Tisková zpráva: Skutečně přijímací zkoušky na SŠ vzdělávání v ČR prospějí?

ilustrační foto by University of the Fraser Valley (flickr,com)(CC BY 2.0)

Ministerstvo školství se chystá zavést povinné přijímací zkoušky na SŠ, aniž by mělo provedenu analýzu dopadů takového kroku.

Snaha řídit a sledovat vývoj vzdělávacího systému je zcela legitimní, nástroje k tomu používané ale mohou být dvousečnou zbraní.  Existuje řada důkazů o tom, že tzv. „high-stakes“ testování (testování s důsledky pro další vzdělávání) může mít kontraproduktivní dopady.  Nejčastěji se skloňuje fakt, že obsah testů deformuje předchozí vzdělávání, protože prioritou se ve školách stanou testy, nikoliv rozvoj osobnosti u dětí. Ve Finsku je proto první takovou zkouškou až maturita. České ministerstvo školství chce zavádět povinné přijímací zkoušky, aniž by existovala analýza dopadů takového kroku.

Záměr spustit v roce 2016 jednotné přijímací zkoušky v rozsahu představeném ministrem školství není opřen o žádná odborná doporučení, nemá za sebou žádný test dopadů, nerespektuje řadu objektivně doložitelných rizik.

Je legitimní, má-li MŠMT zájem zdokonalit řízení vzdělávacího systému, v případě tak zásadních opatření se ale musí opírat o analýzu proveditelnosti. Odborné i zájmové instituce, které se věnují analýze a rozvoji vzdělávání, vyjma lobujících sdružení zaměstnavatelů, jsou v otázce nesystémovosti a negativního dopadu tohoto záměru ve vzácné shodě. Ministerstvo školství se nemůže zaštítit žádným výzkumem, takže je nuceno nahrazovat odborné argumenty průzkumy názorů veřejnosti.

V roce 2015 proběhlo pilotní ověření pilotních testů. Většina ředitelů gymnázií a SOŠ se zkouškou souhlasí, ředitelé SOU s maturitou spíše s přijímacími zkouškami nesouhlasí, ale důvody nejsou uvedeny. Otázky spojené s možnou diskriminací žáků s předchozím horším vzděláváním (v rozporu se strategickým záměrem), se zúžením obsahu učiva a spornou rolí státu (garanta i realizátora) zůstaly i po pokusném ověřování nezodpovězeny.

Doporučení:

  • Zrušit záměr jednotných přijímacích zkoušek, poučit se ze zahraničí a vytvořit přesnější škálu hodnocení, zavést prvky formativního hodnocení v průběhu základní školy a vytváření portfolií, které budou sloužit k přijímání na střední školy.

 

  • Podobu přijímacího řízení ponechat v kompetenci ředitele školy, aby bylo možné zohlednit specifika vzdělávacího programu dané školy i situaci v regionu.

 

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Existují oblasti vzdělávání, v nichž je nutné hledat nové cesty. Používání testů k nim ale nepatří, zkušenosti z mnoha zemí je možné relativně rychle analyzovat a vyhodnotit. Zavádění systémových prvků s tak dalekosáhlým dopadem, jako mohou mít přijímací zkoušky na SŠ, to logicky předpokládá. Analýza, kterou jsme provedli v roce 2014, ukazuje, že model, který má být zaveden v ČR, je více méně rarita.“

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

Zahajte diskuzi!

Upozorňovat mě na
avatar
wpDiscuz