Jak souvisí délka školní docházky s výsledky vzdělávání?

V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok. EDUin přináší přehled, jaká je situace v jiných evropských zemích, a dává jej do kontextu s výsledky šetření PISA. Kompletní graf najdete zde.

Graf délky povinného vzdělávání vychází z dat Eurydice za školní rok 2023/2024. Analytička EDUinu k tomu připravila výsledky vzdělávání vyjádřené průměrem bodů z mezinárodního šetření PISA za čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost za roky 2015 a 2018.

Graf jasně ukazuje, že délka povinného vzdělávání nemá přímou souvislost s kvalitou vzdělávání a výsledky žáků zjištěných v PISA. Samotná délka povinného vzdělávání, zdá se, nedokáže zajistit lepší výsledky žáků.

Jako příklad uvádíme:

Francie – délka povinného vzdělávání je 15 let, v šetřeních PISA žáci mají sice mírně nadprůměrné výsledky, rozhodně ale země nepatří k nejlepším.

Estonsko – má povinné vzdělávání v délce 9 let, v šetření PISA mají jeho žáci ale úplně nejlepší výsledky. Vzdělávání je až do 16 let společné.

Nikola Šrámková, analytička EDUinu: „Délka povinného vzdělávání sama o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem úspěšnosti vzdělávacího systému. Kvalita vzdělávání závisí na mnoha aspektech, kde délka povinného vzdělávání může hrát roli, ale je důležité zohlednit i kvalitu výuky, rovnost přístupu ke vzdělání, míra selektivnosti systému a další faktory, které mohou ovlivnit výsledky žáků a kvalitu vzdělávacího systému jako celku. Musíme se proto zaměřit na komplexní zlepšování vzdělávacího systému, nejen na jeho délku.“