Lidové noviny: Demagogie ohrožující vzdělávání

By European People's Party (EPP Summit, Brussels, May 2014) [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], via Wikimedia Commons

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který je reakcí na nedávný text o vystoupení Pavla Bělobrádka na Setkání lídrů českého exportu 2017, který vyšel v Lidových novinách a přinesl názory vícepremiéra a předsedy KDU-ČSL na budoucí výhled ve vzdělávání. Pavel Bělobrádek se na Twitteru ohradil vůči kritice, která se na něj snesla, a napsal, že LN vytrhly jeho slova z kontextu. Na výzvu, aby tedy informace LN dementoval, však již nereagoval. Na text reagoval také Jiří Hlavenka. Komentář Boba Kartouse vyšel 19. 5. v Lidových novinách.

Poměrně dobře rozumím tomu, proč se v současné – jak se říká postfaktické – době tak daří demagogii a konspiraci. Zejména v otázkách řekněme globálně politických se ukazuje být relativně jednoduché prefabrikovat příběhy představující úplně opačné vysvětlení událostí, než poskytuje hlavní proud postavený na etablovaných médiích, čerpajících informace od expertů. Oproti tomu je možné díky digitálním prostředkům postavit tzv. antiestablishmentová média, jejich tzv. experty a jejich narativy, které vysvětlují události zcela odlišným způsobem. Brexit, Trump, aktivní ruská propaganda k dění na Blízkém východě, francouzské prezidentské volby, to vše jsou příklady soupeřících narativů, v nichž vítězí ten, kdo je schopen získat pro sebe větší část veřejného mínění. Bez ohledu na to, jak velké nesmysly spojíte k vytvoření takového příběhu dohromady.

Chcete-li ovšem uspět na poli demagogie, musíte dodržet metodu. Jedním z jejích fundamentů je, že nutně musíte použít to, co už nějakým způsobem v části společnosti rezonuje, a aktualizovat to ve vašem kontextu. Kupříkladu demagogové napříč západními společnosti mají v poslední době hit v podobě očerňování postavy George Sorose, jednoho z největších světových donorů podporujících občanský sektor. Abyste mohli dobře očernit Sorose, musíte tak trochu zahrát na notu antisemitismu (je to přece Žid), připomenout lidem zasutý memo „nadvládě velkého Žida“, který se z důvodu všeobecné nepřijatelnosti nacismu stal společensky neakceptovatelným. Přidáte k tomu novou přílohu v podobě role nenáviděných neziskovek, jež řízeny velkým Židem ovládají dění na celém světě, a libovolně spojíte s jakoukoliv událostí, kterou chcete publiku vysvětlit.

Průmyslová lobby v akci

Pomalu si zvykáme na to, že podobné narativy nejsou už jen součástí komentářových vláken na obskurních webech, nýbrž stávají se pevnou součástí diskurzu. Zejména díky projektům reprezentovaným v ČR ponejvíce tzv. Parlamentními listy, které manipulaci tohoto charakteru povýšily na standardní způsob produkce informací. Stále ještě ale máme kognitivní nástroje umožňující oddělit mediální šmíru od toho, čemu lze důvěřovat, známe-li alespoň trochu pozadí, umíme-li se orientovat v informačním světě a umíme-li ověřovat informace z různých zdrojů.
Těžko se ale bojuje proti demagogii, kterou šíří vláda, respektive někdo z jejích představitelů. Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL a toho času též vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, se nechal na sjezdu českých exportérů slyšet, že prý český vzdělávací systém „chrlí absolventy, které není možné zaměstnat“ a že je třeba ukončit praxi, kdy si „každý studuje, co ho baví, a nemyslí přitom na to, co ho bude živit“ (Lidovky.cz 9. 5.). Mimochodem v tomtéž článku se pak citovaní představitelé českého průmyslu vyznávají ze svého přesvědčení, že je třeba zatočit s tím, co vnímají jako „pseudovzdělání“ (v souvislosti se vzděláním středoškolským všeobecným) a ze své touhy poslat mnohem více dětí za tím pravým, nefalšovaným vzděláním do učilišť a středních odborných škol.

Pominu fakt, že LN zveřejní text, v němž se nikdo neohrazuje proti nehoráznostem šířeným úzce ekonomicky profilovanou lobby českých exportních montoven. Objektivizující názor by prospěl. S ohledem na běžné vyjadřování lidí, jejichž zisk plyne zejména ze subdodávek ekonomikám stavějícím na inovacích s přidanou hodnotou, se nedivím ani vyjadřování dotčených průmyslníků. Je to pár měsíců, co jejich kolega Otto Daněk vyjádřil názor, že je třeba na „nepotřebné“ humanitní obory na VŠ uvalit vysoké školné. Podobně se už projevil v minulosti i prezident Svazu průmyslu Hanák (socialistický ekonom) a věrného hafana našli tito myslitelé v prezidentu Zemanovi. I když se na věc podíváme pouze z ekonomického hlediska, nepotřebné obory aby dnes člověk skutečně pohledal. Při historicky nejnižší nezaměstnanosti totiž nepracují jen ti, kdo skutečně nechtějí nebo skutečně nemohou. Poptávka po pracovních silách se zdaleka netýká jen negraduovaných technických pozic, na nichž stojí byznys montoven. Prudce se rozvíjející oblast e-commerce zoufale hledá programátory a analytiky, zdravotní systém lékaře, pohostinství kuchaře a obsluhu. To pouze fakt, že průmyslová lobby investuje do šíření demagogie nesrovnatelně větší prostředky, vyvolává dojem, že jde pouze o technické pozice. Prokazatelná blbost.

Hájit veřejný zájem

Ale pojďme konečně k Bělobrádkovi. Jako představitel vlády by si měl ten člověk uvědomovat, že má hájit veřejný zájem. Chceme-li se pokusit definovat veřejný zájem v otázce rozvoje vzdělávání, musíme si nutně klást otázku, co má být jeho výstupem. Bělobrádek si evidentně zcela mylně definoval tento výstup jako „naplňování potřeb těch milých chlapíků z montoven, kteří zrovna teď potřebují více levné pracovní síly“. To není veřejný zájem, to je prostituce ve veřejné pozici a za státní plat. Místo aby se vicepremiér pro „vědu, výzkum a inovace“ staral o svou gesci, nadbíhá lidem, kteří drze šíří demagogii navazující namrtvý narativ o „zlatých českých ručičkách“ a dnes už mrtvém historickém období před nástupem průmyslu 4.0. Chudák Bělobrádek připomíná Trumpa, který naivním obyvatelům Rust Belt (průmyslová část USA) sliboval přinést zpět pracovní místa, která z větší části pohltila automatizace.

Ačkoliv se nedokážeme shodnout na tom, co přinese budoucnost, jak prudce a jakým způsobem se změní pracovní trh, víme, že kvantitativně tyto změny nastanou. A víme i to, že zmizí zejména rutinní, mechanicky vykonávané pracovní činnosti, které mohou převzít algoritmy. Víme toho tedy relativně dost, abychom dokázali designovat vzdělávání směrem k větší adaptabilitě, k potřebě rozvíjet nápaditost, dovednost hledat cesty neprozkoumaným terénem, ale i motivaci k tomu se neustále učit a umět se rychle akomodovat. To, co ordinuje Bělobrádek, je typická retrotopie, Zygmuntem Baumanem pojmenovaný současný fenomén hledání řešení v útěku do utopické představy, že se stačí vrátit v historii zpět. Chápu, že takovému pocitu může pod vlivem rostoucí nejistoty leckdo podlehnout, ale má to být zrovna místopředseda vlády pro „vědu, výzkum a inovace“? Uff…

2
Přidat komentář

avatar
1 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Ennio Kocourek

Zmínka o lékařích je matoucí. Zdravotní systém opravdu „zoufale hledá“ lékaře, ale primárně ne proto, že jich univerzity málo vyškolily, ale proto, že lékaři nejsou ochotni pracovat za českým státem stanovené žebrácké platy. //// Se zesměšňováním Trumpa radím ještě pár let počkat. Je klidně možné, že pracovní místa v Rust Beltu nepohltila páně Kartousova automatizace, ale do Mexika je odstěhovala globalizace a hamižnost nadnárodních společností. A v tom případě se Trumpovi jeho záměr může zdařit. //// Ve svém seznamu chybějících a požadovaných profesí pan Kartous uvedl programátory, analytiky, lékaře, kuchaře a obsluhu. Zapomněl vysvětlit, co z toho zastanou sociální antropologové.… Více »

Vladimir Kabele

Mizerné platy ve zdravotnictví jsou fakt, stejným faktem je i skutečnost, že v porovnání s rokem 1985 je pokles absolventů lékařských fakult o třetinu. Kuchaře a obsluhu zvládne sociální antroplog bez problémů. Osobně vím o kulturním anropologovi, který šéfuje středně velké strojírenské firmě. Navíc počty jejich absolventů jsou v jednotkách ročně, takže vůbec nemá smysl o něčem takovém mluvit. Jen pro zajímavost, jedni z nejžádanějších absolventů v Americe jsou archeologové. A desítka neschopných kulturních antropologů je mi mnohem milejší než schopný inženýr, který vymýšlí, jak zprasit výrobek tak, aby vydržel přes záruku a pak už nestálo za to ho opravovat.… Více »