Ministerstvo školství vyslyšelo požadavky krajů a některých ředitelů, ale návrh pravděpodobně přinese mnoho technických a organizačních obtíží a kvalitu škol zvednout nemůže.
Praha 23. dubna – Stručná zmínka ministra školství Marcela Chládka, že uvažuje o zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, zvedla vlnu mediálního zájmu. Jde ale zatím opravdu o prvotní nápad, jehož konkrétní obrysy a zadání musí teprve vzniknout. Přinášíme přehled rizik a nežádoucích důsledků, které podobně ambiciózní projekt pravděpodobně přinese.
První informace říkají, že by se zkoušky skládaly elektronicky na středních školách, pravděpodobně z matematiky, češtiny, cizího jazyka, případně obecných studijních předpokladů. Testy by byly jednotné, k přijetí na různé školy (průmyslovky, gymnázia) by byl nutný pokaždé jiný stupeň úspěšnosti v testu. Za těchto předpokladů vidíme tato rizika:
- Technické a organizační problémy.
Testovací systém NIQES, který chce ministerstvo použít, zatím počítá s počítačovým vybavením základních škol. Ale tam nelze testovat, protože učitelé ZŠ jsou motivováni k co nejlepším výsledkům žáků v podobném testování a hrozilo by zkreslení. Na středních školách technická infrastruktura chybí a bude těžké se vyrovnat s tím, že na některé školy se hlásí až trojnásobek zájemců, jinde je zájem malý. Tyto technické obtíže a disproporce nebude snadné odstranit.
- Zúžení obsahu vzdělávání.
Jednotné testy pro všechny střední školy ze dvou tří předmětů povedou k ústupu od soustředění na kompetence, které zmiňuje Rámcový vzdělávací program pro základní školy, a přesune pozornost opět především na testovatelné učivo.
- Příliš silný nástroj deformující vzdělávací soustavu.
Ustoupili jsme od plošného testování v devátých třídách a nahradili je testováním na výběrovém vzorku. Tady by ale fakticky existovalo jednotné plošné testování naprosté většiny žákovské populace, navíc s dosti fatálními důsledky pro další život každého dítěte. Školní vzdělávací programy by šly stranou, školy by směřovaly své vzdělávání k tomuto testu, podobně jako na Slovensku směřují k závěrečnému testování nazvanému Monitor. A to se všemi negativními důsledky.
- Nekoncepční opatření z hlediska dlouhodobých strategií vzdělávání.
Ministerstvo ustoupilo tlaku krajů, které ve své působnosti často už tyto jednotné zkoušky organizují, ale je otázka, jak takový krok souzní s dlouhodobými koncepcemi, které na ministerstvu paralelně vznikají. V moderních vzdělávacích systémech je snaha přenést rozhodování o podobě vzdělávání na co nejnižší úroveň, tedy na ředitele, učitele a mnohdy i na studenty. Toto by byl jasný krok opačným směrem. K centralizaci a zdánlivě jednoduchému, ale ve skutečnosti technokratickému řešení, které buď nezmění nic, nebo přinese více škody než užitku.
- Další snížení motivace ředitelů skutečně pedagogicky vést svou školu.
Mnohé školy, ať už užívají přijímací testy nebo ne, doplňují přijímací řízení i pohovory, nezkoumají jen znalosti, ale i osobní zralost a kompetence žáků. Tady jim opět odebereme možnost vybrat si studenty podle jejich a svých potřeb a nahradíme ji strojovým státním mechanismem. Byl by to jen další signál, že nemá cenu se o něco snažit.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Je ocenitelné, že i ministr si je vědom, že samotné zavedení jednotných přijímaček nezvýší ani kvalitu základních ani středních škol. Jsme teprve na začátku debaty o jednotných přijímačkách a měli bychom k nim přistupovat velmi obezřetně. Šlo by o velmi silný nástroj, který by pravděpodobně deformoval snahu odklonit se od čistě znalostního vzdělávání směrem ke kompetencím pro život. Existuje riziko, že jediným krokem zlikvidujeme další snahy o koncepční a moderní rozvoj vzdělávání.“
„Existuje riziko, že jediným krokem zlikvidujeme další snahy o koncepční a moderní rozvoj vzdělávání.“
Přesně tak. Jednotné přijímačky, jednotné svačiny, jednotné osnovy… Máme už jen krůček k popření celé reformy.