MŠMT údajně nechce otevírat nové soukromé školy

Co přinesl týden 30.1. – 5.2. 2017

Témata týdne: Český vzdělávací systém je ekonomickými elitami hodnocen jako nevyhovující. Článek HN poukazuje na fakt, že lidé, kteří mají informace a finanční prostředky, uvažují o vzdělávání svých dětí mimo ČRBuď připraven. Podle reportáže ČT si školy po celé ČR masivně objednávají kurzy blíže neurčených bezpečnostních expertů, případně policistů a zdravotníků, které je mají připravit na ozbrojený útok. Prodávání párků mladším spolužákům jako protest proti pamlskové vyhlášce? Akce žáků Gymnázia Uherské Hradiště ukazuje na absurdní vývoj ve snaze omezit ve školách prodej potravin a nápojů s vysokým obsahem cukru a dalších látek, jejichž nerozumná konzumace způsobuje globální problémy… Škola jako společenská laboratoř. The Student Times vydaly obsáhlý rozhovor s Bobem Kartousem na téma stavu a vývoje vzdělávání v ČR.

Výrok týdne: „Považuju inkluzi za nevyhnutelný vývoj školství.” Ředitel 1. ZŠ v Rakovníku Karel Folber v reportáži Seznam zpráv k tématu inkluze. Folber poukazuje na hysterickou reakci ve veřejném prostoru, ale zároveň na nedostatky v přípravě reformy. Půl roku inkluze v téže reportáži hodnotí za MŠMT náměstek Stanislav Štech a Tomáš Hečko, zástupce sdružení Rodiče za inkluzi.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • ZÁKON O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH OTEVŘEN, NĚKOLIK PODNĚTNÝCH NOVELIZACÍ K JEDNÁNÍ

Ve sněmovně je v tuto chvíli v legislativním procesu otevřen zákon o pedagogických pracovnících, který – mimo jiné – určuje, kdo může být učitelem v regionálním školství a jakou kvalifikaci k tomu potřebuje. Network Trvalá obnova školy (TOŠ) poslal ministryni školství otevřený dopis, v němž žádá, aby bylo v rámci novely umožněno vstupovat do dvouletého období pro začínající učitele všem absolventům vysokých škol, čímž by se uvolnila současná restrikce požadující pedagogické vzdělání. Po dvou letech má adept učitelství projít atestací, což by zajistilo ověření dostatečné kvalifikace, argumentuje TOŠ. Tento požadavek, stejně jako návrh na uznání statusu sociálního pedagoga a uznání kvalifikace získané v neformálním vzdělávání akcentuje také EDUin, s podporou pro všechny tři legislativní návrhy. Zatímco sociální pedagog a kvalifikace z neformálního vzdělávání mají údajnou podporu MŠMT, u otevření učitelské profese je předpoklad spíše skeptický. Ačkoliv se dá očekávat, že návrh bude předložen k projednání, současná koalice pravděpodobně bude stát za setrváním restrikce. Na komentář Boba Kartouse pro MF Dnes týkající se právě novely zákona o pedagogických pracovnících reagoval tiskový odbor MŠMT tím, že podporuje status sociálního pedagoga, což bylo v komentáři zpochybněno. K pochybám nad postojem MŠMT k otevření dvouletého období se MŠMT nevyjádřilo.

  • MŠMT ÚDAJNĚ NASTOUPILO POLITIKU OMEZOVÁNÍ VZNIKU NEVEŘEJNÝCH ŠKOL

Podle informací z různých stran, včetně neúspěšných žadatelů o povolení, se MŠMT rozhodlo nepovolovat nadále vznik nových neveřejných základních škol. O problému píše ve svém blogu pro Respekt.cz Tomáš Feřtek a upozorňuje na to, že cesta restrikce nepovede ke zlepšení vzdělávání v ČR. Blog obsahuje i vyjádření MŠMT, podle nějž úřad při posuzování žádostí rozhoduje výlučně podle školského zákona, což implikuje, že při naplnění podmínek neexistuje jiný zákonný důvod k omezování vzniku škol. Audit vzdělávacího systému v ČR i studie pro výroční konferenci Aspen institute upozorňuje na problém vzniku možné dvoukolejnosti vzdělávacího systému na základě toho, že bohatší a informovanější rodiče zvolí opt out z veřejného školství. Zároveň ale studie upozorňují na to, že formou zákazu těchto alternativ nelze problém řešit. Správce veřejného vzdělávacího systému by se měl poučit z toho, co tito rodiče požadují, zvážit relevanci takových požadavků a pokusit se ty funkční zavést ve veřejném vzdělávání.

  • PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY NA SŠ A JEJICH RIZIKA

V minulém týdnu proběhla tisková konference MŠMT (ČT, od zhruba 2. minuty videa), na které náměstci Pícl a Štech obhajovali zavedení plošných přijímacích zkoušek. Smyslem je údajně větší míra regulace deregulovaného systému, snaha zvýšit motivaci k učení a také souběh s návrhem na změnu financování škol, což pravděpodobně znamená snahu změnit distribuci uchazečů do různých typů středních škol. Podle MŠMT se na maturitní obory hlásí příliš těch uchazečů, kteří následně nesplňují nároky maturitního studia. Záměr potvrzuje i vyjádření souhlasného stanoviska Unie asociací ve vzdělávání a Svazu průmyslu. EDUin vydal k přijímacím zkouškám tiskovou zprávu, která navazuje na priority stanovené Auditem vzdělávacího systému v ČR na příští období. Upozorňuje na vážná rizika, která s sebou plošné přijímací zkoušky mohou nést, zejména ovlivnění výuky na základních školách směrem k přípravě na testy, zvýšení selektivity ve vzdělávání na základě socioekonomického statusu rodiny a snížení pozornosti věnované těm žákům, kteří se nebudou hlásit na maturitní obory. Rizika zmiňovaná v Auditu citují Novinky.cz. Český rozhlas si všímá tvrzení Stanislava Štecha, že přijímací zkoušky údajně poskytnou zpětnou vazbu pro potenciální zlepšení výuky. Faktem je, že v současném nastavení (neexistuje minimální hranice pro splnění) přijímací zkoušky pravděpodobně nebudou mít zásadní vliv na změny v přijímání na SŠ. Přesto se média plní ukázkami testů a informacemi o tom, že plošné přijímačky podporují business s přípravou (LN).

  • MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY A NADĚJE NA STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

Jitka Baťková, manažerka projektu Strategické plánování a řízení ve školách a v územích, který realizuje Národní institut dalšího vzdělávání, shrnula ve svém textu dosavadní zkušenosti ze setkávání s učiteli nad tématem místních akčních plánů a jejich přípravy. Jako největší rizika, která vyplývají ze zkušeností v jednotlivých regionech, vidí tendence k direktivnímu řízení MAP ze strany zřizovatelů, vnímání MAP jako pouhého penězovodu dotací z EU a problém se zapojením důležitých aktérů vzdělávání do přípravy MAP. Audit vzdělávacího systému v ČR upozorňuje, že MAP je jak rizikem, tak příležitostí. Audit vnímá MAP jako jednu z priorit probíhajícího období a možnost naučit se ve vzdělávání plánovat s alespoň střednědobým horizontem a zapojením důležitých stran. Inspirací může být například Dvůr Králové nad Labem, kde v rámci projektu Města vzdělávání vzniká celková koncepce rozvoje vzdělávacího potenciálu města.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře

  • 7. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Otevřená třída: Zážitkové čtení
  • 14. 2., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Domácí úkoly – ano, či ne
  • 14. 2., 17.30, Mladý člověk na cestě k vědomému uchopení krajiny a k ekologickému myšlení
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago

K Feřtekovu komentáři v Respektu: Která segregační škola – a která škola diskriminující nemajetné není segregační? – je „v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky“, když usilujeme o společné vzdělávání?
Co na EDUin a jeho záměr podporovat veřejné školství?

Lucie Markova
Lucie Markova
3 years ago

Docela mě překvapil komentář v Respektu. Pana Feřteka jsem vnímala jako zastánce společného vzdělávání, ale tendence pro zakládání komunitních či rodičovských škol taková rozhodně není, přikláním se k názoru předřečníka – je to tendence k segregaci. (jsem z Ústeckého kraje, tak vím, o čem mluvím)

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years ago
Reply to  Lucie

T. Feřtek byl v tomto ohledu vždy oportunistický, problému s exkluzivními školami se vyhýbal nebo se vyjadřoval opatrně. Až v poslední době EDUin i oficiálně změnil rétoriku, evidentně ovšem jde pouze o taktický úkrok.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years ago

Feřtek se v komentáři elegantně vyhýbá podstatné věci: totiž financování. Ono se to naše soukromé školství totiž rádo nechá přifinancovat státem. A nevím, proč by stát – jako dobrý hospodář – měl financovat nějaké pidiškoly. Feřtekova stovka je většinou jen iluze, jde spíše o pouhé desítky.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3 years ago

„Půl roku inkluze v téže reportáži hodnotí za MŠMT náměstek Stanislav Štech a Tomáš Hečko, zástupce sdružení Rodiče za inkluzi.“

A nemluvilo se také o segreaci soukromých škol a přebujelých VG?