Kniha Učitelé na vlnách transformace ukazuje proměnu společnosti, škol i zklamání a naděje učitelů s nečekanou otevřeností

Ve čtvrtek 26. září si přijďte do Bio-zahrady v Belgické 33 pro výtisk mimořádné knihy, která ukazuje, co si učitelé myslí o reformě škol i společenských změnách

Praha 20. září – Kniha Dany Moree Učitelé na vlnách transformace je v domácím kontextu výjimečnou publikací, která na základě rozhovorů s učiteli dvou základních škol v anonymním středočeském městě mapuje proměnu vzdělávání i společnosti za poslední desetiletí.  Pro čtenáře je překvapivá míra otevřenosti a zklamání, s níž se svěřují učitelé s pocity, které v nich vzbuzují porevoluční poměry i proměna jejich vlastní práce.

Kniha je vystavěna na autentických výpovědích učitelů. Nabízíme ukázky:

Najednou se mohlo zpívat a řešit cokoliv a říkat cokoliv, takže z toho zmizelo to tajno a malebnost a všechno se smělo říkat a všechno to najednou zhrublo a ztratilo to ten jinotaj, tu křehkost, i ty děti, i na ty se valila spousta informací. Samozřejmě nemluvím hned o těch letech po revoluci, ty byly úžasný, ale to potom.
(Poláková, škola Kaštan, aprobace ruský jazyk, hudební výchova, dnes učí anglický jazyk, cca 45 let)

Když jsem řekla, prosím tě, když chceš na zedníka, tak můžeš bejt chytrej zedník, copak musíš bejt takhle blbej. No a on povídá, no jo paní učitelko, ale kolik máte vy a kolik budu mít já. A já na to, já vím, že mám málo, ale aspoň něco vím a to mi nikdo nevezme. Takže vzdělání padlo, to není potřeba, protože všichni někde něco vyšmelili, prodali, vydělali nebo nemuseli dělat vůbec, takže něco jako vzdělání nebylo potřeba, to šlo dolů.
(Slavíčková, škola Lípa, aprobace dějepis, cca 70 let)

Jako vždycky, v každém režimu, a vždycky se našli takoví, kteří byli nadšený pro to, co se děje. Tak třeba, pokud jde o ty samostatný plány, který si vypracovává každá škola, od začátku já jsem říkal, to je blbost první třídy. Jsme základní škola, všechny základní školy v celé republice a snad všude ve světě mají stejnou náplň učiva. Stejnou výšku, úroveň znalostí, která je dosažitelná, která je optimalizovaná. Samozřejmě, já když jsem zmínil to divadlo, tak samozřejmě se najdou takový, který prostě jsou před oponou a už křičej, jaký je to nádherný, že jo všechno. To bylo u nás na škole. A dneska, už pomalu docházejí k tomu, že to není to optimální, co chtěli.
(Brož, škola Kaštan, aprobace chemie, pracovní výchova, cca 67 let)

Obsáhlejší ukázku, v níž učitelé popisují svůj pocit ze změn po roce 1989, čtěte ZDE.

Představení knihy a diskuse s autorkou se konají ve čtvrtek 26. září od 15.00 v kavárně Bio-zahrada v Belgické 33, Praha 2.

Pozvánka je ke stažení ZDE. K dispozici budou recenzní výtisky i knihy za sníženou cenu. Moderuje Tomáš Feřtek.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Ta knížka překračuje obzor běžné pedagogické nebo sociologické literatury především tím, že velmi přesně vystihuje pocity a postoje učitelů v České republice a nijak jejich názory neuhlazuje. Není to zrovna povzbudivé čtení, ale je zajímavé, jak v promluvách učitelé pod zárukou anonymity propojují pocity z transformace společnosti s tím, jak vnímají proměnu vzdělávání, svých žáků i vlastní práce.“