Tisková zpráva: Stavět přijímací zkoušky na SŠ a VŠ pouze na testech je srovnatelné s „pouštěním žilou“

ilustrační foto by English106 (flickr.com) (CC BY 2.0)

Sebelepší test nezajistí skutečně validní informaci o tom, v čem uchazeč o studium vyniká, jaké jsou jeho dispozice, motivace, zájmy a dosažené úspěchy. Technologie současnosti umožňují vytvářet mnohem přesnější a pestřejší obraz o uchazečích.

Praha, 6. května 2016 – Český vzdělávací systém bude mít, jako jeden z mála, plošné přijímací zkoušky na maturitní obory. Stejně tak se nahlas mluví o státní maturitě jako o možném kritériu přijetí na VŠ. V obou případech sice existují možnosti, jak přijímací řízení obohatit o jiná kritéria, nicméně praxe ukazuje, že SŠ a fakulty spoléhají ve velké většině pouze na testy. S ohledem na dobrou praxi v zahraničí a technologické možnosti jde o neodpovědný hazard s potenciálem mladé generace.

Podle novely školského zákona mají plošné testy z matematiky a českého jazyka, které jsou od roku 2017 povinnou součástí přijímacího řízení do maturitních oborů SŠ, minimálně 60% váhu při rozhodování o přijetí ke studiu. Ředitelé škol mohou zbylých 40 % využít pro přihlédnutí k jiným faktorům. Z dlouhodobé zkušenosti se ale ukazuje, že školy využívají v drtivé většině pouze testů, ať už státních, nebo soukromých poskytovatelů.

Stejně tak v přijímání na VŠ rozhodují zejména výsledky znalostních, případně dovednostních testů, které postihují jen omezenou část kognitivních dispozic uchazečů. Prestižní vysoké školy přitom staví na zjišťování širokého spektra nejen kognitivních, ale i volních vlastností uchazečů, jejich zájmů, vůle a motivace.

Možnosti, které by bylo možné využít k vytvoření přesnějšího obrazu uchazečů o studium:

  • Digitální portfolia uchazečů, digitální odznaky (Co umím, Veriod, Umím.to a podobné aplikace).
  • Reference učitelů, veřejných autorit, vedoucích ze zájmových oddílů.
  • Úspěchy dosažené v neformálním vzdělávání (skauting, sportovní, kulturní, ale třeba i sociální zájmová činnost).
  • Schopnost uvažovat nad složitými tématy v přímém pohovoru (např. přijímací řízení na Oxford University).
  • Dobrovolnictví, ochota podílet se na rozvoji veřejného zájmu, pomoc potřebným (častý požadavek při přijímaní na zahraniční univerzity).

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Způsob přijímání do dalšího stupně vzdělávání vysoce ovlivňuje to, na co se předchozí vzdělávání soustředí. Pokud by se podařilo obohatit přijímací řízení na SŠ a VŠ, přirozeně by to vedlo k relativně rychlé proměně obsahu a přístupu ke vzdělávání na ZŠ, respektive SŠ. Výběr omezený na testy je problematický i z hlediska plýtvání širokého spektra talentů a nadání mladé generace. Lidské mozky jsou přitom – s nadsázkou – zdaleka nejcennější surovinou, kterou česká společnost má.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments