Anna Brzybohatá 9. 10. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
2. 10. – 8. 10.
moderní dějiny jsou na základních a středních školách stále na okraji zájmu
na osm tisíc míst ve školství se má škrtnout mezi nepedagogickými pracovníky
seriál Jak se dělá dobrá škola je ve své polovině, v jednom z dalších dílů se bude věnovat například tomu, jak má vypadat nově postavená škola
Týden stručně:
Dějepisu je málo a žáci na něj chtějí více času. Tak by se daly shrnout výsledky dvouletého šetření České školní inspekce na základních a středních školách. Inspektoři sbírali data u 26 tisíc žáků a učňů ze 353 středních škol a současně i během návštěv na více než 250 školách. Na 70 procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. Současně se ale podle nich v hodinách dostatečně nevěnují nejnovějším událostem. V testu z novodobé historie uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Podle historika Kamila Činátla z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy by se mělo začínat od současnosti a více bádat. „Jistou pochybnost ve mně v případě toho výzkumu budí úzká návaznost na těžká distanční covidová léta, protože šetření probíhalo hned ve školním roce, který na tyto komplikované momenty v českých školách navázal,” upozornil v rozhovoru pro Radiožurnál.
Má jít o pozice kuchařek, školníků či uklízeček, které nejsou obsazené. Ministerstvo musí stejně jako ostatní resorty šetřit a původně chtělo škrtnout až 30 tisíc míst, hlavně v jídelnách. Nakonec je ale plán řádově nižší a má jít pouze o neobsazená místa. „Budeme hledat cestu k úsporám v rozpočtu tam, kde ministerstvo normativně stanovuje počty pracovníků, ale místa nejsou obsazena. To je třeba případ nepedagogických pracovníků, kde podle nejnovějších čísel existuje osm tisíc neobsazených pozic,“ řekl ministr Mikuláš Bek (Seznam Zprávy). Do budoucna chce také navýšit počet žáků na učitele, kdy je v zemích OECD průměr 15 žáků na kantora, v Česku je to o pět dětí méně. „To nesouvisí s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tento proces probíhal posledních pět let a jsme přesvědčeni, že je namístě říci školám, že by měly tempo zbrzdit,“ dodal šéf resortu (Novinky).
V rámci novely, která se měla projednávat už v září a poslanci ji proto předložili ve zrychleném procesu, si budou děti moci podávat tři přihlášky. Současně mohou říct priority, kde by chtěly studovat nejvíce. V rámci digitalizace je pak mají podle výsledků rozmístit na své preferované školy (Deník). Digitalizaci má na starosti Cermat a příliš času na ni příspěvkové organizaci ministerstva nezbývá, hotová má být už na začátku příštího roku. Podle Hospodářských novin přitom Cermat teprve hledá, kdo celý systém naprogramuje.
Studenti s jinou než heterosexuální orientací jsou podle výzkumné zprávy projektu OUT katedry psychologie na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy až třikrát náchylnější k depresivním onemocněním. Tématu se školy v posledních letech sice věnují více než v minulosti, ale i tak se mu podle šetření, kterého se zúčastnilo přes 900 lidí, záměrně vyhýbá na 80 procent učitelů. O chabé sexuální výchově na školách hovoří i fakt, že podle heterosexuálních studentů nedostávají prostor ani jejich zkušenosti a pochybnosti spojené s dospíváním.
Podnikatel ve školství Ondřej Kania, který před lety založil humanitní gymnázium a nyní vlastní síť 11 škol, uvažuje o jejím prodeji. Pokud tedy dostane dobrou nabídku. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus řekl, že ač je sám nevyhledává, zahraniční investoři ho oslovují prakticky neustále. Prodej podle Kanii ale připadá v úvahu jen tehdy, když bude moci i nadále rozhodovat. „Pokud by se naše školy mohly stát součástí top tří čtyř nejprestižnějších sítí soukromých škol a zároveň bychom si já i můj management zachovali velmi silná práva, abychom nemohli být ovlivňováni v denním řízení a ve změně koncepcí, tak si myslím, že by to bylo skvělé. Byl by to sen. Je ale otázka, jestli je takový sen uskutečnitelný. Letos určitě ne,” vysvětlil Kania a dodal, že by to mohlo vyjít v příštích letech.
Výrok týdne:
„S mojžířskými dětmi jsme týden spolupracovali v rámci dobrovolnické expedice naší školy. Neměli jsme ambici akcí vyřešit segregaci ve společnosti, chtěli jsme jen vyjádřit solidaritu tímto skromným gestem. Nejvíc nás zasáhla vulgarita, která se pod příspěvkem strhla. Nepopíráme místní vandalismus, jen podle nás nereflektuje všechny obyvatele Mojžíře. Hlavně děti, se kterými jsme strávili týden jako dobrovolníci,“ Více zde:
řekla pro DVTV Stela Joudal, která spolu s dalšími studenty pražského Gymnázia Na Zatlance přišla s iniciativou Pošli pizzu do Mojžíře, poté, co ústecká pizzerie Zebra po několika incidentech odmítla do městské části rozvážet pizzu.
V souvislostech
Reforma českého školství je prakticky nepřetržitý proces, který probíhá už minimálně 15 let. Ke konci se ale v současné době neblíží. Revize rámcových vzdělávacích programů se zpožďuje, je nejasná a nejen laická veřejnost se v jejím procesu ztrácí. Desetidílná série Jak se dělá dobrá škola v produkci České televize, na které spolupracoval i EDUin, ukazuje příklady dobré praxe ve školách, napříč republikou i stupni, a pomáhá rodinám se v českém školství zorientovat.
Pět půlhodinových dílů, které budou moct diváci na ČT ještě vidět v premiérovém vysílání, divákům přibližuje školy v Praze, v Brně, v Hradci Králové, v Psárech nebo v Louňovicích pod Blaníkem. Gymnázium Přírodní škola, které sídlí v hlavním městě, je osmileté, ale přitom má jen čtyři třídy. Nová se otevírá jen jednou za dva roky, maximální kapacita je totiž 100 dětí. Podle ředitele Františka Tichého je to proto, aby se mohli všem studentům dostatečně věnovat a společně se vešli k táborovému ohni. Venkovní výuka nebo týdny s batohem a v pohorkách na expedicích jsou pro studenty standardem.
Cizí jazyky už od první třídy, místo známek slovní hodnocení, vyučování v blocích nebo bez učebnic. To je jen výčet typických znaků waldorfské školy. Ty se u nás od revoluce postupně rozvíjejí a po republice jich najdeme desítky. Jednou z největších u nás je waldorfská škola v Brně. V jednom z dílů autoři ukáží, co výuka v takové škole obnáší.
Základní škola Úprkova na kraji Hradce Králové hledala po léta cestu, jak přitáhnout zájem rodičů. Dnes se o ní ví, že umí zacházet s různě nadanými dětmi, a přibývá tu hodin, kde před žáky stojí dva učitelé najednou. Škola si je vědoma, že je třeba dnes učit jinak než před dvaceti lety, změna zde však neproběhla nijak dramaticky, ale cestou postupného vývoje.
V dalším díle moderátor Jiří Havelka ukáže, jak má škola vůbec vypadat, když se staví od základů. Drtivá většina základních škol funguje v desítkách let starých budovách. V Dolních Jirčanech nedaleko Prahy se museli architekti zamýšlet nad tím, jak vypadá vyučování dnes oproti hodinám před 50 lety. Výsledkem je tak například malé náměstíčko mezi třídami, kde se nenuceně mohou potkávat děti prvního i druhého stupně.
Ještě před patnácti lety bylo v základní škole v Louňovicích pod Blaníkem jen osm žáků, dnes jich tam je více než sto. Co je třeba udělat, abyste přesvědčili rodiče, že je zbytečné vozit děti do školy ve městě? Na to nabídne odpověď poslední díl z celé řady, který bude odvysílán 8. listopadu.
Všechny již odvysílané díly můžete najít v i-vysílání České televize. V předchozí polovině desetidílné série se autoři zastavili také v montessori škole Na Beránku v pražských Modřanech či v malotřídní škole v Popelíně, kde jsou děti hodně samostatné, učí se navzájem a hodně času tráví venku a pracují rukama. V Krnově, kde do jedné třídy chodí děti, které potřebují doučování, i děti, které v něčem projevují mimořádné nadání. Ve Žďáru nad Sázavou se štáb podíval rovnou do kuchyně místnímu gastronomickému učilišti a v Trmicích nedaleko Ústí nad Labem se ukazuje, jak se vyhnout nálepce „segregovaná škola”. Vznik seriálu podpořila Nadace České spořitelny.
Z EDUkalendáře:
11. 10. → Praha→ Konference „Cítit se ve škole dobře aneb Wellbeing jako základ vzdělávání nejen vícejazyčných dětí”
13. 10. → Praha→ Národní konference ke Kompetenčnímu rámci absolventa učitelství
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
