Víceletá gymnázia prohlubují selekci vzdělávacího systému, bylo jejich zřízení chybou?

Co přinesl týden 27.11. – 3.12. 2017

Témata týdne: Hodnocení odcházející vlády a ministerstva školství. Splnit vládní sliby nestačí, pokud vláda nezajistí jejich dlouhodobou realizaci uvnitř systému. Některé kroky, jako třeba povinná státní maturita, jsou kontroverzní v samotném pojetí. Tolik hodnocení odcházející vlády Boba Kartouse pro ČT24. Rozporuplné je i hodnocení Tomáše Feřteka k práci MŠMT za poslední 4 roky. Odcházející ministr Štech se v bilancování soustředil na úspěchy (MŠMT). Spor mezi kraji a MŠMT o peníze na platy učitelů. Asociace krajů obviňuje MŠMT, že dluží 25 milionů korun na platy učitelů a že není možné, aby doplacení ministerstvo požadovalo po krajích. MŠMT na svém webu tvrdí, že pokud by se měla kvůli 25 milionům snížit předpokládaná mzda učitelů, jednalo by se v průměru o 49 Kč na učiteleVzdělávací smysl her je v častém opakování podnětů. Z rozhovoru s autorem zajímavé hry Xenofil, studentem ČVUT Jindřichem Pavláskem (Aktuálně.cz). Hra je postavena na oceňování různorodosti, v opaku k často užívanému principu hledání podobnosti. Hodnotila se především zbožnost a síla k výkonu tělesných trestů. O předpokladech k učitelskému povolání v historii (časopis 100+1)… A také o historickém právním řešení rodičovsko – učitelských sporů nad vzděláváním (Facebook).

Výrok týdne: 

„Tak co takhle spíš než školy začít řešit rodiny…? Ale tak ono je easy se dohadovat o detailech, než pracovat na jádru problému….” David Zajíček, čtenář facebookové stránky EDUin, k tématu víceletých gymnázií a závislosti výsledů vzdělávání nikoliv na školách, nýbrž na statusu rodiny.

Novinky: 

  • SMYSL EXISTENCE VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ JE POCHYBNÝ, ŘEŠENÍ V NEDOHLEDNU

Článek v MF Dnes znovu otevřel diskusi nad víceletými gymnázii, naplňováním jejich smyslu a jejich dopadem na český vzdělávací systém. Výzkumnice Jana Straková, která pracuje na longitudinálním výzkumném projektu CLOSE, jenž se mimo jiné věnuje právě víceletým gymnáziím a faktorům ovlivňujícím úspěšnost v příjímacím řízení, případně faktorům ovlivňujícím úspěšnost ve vzdělávání, zopakovala svá zjištění: víceletá gymnázia nemají přidanou hodnotu, výsledky dětí jsou závislé na statusu rodiny. Straková upozorňovala na svá zjištění už v minulosti (Aktuálně.cz). Zjištění nerozporuje ani ministerstvo školství, které se ale tváří bezmocně. Snahy některých zřizovatelů vedou pouze k regulaci, tedy k větší exkluzivitě. Daniel Münich, který se dlouhodobě věnuje ekonometrii v oblasti vzdělávání, upozorňuje na to, že by bylo nutné zvýšit kvalitu vzdělávání na 2. stupni ZŠ, aby rodiče ztratili motivaci přesouvat děti na víceletá gymnázia. Na nižší kvalitu vzdělávání na 2. stupni v porovnání s 1. stupněm upozorňuje i zpráva z výsledků testování v 5. a 9. třídách (Česká školní inspekce, více níže). Na souvislost mezi tímto jevem a víceletými gymnázii jako „únikovou cestou“ upozorňuje v rozhovoru pro ČRo Plus Tomáš Feřtek. Stejné téma otevírá i ve svém posledním blogu na Respekt.cz. Obnovení VG označuje za největší chybu 90. let. Lepší výukou a vyššími nároky ze své zkušenosti svědčí ve prospěch VG student Matouš Balda.

  • ČESKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PĚT MINUT PO DVANÁCTÉ

Dvoudenní konference Aspen Institute Central Europe přinesla ve svém prvním dni, věnovaném otázce „Kam kráčíš Česko“, mimo jiné i analýzu stavu vzdělávání v ČR s výzvami a doporučeními pro nastupující vládu. Hospodářské noviny, partner konference, přinesly text opírající se o závěry studie, již pro Aspen zpracoval EDUin. V něm v prvé řadě upozorňuje na to, že vzdělávací systém kopíruje historickou a dnes již neplatnou strukturu ekonomiky, která byla z důvodů masivní průmyslové produkce vychýlena extrémně do odborné oblasti, zejména ve středním školství. Z toho reziduje nižší úroveň všeobecných gramotností, kterou si absolventi odborných středních škol odnášejí (70 % populačního ročníku). Z hlediska vývoje na pracovním trhu to pro ČR znamená velké riziko do budoucnosti, jak upozorňuje OECD. Employment outlook 2017 také upozorňuje na to, že ubývá potřeby středních kvalifikací ve prospěch těch vyšších, což zvyšuje rizika ČR, jejíž vzdělávací systém je stále postaven na tom, že z něj lidé budou odcházet převážně po střední škole, což už ale dlouho neplatí. Analýza upozorňuje také na potřebu zajištění inkluze a na problém vztahu vzdělávání a občanství, respektive absenci občanství jako cíle vzdělávání, což napomáhá vysoké míře nedůvěry v demokracii mezi středoškoláky (průzkum Medianu pro Jeden svět na školách). Jako hlavní podmínku změny analýza předkládá nutnost navýšení investic do vzdělávacího systému, drasticky podfinancovaného. Analýzu zveřejníme na webu EDUin.

  • JAK SI STOJÍ ČESKÁ REPUBLIKA V POROVNÁNÍ SE ZEMĚMI VISEGRÁDU, DOJDE-LI NA VZDĚLÁVÁNÍ?

Polsko dominuje ve všech důležitých indikátorech hodnocení stavu a vývoje vzdělávacích systémů. Tolik přinesla analýza srovnávající země Visegrádské čtyřky na poli vzdělávání. Konference Aspen Institute Central Europe. Analýza, kterou pro konferenci zpracoval EDUin, si všímá následujících indikátorů. Výše investic do vzdělávacího systému (procentuální podíl HDP dané země) je srovnatelná mezi Maďarskem, Slovenskem a ČR. Polsko investuje téměř o procento více ((Education at the Glance 2017, OECD). Polsko má také, jak ukazuje předchozí statistika OECD, vyšší platy učitelů (cca 90 % platu VŠ vzdělaných v Polsku), zatímco ostatní země Visegrádu selhávají. Od toho se pravděpodobně odvíjí i nižší průměrný věk učitelů. V Polsku je – oproti Maďarsku, Slovensku a ČR – také výrazně vyšší podíl VŠ vzdělaných v populaci. Polsko také v tomto ohledu vykazuje vyšší míru sociální mobility (menší závislost dosaženého vzdělání na statusu rodičů). Polsko se tak jeví být lépe připraveno na zásadní změny na trhu práce, jakkoliv je současná politická situace v zemi varovná. Studii zveřejníme na webu EDUin.

  • TESTOVÁNÍ V 5. A 9. TŘÍDĚ: PROBLÉM S VÝSTUPEM Z MATEMATIKY A PŘÍRODNÍCH VĚD NA KONCI ZŠ

Po prvním stupni mají čeští žáci znatelně lepší měřitelné znalosti a dovednosti v jednotlivých školních předmětech, než na konci devítileté povinné docházky. Taková jsou souhrnná zjištění České školní inspekce, která publikovala tematickou zprávu z pravidelného testování v 5. a 9. třídách ZŠ, jež proběhlo v květnu 2017. Největší rozdíly ve výsledcích ukazují standardizované testy v matematice, kde se průměrná úspěšnost liší o téměř deset procentních bodů (51 % v 9. třídách vůči téměř 60 % v 5. třídách). Varovná je míra relativní neúspěšnosti žáků v 9. třídách, kdy více než 30 % žáků v 9. třídách nedosáhlo 40 % úspěšnosti v testu (oproti 16  %  žáků v 5. třídách). V českém jazyce je situace o poznání lepší a vyrovnaná. Zdaleka nejlepších průměrných výsledků dosahují žáci českých škol ve standardizovaných testech z anglického jazyka. Výsledky relativně spolehlivě korelují s průměrem hodnocení známkami ve vztahu daný test – daný předmět, ukazují ale, že se hodnocení známkami liší podle předmětů (hodnocení v matematice je relativně mírnější, v angličtině relativně přísnější). Na určitou míru manipulace se známkami ve školách poukazuje text iDNES.cz, který na zprávu o testování navazuje. Poněkud paušalizujících závěrů se dopouští text v Hospodářských novinách (spokojenost s výsledky v 5. třídách oproti 9. třídám). Článek si všímá také nízké motivace žáků v 9. třídách. Článek na portálu ČRo, jako ostatní, poukazuje na předpokládaný pozitivní vliv Hejného metody ve výuce na 1. stupni

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře:

  • 5. 12., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Věda a technika hravě
  • 12. 12., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Jak by měly školy informovat rodiče
  • 12. – 13. 12. – JSNŠ – Studentské prezidentské volby
Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook