Hospodářské noviny: Nevzdělané děti stojí miliardy

(c) Taylor Wilcox

Publikujeme text Markéty Hronové, která upozorňuje na závěry studie IDEA: Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice, která přináší modely ekonomických dopadů, které by přinesla podpora žáků dosahujících nízkých výsledků ve vzdělávání. Text vyšel 2. prosince v Hospodářských novinách.

Pokud by se zvedla úroveň nejslabších žáků, vyplatilo by se to nejen jim samotným v podobě lepší práce a vyšší kvality života, ale i státu. Podle propočtů ekonomů z institutu CERGE by to Česku v dlouhodobém horizontu přineslo nejméně 18 miliard ročně na dodatečném přírůstku HDP. „Takže investovat jakoukoli sumu pod 18 miliard za rok se státu vyplatí,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů nové studie, kterou mají HN exkluzivně k dispozici.

Řada výzkumů už dříve ukázala, že žáky s nedostatečnou čtenářskou či matematickou gramotností čekají zásadní potíže v dalším životě. Těmto dětem činí problémy jednoduché úkoly, jako je porozumění textu nebo čtení v jízdních řádech. Tyto dovednosti pravidelně měří u patnáctiletých žáků mezinárodní testy PISA, z nichž studie vychází.

Problémových žáků je v Česku zhruba 20 tisíc na jeden ročník, tedy zhruba pětina. Průměr zemí OECD je vyšší, vychází téměř na čtvrtinu. Na základních školách je dětí s těmito problémy necelá třetina, na středních bez maturity už téměř polovina.

Psycholog a bývalý ministr školství Stanislav Štech upozorňuje, že se nejedná jen o děti z vyloučených lokalit nebo sociálně nejslabších rodin. „I současná situace způsobená koronavirovou pandemií nám ukázala, že pomoc potřebují i lidé, které bychom zařadili do nižší střední třídy,“ varuje Štech. Týká se to všech s horší dostupností vzdělání, bydlení, dopravy, ale i s nižšími příjmy či problémy s nezaměstnaností.

Autoři studie vypočítali, jaký přínos by měla různá zlepšení dětí v dovednostech potřebných pro život. I v případě nejmenšího pokroku došli ke zmíněným 18 miliardám.

„Pro srovnání – do podpory v nezaměstnanosti investuje stát sedm miliard ročně, výdaje na rekvalifikace představují 100 milionů korun, inkluze stojí necelých deset miliard ročně,“ uvádí studie. Jinými slovy: vyplatí se podpořit nejslabší žáky a jejich rodiny dřív než pak řešit dopady jejich nevzdělanosti.

Pustit se do takových změn ale nebude jednoduché. „Je důležité opatření dobře promyslet, aby se jen neinvestovaly peníze a nakonec to nic nepřineslo,“ upozorňuje Münich. Výsledky snažení navíc společnost pocítí přibližně až za třicet let. Potrvá, než se přístup k žákům změní, a také musí uplynout určitá doba, než začnou pracovat a vydělávat.

Ministerstvo školství říká, že lepší přístup ke vzdělání pro problematické skupiny je jeden z hlavních cílů vzdělávací strategie na příštích deset let. A dodává, že se je snaží podporovat už nyní.

„Například zkvalitněním školních poradenských služeb nebo obědy pro děti ze sociálně slabého prostředí zdarma, i to má na prospěch žáka vliv,“ uvádí mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Podle Münicha se musí investovat do práce s rodinami žáků a zlepšení přípravy učitelů, aby si poradili i s problémovými jedinci. V přípravě učitelů na přístup k těmto dětem má však Česko mezery, ukazuje nejnovější srovnání zemí EU Eurydice.

Podle Štecha je také důležité přijmout nový model, kdy vedle učitele budou ve třídě i školní psycholog, speciální pedagog či asistent. „V zahraničí jdou od Finska přes Itálii tímto směrem. Ve třídě je třeba 35 dětí, ale čtyři lidé, kteří se jim věnují,“ popisuje.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že si zhoršenou situaci těchto žáků vlivem koronavirové krize uvědomuje a úřad ji bude řešit. „Už letos v létě se nám osvědčily letní vzdělávací kempy, teď je budeme muset posílit a zaměřit se také na doučování těchto dětí,“ uvedl Plaga. Jak bude motivovat rodiče, aby se jejich děti těchto akcí účastnily, ale ministerstvo na přímý dotaz neupřesnilo.

Dobré zkušenosti se snižováním rozdílů mezi žáky má například Krnovsko. Vznikla tam iniciativa učitelů, ředitelů, rodičů, zástupců obcí, veřejnosti a neziskových organizací. Uspěli díky velkému nasazení a penězům, které se jim podařilo získat. Investovali je třeba do doučovacích či předškolních klubů ve vyloučených lokalitách.
Nyní mají žáci s jakýmkoli znevýhodněním díky zákonu o inkluzi nárok na individuální doučování, asistenta či různé pomůcky. Letos ale ministerstvo chtělo výdaje na asistenty pedagogů či doučování naopak škrtat. Po tlaku rodičů, učitelů i nevládních organizací pak záměr změnilo. Novou verzi má předložit v příštích dnech.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments