Seznam Zprávy: Přibude gymnázií. V Praze nebo Brně je o ně extrémní zájem

ilustrační foto (c) Kateřina Lánská

O nedostatku míst na gymnáziích a trendu posilujícího zájmu o všeobecné středoškolské vzdělání píše ve svém článku, který vyšel 15. února na zpravodajském webu, Josef Mačí.

Střední školy čeká nápor dětí. Budou nastupovat silnější ročníky. S velkým přetlakem se počítá hlavně na čtyřletých gymnáziích ve velkých městech. Brno proto otevře nové gymnázium, o tom samém uvažuje Praha.

Ze zhruba 4,5 tisíce podaných přihlášek na čtyřletá gymnázia v Praze bylo úspěšných jen 37 procent. Vychází to z nejaktuálnějších čísel pražského odboru školství. Každý žák sice může podat přihlášky na dva obory střední školy, takže nelze přesně říct, kolik dětí se skutečně na gymnázium dostalo, trend je ale dlouhodobě jasný – o všeobecné vzdělávání je obrovský zájem.

Ten navíc bude ještě narůstat. Jak ukazuje projekce České statistické úřadu, v letech 2024 a 2025 vyjde z pražských základních škol o polovinu více dětí než v letech 2019 a 2020. V minulém školním roce tak na jedno místo na gymnázium připadalo asi šest žáků, kdyby se jejich počet nerozšiřoval, zvýšil by se poměr až na 1 ku 9. K tomu je ale nutné připočíst ještě zájemce z ostatních krajů Česka, nejčastěji Středočeského kraje. Víc než třetinu žáků na středních školách v hlavním městě tvoři mimopražští.

Praha si proto zpracovala Koncepci rozvoje čtyřletého gymnaziálního vzdělávání a loni podle jejích závěrů podnikla první kroky. V září se otevřelo sedm dalších tříd čtyřletého gymnázia, šest z nich na středních odborných školách, kde už mají zkušenosti s obecně odbornou přípravou, tedy lyceem – k němu tedy například na Smíchovské střední průmyslové škole nebo Střední průmyslové škole zeměměřičské přibyla i jedna třída gymnazistů.

„Gymnaziální třídy bychom rádi rozšířili ještě na několika dalších vytipovaných školách. Zároveň by mělo dojít k navýšení čtyřletých oborů i na stávajících gymnáziích. Poptávka totiž několikanásobně převažuje současnou nabídku a na to musíme reagovat,“ je přesvědčený pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti).

Nová gymnázia

Podle radního Šimrala je navíc zájem o všeobecné vzdělávání globálním trendem, takže se mu Praha ani do budoucna nevyhne. Proto se vyjma rozšiřování počtu tříd na již existujících školách plánuje i vznik úplně nových čtyřletých gymnázií.

„Máme vytipovaných pár lokalit. Jedna je na Lužinách, kde bychom rádi zkusili vytvořit sportovní gymnázium. Ve východní části Prahy to pak nejpravděpodobněji vypadá na městskou část Praha-Běchovice,“ dodává Šimral.

V Jihomoravském kraji už jsou o krok dále. Konkrétně v Brně se už s novým gymnáziem počítá. Fungovat by mohlo od školního roku 2024/2025, tedy s vrcholem populační vlny 15letých. Vznikne rozšířením Střední průmyslové školy chemické v Pionýrské ulici s kapacitou maximálně pěti tříd v každém ročníku. Zaměřit by se mělo přírodovědným směrem.

„V Brně je situace skutečně kritická. Na gymnázia se nedostanou ani velmi nadané děti, nebo se o to ani nepokouší. Přitom velká část povolání v technické sféře je zde vysokoškolská, a na to musíme reagovat. Podporuji, abychom šli také cestou uvolnění kapacit neveřejným poskytovatelům, tedy pro soukromá, ale i církevní gymnázia,“ prosazuje náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast vzdělávání Jiří Nantl (ODS).

Přetlak na brněnských gymnáziích a lyceích lze ukázat také na datech. V okresech Břeclav, Znojmo nebo Brno-venkov připadá na 10 míst asi 15 přihlášek, v okresech Hodonín, Blansko a Vyškov zhruba 20, v Brně-město ale dokonce 30.

Naopak odlišný vývoj očekávají v Moravskoslezském kraji. Nárůst počtu dětí vycházejících ze základních škol nebude podle náměstka hejtmana Stanislava Folwarczného (ODS) tak vysoký. V Ostravě ani jiném městě se proto nepočítá, že by zásadním způsobem rostly počty nabízených míst na gymnáziích a lyceích. Moravskoslezský kraj hodlá držet nastavený poměr ve svém dlouhodobém záměru – 24 až 27 procent žáků v maturitním všeobecném vzdělávání ku 40,5 až 43,5 procenta odborného vzdělání. Zbylá třetina připadá na učňovské obory.

„Počítáme s demografickým nárůstem, ale bude velmi mírný. Jestliže jsme měli před 10 nebo 15 lety v kategorii 15letých 18 tisíc dětí, tak momentálně jich je 11 tisíc a do budoucna se počítá asi se 13 tisíci dětmi. Kapacity jsou tak dostatečné,“ říká Folwarczny.

Více všeobecného vzdělání

Nejen demografický vývoj má ale vliv na změnu v zájmu o středoškolské studium. Trend je nastavený celosvětově. Doba studia se prodlužuje, rozšiřuje se všeobecný základ a k zaměření na specifický obor dochází později. Rozšířil se také podíl lidí vstupujících na vysokou školu. Zatímco na přelomu tisíciletí mělo diplom ve věkové skupině 25 až 34 let jen 12 procent lidí, po dvaceti letech třetina generace.

„Reaguje na to i vývoj v našem kraji. Na některých průmyslových školách se přidaly třídy lycea na úkor klasických oborů, protože samozřejmě vnímáme, že studenti pak stejně odcházejí na vysokou školu. Technické lyceum je pak může lépe motivovat a připravit na vysokoškolské studium,“ uvažuje radní pro školství Jihomoravského kraje Nantl.

Potřebu všeobecného vzdělání žáků vnímá také Ministerstvo školství. V chystané revizi rámcových vzdělávacích programů pro střední školy se tak počítá s úpravami.

„Všeobecné vzdělávání je nedílnou složkou oborů odborného vzdělávání. Jeho celkový objem zůstane na současné úrovni, předpokládá se ovšem jeho modernizace. Bude posílen důraz především na základní gramotnosti – jazykovou, matematickou a digitální, jejichž dobré zvládnutí je předpokladem pro celoživotní učení,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Přehledná nabídka, méně odchodů ze školy

V ministerské Strategii vzdělávací politiky 2030+ se také počítá s celkovou proměnou struktury oborové soustavy. Dnes si totiž mohou žáci vybírat ze zhruba 280 oborů středního vzdělání. Jenže systém je velmi nepřehledný. Jen ve strojírenství je možné vybírat například z oborů mechanik strojů a zařízení, mechanik seřizovač, letecký mechanik, dopravní prostředky, optik, technik-puškař a provozní technika. K tomu se dají studovat ale i příbuzné obory elektrotechnik, autotronik nebo mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení. A do toho ještě vstupují školy se svými specializacemi. Mechanik strojů a zařízení tak může být mechanikem plastikářských strojů, mechanikem seřizovačem CNC strojů, mechanikem číslicově řízených strojů nebo třeba údržbářem strojů.

„Návrh koncepce pro inovaci oborové soustavy a následnou revizi rámcového vzdělávacího programu ve středním odborném vzdělávání bude založen na principu širších společných odborných základů pro obory vzdělání, na které naváže kvalifikační složka formou zaměření,“ dodává Lednová.

Žáci by se tak příliš brzo nespecializovali na jeden konkrétní obor a mohli by i jednodušeji změnit své zaměření. Tímto směrem se snaží už dopředu jít i některé kraje. V Jihomoravském kraji už dlouhá léta fungují školy, které nabízí jak všeobecné obory vzdělávání, tak ty odborné nebo učňovské. V těchto stopách jde nyní také Praha.

„Cílem zavádění gymnaziálních tříd na odborných školách je právě i zlepšení oborové prostupnosti. Tedy aby žák, který ve druhém ročníku zjistí, že už je schopen se sám nějak profilovat, mohl bez větších problémů přejít do odborné větve,“ dodává pražský radní pro oblast školství Šimral.

Větší prostupnost mezi středoškolskými obory by tak měla Česku pomoct zvrátit nepříjemný trend – předčasně ze vzdělávání odchází 7,6 procenta mladých lidí. Jsme tak sice pod průměrem Evropské unie (9,9 procenta), jenže zatímco v sedmadvacítce se situace obecně stále zlepšuje, v Česku je tomu naopak. Od roku 2010 podíl mladých lidí jen se základním vzděláním vzrostl o téměř tři procenta.

Připojit se s



Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments