TZ EDUin: Žáci se zlepšili, ředitelky a ředitelé to tak ale nevidí

Ptejme se, proč vnímáme dovednosti našich dětí v horším světle, než jaká je realita.

Praha, 30. srpna 2016 –  Přestože se dovednosti žáků na základních školách nemění a v některých oblastech se zlepšují, jejich rodiče a učitelé se domnívají, že obecně jsou znalosti a schopnosti dětí horší než dřív. Před Ministerstvem školství a Českou školní inspekci stojí úkol zjistit, proč to tak je a jak lze postoj veřejnosti změnit.

Evaluační ohlédnutí 1996/2016 bylo postaveno na jednoduchém principu. Žáci posledního ročníku ze sta základních škol dostali k vyplnění několik testů, které jejich předchůdci vyplňovali před dvaceti lety. Výsledky ukázaly, že ve většině testů vykazují dnešní žáci v podstatě shodnou úroveň znalostí, ale zásadně se zlepšili v angličtině, téměř o deset procentních bodů. Výsledky tohoto šetření byly prezentovány v červnu tohoto roku.

Čemu byla zatím věnována minimální pozornost, je fakt, že i ředitelky a ředitelé škol, kde došlo k velmi výraznému zlepšení výsledků, v dotaznících, jež byly součástí šetření, uvádějí, že podle jejich názoru se schopnosti dětí snižují. Tento dotazník samozřejmě vyplňovalo vedení škol dříve, než vědělo, jak jejich škola v testech dopadla.

Z grafu je patrné, že jediné, v čem vedení škol vidí jednoznačnou změnu, je sebevědomí žáků, což je ale parametr, který mnozí učitelé nevnímají jako zlepšení. Zdá se tedy, že učitelský pohled na žákovské dovednosti se v mnohém míjí s realitou. Jde o zásadní informaci, kterou by měl stát ověřit a v případě potvrzení na ni reagovat.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Především by bylo třeba ověřit informace, které šetření Kalibra přineslo. Pokud je to opravdu tak, že v dlouhodobém horizontu jsou na tom děti, pokud jde o znalosti, víceméně stejně, stojí za úvahu, proč si myslí dospělí opak. Důvodů může být víc. Svoji roli hraje vzpomínkový sentiment, také jsou pravděpodobně mezi jednotlivými školami dnes větší rozdíly než před dvaceti lety. I tak je ale rozpor mezi schopnostmi dětí  a názory ředitelů překvapivý a měli bychom se ptát, co s tím lze udělat.“  

Shrnutí šetření: ZDE.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vit Patek
Vit Patek
4 years ago

Tisková zpráva končící uprostřed věty a uprostřed přímé řeči v uvozovkách je docela „originální“. Neméně „originální“ je váš způsob odkazování, resp. citování zdroje, ze kterého jste všechny podstatné informace převzali.

Vit
Vit
4 years ago
Reply to  EDUin

No, když si o to tak říkáte… Za slušné a seriózní bych považoval, kdybyste hned v úvodu vaší tiskové zprávy jasně napsali, že jde o váš komentář k šetřením, které provedlo KALIBRO, resp. k jeho – daleko komplexnější – interpretaci výsledků toho šetření, a neskrývali to doprostřed přímé řeči pana Feřteka na konci té vaší zprávy.
Takhle si můžu myslet, že při příležitosti začátku nového školního roku nemá Eduin co kloudného dát do tiskové zprávy, tak si musí nenápadně vypomoci trochou „cizího peří“.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Vit

Jde o tiskovou zprávu. Rád vám ji pošlu v podobě, jak ji dostali novináři. Její součástí je prezentace Kalibra s kompletními výsledky a odkazy na další zdroje, kde je nepochybné, kdo je autorem šetření. Ve všech textech, včetně blogu na Respektu, kde jsme se o toto šetření zmiňovali, jasně odkazujeme na zdroj. Že bychom se tvářili, že jsem autorem toho šetření, to nás popravdě ani nenapadlo. Jen jsme chtěli na začátku roku připomenout z toho šetření některé zajímavé detaily.

Martin Krynicky
Martin Krynicky
4 years ago

Podle mě není vůbec jisté, jestli stejné nebo o trochu lepší výsledky testů zadaných po dvaceti letech, opravdu znamenají, že žáci dneska umí to samé nebo více než před 20 lety. U angličtiny by měly být udány počty vyučovaných hodin angličtiny, kterými prošly děti testované v roce 1996 a v roce 2016. Obávám se, že bychom zjistili, že se výsledky zlepšily o 9,9 % díky tomu, že počet odučených hodin se zvýšil o 50 %. Ani nemluvím o tom, že mnoho učitelů se po revoluci angličtinu teprve učilo místo ruštiny a už vůbec nezmiňuji, že dnešní děti mají od raného… Více »

Pěnice Skalicová
Pěnice Skalicová
4 years ago
Reply to  Martin

Chtěla jsem něco podobného napsat (napsala jsem to na ČŠ včera), ale vy jste mě předběhl a napsal to mnohem lépe než já.

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Martin

Dobrý den, doplňuji odpověď od Davida Součka z Kalibra, který je autorem toho průzkumu.

Porovnávat výsledky dětí ukončujících ZŠ teď a před dvaceti lety je korektní a má to dobrý smysl. Nejde přeci o nějakou soutěž, při které by měly být dokonale srovnatelné všechny výchozí podmínky, ale o co nejpřesnější porovnání stavu na výstupu ze ZŠ. Počty hodin angličtiny, rozmach internetu, cestovaní atd., to vše jsou faktory, které nepochybně výsledky ovlivnily, a my teď můžeme diskutovat, jakým směrem, jak moc,… A třeba na základě těch diskusí něco změnit.

Jiří Janeček
Jiří Janeček
4 years ago

No, zeptám se ještě tady: Proč se liší ta čísla v grafu „Změny ve vybraných kvalitách žáků…“ v odkazované prezentaci (12-17-49-0 u motivace) a v zprávě Kalibra (20-28-81-4) [http://www.kalibro.cz/assets/files/examples/PodkladyMediaKomentovane.pdf]

Tomáš Feřtek
Editor
4 years ago
Reply to  Jiří

Dobrý den, doplňuji odpověď od Davida Součka z Kalibra, který je autorem toho průzkumu.

Grafy na našich stránkách obsahují výsledky za všechny ředitele, kteří dotazník zodpověděli v roce 2016. Tech je asi 130. Ne u všech se však opakovaly testy. Když vzorek zúžíme na ty, kde se testovaní opakovalo (tedy na 100 škol), zbude nám ředitelských respondentu 80 – ostatní dotazník nevyplnili. A to jsou ta čísla/grafy v tiskové zpravě. Mimochodem, myslím, ze se to percentuálně nijak zvlášť neliší.