou) a motivovat ve spolupráci 3 ministerstev všechny rodiny, kterým prospěje. Existují i nápomocné organizace. Měla by existovat společenská diskuse, která by měla vést rodiny k vzdělávání. Svobodná demokratická společnost takto funguje. Ne jen oznamovat opatření a nařízení. Pak je to sice technicky proveditelné, ale společensky kontraproduktivní. Povinnost se stejně bude obcházet, navíc vyvolají další oprávněné emoce ve společnosti, stačí číst jen tuto diskusi.
Sociální inženýrství řeší společenské problémy zásadně bez diskuse metodou A je to. Páchaní dobra má někdy velmi neblahé důsledky.

Sarka K.
Sarka K.
8 years ago

„Sociální inženýrství řeší společenské problémy zásadně bez diskuse metodou A je to. Páchaní dobra má někdy velmi neblahé důsledky.“
Naprosto souhlasím, nehledě k tomu, že „zákonem nahnané“ děti ze sociálně nepodnětného prostředí do běžných školek vygenerují nový problém – v tom, že jejich rodiče nebudou mít žádný zájem na spolupráci, dodržování pravidel, podílení se – podobně jako v některých ZŠ – stav, kdy přivedou své děti dobrovolně, znamená přece jen trochu lepší výchozí pozici pro spolupráci školky a rodiny.

vittta
vittta
8 years ago

Pane Snirchu, píšete že „Svobodná demokratická společnost takto funguje.“ Kde? Vždyť to je už jako na ostrově Utopie. Nefunguje sice nic, ale kdyby se to udělalo tak nebo onak, určitě by to fungovalo. Žádná svobodná demokratická společnost není a nemůže být. Vždycky bude většina lidí lhostejná, prostě tomu nerozumí a neumí pochopit dopady.Proto také různí vykukové či fanatici tak snadno prosazují naprosté zvrhlosti a jinými zvrhlostmi léčí chyby, jimi samotnými způsobené. Nespoléhejte na nějakou utopickou „Svobodnou demokratickou společnost“ ale diskutujte na základě vlastní hlavy s tím, že to prostě nefunguje ale že když se zatlačí,(z pozice odborníka) může se nějaká… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
8 years ago

Já si ještě ve svém zralém věku vzpomínám, jak jsem školku nenáviděla.A pionýrské tábory taktéž. Ještě, že jsem měla to štěstí, že jsem žila v domě s prarodiči, takže převzali péči o mě.Zato ségra, ta by ve školce třeba i přespávala. Jedno je jisté. Pokud je doma podnětné prostředí, školka nutná není. Jenže většina nařízených věcí bývá také nenáviděná. O tom, že mnoho dětí ( a nejen romských), je dnes zanedbáno ,netřeba diskutovat.Že by jim školka pomohla je taky jasné. Jenže jak toto do sebe skloubit. Když se porozhlédnu po internetu, existuje mnoho organizací, které se profilují jako pomáhající. Jsou… Více »

vittta
vittta
8 years ago

Paní Karvaiová, tady je ovšem ten zásadní problém, že děti, které nejsou romské nikoho nezajímají, ať mají jakékoliv postižení či jakékoliv sociální zázemí.
Těch by si nikdo nevšiml, ani kdyby umírali ve škole hlady.
Tady se Bohužel hraje konkrétně děti romské, tam jsou peníze, tam jsou politické body, ne u bílých…

Ondřej Šteffl
8 years ago

Zajímavá poznámka o sociálním inženýrství. Ovšem povinná školní docházka je v tomto smyslu „sociálním inženýrství“ par excellence, dokonce je zakotveno v Ústavě. S ohledem na smysl toho ustanovení a současný stav poznání by tedy bylo správné stanovit povinnou školní docházku (pokud má zůstat devítiletá) od 4 do 13 let.

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Jenomže tady nejde o vzdělávání, ale o snahu o zařazení děti ze slabších sociálně ekonomických rodin do společnosti. A protože to neumíme výběrově pro potřebné (ono je to náročné), tak to zamaskujeme RVP předškolního vzdělávání (přitom jde o výchovu) a nařídíme všem, i těm, které to vůbec nepotřebují, protože mnohem lépe zajistí rodina. Tady nejde o vzdělávání dle Ústavy. Nestačí odvést děti do školky dle zákona ( i kdyby se tak skutečně dělo) a zajistit potřebnou výchovu ve školce, bez zajištění spolupráce s rodinami, kdy i tyto rodiny by musely akceptovat a rozvíjet tyto předávané hodnoty, protože jinak čeká 5… Více »

Šárka Kadlecová
Šárka Kadlecová
8 years ago

Vždy jsem si představovala předškolní přípravu realizovat tak, jak již napsal pan Šteffl ve svém předminulém příspěvku do diskuse. A tedy: …udělat školku prostě bezplatnou a všem dětem, jejichž rodiny pobírají nejvyšší přídavky na děti tam dávat jídlo zdarma, a ve škole taky. Dle mého soudu je toto jediná přijatelná cesta, jak dětem ze sociálně slabého prostředí skutečně pomoci. Jde o to, že povinná předškolní docházka se sice dá zákonem vynutit, ale jen těžko se dá vynutit, aby rodič platil dítěti stravné ve školce. To se pak reálně může stát, že děti budou ve školce s tím, že nebudou mít… Více »

vittta
vittta
8 years ago

Da diskuze mi připadá poněkud zvláštní. Vlastně se chce, aby stát někomu neustále pomáhal. Romským dětem, chudým dětem, postiženým dětem…. A pomáhá se a pomáhá…ale nezdá se mi, že by se reálně pomohlo tak významné části dětí, že by byly vidět nějaké skutečné výsledky. Tak jsou postaveny i argumenty „pomáhajících“. Za příklad jsou dávány bezvýznamné částečky, úspěšné spíše nadšením všech zůčastněných, než nějakým systémovým zázrakem. A i tak je otázka, zdali vůbec úspěšné jsou. Stát by se jistě měl starat o ty, kteří z různých objektivních důvodů pomoc potřebují. Jde především o postižené nebo o chudé, kteří hůře zvládají starost… Více »

l.snirch
l.snirch
8 years ago

Nejjednodušší je rozdat dávky potřebným, jenže to nic podstatného z pozice společnosti z dlouhodobého hlediska neřeší krom závislosti dotyčných na dávkách. Místo rozdávání ryb je lepší naučit ryby chytat. A to je neskonale těžší. Jsem rád, že se společnost snaží smysluplně (nejde nikdy 100%) začlenit do vzdělávání a práce občany s postižením, občany v slabším socioekonomickém prostředí atd. Moc tomu fandím i se na tom jako rodina podílíme. Ale řešit to nesmyslnými zákonnými povinnostmi pro všechny, které situaci některým rodinám zhoršují a ještě to bude stát hodně peněz, protože dotyčné neumíme (nechceme?) vytipovat, je kontraproduktivní. Funguje jen motivace, u děti… Více »