Co se dá zachránit ze státní maturity

Publikujeme stanovisko EDUin k letošnímu ročníku státních maturit, které vyšlo v červnovém čísle časopisu Řízení školy. Text, který vznikal v první polovině června, se snaží pojmenovat příčiny jednotlivých problémů, zvažuje, co všechno je možné a rozumné ze současného maturitního modelu zachovat, a navrhuje kroky, které by mohly vést k vylepšení veřejného obrazu státních maturit a většímu uživatelskému komfortu pro školy i studenty. Zároveň upozorňuje, že i po případných úpravách se současný maturitní model velmi pravděpodobně během několika let přežije a bude nutné hledat cesty pro modernější maturitu. Žlutě označené pasáže byly aktualizovány.

 

Od druhého ročníku státní maturity si odborná i laická veřejnost slibovaly stabilizaci, větší profesionalitu a předvídatelnost, celkové uklidnění poměrů. Realita? Nevyzkoušené testy, které hrozí zapříčinit další pokles už tak velmi slabé motivace studentů zvolit těžší maturitní úroveň. A především chaos okolo centrálního hodnocení písemných prací, které poškodilo i excelentní studenty a způsobilo vlnu nevole a lavinu žádostí o přezkoumání zkoušky. V reakci na to odvolal ministr školství Petr Fiala ředitele CERMATu Pavla Zeleného. Nemá-li být druhý ročník maturity tím posledním, je třeba analyzovat dosavadní průběh maturit a pojmenovat, co je ještě možné zachránit.

 

Veřejnost a politici změnili názor během jediného týdne. Už v polovině června byly hlasy požadující zastavení státních maturit zcela běžné, premiér mluvil o tom, že státní maturity jsou v současné podobě mrtvé a nejsmířlivěji působili ti, kteří žádají „jenom“ redukci maturity na státní testy ze tří hlavních předmětů.

Je ale třeba připomenout, že takhle se s veřejnými penězi nezachází. Více než miliardovou investici nelze zrušit jen na základě rozhořčení nad neprofesionalitou CERMATu. Je tedy dobře, že ministr se rozhodl provést finanční a procesní audit maturity a jím jmenovaná komise má posoudit její další možnou podobu.

Tento text se snaží rekapitulovat pochybení v dosavadním průběhu Nové státní maturity, ale především chce pojmenovat jejich příčiny, případně naznačit, jakým směrem by bylo možné hledat řešení.

 

Cermat nezohledňuje adresáta

Pokud se podíváme, jak se během dvou ročníků státní maturity vedla odborná debata o korektnosti jednotlivých úloh (loni bylo například odbornými posudky shledáno vadnými devět úloh v lehčí češtině a studenti kvůli tomu podali žalobu ke správnímu soudu), nelze si nevšimnout jednoho stále se opakujícího momentu. Pracovníci Cermatu zjevně trpí sníženou schopností dívat se na zadané úlohy z hlediska adresáta.

Tedy jednak samotných studentů, ale i veřejnosti, včetně té vzdělanější. Právě ta se cítila loni pohoršena nesrozumitelností a nejednoznačností některých testových úloh a letos ještě bouřlivěji reagovala na způsob centrálního hodnocení písemných prací. Její názory a veřejně prezentované rozhořčení přispěly k úvahám o změně maturitního modelu. Kromě jiného i kvůli malé vstřícnosti Cermatu k připomínkám.

Pracovníci Cermatu totiž trvají na svém pohledu, který odpovídá zavedené školní praxi, jež se často minimálně ohlíží na realitu světa za dveřmi školy a do odborné a veřejné debaty se pouštějí minimálně.

 

O pravdě nerozhoduje hlasování

Pro lepší pochopení problému uvádím konkrétní příklad. Jedna z úloh v letošním lehčím maturitním testu z češtiny vycházela z textu v černé kronice, který popisoval, že policie zadržela mladého muže a obvinila ho z vandalství. Z textu ale bylo jasné, že žádné přímé svědectví policie nemá, jen přiznání jeho kamaráda, který nadýchal promile alkoholu. Student měl rozhodnout, zda platí výrok, že zadržený se dostal do rozporu se zákonem. Každý absolvent občanské výchovy v takovém případě musí odpovědět, že NE, protože jasný důkaz o vině není v textu zmíněn a policie i soud musí ctít presumpci neviny.

Jenže „správná“ odpověď byla ANO a Cermat na výtky argumentoval, že student má vycházet výhradně z informací uvedených ve výchozím textu. A podle novinové zprávy se zadržený do rozporu se zákonem dostal. Jenže maturitní test vždy obsahuje i čtenářskou úlohu, kterou lze vyřešit jen s doplněním znalosti, která přímo v textu není. Loni to byla ona „slavná“ úloha s rabínem – judaistou. Pracovníci Cermatu samozřejmě dobře vědí, která úloha je ta, v níž musíme vycházet jen z daných informací, a která ta, kde musíme doplnit znalost odjinud. Ale jak to má vědět student, který onen test z lehčí češtiny vyplňuje?

Cermat argumentuje, že validační komise neshledala vadnou konstrukci úlohy. Toto posouzení se ale dělá především statisticky. Sleduje se, kolik studentů vybralo tu kterou položku odpovědi. Pokud špatně odpovídá příliš vysoké procento studentů, úloha se kontroluje. To je jistě důležité, ale o samotné korektnosti a pravdivosti úlohy to neříká nic. I kdyby odpověď NE nevybral žádný student, u soudu by takové porušení presumpce neviny neobstálo. To je právě rozdíl mezí uzavřenou školní realitou a skutečným životem. Protiargument proti názoru validační komise je jednoduchý. O pravdě se v normálním světě nerozhoduje hlasováním, ale důkazem, i když se nás o tom Cermat snaží už druhým rokem přesvědčit.

 

Povaha chybných úloh

Nedůslednost a nezohledňování komu vlastně je maturitní zkouška určena, se projevuje na více rovinách. U letošní těžší matematiky Cermat nezkontroloval náročnost testu, následkem bylo rozhořčení odborné veřejnosti, která konstatovala, že ve vymezeném čase se test nedal zvládnout. Cermat reagoval tvrzením, že byl těžký záměrně, protože byl určen pro elitu. A že se nic neděje, protože výsledky lze „harmonizovat“, tedy přizpůsobit, aby nepropadlo tolik maturantů. Tento nepoučený argument vůbec nezohledňuje, že maturita není soutěž elit, ale prostředek ověření výsledků studia a známka výrazně ovlivňuje další pracovní a životní osudy studentů. Nelze tedy experimentovat s obtížností a nastavením testu. Ještě horší je, že Cermat se za své chyby neomluvil. Omluvy jsme se dočkali až od nového ministra Petra Fialy, který nakonec ředitele Cermatu odvolal.

Důvodem tohoto stavu, podivné kombinace diletantismu a přepjaté odbornosti, pravděpodobně je, že většina pracovníků a spolupracovníků Cermatu jsou bývalí či současní středoškolští učitelé s velmi omezenými zkušenostmi při tvorbě testů a ještě nezkušenější v mediálním provozu, diskusi a schopnosti obhajovat své názory. Jen tak se dá odůvodnit častá reakce hodnotitelů, kterým přišlo veřejné rozhořčení zbytečné a hysterické. Podle jejich názoru se stačí odvolat a didaktický test či písemná práce budou znova posouzeny. Pravděpodobně jim nedochází, že mnohým jinak excelentním studentům takové zdržení znemožní přijetí na zahraniční vysokou školu, což nelze považovat za banální pochybení maturitní zkoušky.

 

Proč selhalo centrální hodnocení

Zásadní problém se projevil ve finále maturity, když se do škol začaly vracet hodnotící protokoly písemných prací, jež letos opravovali nezávislí hodnotitelé vyškolení Cermatem. Asi se dalo čekat, že míra hodnocení bude dosti subjektivní, protože písemky se píší z celého spektra „slohových útvarů“, které si jednotliví hodnotitelé přes všechnu snahu Cermatu pohledy sladit vysvětlují každý po svém. Už proto nebyl nápad odebrat hodnocení školám šťastný.

Mnohem horší je ale fakt, že možnost zjistit důvody případného subjektivního hodnocení jsou velmi malé. Cermat totiž neumožňuje studentům nahlédnout do „opravené písemky“, tedy listu papíru s textem, opravenými místy a připsaným hodnocením. Prostě proto, že hodnotitelé text opravovali velmi různým způsobem, výsledek je uložen v Cermatu a je fakticky nepřístupný. Jediným zdrojem informací je hodnotící protokol. Nedá se tedy zpětně dohledat, co bodovým hodnocením přesně mysleli a co konkrétně písemné práci vytýkali. Navíc s hodnotitelem se nelze nijak spojit, je anonymní a Cermat vydal oficiální stanovisko, že podle jeho názoru studenti mají dostatek podkladů k podání odvolání.

Jenže co měli v ruce? Jeden list papíru s číslicemi u pro ně nepříliš srozumitelných hodnotících kritérií typu Koheze textu či Rozsah mluvnických prostředků. Rubrika Komentář obvykle byla prázdná, nebo obsahovala jednu dvě věty. Některé školy studentům navíc odmítly vydat z archivu i jejich neopravenou písemku. Pokud se na základě takto omezených informací odvolali, krajské úřady požádaly o nové zhodnocení opět Cermat, což u mnoha rodičů a studentů vzbudilo rozhořčené reakce.

Je do značné míry nepochopitelné, že Cermat tuto situaci způsobil vědomě. Tady nejde o nečekané pochybení, stalo se to, co se dalo předvídat. Pracovníci Cermatu se hájí tím, že jim šlo o větší objektivizaci hodnocení, odstranění zjevného „přidávání bodů“ studentům, kteří se ocitli na hraně propadnutí. Nicméně skok v jinak plynulé křivce se na stejném místě objevil i letos a jak naznačuje uniklá mailová korespondence, pracovníci Cermatu žádali jednotlivé hodnotitele, aby znova otevírali písemné práce „za dvanáct bodů“ s pokynem, „aby tam zbytečně nehledali bod navíc“. Takové ovlivňování výsledků je nepřijatelné a dál výrazně snížilo důvěru veřejnosti v kvalitu hodnocení.

 

Nejhorší je ztráta důvěry

Výsledkem dvouletého procesu realizace státní maturity je naprostá ztráta důvěry v její funkčnost. A to nejen u jejích letitých odpůrců, tam to žádné překvapení není, většina jejich výtek se potvrdila (příliš mnoho požadavků na jednu zkoušku, nejasné cíle, malá užitečnost pro vysoké školy), ale i u jejích zastánců, kteří si od jednotné maturity slibovali zlepšení kvality výuky. Výsledek je velmi rozpačitý. Státní maturita sice dokáže nastavit spodní laťku, co ještě jsme ochotní považovat za maturitní vzdělání, ale ve zbytku očekávání selhala a celý proces je provázen příliš velkým množstvím chyb a jasných faulů, které poškozují studenty. Proto se dnes od státní maturity distancují i její dřívější zastánci, velmi často z řad ředitelů středních škol.

Jeden jednoduchý argument. Jak například mohou maturitní písemky zlepšit výuku psaní na školách, když stát odebral učitelům jejich hodnocení a oni se ani nedozvědí, co přesně je jejich žákům vytýkáno. Jak to mohou u příštích absolventů zlepšit? Výsledkem tedy není motivace ke zlepšení, ale frustrace z nulové komunikace, nejasnosti kritérií a nespravedlnosti celého procesu.

Vinu nenese jen Cermat. Studenti, a to i ti výborní, kteří se ocitli kvůli podivně opraveným písemkám v nečekaně těžké situaci, zjistili, že pomoc státu, aby se mohli kvalifikovaně odvolat, je prakticky nulová. Vzorové formuláře a návody na odvolání nenašli ani na stránkách Cermatu, ani ministerstva školství, ani jednotlivých krajských úřadů, kam se měli odvolat. Pocit nespravedlnosti a nulového zastání, to je jen další vedlejší efekt nezvládnuté státní maturity.

Otázky její nákladnosti a efektivity vynaložených prostředků tentokrát zcela vynechávám, byť zásadní pochybení v tomto směru shledala nedávná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

Cesty pro příští maturitu

Diskuse o tom, jak současnou tristní situaci napravit, již probíhá. Navrhuji realizovat velmi rychle minimálně tři kroky.

 

Zachraňme důvěru v maturitu – protože její ztráta je ten nejvážnější problém. Vyžaduje to rychlou změnu vedení Cermatu, jeho profesionalizaci a hlavně posílení schopnosti komunikovat s veřejností. Pokud se nepodaří prorazit autistickou bublinu, v níž Cermat žije, odstranit onen pocit, že si může dovolit jakoukoli chybu a nic se nestane, jsou další kroky zbytečné.

Nezbytné je rychle a účinně pomáhat studentům, kteří se odvolali a dostali se do potíží, protože nemají maturitní vysvědčení nutné k přijetí na vysokou školu. Velmi by pomohl metodický pokyn ministerstva pro Cermat a krajské úřady, jak v takových případech postupovat.

 

Udělejme drobná okamžitá zlepšení – zvyšujme uživatelský komfort maturity. Tedy metodickou podporu učitelů prostřednictvím webu i tištěných příruček, aby věděli velmi přesně, na co mají studenty připravovat a jak. Vyhněme se nečekaným krokům, jako byla neočekávaná vyšší obtížnost zkoušky z matematiky. Publikujme včas, tedy rychleji než letos, všechna testová zadání i klíče správných úloh, připravme podporu pro ty, kteří chtějí výsledky své zkoušky přezkoumat.

Jednoznačně je třeba přesunout hodnocení písemných prací zpátky na školy. Přinejmenším prozatímně. I tam samozřejmě bude docházet k subjektivnímu hodnocení, nedorozuměním a pochybením. Tam ale jsou řešitelná. Dokud nebude možné, aby student viděl svou opravenou písemku, nejlépe online, přinese každý pokus o centralizaci hodnocení víc záporů než kladů.

Snažme se, aby maturita byla předvídatelná, organizačně méně náročná a aby to byl kontrolní proces „běžící na pozadí“, ne hektický závěr školního roku, který na dva měsíce zlikviduje výuku a zaměstná ve škole každou volnou ruku.

 

Uvažujme o změně maturitního modelu – přemýšlet o tom, jak změnit organizaci maturit je jistě na místě. Především je ale třeba si ujasnit, co je vlastně cílem maturity, co po ní chceme a proč ji vlastně potřebujeme. Teprve pak je možné uvažovat o inovaci maturitního modelu. Nejde jen o návrh, který v současné době leží v poslanecké sněmovně, aby se státní část zredukovala jen na didaktické testy ze tří hlavních předmětů a zbytek se přesunul opět do pravomoci škol. Je třeba souběžně uvažovat, jak při takové změně zajistit komplexnost zkoušek (test, písemka, ústní), protože právě komplexnost a pojetí maturity z cizích jazyků rozhodně jsou pozitivní posun a byla by škoda o něj přijít. Stejně tak je ale na místě úvaha, zda je rozumné psát písemné práce ze slohových útvarů, jestli by na závěr středoškolského studia neměli studenti prokázat své schopnosti syntetičtějším útvarem, školním esejem na téma souvisejícím s odborností školy. To by ale znamenalo i změnu výuky a šlo by tedy o delší proces změn.

 

Ale i tak je jasné, že dříve nebo později se současný maturitní model založený na zaškrtávacích testech a zkoušce v uzavřené místnosti bez přístupu k informačním zdrojům přežije, protože nebude schopen ověřovat ty kompetence, které reálně každý člověk při vstupu do praxe potřebuje. Začněme tedy už teď přemýšlet, jak bude vypadat maturita za deset let. Mělo by jít o zkoušku, při níž opustíme rozdělení na předměty a začneme ověřovat to, co opravdu může studenty českých škol vybavit pro jejich budoucí pracovní a studijní kariéru. Bez syntetizujícího a komplexního pojetí maturity jako náročného „pracovního a komunikačního úkolu“ bude tato zkouška pořád kulhat kdesi vzadu za životní a pracovní realitou.

 

28
Přidat komentář

avatar
28 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Veronika

Dobrý den,

několik poznámek:
1. Esej je záležitost domácího slohu. Esej či poloodborná práce na zajímavé literární téma (esej každý netrefí) – proč ne. My ji tvoříme v septimě. Ale ve škole se nejlépe píšou úvahy, povídky, ti šikovnější zvládnou fejeton – za čtyři hodiny.

2. Jednoúrovňový test – pravopis, tvarosloví, interpunkce, předmětové vazby, jednoduchý rozbor textu, pevný krátký útvar (dopis).

3. Ústní také nechat na školách. Navrhuji tematické okruhy – 30 (otec a syn, sourozenci, osudová láska, faustovské variace) a budou přemýšlet v souvislostech.

Až budete vymýšlet nějaký projekt, pobavte se o tom s češtináři.

Děkuji.

Alena Štěpánková
Alena Štěpánková

ad1( paní Valíková – Vy se svými studenty tvoříte eseje v septimě. A to kde vlastně? Ve škole? Tam ale, jak píšete se nejlépe tvoří jiné slohové útvary…. Takže někde na Měsíci? Už v pouhých 3 řádcích je logika a srozumitelnost Vašeho textu narušena; co tedy učíte své studenty? Ad 2( Proč bránit těm sebevědomějším, ambicióznějším studentům, aby se pokusili, realizovali? Je to jen pouhá závist anebo finanční důvody? Chceme mít všechny na stejné úrovni, tak jako v předchozím režimu, kdy měli všichni embéčko a třípokojový byt v paneláku? A nebyly vidět žádné rozdíly? Ad3) Jak to myslíte s těmi… Více »

Zdenek

1. není možné sestavit test z matematiky a nezkusit si ho jako celek vypočítat. Povídání, že byl zkoušen na vzorku lepších žáků, je nevěrohodné . Ledaže byl pilotován na celostátním kole matematické olympiády. Člověk, který byl za tento test zodpovědný, nesmí již žádný jiný test sestavovat. 2. není možné hodnotit písemnou práci za 5 a po odvolání dát 3. Hodnotilel takového testu nemá právo být dále hodnotitelem. 3. hodnocení písemek by mělo zůstat centrální, aby se zamezilo podvodům typu stejné práce, ale o odvolání proti hodnocení by měla s konečnou platností rozhodovat maturitní komise. Stejně jako rozhoduje o hodnocení ústní… Více »

Ondřej Nečas
Ondřej Nečas

Myslím, že hlavní a zásadní problém je idea, že maturitní zkouška má být nástrojem, kterým se oddělí zrno od plev. Že maturita nemá prestiž, proto je potřeba, aby 20 % studentů neuspělo. Pak se sestavují testy s cílem nikoli ověřit znalosti, ale vyhodit patřičný počet studentů. Já myslím, že by to mělo být tak, jak to bylo vždycky – neúspěch u maturity nastává výjimečně a znamená, že někde něco selhalo a k maturitě se dostal někdo, kdo tam neměl co dělat. Všechno je to způsobené tím, že školy dostávají peníze podle počtu žáků. Kdyby dostávaly finance na třídu a ne… Více »

Dagmar
Dagmar

K bodu 2. původně 9 bodů, po odvolání 18b., kolik studentů bylo takto poškozeno? Počítám stovky………a nápravy se dočkají při odvolání pouze desítky….(Cermat už zveřejnil procenta – 4,14%).
Ale můžeme se na to podívat i tak, že správně hodnotil ten původní…….a ti co prošli u „odvolacího“, by u „původního“ neprošli …….že je to absurdní? Ne, to je realita státní maturity po česku.
K bodu 3. odhalení podvádění – kolik slohů bylo odhaleno -deset, třicet ?
Jo, to se vyplatí financovat.

matka maturanta
matka maturanta

Jako prioritní vidím vyřešit způsob hodnocení písemných prací z ČJ při opravných zkouškách začátkem září. Podle článku v dnešním Metru se Patrik Kubas z odboru vnějších vztahů ministerstva školství vyjádřil: „Přestože nyní probíhá kontrola státních maturit, žáci budou v září zkoušku opakovat podle stávajícího systému.“ Zatím čekáme na výsledky odvolání, výborné výsledky u přijímacích zkoušek na VŠ, kde vychází vstříc a budou čekat do druhé poloviny září. Jenže pak potřebujeme maturitní vysvědčení… odmaturovat ze slohu. :-( Kdyby bylo možné zahrnout do celkové známky z ČJ i nedostatečnou z písemné práce, byla bych opravdu vděčná a se mnou i tisíce dalších.… Více »

Jiří Havel
Jiří Havel

zkonarik :
Myslím, že tohle není dobrý nápad.

1,2,4 – Tohle způsobí hlavně, že se budou chyby tutlat. Pokud si někdo po první chybě už neškrtne, tak mu jde o hodně a nemá moc co ztratit. Jsme lidi a děláme chyby. Je třeba počítat s tím, že se i při nejlepší snaze nějaké stanou a navrhnout už dopředu postupy, jak je řešit. A pro jistotu zdůrazním, že letošní frašku kolem přezkoumávání slohu opravdu nevnímám jako funkční opravný postup.

Veronika
iveta
iveta

Jaro se na podzim opakovat bude. Podle cermatovské křivky musí propadnout 50% studentů. Takže jedna práce na kupku prošel a druhá na neprošel. Podle výsledků odvolání, kdy byly uznány 4% je jasné, že se křivka stále dodržuje. Odborná veřejnost má sice spoustu nápadů, jak v příštích letech státní maturity vylepšit, ale zmařené životy letošních maturantů již nikoho nezajímají. Pro mě je to jasná volba. V příštích volbách volím stranu, která bude mít v programu zrušení státních maturit. Byla to původně dobrá myšlenka (sama jsem jí dříve fandila), ale co vezme do rukou stát, dopadne vždy stejně. Tune a paskvil. Stačí… Více »

dalibor
dalibor

Pokud jsem dobře sledoval statistiky, propadlo zhruba stejně studentů jako loni, nebo ne (pokud pomineme repetenty)? Jinak největší problém letošních maturit je nulová interakce mezi studenty a CERMATem.. studenti nevidí své práce, odvolání je náročné a materiály se získávají těžko. Když už student komunikuje s CERMATem, tak mu sdělí špatné informace a odvolání je zbytečné, protože šlo jinam, než mělo. ke slohovým pracem měl být mnohm delší komentář, a ke všem pracem… a hlavně by to chtělo statistiky, které už CERMAT letos odmítl publikovat…

Marek Žák
Marek Žák

Otázkou zůstává, jakou vypovídající hodnotu statistiky poskytují. Ale to obecné shrnutí celkem dává nápovědu, proč se celá situace dostala do stavu, v jakém je. Nesouhlasil bych ale s Ivetou, že letošní maturanti už nikoho nezajímají. Jsme přece občané této země a máme-li podezření na nepořádek, navíc podložené dostatečnými argumenty, je jen na nás, abychom nemlčeli. Nás to přece zajímá, pedagogů na naší straně taky není jen hrstka. Obecná řeč úředníkova zní:“nejde to, nejde to, nejde…“ do té doby, než dáte pokoj. Když nedáte pokoj, často se zničehožnic objeví řešení. Pokud ale nedá pokoj jen pár vytrvalých a ostatní posupně mávnou… Více »

dalibor
dalibor

Statistiky nám řeknou, v jakých tématech dopadly slohy nejhůř, můžeme si pak řikat proč a zkoumat požadavky a neprošlé práce.
ano, dává, ale neřekne proč. např teď jsem četl práci na téma vypravování, která byla psána povídkou až fejetonem.. a bylo by potřbea, aby to tam hodnotitel napsal a zdůvodnil – je to mnohem otevřenější a dává to nespokojeným žákům mnohem více možností a zdůvodnění.

Marek Žák
Marek Žák

Je to můj subjektivní názor a není vyloženě nutno jej komentovat. Navíc, učivo pochází z osnov, to je dáno. Ale přesto. Když vyjdu ze situace, kdy student složí maturu za 4,2,1 a z JČ za 1,1,5 (flastr ze slohu, hodnoceno Cermatem, těžko usuzovat, zda objektivně dle kritérií, úzkoprse nebo jak vlastně). Scio za 96, 98 a 100, TSP výtečně. Přijat ke studiu na dvou fakultách (ekonomika + práva). Je čím dál pravděpodobnější, že odvolání v háji, opravky s otazníkem, jak dlouho mu počkají. Tzn., pokud nákrasně bude hrotit a shánět všechny info, prostě může narazit na nějakýho rigidního suchopára a… Více »

matka maturantky
matka maturantky

Dalibore,
před desítkami let, kdy psali slohové práce rodiče dnešních maturantů, bylo možné zaměnit vypravování za povídku, pohádku, fejeton, či jakýkoliv slohový útvar, který má nějaký děj. Nepovažovalo se to za odklon od útvaru. Požadavky Cermatu na dodržování formy (tématu) jsou spíš na úrovni specializovaného vysokoškolského studia, než na úrovni běžné střední školy. Totéž platí o vyšší úrovni matematiky. A to je na tom právě to zvláštní. Didaktické testy pro nižší úroveň jsou příliš lehké, hodnocení slohů nezvykle přísné. Nemělo by to být obráceně?

matka
matka

skočte si na
http://www.ceskaskola.cz/2012/07/prectete-si-cermat-profit-je.html
na idnes je celý článek – stojí za přečtení ;) . Někoho ,,potěší“ :) a někoho bude ,,bolet“

dalibor
dalibor

pane Žák, já naprosto souhlasím, že momentální systém odvolání je špatný. Zdlouhavý, nejasný a ani CERMAT neví, co se děje. Jinak ty rozhraní zas tak hrotit nelze – podmínky jsou nastaveny už minimálně rok a ikdyž s tím někdo nemusí souhlasit a bude se bít za inteligentní, vynalázavý či chytlavý sloh, pořád jsou určité podmínky a na ně bylo potřeba se zaměřit… stojím si za tím, že přečíst pár řádků o několika útvarech, zjistit si, který mi vyhovuje nejvíc a napsat ho, není problém. A ano, vy můžete být objektivní, většina učitelů může být objektivní, nebo všichni můžou být svým… Více »

Marek Žák
Marek Žák

Víte co, Dalibore, já jsem si prostě o něco míň bral servítky. Možná jsem se pustil na tenký led, nedělám si ambice radit, jak učit. Přemýšlel jste ale někdy, k čemu vám třeba ta zmiňovaná znalost rozdílu mezi povídkou a vyprávěním v reálném životě bude? Tedy, pokud se nebudete pohybovat v prostředí, ve kterém je to potřebné. Je to trochu samolibost, dávat za příklad sebe sama. Psal jsem to stylem „jak mi zobák narost“, no a měl jste potřebu zařadit si to do příslušné kategorie? Nebo z toho nešlo poznat, na co vlastně nadávám? Já vím, zapochyboval jsem nad nutností… Více »

matka maturantky
matka maturantky

Dalibore, i na našem gymnáziu jsme dostávali za odklon od útvaru pětku. Měli jsme dost přísného češtináře, ale mezi vyprávěním a povídkou nerozlišoval. Během studia nás dost „válcoval“, ale u maturitních písemek došel k závěru, že i ta největší nemehla naučil minimum potřebné k napsání diplomové práce na nějaké technické škole a nechal nás projít. V tom se lišil od současných hodnotitelů. Když dcera neuspěla s polemikou, prohledala jsem ve specializovaném knihkupectví několik středoškolských učebnic, abych zjistila, o co se jedná. V některých učebnicích o polemice nebyla ani zmínka, v dalších byla jedna věta, jen v jediné učebnici bylo informací… Více »

Marek Žák
Marek Žák

Ještě doporučuji http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=13900. Od stejného autora.To už jde až na dřeň. Komu se chce, může si propojit zdejší příspěvky, současný stav a to, co se na těch dvou adresách dočte.
A komu se chce ještě víc, ať si to propojí i s mými důvody, které pořád dokola obhajuji.

Eva T.
Eva T.

Dalibore, jakou práci myslíte? Tu nově zveřejněnou na http://www.maturita2012sloh.cz/prace4.html ? Proč to podle Vás není vyprávění, ale povídka? Nebo dokonce fejeton?? Práce je mimochodem podle mne pěkná, její hodnocení CERMATem naopak naprosto nepochopitelné.

Veronika

Dopis z MŠMT – pro všechny, kteří čekají na výsledky odvolání proti hodnocení písemné práce z ČJL .(Jsem na JM, naše webové stránky budou bez správce celý červenec, musím zneužívat EDUin): Vážená paní Valíková, z pověření kabinetu pana ministra reaguji na Vaše níže uvedené dotazy. Odpovědní pracovníci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) i vedení Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) jsou informováni o obsahu otevřeného dopisu některých středoškolských učitelů češtiny s názvem „Vraťte maturitu zpět do škol!“ i o textu první tiskové zprávy, kterou tato iniciativa zveřejnila. K požadavkům členů této iniciativy MŠMT sděluje následující: 1. V souladu s… Více »

Laďka
Laďka

MŠMT si prostě dělá alibi. Tímto totiž ty studenty hodilo přes palubu – do vod Cermatu. Myslím si, že teď už je pozdě něco řešit, bohužel. Domnívám se, že na počátku celého odvolávacího kolotoče mohl ministr zasáhnout a iniciovat vytvoření nezávislých hodnoticích komisí při krajských úřadech. Všichni češtináři prošli školením v minulém školním roce, a mají tudíž certifikáty, které by je k hodnocení opravňovaly. A nemyslím si, že by se v každém kraji několik učitelů, ochotných se zapojit do oponentního řízení, našlo.
Ministr školství mě tímto alibismem bohužel zklamal.

Dagmar
Dagmar

Paní Laďko, mluvíte mi z duše.
Postoj ministra byl i pro mě velkým zklamaním.

helena
helena

Viděla jsem vystoupení pana Ing. Bc. et Bc. Petr BANNERT, Ph.D. v pořadu ,,Máte slovo´´ a na obrázek mi to stačilo. Na přímou otázku nedokázal odpovědět, stále jen vypouštěl úřednické teorie a jaký je rozdíl mezi oficiální stížností a neoficiální nebyl schopen říct – nevěděl to!

Marek Žák
Marek Žák

Ten pán dostal nabacáno. Asi se to minulo výchovným účinkem.

Ondřej Hausenblas

Pro Marka Žáka, Dalibora i jiné – pár otázek ohledně vypravování atd.: Je možné, že by čeští učitelé přijali, nebo se naučili, . namísto „povídka“, „vypravování“ atp. hledat v textech svých žáků spíše „rozvoj děje“, „rozvoj charakteru/postavy“, „vytváření prostředí“? To by byla hlediska, jimiž by se hodnotitel (žákův učitel) díval na texty, v nichž chce žák o něčem „povídat“. Schválně se vyhýbám slovu „vyprávět“ a „vyprávění“, a učím studentky učitelství na protože v české tradici jsou ty .stupni myslit v pojmech „povídání X pojednání“. Ony totiž jsou pojmy vyprávění, vypravování, povídka, povídačka atd.u nás zaneřáděné: málokdo dovede říct, zda má… Více »

Ondřej Hausenblas

Sorry, v první otázce a poznámce se mi špatně zkopíroval text. Zde snad správné (souvislé) znění: 1. Je možné, že by čeští učitelé přijali, nebo se naučili, hledat namísto „povídky“, „vypravování“ atp. v textech svých žáků spíše „rozvoj děje“, „rozvoj charakteru/postavy“, „vytváření prostředí“? To by byla hlediska, jimiž by se hodnotitel (žákův učitel) díval na texty, v nichž chce žák o něčem „povídat“. Schválně se vyhýbám slovu „vyprávět“ a „vyprávění“ (a učím studentky učitelství na prním stupni myslit v pojmech „povídání X pojednání“). Ony totiž jsou pojmy vyprávění, vypravování, povídka, povídačka atd. u nás zaneřáděné: málokdo dovede říct, zda má… Více »

Marek Žák
Marek Žák

Pro pana Hausenblase: Se zájmem jsem si přečetl, jak nahlíží právě jazykovědec na svůj obor. Činí tak způsobem pro mne velmi sympatickým. Dostalo se mi však vzdělání v odvětví jiném, nežli humanitním, nemohu proto o češtině odborně diskutovat. Nečinil jsem tak ani v odpovědi onomu Daliborovi. Coby zakladatel protestní petice jsem ve svých komentářích jen sklouzl k uvažování, zda skutečně rozhodují zmiňované, a hlavně letošním způsobem vyžadované a posuzované znalosti o akreditaci studenta ke vstupu do života nebo do terciárního vzdělávání. Především, zda tak mohou učinit skutečně způsobem naprosto absolutním, nic jiného v úvahu neberoucím. Poukazuji také na studentovy vyhlídky… Více »