Publikujeme otevřený dopis, který jsme dnes zaslali za EDUin, o.p.s., Jaroslavu Hanákovi, prezidentu Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Oslovili jsme ho se třemi otázkami, které se týkají tlaku svazu na větší počet absolventů učňovských oborů.
Vážený pane Hanáku,
v rámci tzv. Roku technického vzdělávání, který Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) vyhlásil za podpory Ministerstva školství ČR, spustil SPČR kampaň, v níž požaduje, aby bylo v rámci středního školství vzděláváno více učňů. Tento požadavek jste explicitně přednesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny (3. 3. 2015, ZDE).
V této souvislosti Vám chceme položit následující otázky, které se vzdělávání učňů a jejich zaměstnatelnosti přímo týkají. Vycházíme přitom z faktu, že vyučení představují dlouhodobě nejohroženější skupinu mezi nezaměstnanými. Český statistický úřad v září 2014 uvedl, že mezi 318 000 nezaměstnanými je 137 000 vyučených (ZDE). Jde o největší skupinu, tvoří 43 %. Dále uvádíte, že je problém zaměstnávat humanitně vzdělané absolventy. Server infoabsolvent.cz ukazuje, že to není pravda. Naopak, nezaměstnanost absolventů gymnázií a vysokých škol je dlouhodobě minimální, nejrizikovější jsou právě učiliště a střední odborné školy. Otázky, na které bychom od Vás rádi dostali odpověď, jsou:
1) Má SPČR k dispozici jiné údaje, kterými může podložit Vaše tvrzení? V pořadu DVTV z 15. 3. 2015 jste pracoval s údaji (např. o nezaměstnanosti humanitně vzdělaných absolventů VŠ), jejichž zdroj jste neuvedl, více ZDE.
2) Pokud ne, kdo zaplatí náklady Vámi požadované transformace školství a kdo ponese náklady na neúspěšné a nezaměstnané absolventy středního odborného vzdělávání?
3) Jak konkrétně jste schopni garantovat zaměstnanost většího počtu učňů? Z jaké studie vývoje ekonomiky v ČR vycházíte a o jakém časovém horizontu zaměstnanosti hovoříte? Jinými slovy, na jak dlouho je schopen SPČR garantovat zaměstnanost většího počtu učňů technického směru?
Vážený pane Hanáku,
plně respektujeme fakt, že český průmysl zaměstnává velkou část populace a že se pracovní trh má spolupodílet na designu vzdělávacího systému. Na druhou stranu, jediná fakta, o něž se doposud můžeme opřít, ukazují na vysokou míru poměru učňů a odborně vzdělávaných středoškoláků obecně (v rámci OECD patříme k zemím s nejvyšším počtem odborně vzdělaných absolventů SŠ vůbec, ZDE), na vysokou míru jejich nezaměstnanosti, dále na postupnou automatizaci činností, která postihuje nejvíce právě manuálně pracující (ZDE, česká ekonomika žel žádnou podobnou studii nemá) a vede k přesvědčení, že současné generace potřebují vzhledem ke své celoživotní adaptaci mnohem více všeobecných vzdělávacích dovedností, jako jsou čtenářská, matematická, informační gramotnost či znalost cizího jazyka, což jim současná učiliště neumějí poskytnout, jak dokládají např. výsledky mezinárodního šetření PIAAC (ZDE). Pro Vaše snadnější pochopení, je velmi pravděpodobné, že učni, po nichž voláte, budou muset za dalších deset let hledat zcela odlišnou práci, pro niž nebudou mít základní předpoklady, tedy schopnost získat dodatečnou kvalifikaci. Je nutné si tedy klást otázku, zda vyšší počet absolventů učilišť (za současného stavu) povede k jejich trvale lepší zaměstnatelnosti a zejména k jejich trvale lepšímu uplatnění ve společnosti. Vzhledem k celkovému počtu učňů v českém vzdělávacím systému se jeví být mnohem důležitější klást si za cíl zlepšení kvality výstupů učilišť, nikoliv zvýšení kvantity absolventů.
Nejde nám o to stranit jen určitému typu vzdělávání. Plně podporujeme vzdělávání obecně, samozřejmě i to technické. V prvé řadě jsme ale přesvědčeni, že způsob, jakým se bude vzdělávací systém v ČR rozvíjet, záleží na veřejné diskusi a účasti všech zainteresovaných, tedy zejména těch vzdělávaných (rodičů a jejich dětí). Nikoliv na tlaku ze strany byť silného, ale pouze jednoho zájmového sdružení. Pevně věříme, že Váš pohled na věc je tentýž.
Za obecně prospěšnou společnost EDUin
Zdeněk Slejška
ředitel
„… na vysokou míru jejich nezaměstnanosti, dále na postupnou automatizaci činností, která postihuje nejvíce právě manuálně pracující …“ Jakou část z „vocational“ tvoří manuálně pracující? Jste si jisti, že ta metodologie je ve všech zemích OECD porovnatelná? Např. je absolvent SPŠ, který se poté živí jako programátor, manuálně pracující? A co třeba zdravotní sestry, nebo nižší zdravotnický personál? To jsou manuálně pracující? To pak je tedy asi i lékař, ne? A co třeba ekonomické školy? Ví někdo, zda střední ekonomická škola náhodou účetním plně nepostačuje? Nebo úředníkům a jiným administrativním pracovníkům? Je úředník manuálně pracující? A co OSVČ? Víte, jaká… Více »