Tisková zpráva: CERMAT hledá ředitele. Bude to odborník?

ilustrační foto by University of the Fraser Valley (flickr.com) (CC BY 2.0)

Testy k maturitám a přijímacím zkouškám zásadně ovlivňují obsah a zaměření vzdělávání na ZŠ a SŠ. Ředitelem organizace by měl být člověk schopný uvědomit si celkové důsledky, které testy na vzdělávání mají.

Praha, 25. července 2016 – Ministerstvo školství vypsalo výběrové řízení na ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Tato organizace je odpovědná za koncepci, přípravu a vyhodnocení státních maturit a také připravovaných jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Poslední dva ředitelé, Pavel Zelený a jeho dřívější spolupracovník a dnešní ředitel Jiří Zíka, nedokázali zvýšit nedostatečný kredit, který organizace u odborné veřejnosti má.

Tzv. společná část maturitní zkoušky byla připravována průběžně od druhé poloviny 90. let 20. století. Zavedena do systému byla nakonec po několikanásobné změně koncepce i politického zadání v roce 2011. Odhaduje se, že na přípravu koncepce byla vynaložena více než miliarda korun.

V současnosti je povinnou součástí státní maturity zkouška z českého jazyka a zkouška z matematiky, případně z cizího jazyka (dle výběru maturanta). Státní maturita je dlouhodobě kritizována pro svou nákladnost, organizační nedokonalost, chybovost i obsahové zaměření testů a utajování informací. Její současný koncept vznikl za působnosti Pavla Zeleného a jeho dřívějšího spolupracovníka, dnešního ředitele Jiřího Zíky.

Výběrové řízení na ředitele CERMAT je dobrou příležitostí pro obsazení této pozice člověkem s odbornými zkušenostmi, který zároveň vnímá dopady práce jím vedené organizace komplexně a s ohledem na dlouhodobý rozvoj vzdělávání. Zde je přehled několika lidí, kteří takové podmínky splňují:

Martin Chvál – pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při PedF UK, věnuje se oblasti hodnocení výsledků vzdělávání, dříve již jako ředitel CERMAT působil.

Petr Suchomel – manažer České školní inspekce, dlouhodobě se věnuje oblasti hodnocení výsledků vzdělávání.

Jana Straková – pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při PedF UK, připravovala mezinárodní projekty hodnocení výsledků vzdělávání OECD v ČR (PISA, PIAAC atp.).

Jindřich Kitzberger – pracuje jako ředitel společnosti Duhovka, která provozuje síť škol. Někdejší náměstek na MŠMT pro regionální vzdělávání a ředitel ZŠ.

Jana Palečková – působí na Přírodovědecké fakultě UK, během své práce v Ústavu pro informace ve vzdělávání se podílela se na přípravě mezinárodních šetření (PISA).

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: Výběr nového ředitele by mohl tuto organizaci nasměrovat k tomu, aby klíčové zkoušky, které významně ovlivňují předchozí vzdělávání ve školách, sloužily k jeho kultivaci, nikoliv k degradaci. ČR má k dispozici několik odborníků, kteří by tuto důležitou práci mohli dobře vykonávat. Je samozřejmě otázka, zda je to zajímá a zda bude výběrové řízení takového člověka upřednostňovat. Každopádně by se lidé, kteří splňují kvalitativní požadavky, měli o tuto pozici ucházet, její vliv je značný.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
12 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago

Navrhuji Tomáše Janíka. O funkci by se neměl ucházet někdo, kdo nesouhlasí s hlavním cílem Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

Jiří Janeček
Jiří Janeček
4 years ago
Reply to  Pavel

Já, jak tady slyším slovo odborník (byť teda bez přívlastku), tak preventivně radši strnu hrůzou…

Ondřej Hausenblas
4 years ago

Pozitivní je, že lidé na MŠMT vidí, že Cermat nefunguje. Kdo by však dokázal naplnit málo domyšlenou koncepci státní maturity? Mezery v koncepci nejsou pouhá zanedbaná, nedoplněná místa ve zdivu, ale vynechávky už v základech stavby, která navíc stojí na pohyblivých píscích. Schopný ředitel by musel dostat mandát věc v přiměřeném čase napravit – a co když prokáže, že je třeba stavbu strhnout a radši stavět jinde a jiné zařízení na zlepšení české vzdělanosti? Takové zařízení, které by nepanovalo, ale sloužilo, nezatajovalo, ale zvalo veřejnost, a to vše pro vzdělávání, a ne pro výrobce statistik, ani pro ping-pong s čísly,… Více »

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago

To je taková trochu obehraná písnička. To se dělá tak, že se napíše párkrát do novin, že neproběhla celospolečenské diskuse na dané téma, že se jedná o mrtvou, či zastaralou myšlenku, která nás vrací o desítky let nazpět, že nikdo neví, jaký cíl má vlastně high-stake testování sledovat a pak se na to jako začne nabalovat v dalších článcích že jako „odborná veřejnost“ nesouhlasí, upozorňuje na nesmyslnost, nefunkčnost, zaostalost, apod. De facto je to jakási marketingová autocitace, nebo citace několika málo lidí mezi sebou navzájem, kteří se točí pořád v kruhu a jeden se odkazuje na druhého, aby to vypadalo,… Více »

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago
Reply to  Pavel

Většina daňových poplatníků smysl Cermatu chápe velmi dobře, je přesvědčen pan Dolezel. Pro jistotu (bruselská zkušenost) se na to těch poplatníků nikdo nezeptal ani nikdy nezeptá.
Ostatně, i většina učitelů velmi dobře chápe smysl Cermatu – je to ten orgán, který pozvedl státní buzeraci na netušenou výši. BTW, víte, jak probíhá taková CERMATem předepsaná maturitní zkouška?

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Ennio

Tak ono to není zase tak obtížné pochopit. Smysl Cermatu je zajistit kvalitu státní certifikace vzdělání. Dělají to tak všechny soukromé firmy, které vytvářejí nějaké certifikace. Obvykle to je tak, že čím větší procento neúspěšných, tím prestižnější certifikace. Z pohledu ekonomické teorie i teorie her je to celkem logické. Takže se můžeme bavit o tom, jestli se z erárního krade, jestli to Cermat provádí dobře, nebo blbě, jak ten smysl kdo chápe, nebo nechápe, ale že taková organizace má smysl (ostatně existuje prakticky ve všech vyspělých zemích), o tom je diskuse ztrátou času. Možná se pohybuji ve vychýlené populaci oproti… Více »

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago

Střední školy by měly patřit a všestranně podléhat obcím, případně soukromníkům. MŠMT by mělo být buď zlikvidováno a personál odeslán na převýchovu, nebo (v soft verzi) změněno v poradní orgán poskytující zájemcům nezávazné rady. Co s CERMATem by tak nějak vyplynulo ze situace.
Bude-li CERMAT zachován, samozřejmě by jej měl vést někdo, kdo souhlasí s jeho existencí a s jeho škůdcovskou rolí. Situace se pak bude úspěšně vyvíjet původním (dosavadním) směrem a časem se třeba najde dostatečně vlivný politik, který pochopí, k čemu to celé je.

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Ennio

Jasný. Aby se traktoristi se šmelináři mohli opět chopit vesla a rozložit a rozprodat zbytky české vzdělanosti. Hlavně aby byly ty vily na Ořechovce. A každého, kdo nebohé žáky nutí se cokoliv učit a vyžaduje po nich jakoukoliv znalost, či dovednost, je třeba v zájmu zvyšování kultury národa, zlikvidovat, nebo poslat na převýchovu. A když už by to tedy jinak nešlo a došlo k té soft verzi, tak si můžeme platit nějaké nezávazné poradní orgány, které nám sdělí, že jsme blbí jako bedna kytu, ale řešení naší blbosti nechá na nás. Pochopitelně se to musí udělat šikovně, aby z toho… Více »

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago
Reply to  Pavel

Tunely do státního rozpočtu (ve školství) mohou vznikat pouze tehdy, když se stát „stará“ o školství. Jediný DOKUMENTOVANÝ tunel byl INDOŠ, a ten byl „vyroben“ ministerstvem. CERMAT neukazuje, že král je nahý, ale že peníze lze vyhazovat z oken mnoha různými způsoby a pod nejrůznějšími záminkami. Co se týče řešení naší blbosti, kdyby to stát „nechal na nás“ by bylo ideální – říká se tomu svoboda a je to ta věc, kterou nám dnešní demokratický stát dobrovolně neposkytne. Doporučuji nastudovat něco o tom, jak fungovalo americké školství dříve než ho začalo moudře řídit Ministerstvo. Až zase někdy budou chtít filmaři… Více »

Pavel Dolezel
Pavel Dolezel
4 years ago
Reply to  Ennio

Tunely nedělá stát. Tunely dělají soukromé osoby, které se na státu chtějí napakovat. Ano, je pravda, že stát si to moc dobře nehlídá, protože sám soukromou osobou není a dochází tudíž ke střetu zájmů osobních a společenských. To je jeden z důvodů, proč je veřejný sektor mnohem méně efektivní, než sektor soukromý. Na druhou stranu už jsem viděl projekty v řádu miliard, které se nakonec odepsaly, aniž by byl hlavní produkt dodán a to v čistě soukromém sektoru. Jako důsledek výběru špatných dodavatelů, nebo jiných chybných manažerských rozhodnutí. A čím větší společnost, tím větší problémy v řízení.

Josef Soukal
Josef Soukal
4 years ago

Nepřestane mne fascinovat, když o chybějících vizích a koncepcích píší ti, za kterými v tomto ohledu není nic vidět.
A tvrzení, že ing. Zíka nepozvedl kvalitu práce Cermatu a že Cermat má nedostatečný kredit u odborné veřejnosti, je zbožným přáním těch, jejichž stěžejní schopností je umět odbornost předstírat a marketingově se prodat.

Ennio Kocourek
Ennio Kocourek
4 years ago
Reply to  Josef

Nezbývá než parafrázovat výrok admirála Dalrymple-Hamiltona a připomenout, že vaše odborná veřejnost je nejspíš jiná, nežli moje odborná veřejnost. //// Tvrzení, že „Ing. Zíka pozvedl kvalitu práce Cermatu“, je příznivé asi jako že „Torquemada pozvedl kvalitu práce Inkvizice“. Třeba je to pravda, ale kdo – kromě ministerských úředníků – mu o to stojí? //// Ústřední plánovací komisi, ať už sama sebe nazývá Cermat nebo MŠMT, není NIC do toho, jak vypadají a probíhají maturity na českých středních školách. To jen politici si chtějí hrát na vojáčky a vybrali si k tomu bezbrannou oběť – české školství. ////