Aktuálně.cz: Cyklus České televize Třída 8. A ukazuje, co se skrývá pod kobercem českého školství

foto zdroj: www.ceskatelevize.cz

Publikujeme glosu Heleny Zikmundové, která vyšla 20.11. na zpravodajském webu Aktualne.cz pod názvem Vyučovat Brno aneb Kdo zachrání osmou A (ZDE). Věnuje se novému cyklu České televize Třída 8. A a upozorňuje na to, že hlavním problémem, na který pořad poukazuje, není těžko zvladatelné chování dětí ve třídě, ale segregace v našem školství, která podobné problémy generuje. Komentář Tomáše Feřteka, který vyšel na webu týdeníku Respekt, najdete ZDE.

Ve čtvrtek 13. listopadu vyšel na blogu Amnesty International článek upozorňující na to, že české školství je pořád z velké části rasově segregované. Píše se v něm mimo jiné o ostravské škole, která začátkem letošního roku odmítla deset romských dětí, protože se ředitel podle vlastních slov obával nálepky “romská škola”.

Ten případ ilustruje několik konkrétních rysů většího problému. Být Rom je v české společnosti stigma. Být asociován s Romy je v české společnosti stigma. A obava spolu s neochotou jakkoli slevit z vlastního pohodlí dávají vzniknout sebenaplňujícímu se proroctví: Jakmile se ve škole objeví větší počet dětí ze sociálního okraje, kterým chybí určité návyky a potřebovaly by pomoc, “slušní lidé” preventivně přehlásí svoje potomky jinam, až ve škole převáží děti vyžadující speciální pozornost a výuka se stane sotva zvladatelnou. “Romské školy” nevytvářejí Romové, ale hlavně bílí rodiče, kteří mají strach z romských škol.

Ptáčata v pubertě

Spojení “romská škola” zaznívá jako stížnost i v pořadu České televize Třída 8.A, který aktuálně běží každý čtvrtek večer na ČT1. Do problémové školní třídy plné nesoustředěných puberťáků tady přicházejí tři učitelé z jiných škol, ochotní zkusit každý svým způsobem přimět děti k učení. Pořad někde mezi dokumentem a reality show vychází z úspěšného švédského vzoru Class Of, ale v jednom podstatném ohledu se od něj liší. Ve Švédsku nevládne ve školství bezděčná rasová segregace, zatímco na českých školách, jako je tahle na Náměstí 28. října v Brně, jde o realitu, o jejíž nepřijatelnosti se sice ví, ale přesto realitou zůstává. “Osmec” je prostě romská škola.

Za pořadem stojí jako kreativní producentka Kamila Zlatušková, která už před pár lety pro ČT natočila povedený cyklus Ptáčata o mladších dětech v podobně izolovaném prostředí. Třída 8.A stejně jako Ptáčata ukazuje dvě skupiny, které to u nás mají těžké: na jedné straně děti žijící na sociálním okraji, na druhé straně zástupce náročné, finančně podhodnocené učitelské profese. V tomto případě mají být hlavními hrdiny ti druzí.

Prvních několik dílů Třídy 8.A uvádí nové učitele na scénu jako úspěšné kantory ochotné pokusit se o malou revoluci, propagační materiály dokonce slibují progresivní pedagogické metody. Skutečnost je však střízlivější.

Mladý matematikář Petr vlastně žádnou systematickou metodu nemá, jeho logické hry jsou nastaveny hlavně pro děti, které mají rády logické hry. Osmáci z Osmecu na ně nejsou zvyklí, nikdy se zřejmě s podobným zadáním nesetkali, nechápou je a matematikář si jejich reakci překládá jako neschopnost. V debatě s ostatními učiteli ale právě on nečekaně vystihne podstatu věci – pokud tu existují programy pro integraci, kde je té integraci konec?

O něco větší úspěch zaznamenává češtinářka Dagmar, mladá učitelka, která se klukům líbí a holkám hned při první hodině slibuje možné konexe v modelingu (etická rozporuplnost je zřejmě pod rozlišovací úrovní).

Nejstarší z trojice, dějepisář Ivan, má být odborník na zážitkovou pedagogiku, ovšem jeho představy o zážitcích jsou tak trochu Svojsík říznutý Společností mrtvých básníků. Současné puberťáky to oslovuje spíš jen letmo.

Frustrace bez sebereflexe

Třída 8.A ukazuje různé podoby stejné učitelské frustrace, které občas chybí sebereflexe. “Já sama učím romské žáky od roku 1990, a kdybych věděla, jak na to, budu první,” pronese například ředitelka školy při poradě. Ví, že v jejích třídách běžně sedí děti, se kterými není tak těžké pracovat (ostatně říkají to stávající i noví učitelé a v pořadu to vidíme), a přesto jako by si svou generalizaci neuvědomovala. Zní to jako automatismus, kantorská průpovídka, tendence interpretovat svou zkušenost a dát jí jednoduchý, srozumitelný smysl.

Její slova jsou bohužel jedno z tisíců malých “nic”, která společně umoří šanci na zlepšení. Děti ze sociálního ghetta často nemají motivaci a vzory, nestarají se o zítřek, protože v zadlužených rodinách se naučily žít dneškem.

Aby se ze své situace vyšvihly nahoru, musely by vyvinout úsilí, o jakém se ostatním ani nezdá – ve svém nízkém věku odhadnout, který dospělý jim ukazuje perspektivnější cestu, soustředit se na něco tak abstraktního, jako je dlouhodobá budoucnost, a nenechat se odradit tím, že se k nim většina bude chovat jako k podřadným. Učitelé ve Třídě 8.A si s tím příliš nevědí rady, i přes svoji dobrou vůli mají trochu problém se vymanit ze starých způsobů uvažování a školský systém jim zjevně není skoro žádnou oporou.

Pro milovníky poslušnosti

Divákům, kteří jsou toho názoru, že v žácích je potřeba vypěstovat hlavně poslušnost, bych doporučila pro srovnání ještě jeden zahraniční pořad. V roce 2011 vysílala britská televizní stanice Channel 4 dokumentární sérii o chodu jedné velké školy Educating Essex (od té doby vzniklo ještě Educating Yorkshire a Educating the East End).

I když se program nesoustředil na obzvlášť problémovou školu, bylo v něm k vidění prakticky všechno, co se dá pozorovat v 8.A – křik, pobíhání po třídě, nesoustředěnost, nezájem… I v Essexu měly občas starší děti problém se čtením, řešily se dokonce vážnější průšvihy jako těhotenství, i tady si zaměstnanci někdy zoufali, ale celková atmosféra byla jiná. Učitelé se zdáli mít lepší představu o tom, co a proč dělají, měli zjevně jinou průpravu i mnohem lepší zázemí a byli tím pádem schopni nabídnout účinnější podporu dětem.

Třída 8.A je ve srovnání s tím hlavně dokumentem o jednom velkém špatně fungujícím systému, na který doplácejí ti v terénu. Jednoduššímu divákovi ale bohužel pravděpodobně poslouží spíš jako další argument pro nenávist vůči lidem, jejichž problémy jsou mu lhostejné.

Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
40 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

„A obava spolu s neochotou jakkoli slevit z vlastního pohodlí…“ Copak to asi je, ono „vlastní pohodlí“? Není to snaha nevystavovat své děti stresujícím situacím, zajistit jim prostředí, kde se budou moci vzdělávat? A kde se vlastně vzala ona obava – obava o bezpečí svých dětí – a strach? Je to snad jen záminka, abychom mohli „stigmatizovat“? Je tohle vše důvodem k tomu, abychom psali spojení SLUŠNÍ LIDÉ v uvozovkách? Kde, prokrista, paní Zikmundová žije? Ať si ozkouší takovéto prostředí na vlastní kůži, ne jako kantorka, ale jako jedna z kolektivu; ať zkusí v takovém prostředí pracovat a vůbec pobývat… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

… celková atmosféra byla jiná. Učitelé se zdáli mít lepší představu o tom, co a proč dělají, měli zjevně jinou průpravu i mnohem lepší zázemí a byli tím pádem schopni nabídnout účinnější podporu dětem……
U nás tento vhled do problémů má většina speciálních pedagogů. Byli vzděláni pracovat s těmito dětmi a někteří mají i specializaci etopeda (výchovné problémy). Nějak jsem získala pocit, že se s nimi v „normálním“ školství moc nepočítá. není to škoda?

rodič
rodič
5 years ago

Můžeme segregaci zracionalizovat. Pokud se učitelům nedaří s romskými dětmi pracovat, nemohou za to učitelé, ale dětí samotné. Protože jsou nevzdělavatelné, nemotivované, drzé, líné, agresivní,jejich rodinné zázemí je hrozné atd…

Pravda, do té doby, než se čeští učitelé naučí s romskými dětmi pracovat, je lepší oddělená třída, ale tím pádem se vlastně státu nepodařilo zajistit rovný přístup ke vzdělávání. Neschopnost učitelů učit děti je…prostě neschopnost učit děti. Děti za učitelskou ne-kompetenci nemohou. Mohou za ni neprofesionální profesionálové.

Slávina
Slávina
5 years ago

Za téměŕ 40 letou praxi učitelky ZŠ a speciání ZŠ jsem nikde neviděla monokulturní třídu jen z romských dětí !
V TV tedy jde o experiment nebo snad je cílem této naprosto nepedagogické
kompilace vybudit v divácích negativní emoce vůči těmto dětem a i vůči škole ?
Už by mohlo skončit dlouhodobé přetahování o přízeň multikultury . Napětí ve společnosti nikomu neprospívá , zejména dětem všech kultur jen škodí !

rodič 2 a učitel
rodič 2 a učitel
5 years ago

Je naprosto šokující, že si vedení této školy doposud nepovšimlo, že dosažená úroveň vzdělání žáků je tak nízká, že nemá smysl jít dál, pokud se nedožene obrovská mezera v základní gramotnosti. Tady přece situaci nezachrání sebelepší učitelé. Třídu je třeba vrátit někde do druhé či třetí třídy ZŠ a naučit je číst,psát a počítat.Vzít to od základů, teprve potom můžou hrát divadlo nebo poker. Navíc se zde jedná zjevně o práci pro speciální pedagogy.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Tento pořad je vlastně obdoba reality show. Vybrána byla třída s opravdu tristními problémy. I zde můžeme vidět, že problém není jen ve škole, ale i v rodinách žáků. Je pravdou, že tady by se zbláznil asi i sám Ámos Komenský. Jak k takovému stavu došlo, by bylo dobré prozkoumat. Obávám se, že vinit ze všeho jen školu by bylo krátkozraké. Problémy s Romy jsou mi známé a tuším, kde je zakopaný pes. Upřímně řečeno,ani já jsme se nikdy nesetkala s naprosto romskou třídou. Ale připouštím, že v některých regionech je to možné. Což takhle zainteresovat další příslušné organizace a… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

To není „obdoba“ reality show, to je samotná reality show. Formát velice poklesné publicistiky: vítězství show nad realitou. Mnohé zůstává nevysvětleno: autoři nepředvedli žáky před příchodem učitelských supermanů – mluví se o písemkách, které nevidíme – nemáme tušení, jaká byla vstupní „dohoda“ se šoumeny – – –

Segregace? Bylo jasně řečeno, že „ostatní“ žáci prostě odešli. Seriózní publicista by vyzpovídat i ty, kteří odešli, a ptal se proč. V každém případě romští žáci zůstali na základce: jaká nerovnost ve vzdělání? Co vlastně znamená umět pracovat s romskými dětmi? Proč ne s vietnamskými, ukrajinskými nebo mongolskými?

Radek Sárközi
5 years ago

Ptáčata byla super. Z tohoto pořadu jsem rozpačitý… Plavou v tom žáci i původní a noví učitelé.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
5 years ago

Dobrá, ale KDO teda zachrání osmou A? Dějepisáře Ivana „Hobita“ Bauera docela dobře znám, je to nadšenec, organizátor soutěže Historiáda, pořadatel letních táborů s historickou tematikou, organizátor Prázdninové školy Lipnice… Autorce článku připadá jako „Svojsík říznutý Společností mrtvých básníků“ :-(. Tak jo, ale v této zemi lepšího dějepisáře nenajdete, to tvrdím se vší vážností. Ivan nezatěžuje žáky přemírou informací, učí žáky spíše si informace opatřit, vyhledat, utřídit, pracuje s obrazovými materiály, s texty, miluje divadlo, dokáže spojit „velké dějiny“ s těmi „malými“ (dějiny všedního dne, dějiny regionu…). Vymysleme tedy něco jiného, co na žáky 8.A zabere. Já to vážně nevím… Více »

Iva Švarcová
Iva Švarcová
5 years ago

Žáci 8.A., alespoň někteří z nich, potřebují speciální péči. Žádná odbornost na ně nezabírá. Potřebují speciálního pedagoga s psychopedickým, případně i etopedickým zaměřením, který jim pro ně přístupnou formou zprostředkuje základní všeobecné vzdělání.
Ze všeho nejvíc ale potřebují kázeň. Už učitel národů, J.A.Komenský říkal, že škola bez kázně je jako mlýn bez vody.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Pokud budu vycházet z předpokladu,že seriál 8.A není nějak dopředu připraven a zaranžován, napadá mě spousta věcí. Tak jen pár z nich: První chybou tvůrčího štábu byl výběr věkové kategorie dětí. S 14-15 letými pologramoty a nevychovanými fracky toho moc neuděláte. Naivní představa, že stačí přivést špičkové učitele ze základek, kteří ale asi nikdy nepracovali s takovým materiálem, je pochopitelná. Takto si představují inkluzi mnozí „odborníci“. Ono to nefunguje. Časový plán je velmi nereálný. Výchova dítěte je běh na dlouhou trať, takže pokud by diváci měli vidět nějaký posun k lepšímu, bylo by dobré roztáhnout seriál tak na 1,5 roku.… Více »

Marek
Marek
5 years ago

Souhlasím s řadou komentářů níže – je potřeba začít pracovat na změně dřív než v 8. třídě a bez zvládnutého čtení,psaní a matematiky na úrovni 1-3.třídy asi nemá cenu učit nic moc složitějšího.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
5 years ago

Paní Karvaiová, velmi ctím Vaše nesporné znalosti a zkušenosti speciálního pedagoga, často s Vámi souhlasím. Ale považujete opravdu za naprosto normální mluvit o žácích 8.A jako po pologramotech a nevychovaných fraccích? Ano, pár jich tam možná takových je, ale většina na mne působí docela mile, připadá mi fakt škoda odsoudit je v patnácti letech k životu na okraji společnosti.

karvaiova
karvaiova
5 years ago

To neni zadne odsouzeni na okraj spolecnosti.Moje kamaradka lekarka taky mluvi o „prisernych pacosich“ a presto je vybornou doktorkou a lide ji maji radi.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
5 years ago

Já nepochybuji o tom, že jste dobrá kantorka. Jasně, v soukromí si lékař klidně může dovolit poznámku o „příšerných pacoších“, ale na web o lékařské etice by to asi nenapsal, že. Žáci 8.A se evidentně perou s problémy, o jakých se nám nezdá ani v té nejhorší noční můře. Navzdory tomu pořád zvládají „jakž takž“, vlastně když to srovnám se žáky „výběrovými“, jejichž startovací čára je v neoddiskutovatelně příznivější pozici, tak z toho 8.A nakonec nevychází tak špatně. Třeba v posledním díle to hodnocení složek s materiály do dějepisu — kolik našich žáků je taky schopno pracovní listy poztrácet, potrhat,… Více »

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
5 years ago

„většina na mne působí docela mile, připadá mi fakt škoda odsoudit je v patnácti letech k životu na okraji společnosti“

Už jsem psal panu Feřtekovi na respektu, že bych si dovedl představit příští reality show s názvem „Cela x“ a šikovná režie by jistě vykouzlila vězně, kteří „působí docela mile“. Vždyť jenom ta ouška a tykadýlka jsou tak roztomilá, že?

A ještě jedna věc: co to znamená „odsoudit je“? Kdo je odsuzuje? Nemají v tom „životu na okraji společnosti“ prsty i oni sami – a především jejich rodiče?

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
5 years ago

Samozřejmě na tom má značný podíl jejich rodinné zázemí a v patnácti letech i oni sami. Můj syn od malička bojoval s handicapem, vlastně celý život musel (s pomocí celé rodiny) makat dvakrát tolik co druzí, škola mu pomáhala, všechna čest. Jenomže škola by měla pomáhat i tam, kde ta podpora ze strany rodiny není, jinak se nikam nedobereme a vyroste nám tady další generace mladých lidí, kteří budou nekvalifikovaní, bez naděje na získání práce, uvíznutí v začarovaném kruhu chudoby, nebo ještě hůře kriminality, kam budou přivádět další generaci dětí. Takže bez ohledu na to „kdo za to může“, s… Více »

l.snirch
l.snirch
5 years ago

„Pologramoti, frackové…“ Stýkám se s učiteli hodně (rekreační volejbal), ve škole. Někdy je naprosto úžasné poslouchat VŠ vzdělané lidi (učitelé), jak se vyjadřují. Místo věcného hodnocení toho, co student zvládl či nezvládl(to je vazba pro studenta, na čem má pracovat), nastupuje osobní útok – jak na něj má reagovat? Základní komunikační faul, navíc v pozici nadřízený a podřízený. O sobě často nepochybujeme. Často se za učitele před studenty stydím, často bych raději nebyl v daném čase na daném místě. Jak by Vám bylo, kdyby o Vás na internetu psali o pologramotech ? To nejsou herci, to jsou skuteční žáci. Neanonymní.… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Je zajímavé, že se tato debata zvrhla v názorovou přestřelku, zda je Karvaiová vulgární (nevychovaná) nebo není. Tak trochu šly stranou Karvaiové argumenty ve prospěch pomoci . Kdybych použila slov blbečci ,pitomci apod. asi bych se nikomu nedivila, že by mě tu osočil použila jsem slovo pologramoti. Nevidím rozdíl mezi učesaným pologramotné děti a pologramoti. Oni jsou opravdu pologramotní, úroveň jejich znalostí je děsivá ( za což mohou oni, rodiče a částečně i ti, kdo by se o jejich vzdělání měli starat). Jestli vám to udělá dobře budu oblékat slova do hávu cimrmanovské „dolní brady“. Moc hezky se dnes o… Více »

l.snirch
l.snirch
5 years ago

Přestřelku nevidím, projevil jsem názor. Nepsal jsem, že jste nevychovaná či vulgární, to jste si podsunula sama (nevím proč). Jde vždy o obsah i formu, nelze se zastřešovat obsahem a používat neakceptovatelnou formu. I z vůle lidu zvolený citoval (nepřesně) Cimrmana na půdě vysoké školy (přitom pointu to na rozdíl od Cimrmana nemělo), asi se to stane módním. Ale na podstatě mého názoru to nic nemění. Mám-li s někým diskutovat o obsahu, žádám (a od učitele zvlášť) i formu. Čekal jsem, zda dojde na omluvu. Nedojde, místo toho přednáška a odvolávání se na jiné. Ok, i ten z vůle lidu… Více »

karvaiova
karvaiova
5 years ago

kontrolni otazka- proc me davate do dvojky s lidem zvolenym.To taky neni moc fer.

l.snirch
l.snirch
5 years ago

Bo argumentujete naprosto stejně(což jsem vyargumentoval). To je fer.
Pokud se chcete lišit, tak se lište. Zkuste začít omluvou za přestřelená slova.
Ten druhej to nikdy neudělá a už se budete lišit. Snadné, co ? :-)

l.snirch
l.snirch
5 years ago

Řekla byste žákům 8.A do očí jako jejich učitelka: Jste pologramoti a nevychovaní frackové?
Stačí jedno slovo – ano, ne.

Jen ne prosím další přednášku.

Dagmar Daňková
Dagmar Daňková
5 years ago

Paní Karvaiová, Vaše návrhy (nutnost pracovat s dětmi už od útlého věku, ve spolupráci se sociálními pracovníky se zaměřit i na fungování rodin žáků) pochopitelně bez výhrad přijímám. Jenomže – pro 8.A už je pozdě, tam se to někde po cestě už pokazilo, tak co s tím teď? Já si skutečně nemyslím, že je v pořádku, že zdravé děti s normální inteligencí v patnácti letech s obtížemi překoktají větu. Ne, nemyslím si, že je to především jejich vina a vzhledem k tomu, že jejich rodiče na tom nejsou zřejmě o mnoho lépe, tak ano, myslím, že zodpovědná je hlavně škola.… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Paní Daňková, nebagatelizuji zodpovědnost školy, ale uvědomme si, co tato instituce dnes může. Kdekdo se tváří, že ví, co by měla a co musí, ale pomoc se většinou smrskne na knížecí rady. Paní Karvaiová, většinou bych Vaše příspěvky bez výhrad podepsal, ale na formulace je třeba si dát pozor. I kdyby si žáci uvedené přídomky zasloužili. I když tyto přídomky jsou zřejmě mnohem blíž pravdě než shovívavé opisy typu (volně parafrázuji) „jsou to úplně běžné děti, jen jim to občas ujede“. Pane Snirchu, než napříště začnete s moralizováním a vyzýváním k omluvám, zameťte si nejprve laskavě před vlastním prahem. Nějak… Více »

l.snirch
l.snirch
5 years ago

A jeje, pane Soukalem opět vytažená historie z bitvy u Lipan. Každý jsme jiného názoru, kdo se tehdy měl omluvit – já tvrdím, že pan Sotolář panu Botlíkovi. Jestli, kdo a před kým se tehdy shodil, je Vaše interpretace. Já nechtěl v situaci, kdy pan Sotolář se k omluvě neměl, pokračovat s ním na toto v diskusi, která ostatní čtenáře třeba nezajímá. Nebudu v ní pokračovat na toto staré téma ani nyní, takže pro Vás se nepochybně shodím na druhou. Kdo, chce, najde si tu diskusi a posoudí sám. http://www.eduin.cz/clanky/mf-dnes-zadna-plosna-zkouska-nezmeni-zpusob-vyuky-ve-skolach/ I když mi Vámi definovanou verzi omluvy připomenete ještě 100x,… Více »

Perun
Perun
5 years ago

Pane Snirchu,

diskusi v daném vláknu jste ukončil nejen s kolegou Sotolářem, jak je z ní vidno. Působí to tak, že v okamžiku, kdy se dostanete argumentačně do úzkých, volíte pozici mrtvého brouka, místo abyste konstatoval, že jste se (třeba) spletl, popřípadě něco nedomyslel. Velmi rád viníte ostatní diskutéry ze všemožných faulů, jichž se ovšem dopouštíte i Vy sám. Námět k přemýšlení…

l.snirch
l.snirch
5 years ago

http://www.eduin.cz/clanky/mf-dnes-zadna-plosna-zkouska-nezmeni-zpusob-vyuky-ve-skolach/ – vše bylo řečeno, kdo chce si nastuduje.

To, že se paní Karvaiová dopustila nevhodných slov, potvrdil svým názorem i pan Soukal. O tom pod TÍMTO článkem diskutujeme.

Nemůžeme neustále recyklovat minulé diskuse pod každý nový článek. Nebo můžete, ale beze mě. Já připojím za sebe vždy jen odkaz a tím dám šanci všem zájemcům, aby si názor vytvořili sami. To není mrtvý brouk, to je úcta k čtenářům, kteří pod každým novým článkem nechtějí číst o bitvě u Lipan.

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

„Nemůžeme neustále recyklovat minulé diskuse“

Především se nemůžeme vymlouvat ve chvíli, kdy se nám něco nehodí. Alespoň jde-li nám o solidní diskusi. Obzvlášť když rádi mluvíme o respektu k druhým apod.

l.snirch
l.snirch
5 years ago

http://www.eduin.cz/clanky/mf-dnes-zadna-plosna-zkouska-nezmeni-zpusob-vyuky-ve-skolach/ – vše bylo řečeno, kdo chce si nastuduje.

Odkaz není výmluva pane Soukale, pokud Vám jde o solidní diskusi. Vím pane Soukale, že umíte česky, když chcete.
Každý vážný zájemce má možnost si udělat vlastní názor na CELOU minulou diskusi a ne číst vytržené interpretace bitvy u Lipan od pana Šnircha, pana Soukala, pana Peruna pod zcela jiným článkem. Jste ochotný to pochopit?

Eduinu a ostatním čtenářům se omlouvám, že již píšu potřetí stále stejný odkaz.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Paní Daňková, Nevím, zda by to pomohlo, ale za pokus by to stálo. Rozdělit tuto třídu do dvou samostatných tříd. Tím se zmenší počet žáků, ale pořád je to málo . Tudíž bude potřeba v jednotlivých menších třídách dělit na skupiny jako malotřídka a zadávat práci podle potřeb jednotlivých žáků. Každému žákovi již dávno měl být vypracován individuální vzdělávací plán.Zde bych se soustředila na to nejpodstatnější, co má človíček umět po skončení základky. Určitě počty – alespoň po procenta,se zlomky jen prakticky, mnohočleny vynechat,rovnice nastínit ,písemné počty do úrovně páté třídy ,pak kalkulačka (matematici si poradí dále lépe než já).… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Jsme znova u nižšího počtu žáků ve třídě. Je to z mého pohledu jedno ze tří nepominutelných opatření pro dnešní ZŠ a SŠ; ovšem nejen ve třídě s problémovými žáky.

Radek Sárközi
5 years ago

Zajímal by mě názor kolegů na metody, které používají učitelé v seriálu 8. A. Já zatím viděl metody nevhodné – převládá frontální výuka a neustále se jen řeší známky a písemky…

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Frontální metoda u takto neklidných dětí vhodná je. Spojit s prací v lavici )něco si dopíšu,dokreslím apod.)Metody skupinové vyžadují trochu discipliny, takže až později. Pokud by ve třídě působilo více asistentů,pak by šly i skupinky. Nevím, jak projekty. Ale opět, učitelé musí od těchto dětí očekávat jiný postoj než jsou zvyklí.Možná bych se vyhnula písemkám.Nebo bych zadávala něco, co děláme v hodinách my – zadáme tzv. samostatnou práci – připravený pracovní list, většinou s obrázky, které někdy někde viděly(na inter. tabuli,na tabuli,v učebnici…). Známkuje se namátkově. Jednu hodinu ano, jinou ne.Zkoušení spíše ústně, ty děti sotva čtou a písemně se… Více »

rodič 2 a učitel
rodič 2 a učitel
5 years ago

Mrzí mne, že vše vypadá tak, jako by se výše uvedené problémy s pologramotnými dětmi týkaly jen romské menšiny. V současnosti řeším jako rodič obrovský problém ve třídě svojí dcerky, kam dochází asi devět dětí (neromských!) se zjevnými poruchami učení a vážnou kázeňskou nezvladatelností (tuším, že dva žáci jsou dokonce snad autisti,učitelka to nesmí říkat, ale podle chování to tam bude/ jiní odmítají ve škole pracovat a mají samé kule či čtyřky, ve vyučování se vzájemně fyzicky napadají/ jiní zase chytají tzv. „amoky zlosti“ a jsou schopni s klidem kousnout učitelku,což se stalo…),. Dnes jsou ve třetí třídě, je jich… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

Pane rodič, plně vás chápu. Je to problém o kterém tu na Eduinu píšu už dlouho. Mnoho dětí není mentálně postižených, přesto potřebují speciální péči. inkluze je hezká věc,jenže se nedá dělat bez odpovídajících podmínek pro práci. Občas se tu psali články, že vše stojí a padá jen s dobrým učitelem. je to omyl,. Je třeba vytvoři opravdu podmínky tak,aby se dětem učitelé mohli opravdu individuálně věnovat.A jak jste již pochopil, s tolika dětmi je to asi dost problém. I předešlá učitelka měla dost co dělat, aby děcka zvládala (otázkou je, za jakou cenu, třeba i jejího psychického zdraví).POkud bude… Více »

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
5 years ago

„psaly články“

Josef Soukal
Josef Soukal
5 years ago

Odkaz p. Šteffla je zajímavý. Z textu, na který odkazuje, vyplývá toto:
Systém (škola) selhává, protože vnucuje menšině cosi, co menšina nechce, co je proti jejím zvykům, vzorcům chování apod..
Řešení neexistuje. Ledaže bychom menšinu ponechali jejímu sociálnímu prostředí, jejím zvykům a vzorcům chování.
Dodávám:
Tyto zvyky a vzorce chování jsou ovšem pro většinu nepřijatelné.
Řešení neexistuje. Snad jen menšinu i proti její vůli důsledně rozptýlit mezi většinu, pak jsou výsledky ve vzdělávání a výchově lepší (z hlediska většiny). Je to ovšem řešení vnucené, mocenské.

Alena Kulhavá
5 years ago

Učitel není profesionál či neprofesionál takto černobíle. Každý má jinou povahu a hodí se na jiný typ dětí. Pokud jde o extrémní problémy, jsou jak příčiny, tak nutná řešení kombinované a vidění věci jednostranně ničemu neprospívá. V situaci 8.A to není jednoduché a jsem ráda za alespoň nějaké nápady i zde v komentářích. Pokud máte někdo další zkušenosti s obdobnými třídami a dobře jste ve školách uspěli, prosím, podělte se o ně zde a nebo i jinak u Eduinu atd. Děkuji.